Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
Zobrazit celý článek
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Zobrazit celý článek
Klasifikace chlazení ve třídě G
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?
Pokud je vše řádně zadáno, takový výsledek klasifikace chlazení není nijak neobvyklý a jak si níže vysvětlíme, tak je i logický.

Ve třídě G může být klasifikováno místo spotřeby (nejen chlazení) ze dvou důvodů:
1)
Pro dané místo spotřeby má referenční budova pro klasifikaci spotřebu 0 kWh a hodnocená budova jakoukoliv spotřebu > 0 kWh. V těchto případech platí úmluva, že takové místo spotřeby je automaticky klasifikováno jako třída G. V praxi na tento úzus "doplatí" asi jen chlazení.  To znamená, že u referenční budovy pro klasifikaci (vždy referenční budova s téměř nulovou spotřebou energie) není generována výpočtová potřeba chladu a u hodnocené je generována potřeba chladu (a je úplně jedno jestli třeba jen 1 kWh nebo 10 000 kWh).

Tyto případy poznáte zcela jednoduše z protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED porovnáním potřeb chladu hodnocené budovy a referenční budovy pro klasifikaci:



2)
Jak u referenční budovy pro klasifikaci, tak u hodnocené budovy je výpočtová nenulová spotřeba energie. Pak jen záleží, zda-li spotřeba u hodnocené budovy je zařazena do klasifikační třídy G či jiné (A až F). Pro jednotlivá místa spotřeby jsou vyhláškou 264/2020 Sb. o ENB klasifikační třídy rozvrženy takto na základě vypočtené hodnoty ER referenční budovy pro klasifikaci:


Čili je-li spotřeba energie na chlazení u hodnocené budovy větší jak 2,5*ER (spotřeba energie na chlazení u referenční budovy pro klasifikaci), je místo spotřeby chlazení klasifikováno ve třídě G.

CO S TÍM?

Toto působí u nových budov samozřejmě z hlediska laického pohledu investora jako chyba. "Mám přeci novou budovu...tak co je to za nesmysl!". Jenže tento "nesmysl" má zcela logické důvody. Projevuje se zde "pákový" efekt a spojitost hodinového výpočtu. Aneb čím nižší mám potřebu tepla, tím mohu očekávat vyšší potřebu chladu a naopak.

Níže si uvedeme, zda s tím lze něco dělat.

Nejprve si musíme ověřit, co konkrétně stojí za takovou klasifikací. Zda-li je to velmi neúčinný technický systém chlazení nebo zda-li máme u hodnocené budovy podstatně vyšší potřebu chladu nebo obojí.

A) celková účinnost technického systému chlazení:
V protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED máme v posledním sloupci hodnotu v %, která udává navýšení spotřeby energie nad hodnotu potřeby. Tato hodnota vypovídá o tom, jaká je celková účinnost technického systému pro zajištění dané potřeby. Je-li u hodnocené budovy toto číslo zelené, znamená to, že u hodnocené budovy je toto navýšení nižší než u referenční pro klasifikaci. A tedy z toho logicky plyne, že celková účinnost technického systému je u hodnocené budovy vyšší (tedy lepší) než u referenční budovy pro klasifikaci


Konkrétně v tomto příkladu u chlazení:
hodnocená budova: 
potřeba / účinnost emise / účinnost distribuce/ sezónní EER = (1/0,86/0,90/3,908 - 1)*100 = -66,9%
referenční budova pro klasifikaci: 
potřeba / účinnost emise / účinnost distribuce/ sezónní EER = (1/0,85/0,85/2,700 - 1)*100 = -48,7%

=> dle příkladu vyznačeném v tabulce výše se celková účinnost technického systému chlazeni nijak nepodílí na zhoršené klasifikaci místa chlazení.

