Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Klasifikace chlazení ve třídě G
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
REFERENČNÍ BUDOVA:

Nová vyhláška o ENB 264/2020 Sb. nově zavedla i referenční hodnotu týkající se účinností rozvodů tepla a chladu mimo budovu:


Proč je referenční účinnost 100% (bez ztrát)? Principiálně z hlediska efektivity využití primárního paliva je výhodnější, když každý objekt např. v rámci areálu by měl svůj vlastní plynový kotel, než když bude jeden centrální a rozvody se bude dodávat teplo do jednotlivých objektů. I ty nejlépe tepelně izolované rozvody tepla vždy vykazují energetickou ztrátu na rozdíl např. od rozvodů zemního plynu (nebo dovezeného paliva). To samozřejmě neznamená, že takové řešení areálu s centrálním zdrojem je automaticky špatně. V důsledku zahrnutí dalších faktorů to může být ekonomicky výhodné. Ale PENB se na to dívá z hlediska využití primární energie. Z tohoto důvodu při takovém centrálním řešení zdroje, je zkrátka nutno u hodnocené budovy zvolit lepší řešení než u referenční budovy. A to právě v důsledku kompenzace ztráty vlivem účinnosti rozvodů vně systémové hranice budovy.

O JAKÉ PŘÍPADY JDE:

Typicky se to týká budov například v rámci nějakého areálu apod.


Na příkladu výše máme výrobní areál, který celý včetně zdroje tepla vlastní jeden majitel. A z centrálního zdroje v areálu vytápí v něm stojící objekty. Pokud zpracováváme PENB na jeden z objektů areálů, tak do hodnocení ENB této budovy musíme zahrnout i ztrátu rozvodů mimo systémovou hranici hodnocené budovy (mezi ní a zdrojem tepla). Jelikož část tohoto rozvodu je společná pro více objektů, je nutno do výpočtu zahrnout pouze jejich poměrnou část, nikoliv celkové ztráty těchto rozvodů. Pokud bychom postupně zpracovali PENB na všechny objekty v areálu, tak v součtu ztráty vnějšími rozvody u jednotlivých budov dají celkovou ztrátu vnějších rozvodů v tomto areálu nebo nižší (pokud z centrálního zdroje je dodávána energie do budovy např. i pro technologie, tak nelze veškeré ztráty rozvodů přičíst k hodnoceným místům spotřeby v rámci PENB). Obecný návod jak v těchto případech postupovat je uveden v příloze 5, části E vyhlášky 264/2020 Sb.

Důležité je také upozornit, aby účinnost rozvodů vně systémové hranice budovy se nezadávala v případě, že jde o SZT (soustava zásobování teplem). Jednoduchou orientační pomůckou, kdy jde o SZT je to, když hodnocená budova za teplo platí. Pokud někdo teplo kupuje, tak druhý musí prodávat. A pokud se teplo prodává, je třeba na to licence. A je-li potřeba licence, jde o SZT. Takže ve všech případech zadání, pokud kombinujete zadání účinností vnějších rozvodů nižší než 100% a přitom jde o zdroj typu "CZT" bez navazující místní soustavy, tak takové zadání je chybné.

JAK SE NOVÁ FUNKCE PROJEVUJE V ZADÁNÍ:

Z hlediska zadání se projeví tato nová funkce pouze na formuláři zadání TEPELNÉ ZDROJE a ZDROJE CHLADU. Pokud minimálně jeden ze zadaných zdrojů tepla je umístěn mimo budovu, objeví se možnost zadání účinnosti rozvodů vně systémové hranice budovy, např.:



Pokud minimálně jeden ze zadaných zdrojů chladu je umístěn mimo budovu, objeví se možnost zadání účinnosti rozvodů vně systémové hranice budovy, např.:



V zadání lze uvést účinnost těchto rozvodů vně systémové hranice budovy i po měsících (v modálním okně). Vnějších rozvodů lze zadat více a různě k nim přiřazovat zdroje tepla, resp. chladu. (jeden rozvod může být společný pro více zdrojů nebo každý zdroj může mít svůj samostatný rozvod). Lze také přiřadit jeden zdroj k více vnějším rozvodům (takové zadání se však nepředpokládá. Pokud nastane, výsledná účinnost vnějších rozvodů pro takový zdroj je v SW součinem účinností vnějších rozvodů, ke kterým byl zdroj přiřazen). Zadání tedy umožňuje různé kombinace zadání, jak co nejblíže postihnout reálné řešení dodávky energie do objektu.

JAK SE NOVÁ FUNKCE PROJEVUJE VE VÝPOČTU:

Jak už bylo naznačeno výše, u referenční budovy nijak (viz tabulka výše). Naopak u hodnocené budovy se v důsledku tohoto zadání úměrně zadané účinnosti navýší spotřeba energie na vytápění, chlazení, přípravu TV, popř. vlhkostní úpravy (dle toho, jaký zdroj co pokrývá a byl-li k němu přiřazen vnější rozvod). Čili jakákoliv zadaná účinnost vnějších rozvodů pod 100% hodnocenou budovu vůči referenční budově zhoršuje.

JAK SE NOVÁ FUNKCE PROJEVUJE V PROTOKOLECH:

Protokol PENB:

U zdroje, který se nachází mimo budovu se v části G protokolu PENB objeví další samostatná tabulka (platí pro zdroje vytápění, chlazení, ohřevu TV). V této tabulce se propíše zadaná průměrná účinnost vnějších rozvodů, a byla-li zadána po měsících, tak jejich MIN-MAX hodnoty za celý rok. Dále se zde uvede výpočtová hodnota této energetické ztráty vnějších rozvodů v MWh/rok. A také spotřeba paliva zdrojem, který je mimo budovu. Ta ale vždy odpovídá pouze vypočtené spotřebě zdroje pro tuto hodnocenou část (v tabulkách se neuvádí celková spotřeba paliva zdrojem).




Protokoly mezivýsledků:

V protokolech mezivýsledků je ztráta vnějšími rozvody uvedena v příslušných tabulkách a grafech pro hodnocená místa spotřeby vytápění, chlazení, přípravy TV. Energetické ztráty vlivem rozvodů vně systémové hranice budovy jsou v grafech uvedeny fialovou barvou (tato ztráta v tabulkách nad grafy a její součet za jednotlivé měsíce odpovídá hodnotě uvedené v tabulkách G).





červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny.
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
listopad 2016
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
červenec 2015
Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ?
24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019.
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu
17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku.
listopad 2014
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
červen 2014
Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD
12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD.
duben 2014
Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy.
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.