Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Klasifikace chlazení ve třídě G
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Hlavní rozdíly spočívají v tom, že podle EN ISO 52016-1:

  • solární tepelné zisky se uvažují vždy i pro neprůsvitné konstrukce
  • negativní sálání k obloze se také počítá vždy a u všech konstrukcí
  • je odlišný podrobný výpočet zastínění pevnými překážkami Fsh,O
Tyto změny si představíme podrobněji:

Doposud se solární tepelné zisky počítaly pouze pro průsvitné výplně. Mělo to svou logiku z hlediska jejich významu a jednoduchosti výpočtu, protože mají mnohonásobně vyšší váhu v celkové bilanci, než solární zisky přes neprůsvitné stavební konstrukce. V rámci "zpřesňování" výpočtu se však nově počítají solární tepelné zisky i přes neprůsvitné obalové konstrukce. V důsledku toho přibylo u vnějších konstrukcí, které nejsou přilehlé  k zemině pole pro zadání pohltivosti solárního záření. Solární záření je především funkcí barevného odstínu povrchu konstrukce, proto pro zjednodušení nabízí norma 3 typické součinitele pohltivosti "alfa" pro světlý, polotmavý a tmavý vnější povrch konstrukce. I tak lze v zadání zadefinovat i vlastní součinitel pohltivosti, pokud jej známe přesněji.


Pro solární zisky neprůsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:

Qsol,k = alfa * Rse * U * A * Fsh * Isol - Qsky   (124)

Qsol,k (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz neprůsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
alfa (-) - součinitel pohltivosti solárního záření, např. viz tab. B29 (světlý=0,30, polotmavý=0,60, tmavý=0,90)
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
Fsh = Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze

Pro solární zisky průsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:

Qsol,w = Asol * Fsh,O * Isol - Qsky   (123)
Asol = A * (1-fF) * g,gl,kolmá * Fw * Fsh,gl  (E.2, E.3)

Qsol,w (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz průsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
Asol (m2) - solární sběrná plocha výplně
Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření pro pevné stínící překážky
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze
A (m2) - plocha výplně
g,gl,kolma (-) - celkový činitel propustnosti solárního tepelného záření kolmého na zasklení 1)
Fw (-) - paušální korekce na úhel dopadu pro nerozptylující zasklení, viz. tab B.22 (Fw=0,90)
fF (-) - podíl neprůsvitných části výplně z celkové plochy výplně (rámy, příčle apod.)
Fsh,gl (-) - zastínění výplně pohyblivými stínícími prvky pro aktuální výpočetní krok a režim výpočtu (H/C)

1) - Tento činitel může být označen i g,gl,n (-). V průběhu dne i roku se úhel mezi slunečními paprsky a normálou výplně mění. S tím se mění vždy i aktuální g,gl pro zasklení (v důsledku jiného činitele odrazu). Protože zjištění této hodnoty pro každý výpočetní krok je složité (museli bychom znát podstatně více informací o zasklení), uvažuje se zejména v měsíčním kroku výpočtu paušální zhoršení této hodnoty součinitelem Fw.

Tepelný tok sáláním konstrukce k obloze:

Qsky = 0,001 * Fsky * Rse * U * A * hre * Δθsky * t      (125)
Fsky = 1 - (beta/180) 

Qsky (kWh/měs) - dodatečný tepelný tok sáláním konstrukce k obloze za výpočetní krok (měsíc)
Fsky (-) - činitel viditelnosti mezi konstrukcí a oblohou, vzorec vychází z tab B.30, kde Fsky=1,00 pro nestíněnou horizontální konstrukci (střechu), Fsky=0,50 pro nestíněnou vertikální konstrukci (stěnu),
beta (°) -  sklon konstrukce
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
hre (W/m2K) - součinitel přestupu tepla dlouhovlnným sáláním (uvažována paušální hodnota 4,14) 2)
Δθsky  (K) - průměrný rozdíl mezi zdánlivou teplotou oblohy a teplotou vzduchu, viz. tab. B.31 (subpolární oblasti = 9 K, tropy = 13 K, mezilehlá pásma = 11 K)
t (h) - délka trvání kroku výpočtu

2) - Prakticky je tento činitel závislý na emisivitě povrchu, teplotách, rychlosti větru. Vzhledem k nikoliv zásadnímu významu celkového dodatečného toku sáláním k obloze se uvažuje dle EN ISO 13 789 paušální hodnota 4,14, což odpovídá emisivitě 0,90, vnitřní teplotě 20°C, vnější teplotě 10°C a rychlosti větru 4 m/s.