Poznámka: zrovna chlazení je specifické v tom, že ve většině případu jde o kompresorové zdroje chladu. Tzn. že celková spotřeba je nižší než potřeba chladu navýšená o účinnost emise a distribuce. Proto je to % navýšení se znaménkem mínus. Fyzikálně se totiž jedná o přečerpávání nadbytečné tepelné zátěže z chlazeného prostoru. A energie na přečerpání je zpravidla podstatně nižší (u kompresorových zdrojů chladu) než samotná výše přečerpaného nadbytečného tepla.

Za zhoršenou klasifikaci může potřeba chladu.

B) poměr potřeby chladu hodnocené budovy a referenční budovy pro klasifikaci
Opět v protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED máme přehled o tom, jaké jsou potřeby chladu. Pokud je tento poměr výrazně v neprospěch hodnocené budovy, lze očekávat horší klasifikaci u chlazení (záleží také na tom, jak moc to dokáže kompenzovat např. lepší celková účinnost technického systému chlazení u hodnocené budovy než u referenční budovy pro klasifikaci). Zpravidla ale rozdíl v té celkové účinnosti technických systémů není takový, jako poměr mezi potřebami chladu. A tak výslednou klasifikaci ovlivňuje potřeba chladu zásadně.



Platí zde pákový efekt: Pokud se snažíme maximálně snížit potřebu tepla na vytápění (indikátorem je třeba podstatně nižší Uem u hodnocené budovy než u referenční pro klasifikaci), tak automaticky narůstá šance výpočtově vyšší potřeby chladu u hodnocené než u referenční budovy. Toto platí doslovně, pokud neprovedeme "protiopatření". Ale ani tato "protiopatření" nemusí situaci z hlediska tak špatné klasifikace vždy zachránit a zkrátka bude chlazení hůře klasifikováno.

Takže jaká protiopatření máme na mysli:

Jde o taková opatření, která pomohou u hodnocené budovy srazit potřebu chladu. Případně naopak u referenční budovy pomohou potřebu chladu navýšit. Lze to? U hodnocené ano (tj. měním u hodnocené ty vstupy, jež u referenční budovy jsou pevně dány). Referenční budovy lze měnit jen současně s hodnocenou (tj. měním vstupy, které nejsou zadefinovány jako referenční). Kdyby šlo "hýbat" jen s referenční budovou, tak by pozbyla tu základní vlastnost, že nastavuje pevně požadavek :-).

I) - zastínění výplní Fsh,gl (mění jen hodnocenou budovu)

V chlazené zóně použiji vyšší zastínění, než je referenční. U hodinového výpočtu (HOD modul) je referenční zastínění u výplní s orientací J,JZ,JV,Z,V předepsáno takto - viz obrázek katalogu režimu ovládání stínících prvků níže, kde lze vybrat i referenční provoz stínící clony.

Pokud u hodnocené budovy zadáte zastínění výplní "přísnější" než u referenční, snížíte tím potřebu chladu u hodnocené budovy úměrně tomu, jaký vliv tato změna měla do výpočtu. Snížíte tím rozdíl v potřebě chladu mezi hodnocenou a referenční budovou, resp. můžete zlepšit klasifikaci chlazení.  U hodnocené budovy můžete třeba u zastínění snížit intenzity záření dopadajícího na výplň, při kterých je stínící clona plně použita třeba od 200 W/m2 nebo i nižší. Úměrné tomu musí odpovídat zadaná intenzita záření, od kterého je zase stínící clona plně otevřena. Samozřejmě podmínkou je, aby se pro stínění použila referenční stínící clona, která má Fsh,gl,type=0,20 nebo s clona ještě s nižším Fsh,gl,type než 0,20. (viz katalogu stínících prvků)

Poznámka: Hodinový výpočet pro hodnocení ENB je sice podrobnější nástroj než měsíční, nicméně stále to není podrobná dynamická simulace se zadáním 3D modelu budovy. Proto jakékoliv zadání, resp. režim provozu stínících clon výplní, se nijak neprojevuje ve výpočtu umělého osvětlení, resp. tepelných zisků z nich (reálně tam ta vazba přes činitel denní osvětlenosti v aktuální hodinu je, ale v SW pro hodnocení ENB není a v dohledné době ani nebude. Vedlo by to opět na podstatně podrobnější zadání a hlavně už nikoliv parametrické, ale pouze pomocí 3D modelů budov).


