Můžeme vlastně vůbec psát o jakési "ekvivalentnosti" profilů užívání pro měsíční a hodinový výpočet?  A pokud ano, jaká jsou pravidla proto, abychom profily užívání mohli označit jako ekvivalentní? Pokud je nám známo, tak žádné obecné pravidlo pro porovnání neexistuje. Takže si jej pro účely tohoto článku stanovíme sami.

Za ekvivalentní profily označíme ty profily, které vykazují stejné součtové nebo průměrné parametry. Patrné to bude na příkladu profilu č.1 RD níže, kde jsou porovnány průměrné parametry pro profily pro oba typy výpočtů. Ostatně všechny předdefinované profily jsme porovnali v článku zde.

Z výše uvedené tabulky je patrné, že všechny hodnoty nejsou stejné. Tudíž se nejedná o ekvivalentní profil. Co je plně ve shodě, tak jsou teploty, objem větrání a název předdefinovaného profilu užívání a to možná může leckoho zmást. Očekává pak stejné výsledky. Nezřídka se tak na technické podpoře setkáváme při porovnávání výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem s podivujícím povzdechem: "....že přece profily užívání nemohou být odlišné!". No mohou a některé i velmi! I když mají stejný název. Z výše uvedené definice ekvivalentnosti tak téměř žádný předdefinovaný profil užívání pro měsíční a hodinový výpočet není vzájemně ekvivalentní!

Ale výše uvedené není to, co chceme sdělit v tomto článku. I kdybychom porovnávali ekvivalentní profily užívání, tak jeden měsíční profil užívání (a tedy výsledek výpočtu) může mít nekonečně mnoho hodinových ekvivalentních profilů užívání (a tedy i výsledků výpočtu). Protože průběh jednotlivých hodinových vstupů v hodinovém profilu užívání může mít nekonečně mnoho variant takových, že v součtu za měsíc dá stejnou průměrnou hodnotu, jako se uvažuje v měsíčním profilu.

Ukážeme na příkladu praktikovaném na testu 600 pro validaci hodinového jádra:

Máme profil užívání "M1" pro měsíční výpočet (=měsíční profil RD dle ČSN 730331-1). A pak máme tři ekvivalentní profily užívání pro hodinový výpočet H1, H2, H3. Pro jednoduchost budeme uvažovat výpočet jen pro jeden den v lednu. A podíváme se, jak se v závislosti na variaci hodinového zadání profilů H1, H2, H3 mění výsledky u hodinového výpočtu. Ačkoliv tomu odpovídá pouze jeden výsledek z ekvivalentního profilu užívání z měsíčního výpočtu. Abychom docílili ekvivalentnosti, tak použijeme jako cílové průměrné parametry z měsíčního profilu užívání i pro tyto hodinové profily H1, H2, H3.

Výše byly uvedeny tři teoretické vzorky možného variantního průběhu vstupů v hodinovém profilu. Každý vede k jiným potřebám chladu a tepla. Přitom všechny tři příklady profilů H1, H2, H3 jsou ekvivalentní k měsíčnímu profilu M1. V tomto případě není rozdíl v potřebách tak velký, jelikož dominantní byl vliv vnější teploty a solárních zisků. V případě jiné váhy těchto vstupů se však potřeby mohou lišit podstatně více. Všechny výše uvedené výsledky by měly jeden denní ekvivalent výsledku (počítány analogicky vzorcem pro měsíční výpočet, zde pouze na základě denní bilance) cca:

Proč by měsíční výsledek vyšel tak rozdílný (v případech, kdy v rámci dne dochází k oběma provozním režimům), je okomentováno v článku zde.

Komentáře k profilům a jejich vzájemnému porovnání a vlivu na výpočet.

A)

I kdybychom měli podle naší definice ekvivalentní profily užívání pro měsíční a hodinový výpočet pro porovnání výsledků, má hodinový výčet nekonečně mnoho variant výsledků. Takže záleží na autorovi konkrétního hodinového profilu, jak dané vstupy poskládá do nejpravděpodobnějšího uspořádání charakterizující daný způsob užívání.

B)

Variabilita rozložení vstupů je v podstatě "nekonečná". A podle váhy jednotlivých vstupů docházíme u hodinového výpočtu k rozdílným výsledkům jak mezi sebou navzájem, tak vůči měsíčnímu výpočtu. Přitom ale stále můžeme tvrdit, že jsme použili plně ekvivalentní profily užívání. Jak vidno, ani použití jakéhokoliv ekvivalentního profilu užívání není záruka porovnatelných výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem.

Výše je popsán další z mnoha vlivů na to, proč jsou výsledky rozdílné při změně modulu výpočtu z MĚS na HOD (nebo naopak). Vliv variace vstupních dat hodinového profilu užívání je neomezený a podstatně (dle váhy vstupu) ovlivňuje vypočtenou potřebu tepla a chladu.  Kterou se pak neustále snažíme porovnávat s výsledky z měsíčního modulu. A u hodinového výpočtu mohou variovat i klimadata, systémy atd.

Pro zajímavost: Představili jsme si už situaci, kdy to bylo naopak? Tzn. že z hodinového výpočtu bychom přecházeli na měsíční a také bychom neustále řešili, že měsíční výpočet počítá chybně, když v hodinovém to vyšlo jinak? Takový krok vzad by měl zajisté dvě výhody: výpočet by byl rychlejší a profily užívání spolu klimadaty by byly zajisté vždy plně ekvivalentní, protože by se získali součtem nebo průměrováním z hodinových dat :o). Jsem ale toho názoru, že jakmile objevíme pravé výhody hodinového výpočtu, zpět chtít nebudeme. Je to stejné jako přechod ze sezónního na měsíční výpočet. I tento přechod nebyl ryze dobrovolný, ale v podstatě vynucení tím, jak budovy máme stále úspornější a tedy pro predikování její spotřeby je třeba stále více přesnějších nástrojů.

V dalším článku se podíváme na vliv (ne)spojitosti u obou typů výpočtů.