Zastínění konstrukce pevnými překážkami:

Souhrnný činitel zastínění pevnými stínícími překážkami Fsh,O, pokud není v modálním okně u konstrukce zadán přímo  jednou hodnotou jako výsledný pro zastínění globálního ozáření, ale podrobně pomocí podrobného popisu stínících překážek v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce, se stanovuje takto:

Fsh,O = Fsh,O,dir * fsol,dir + (1-fsol,dir)      (F.2)  3)

Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé i difuzní záření (tj. pro globální záření)
Fsh,O,dir (-) - činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé záření 4)
fsol,dir (-) - podíl přímého  solárního záření z celkového globálního záření. Podíl (1-fsol,dir) náleží difúznímu záření 5)


3) - U tohoto vzorce v normě není chybně uvedena i část "(1-fsol,dir)". Pokud by tento člen nebyl v této rovnici doplněn, výsledný činitel zastínění by platil pouze pro přímou složku solárního záření, nikoliv celkové globální záření (tj. včetně difuzní složky záření)

4) - Náležitosti výpočtu Fsh,O,dir v EN ISO 52016 se věnuje celá příloha F. V článku ji nebudeme pro svou obsáhlost podrobně popisovat.

5) - odkud  se tento podíl přímé složky globálního solárního záření vezme, je blíže popsáno v článku popisující nový katalog klimatických dat zde.

Jakým způsobem zadat stínění vnějšími překážkami Fsh,O:

V zadání jsou k dispozici dva způsoby:

  • přímým zadáním hodnoty Fsh,O uživatelem
  • podrobným zadáním stínících překážek do jednotlivých segmentů ve viditelném obzoru konstrukce (tato metoda podrobného zadání dle EN ISO 52016-1 je dostupná pouze pro konstrukce se sklonem v intervalu (0°;180°) mimo krajní meze - sklony. Není tedy dostupná pro sklon konstrukce 0° nebo 180°). SW na základě zadání pro každou konstrukci spočítá Fsh,O,dir a pomocí součinitele fsol,dir následně i Fsh,O.
V obou případech už půjde zadání pouze v modálním okně pro zadaní Fsh,O u příslušné konstrukce. Jelikož se počítají solární tepelné zisky i pro neprůsvitné konstrukce, je tento modál nově k dispozici u každé konstrukce přilehlé  k exteriéru (nikoliv jen u průsvitných).


V otevřeném modálním okně je možno v roletě vybrat 3 možnosti: 1. - bez zastínění = > pak v poli pod touto roletou je automaticky vyplněno Fsh,O = 1,00 a pole nelze editovat, 2. - vlastní průměrná roční hodnota = >   pak do pole pod roletou je nutno zadat vlastní hodnotu Fsh,O pro globální ozáření. 3.  - výpočet dle EN ISO 52016-1 = > pak je nutno vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky (u výplní navíc i přesahy a boční žebra na budově, jsou-li).


V případě zadání vlastní průměrné roční hodnoty Fsh,O upozorňujeme na skutečnost, že jde již o výslednou hodnotu zastíněné konstrukce pro globální solární záření. Nižší průměrné roční hodnoty zastínění (cca < 0.20 - 0,30) v podstatě znamenají již téměř celé zastínění konstrukce pro přímou složku solárního záření, proto je obzvlášť nutné si ověřit v těchto případech relevantnost přímo zadaných hodnot.


Při  volbě podrobného zadání zastínění pevnými překážkami dle možnosti ad 3)  - výpočet dle EN ISO 52016-1: = > pak je nutno vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky (u modálního okna výplní se navíc objeví i záložka pro zadání přesahů a bočních žeber na budově - jak je vyznačeno na obrázku níže. Pro neprůsvitné konstrukce tato záložka není). V případě tohoto způsobu zadání je však nezbytně nutné na formuláři PLOCHY u konstrukce s takto zadaným zastíněním vnějšími překážkami dle EN ISO 52016-1 zadat délku a výšku konstrukce i v případě přímého zadání plochy konstrukce!


Pomocí horních přesahů a bočních žeber lze simulovat v zadání i široká nadpraží a ostění výplně. Není to standardní, ale v případě nízkých poměrů rozměrů výplní k "hloubce" těchto ploch ostětní a nadpraží lze toto v zadání postihnout.



U všech konstrukcí jsou v modálním okně pro podrobné zadání k dispozici další dvě záložky pro zadání vnějších  (externích) stínících překážek. Na 1. záložce jde o stojící překážky a na 2. záložce o horní přesahy (laicky řečeno: "visících od shora dolů"). Obzor konstrukce (u výplně "viditelný" z interiéru) je rozdělen na 4 segmenty (zleva 1 až 4 - po směru hodinových ručiček) po 45°. Do každého segmentu je možno přidat libovolný počet externích stínících překážek.