U výplní s orientací S,SV,SZ se u referenční budovy uvažuje stejné zastínění jako je zadáno u hodnocené. Z hlediska solárních tepelných zisků od výplní s touto orientací je jejich vliv malý.

II) - činitel celkové solární propustnosti zasklení g,gl,klomá (mění jen hodnocenou budovu)

U referenční budovy je předepsána hodnota 0,50. Je-li u hodnocené budovy vyšší hodnota, máme vyšší solární tepelné zisky. Na jednu stranu máme nižší potřebu tepla, na druhou stranu tím můžeme zvyšovat potřebu chladu. Tato změna vstupu g,gl,kolmá však není záležitostí jen optimalizace zadání do SW, ale zasahuje již do samotného návrhu projektu (je to pevně daná vlastnost použitého zasklení)

III) - umělé osvětlení  - tepelné zisky z něj (mění jen hodnocenou budovu)

Pokud u hodnocené budovy máme méně efektivnější umělé osvětlení, než u referenční, máme i vyšší tepelné zisky. Což opět zvyšuje riziko vyšší potřeby chladu u hodnocené budovy než u referenční. Opět záležitost, která už zasahuje do návrhu budovy.

IV) - Při nuceném větrání s rekuperací  projektovat/využívat v zadání by-pass (mění jen hodnocenou budovu)

Toto se už týká návrhu budovy, resp. VZT jednotky. U větších aplikací by měla být VZT jednotka vybavena by-passem. V hodinách, kdy vzniká potřeba chladu a současně kdy je venkovní teplota nižší než cílová teplota na chlazení, je nutno používat by-pass. Přiváděný vzduch nejde pak přes rekuperační výměník (nezvyšuje svoji teplotu o teplo z odváděného vzduchu z interiéru). Toto je další možnost, jak snížit potřebu chladu u hodnocené budovy. Opět záležitost, která už zasahuje do návrhu budovy.

V) - emisivita zasklení Epsilon (mění hodnocenou i referenční budovu)

Emisivita zasklení výplní se zejména u nových budovy výrazně liší od té paušálně uvažované (epsilon=0,90). Tuto hodnotu lze akceptovat u všech neprůsvitných běžných stavebních konstrukcí a také u zasklení čirým sklem bez povrchových úprav. U nových výplní se zasklením s povrchovou úpravou pokovení je doporučeno zadávat u výplně konkrétní hodnotu emisivity použitého zasklení (u pokovených skel se může pohyboval mezi 0,1-0,02). To výrazně sníží u výplní tepelnou ztrátu výplní vlivem negativního sálání k obloze a tedy zase o něco málo zvýší šance na vygenerování potřeby chladu i u referenční budovy. Můžeme se tak třeba pohnout z hodnoty potřeby 0 u referenční budovy na hodnotu > 0. Samozřejmě to zvýší potřebu chladu i u hodnocené budovy, ale řešíme-li případ ad 1), už se s tím dá dále pracovat. Tato změna vstupu g,gl,kolmá však není záležitostí jen optimalizace zadání do SW, ale zasahuje již do samotného návrhu projektu (je to pevně daná vlastnost použitého zasklení)

VI) - profil užívání - větrání a infiltrace (mění hodnocenou i referenční budovu)

Je třeba uvést, že hlavní vliv na teplotu v interiéru má objem větrání. Reálně se budova nebude v létě přehřívat jednak kvůli zastínění, ale především kvůli tomu, že v exponovaných časech se větrá ve vyšším objemu, než je nutno pouze z hygienického hlediska (obsazenost/odvod škodlivin).  V případech, kdy profil užívání není závazný, je možné objem větrání v profilu upravit.

