srpen 2024
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu | ||
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami. |
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY | ||
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod. |
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? | ||
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty. |
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB | ||
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023 |
Klasifikace chlazení ve třídě G Klasifikace chlazení ve třídě G | ||
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou? |
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách. |
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling. |
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících. |
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny | ||
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií. |
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? | ||
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme. |
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání | ||
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit. |
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 | ||
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí. |
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření | ||
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď. |
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu | ||
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených. |
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) | ||
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790. |
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? | ||
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce. |
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory | ||
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup. |
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny | ||
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga | ||
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny. |
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 | ||
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet. |
listopad 2016
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 | ||
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru. |
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) | ||
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek. |
červenec 2015
Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ? Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ? | ||
24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019. |
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu | ||
17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku. |
listopad 2014
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB | ||
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09) |
červen 2014
Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD | ||
12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD. |
duben 2014
Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká | ||
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy. |
Pomineme-li možnost chybného zadání, tak opravdu oproti reálnému předpokladu je u některých případů budov poměrné nízká spotřeba energie na chlazení vykazovaná v protokolu, resp. „štítku“ průkazu.
V tomto případě je to způsobeno měsíčním výpočtem hodnocení energetické náročnosti budovy. Tento výpočet je tzv. kvazistacionární tj. není dynamický. Kvazistacionární modely počítají jednotlivé spotřeby energie separovaně, dělají měsíční bilanční sumy jednotlivých energií pro jednotlivá místa spotřeby (vytápění, chlazení, umělé osvětlení apod.) a pomocí empiricky stanovených koeficientů využití potom tyto měsíční bilanční sumy sčítají a vzájemně se ovlivňují.
Tyto kvazistacionární výpočetní modely funguji výsledkově velmi podobně až stejně s dynamickými modely pro RD a BD, u nichž není chlazení. Jakmile však máme chlazení a různé teploty během provozních dní, dochází ve výsledcích k rozdílu mezi kvazistaciornámi a dynamickým výpočetním nástrojem. Že blíže reálnému předpokladu spotřeb je dynamický výpočetní nástroj, je jisté.
Typickým příkladem „nedokonalosti“ kvazistarcionárního výpočetního programu je průměrování hodnot za delší časové úseky. V tomto případě jeden měsíc. Například průměrnou venkovní teplotu v červenci máme dle [1] 18 [oC] a průměrný solární zisk za měsíc červenec například 144,3 [kWh/m2]. Jak z těchto měsíčních bilančních hodnot zjistíme, kdy a jak je třeba chladit, pokud chladit například požadujeme od vnitřní teploty 26 [oC]? Pouze empiricky stanoveným stupněm využití tepelných zisků. I kdybychom zahrnuli všechny tepelné zisky, tak nám nevzestoupí teplota v interiéru od průměrné venkovní teploty 18 [oC] nad požadovanou mezi 26 [oC]. Proto se pro měsíční výpočet uměle sníží teplotní hranice, od kdy je třeba chladit třeba na 22 [oC], ale i nižší. Jelikož jde o emipirické předpoklady, nemusí takto stanovená potřeba chladu odpovídat realitě.
Reálně totiž v červencových (nejenom) dnech dochází k denní teplotní špičce například 33 [oC]. Z toho je patrné, že už jen podle venkovní teploty je potřeba chladit v interiéru, natož po započítání solárních (nejen) tepelných zisků.
Výhodu v tomto mají tedy jednoznačně dynamické výpočetní nástroje s minimálně hodinovým krokem, které věrněji popisuji reálné chování objektu. Dynamický výpočet s hodinovým krokem plánujeme v brzké době spustit (řádově měsíce). Bude tedy odstraněna i tato nedokonalost měsíčního výpočtu pro stanovení potřeby tepla chlazení.
[1] TNI 73 0331 - Energetická náročnost budov - Typické hodnoty pro výpočet
Viz příspěvek Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2.část: Potřeba chladu
[1] TNI 73 0331 - Energetická náročnost budov - Typické hodnoty pro výpočet
Viz příspěvek Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2.část: Potřeba chladu
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov | ||
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | ||
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší. |