Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Klasifikace chlazení ve třídě G
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny.
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
listopad 2016
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Konkrétně se jedná o tyto tabulky a sloupce v nich:

VYTÁPĚNÍ



V úvahu totiž u vytápění přicházejí dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

  • podíl pokrytí potřeby tepla od tepelného zdroje nebo
  • podíl pokrytí potřeby tepla energonositelem
Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu tepla vytápěné zóny může pokrývat více tepelných zdrojů, přičemž všechny nebo jen některé tepelné zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je vytápěna jedním tepleným zdrojem s jedním energonositelem (např. plynovým kondenzačním kotlem):


Komentář k příkladu A u vytápění:
Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li k tepelnému zdroji nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je vytápěna dvěma tepelnými zdroji (např. tepelným čerpadlem vzduch-voda s pohonem na elektřinu - podíl pokrytí 90% a dále tepelným zdrojem např. elektrickou topnou patronou v akumulační nádrži 10%). U tepelného čerpadla máme tedy dva energonositele. Elektřinu a energii okolního prostředí:

Zobrazení v případě podílu vztažených k tepelným zdrojům:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 31% u elektřiny u TČ = 1/2,88* 90%, 59% u Energie okolí= 1-(1/2,88)*90% (zaokrouhleno na celá čísla)

Komentář k příkladu B  u vytápění:
Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu tepelných zdrojů i různého počtu energonositelů u tepelných zdrojů je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu o zobrazení podílu upřednostňujeme.


CHLAZENÍ



U chlazení přicházejí, stejně jako u vytápění, také dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

  • podíl pokrytí potřeby chladu od zdroje chladu nebo
  • podíl pokrytí potřeby chladu energonositelem
Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu chladu chlazené zóny může také pokrývat více zdrojů chladu, přičemž všechny nebo jen některé zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Poznámka: Kompresorové zdroje chladu mají zpravidla jeden energonositel - elektřinu, kterou je kompresor přímo poháněn. Větší "šance" na více energonositelů přiřazených ke zdroji chladu je v případě absorpčního zdroje chladu, kde pohonem chladícího cyklu je tepelná energie.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je chlazena jedním kompresorovým zdrojem chladu s jedním energonositelem -  elektřinou:


Komentář k příkladu A u chlazení:
Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li ke zdroji chladu nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je chlazena dvěma zdroji chladu (např. kompresorovým zdrojem chladu poháněným elektřinou pro pokrytí špičky potřeby chladu s podílem pokrytí 10% a absorpčním zdrojem chladu s podílem pokrytí 90%, jehož pohon zajišťuje z 80% vysokopotenciální odpadní teplo z procesu výrobní technologie a zbytek tj. 20% je pokryt zemním plynem). U absorpčního zdroje chladu máte tedy dva energonositele. Odpadní teplo=ostatní energonositel a zemní plyn:

Poznámka: Problematice energonositelů se bude věnovat některý z příštích příspěvků v technické knihovně. Odpadní teplo není ve vyhlášce samostatně definováno a tak připadá v úvahu pouze volba "ostatní energonositelé".

Zobrazení v případě podílu vztažených ke zdrojům chladu:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 72% u ostatního energonositele u absorpčního zdroje chladu = 90% * 80%, 18% u zemního plynu = 90% * 20%.

Komentář k příkladu B u chlazení: Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu zdrojů chladu i různého počtu energonositelů u zdrojů chladu je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu  o podílu pokrytí upřednostňujeme. U zdrojů chladu narozdíl od zdrojů tepla jsou tyto varianty spíše teoretické a v praxi více energonositelů u jednoho typu zdroje chladu je spíše výjimkou, ale nedá se vyloučit.


VĚTRÁNÍ




U nuceného větrání přicházejí, obecně tyto možnosti, k čemu tento "podíl pokrytí" vztahovat:

  • podíl pokrytí potřeby větrání zóny zajištěné nuceným větráním daným VZT zařízením
  • podíl pokrytí pohonu na nucené větrání energonositelem

Příklad A) představuje podíl pokrytí potřeby energie na větrání vztažený k energonositeli:

A) celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěmi VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%).

 resp.


Komentář k příkladu A u větrání: Z popisku ve vzoru protokolu PENB ve vyhlášce vyplývá, že jediná možnost, k čemu vztahovat tento podíl, je energonositel. Popisek ve sloupci je napsán: "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání". Co se hodnotí, resp. co je dílčí potřeba energie na větrání? Je to potřeba energie na nucené větrání, čili elektřina na pohon ventilátorů pro dopravu vzduchu. V tomto případě bychom spíše mohli psát spotřeba energie, jelikož zde nepracujeme s účinností elektromotorů (pro stanovení potřeby), ale jen se spotřebou energie (příkony).