Pokud bychom chtěli jít touto cestou a být přitom precizní, je přímo nutné využít zadání profilu hodinově (alespoň u objemu větrání). Nejprve provést výpočet se standardním profilem užívání. Stáhnout si ve výsledcích xls soubor, ve kterém je po hodinách výpis potřeby chladu. V hodinách s potřebou chladu např. úměrně zvolenému poměru potřeby chladu oproti třeba jeho průměrné hodinové hodnotě navýšit v těchto hodinách objem potřebného větrání. Výsledkem pak bude objem větrání v profilu užívání zadaný hodinově s tím, že bude oproti standardnímu profilu v hodinách s potřebou chladu navýšen. Po výpočtu dojde k poklesu potřeby chladu jak u hodnocené, tak u referenční budovy. Tím můžeme jednak snížit energetickou náročnost budovy jako celku a také tím zpravidla dojde k úpravě poměru potřeb mezi hodnocenou a referenční budovou (to snížení není totiž nikdy u obou budov poměrově úplně stejné). Což se může projevit i na lepší klasifikaci. Pokud ovšem nedosáhneme případu ad 1). Pak bychom museli dále přikročit k dalším protiopatřením uvedeným výše. Tím ale, že absolutní hodnotu potřebu chladu snížíme, ten "zbytek" potřeby chladu  pak lépe reaguje na další výše zmíněná protiopatření.


V případech, kdy vstupem měním hodnocenou i referenční budovu je třeba balancovat a přemýšlet nad tím, zda změnou si sice zhorším klasifikaci na vytápění (dojde-li změnou tohoto vstupu ke změně třídy), za to ale vylepším klasifikaci chlazení a naopak. I s ohledem na primární energii (tj. jak to či ono místo spotřeby je náročné z hlediska celkové primární energie, resp. se vymezuje vůči referenční budově z pohledu tohoto ukazatele). Potřeba tepla a chladu je v hodinovém výpočtu navzájem závislá díky spojitému výpočtu a jedna úprava ovlivňuje obě hodnoty.

ZÁVĚR

Posloupnost úprav:
-nejprve je třeba zkusit změnu zadání, které nemá vliv do návrhu projektu a mění jen hodnocenou budovu (režim zastínění výplní - což je "jen" provozní předpis)
-poté je třeba vyzkoušet změnit zadání, které nemá vliv do projektu, ale mění obě budovy (úprava profilu užívání, výše infiltrace)
-a pokud stále nejsme spokojení s klasifikací, je třeba změnit zadání, resp. projekt (typ stínících clon, emisivita a činitel solární tepelné propustnosti zasklení, bypass u VZT jednotky u nuceného větrání, typ světlených zdrojů a tepelní zisky z nich)

Ty vlivy jsou však komplexní a svým dílem se na daném výsledku podílí všechny vstupy. Zjednodušene jde o to, jak zadané vstupy nám "hýbou" s vnitřní teplotou v zóně a tedy případné nutnosti zásahy systému vytápění nebo chlazení na základě požadavků (cílových teplot) uvedených v profilu užívání. A to jak u hodnocené, tak u referenční budovy.


Je nutno také podotknout, že klasifikace ve třídě G u chlazení může být zkrátka normální v určitých případech (po vyčerpání výše uvedených možností "optimalizace") a není nutno za každou cenu ji zlepšovat. Odráží zkrátka princip hodnocení pomocí referenční budovy a daný pákový efekt mezi potřebou tepla a chladu, čili spojitost hodinového výpočtu.



Skrýt článek
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
Zobrazit celý článek
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
Zobrazit celý článek
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zobrazit celý článek
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Zobrazit celý článek
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
Zobrazit celý článek
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
Zobrazit celý článek
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Zobrazit celý článek
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Zobrazit celý článek
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny.
Zobrazit celý článek
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
Zobrazit celý článek
listopad 2016
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
Zobrazit celý článek
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Zobrazit celý článek
červenec 2015
Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ?
24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019.
Zobrazit celý článek
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu
17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku.
Zobrazit celý článek
listopad 2014
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
Zobrazit celý článek
červen 2014
Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD
12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD.
Zobrazit celý článek
duben 2014
Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy.
Zobrazit celý článek
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Zobrazit celý článek