Toto podrobnější zadání zastínění externími překážkami dle EN ISO 52016 zvyšuje přesnost výsledků oproti způsobu zadání externích stínících překážek dle EN ISO 13790. V EN ISO 13790 se zadával pouze zastíňovací úhel pevnou překážkou, přičemž  se vždy uvažovalo, že pevné externí překážky jsou průběžné. To samozřejmě v praxi není vždy pravda, protože vnější externí překážky nevyplňují celý viditelný obzor, ale jen jeho část. Proto v normě EN ISO 52 016 odstranili tuto "nedokonalost" rozdělením viditelného obzoru na jednotlivé segmenty a v nich se každá překážka zadává samostatně. Jak to tak bývá, vyšší přesnost výpočtu s sebou přináší i vyšší pracnost zadaní. To vše v delším časovém horizontu směřuje k plnohodnotnému využití grafického zadání objektu (modelu). Do každého segmentu lze zadat libovolné množství stínících překážek. SW si pak dle výpočetních postupů sám stanoví tu, která má nejvyšší vliv na zastínění. Stejně tak to platí i u výplní pro zadání stínících překážek na budově.

V SW je viditelný obzor rozdělen na 4 segmenty. V normě je uvedeno, že pro měsíční krok výpočtu nepřináší podrobnější dělení viditelného obzoru vyšší přesnost. Je to dáno tím, že v rámci segmentu je pro výpočet použito i tak mnoho "tabulkových"  konstant nastavení váhy vlivu zastínění překážkou v jednotlivých segmentech. Takže do jisté míry je to zlepšení, avšak z principu to nemůže odstranit některé handicapy měsíčního kroku výpočtu.

Poznámka: Například vyvstává otázka, jestli do segmentů zadávat stínící překážky, které jsou třeba menší než cca 1/2 výseče segmentu. Pokud se taková překážka zadá, je to výpočtově na straně bezpečnosti, protože její stínící vliv bude přeceněn =>  nižší solární zisky, vyšší potřeba tepla. Pokud se nezadá, jde o opačný jev. Takže je to na zvážení uživatele u konkrétní překážky.

Protokoly:  protokoly zastínění

Nově byly také přepracovány protokoly zastínění konstrukcí. Především byl protokol zvlášť rozdělen pro hodnocenou a pro referenční budovu.  V případě výpočtu dle EN ISO 52016 byly tabulky zastínění pro jednotlivé konstrukce doplněny o výpis stínících překážek zadaných v jednotlivých segmentech.


Poslední řádek pro daný režim výpočtu (vytápění / chlazení) představuje celkové zastínění konstrukce pro globální záření. U průsvitných konstrukcí je výsledné zastínění pevnými překážkami dáno součinem činitele zastínění pro pevné stínící překážky a činitele zastínění pro pohyblivé stínící překžky Fsh = Fsh,O * Fsh,gl. U neprůsvitných konstrukcí výsledný činitel zastínění Fsh odpovídá pouze činiteli zastínění pevnými překážkami Fsh = Fsh,O.

Příklad výpisu zastínění pro průsvitnou konstrukci při podrobném zadání stínících překážek (v segmentech):

Příklad výpisu zastínění pro průsvitnou konstrukci při přímém zadání Fsh,O:

Příklad výpisu zastínění pro neprůsvitnou konstrukci při podrobném zadání stínících překážek (v segmentech):

Příklad výpisu zastínění pro neprůsvitnou konstrukci při přímém zadání Fsh,O:


Protokoly:  protokoly mezivýsledků

V protokolu mezivýsledků najdeme pro každou zónu i nevytápěný prostor tabulky s tepelnými zisky. V prvním řádku pak konkrétně solární tepelné zisky, kteoru jsou uvedeny včetně negativního sálání k obloze.



Poznámka: Příklad tabulky a grafu výše pochází z testovacího souboru, kdy se testuje mnoho věcí (ne vždy to musí být reálné zadání - testování je vhodnější provádět na extrémních případech). Na grafu tepelných zisků  jsou vidět záporné solární zisky v měsících 1 a 12. To může být výsledkem např. zadaného vyššího zastínění výplní pro solární záření v těchto měsících a stalo se tak, že negativní sálání k obloze převýšilo solární tepelné zisky. Stejně tak v grafu nejsou solární tepelné zisky pro režim vytápění a chlazení stejné v důsledků rozdílného zadání podílu zastínění výplní pohyblivými stínícími překážkami (clonami) pro oba režimy výpočtu.

EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny.
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
listopad 2016
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
červenec 2015
Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ?
24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019.
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu
17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku.
listopad 2014
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
červen 2014
Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD
12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD.
duben 2014
Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy.
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.