Co může pokrývat dílčí potřebu energie na větrání?  Tuto spotřebu již nepokrývá žádný systém nebo zařízení, již zde je jen energonositel. A jelikož jedno VZT zařízení (nucená doprava vzduchu) = jeden energonositel (elektřina) = podíl pokrytí dílčí (s)potřeby energie na větrání vždy 100%.

Poznámka: Druhá volba by vzhledem k praktickému smyslu neměla význam, pokud by popisek v tomto sloupci nebyl "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání", ale "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu". Pak bychom zde uváděli podíl pokrytí na požadované výměně vzduchu v zóně
nuceným větráním jednotlivými VZT jednotkami (viz příklad B níže). Poté, jelikož ventilátory jsou poháněny vždy elektřinou (pomineme-li krajně nepravděpodobné teoretické případy), by reálně znamenalo jedno zařízení VZT =  jeden energonositel, kterým je elektřina. Pak je tato informace zbytečná a je otázkou, jestli při tomto návrhu změny popisku v této tabulce má sloupec "energonositel" význam a místo něj např. nevypisovat důležitější údaj o účinnosti rekuperace VZT jednotky. V této tabulce, resp. v místu spotřeby: VĚTRÁNÍ řeší pouze energii potřebnou na nucené větrání tzn. jakákoliv vazba energonositele na instalovaný ohřívač nebo chladič ve VZT zařízení by "logiku" této tabulky komplikovala. Blíže k tabulce větrání bude uvedeno v samostatném příspěvku v technické knihovně, jelikož podnětů je k této tabulce b.3) více.


B)
celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěma VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%). Zobrazení při návrhu změny popisku na "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu"


resp.

Komentář k příkladu B u větrání (navrhovaná úprava): Tento návrh úpravy má vyšší informativní hodnotu o uvažovaném vstupu do výpočtu. Je k dispozici přehled o podílu nucené výměny vzduchu zajištěného VZT jednotkou z celkového požadovaného objemu větrání zóny. V tomto případě musí být součet zobrazovaných podílů od jednotlivých VZT jednotek nuceně větrajících danou zónu maximálně 100%, ale minimální hranice není určena. Zóna nemusí být nuceně větrána plně, ale jen z části. V krajním případě součet 0% znamená, že zóna není nuceně větraná vůbec (v takovém případě je logické VZT zařízení vůbec nezadávat).


PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY



Tabulka pro přípravu TV je nejkomplikovanější z těchto tabulek, jelikož zde pracujeme s více pojmy, a protože určitě neplatí předpoklad: 1 zóna (popř. nevytápěný prostor) = 1 potřeba TV = 1 systém přípravy TV = 1 tepelný zdroj = 1 energonositel.  Počty a podíly zadání těchto vstupů se různě kombinují, což praxe ukazuje. Pojmy: 

  • zóna nebo nevytápěný prostor (i v něm může být definována potřeba TV)
  • potřeba TV (potřeba vody v TV => potřeba tepla pro TV pro ohřev)
  • systém přípravy teplé vody TVsys =>  potřeba tepla systému pro přípravu TV
  • tepelný zdroj pro přípravu TV
  • energonositel pro přípravu TV

Vzor protokolu ve vyhlášce má předepsanou formu a nelze jej měnit (kromě změn vzoru ve vyhlášce formou změny vyhlášky) a tak obecně pro tvůrce jakéhokoliv SW (softwaru) pro výpočet ENB není lehké do protokolu vypsat s jistou logikou všechny možné varianty a kombinace zadání teplé vody ze SW. Samozřejmě vždy záleží na tom, jaké podrobnosti a jaké kombinace zadání SW zpracovateli umožní.

Jelikož potřeba energie na přípravu TV je vázána na systém přípravy TV (TVsys), který "neuznává", resp. "nemusí uznávat" hranice zóny nebo nevytápěných prostorů, je navrženo z této tabulky vypustit signifikaci podle zóny ale základní dělění vztahovat k potřebě TV.

Potřeba energie na přípravu TV je charakterizována potřebou energie na ohřátí definovaného objemu studené vody o teplotě T1 na teplotu T2  a dále tepelnými ztrátami systému přípravy a distribuce teplé vody TVsys, na který je napojen tepelný zdroj sloužící pro ohřev potřeby TV a krytí tepelných ztrát systému přípravy teplé vody TVsys. A tento tepelný zdroj je definován přiřazenými energonositeli. Viz následující  schéma:



Prakticky to znamená, že "Pokrytí dílčí potřeby energie na přípravu teplé vody" můžeme chápat takto (pokud to není blíže upřesněno):

  • podíl pokrytí potřeby energie systému na přípravu teplé vody TVsys od tepelného zdroje  nebo
  • podíl pokrytí potřeby energie systému na přípravu teplé vody TVsys od energonositele  nebo
  • podíl pokrytí potřeby energie TV přímo od tepelného zdroje nebo
  • podíl pokrytí potřeby energie TV přímo od energonositele
Zde uvádíme opět příklady s komentáři:

A) nejjednodušší případ: 1 zadaná potřeba TV, 1 systém přípravy TVsys, 1 tepelný zdroj, 1 energonositel:


Komentář k příkladu A u TV
: V tomto případě "bezkonfliktní" zadání. 100% je odpovídající podíl, ať toto dílčí pokrytí vztahujeme k jakékoliv ze tří výše uvedených možností.

