Tato hodnota zásadním způsobem ovlivňuje výslednou vypočítanou výši infiltrace.

Uvažovaná rychlost větru nebyla uvedena v měsíčních klimadatech dle TNI 73 0331 a tak není ani v aktuální ČSN 73 0331-1. Pokud v zadání nejsou vybrána klimadata se zadanou průměrnou rychlostí větru ve výšce 10 m nad zemí, uvažuje program automaticky hodnotu 10m/s. Tato hodnota je však velmi nadsazená a odpovídá spíše vysokopoloženým až horským oblastem. V běžných oblastech se pohybuje v rozmezí 3 až 6 m/s.

Abychom snížily měrnou potřebu tepla na vytápění, která je sledována zejména u objektů pro dotaci NZÚ, doplnili jsme do katalogu klimadata dle ČSN 73 0331-1 avšak již s doplněnými průměrnými rychlostmi větru. Ty byly získány zprůměrováním hodinových hodnot dle klimadat poskytnutých ČHMÚ pro průměr ČR.

Konkrétně se jedná o tyto hodnoty rychlosti větru:

Do protokolu mezivýsledků byl do tabulky pro výčet vstupních klimadat doplněn řádek s uvedením rychlosti větru uvažovaný pro výpočet infiltrace dle EN ISO 52016-1:

Výběrem těchto klimadat lze snížit v závislosti na zadané hodnotě n50 (popř. q50) a typu provětrávání výpočtový objem infiltrace a tím i měrnou potřebu tepla na vytápění. Závěry uvedené v předchozím článku jsou i nadále v platnosti, jen samozřejmě v porovnáních uvedené objemy infiltrace v článku jsou vztaženy k průměrné rychlosti větru 10 m/s. Výběrem těchto klimadat s doplněnou průměrnou rychlostí větru by byla porovnávaná výše infiltrace stanovená dle EN ISO 52 016-1 úměrně nižší.

Příklad objemu infiltrace pro kompaktní RD pro jednotlivé výpočtové postupy:

*V poslední sloupci je uvedená výše hodnoty infiltrace pro průměrný přirozený tlakový rozdíl získaná pro menší objekty dle vzorce: (n50 * Vint) / 20 (orientační převod uváděný v odborné literatuře). Obecně je z porovnání výsledků patrné, že při křížném provětrávání dle výpočtu EN ISO 52016-1 (resp. EN 16 798-7) nabývá hodnota infiltrace značného objemu při vyšších průměrných rychlostech větru.