B) složitější případ zadání přípravy teplé vody:

  • zadána 1 potřeba TV 1
  • zadány 2 systémy  přípravy teplé vody TVsys 1 a TVsys 2, které se dělí o pokrytí objemu vody potřeby TV1 v poměru 35%, resp. 65%
  • zadány 4 tepelné zdroje K1 (85% hnědé uhlí, 15% kusové dřevo), K2 (60% černé uhlí, 40% kusové dřevo), TČ3 (vzduch-voda poháněné elektřinou), K4 (100% elektřina)
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 1 pokrývá TČ3 z 90% a K4 z 10%
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 2 pokrývá  K1 z 75% a K2 z 25%
  • TVsys 1 obsahuje 2 zásobníky o 120 resp. 150 litrů o měrné tepelné ztrátě 7,90, resp. 17,10 Wh/lden
  • TVsys 2 obsahuje 1 zásobník o 250 litrech a měrné tepelné ztrátě 17,10 Wh/lden
  • TVsys 1 i TVsys 2 má jednu distribuční větev o délce 15, resp. 7 m o shodné průměrné měrné tepelné ztrátě potrubí 50,8 Wh/mden
  • účinnost emise u distribuční větve TVsys 1 i TVsys 2 je 95%

Poznámka: Účinnost emise ηW,em zadané v [%] představuje energetické ztráty v koncových prvcích distribuce – výtokových armaturách. Účinnost v jednom čísle vyjadřuje typ ovládání směšovací baterie (kohoutková, páková, termostatická)


Poznámka: zeleně vyznačená část tabulky se týká informací o uceleném systému přípravy teplé vody TVsys.

Komentář k příkladu B u TV: V tabulce protokolu pro příklad zadání teplé vody B) je podíl pokryté potřeby tepla na přípravu teplé vody od tepelných zdrojů vztažen k systému přípravy teplé vody TVsys. Nikoliv přímo k potřebě TV. Jelikož potřebu TV 1 zajišťují dva systémy přípravy TVsys 1 a 2, je součet vypsaných podílů 100% za jednotlivé systémy přípravy teplé vody TVsys. Nikoliv až za potřebu TV. Co je důvodem tohoto zobrazení, bude patrné z komentáře k příkladu C níže.


C) složitější případ zadání přípravy teplé vody, který vychází z příkladu B). V tomto příkladu je doplněna další potřeba TV 2,  jejíž přípravu zajišťují oba již nadefinované systémy přípravy teplé vody TVsys 1 a 2 . Každému TVsys je přiřazen rovný podíl objemu vody nadefinované potřeby TV 2.


Zobrazení v případě podílu pokrytí potřeby tepla systému přípravy teplé vody TVsys vztažených k tepelným zdrojům:


Zobrazení v případě podílu pokrytí potřeby tepla systému přípravy teplé vody TVsys vztažených k energonositelům:

Komentář k příkladu C u TV: Pokud máme více potřeby TV přiřazených k jednomu systému přípravy teplé vody TVsys, není jednoznačný názor, jakým způsobem rozdělit mezi jednotlivé potřeby tepla TV tepelné ztráty společného systému přípravy teplé  vody TVsys, ke kterému jsou potřeby TV přiřazeny. Představme si, že zadané potřeby TV společně připravované v jednom TVsys jsou co do objemu,  počtu odběrných dnů, počtu odběrných cyklům velmi rozdílné. Jakým způsobem pak tepelnou ztrátu systému přípravy teplé vody TVsys rozdělit  mezi jednotlivé potřeby TV? Podle počtu provozních dnů? Nebo podle objemu potřeb TV? Nebo podle počtu odběrný cyklů? Nebo podle všech těchto hledisek? Na toto zatím není shodný názor nebo alespoň "administrativní" předepsaný způsob rozdělení. A proto nelze při tomto způsobu zadání uvést podíly pokrytí tepelných zdrojů na potřebě TV přímo, protože vlastně není stanoveno, jaká ta potřeba energie pro jednotlivé potřeby TV by měla být, jelikož se v ní musí zohlednit i tepelné ztráty společného systému přípravy teplé vody TVsys.  Proto v tabulkách výše se zobrazované podíly vztahují vždy k potřebě tepla systému na přípravu teplé vody TVsys.

Pro informaci, co z tabulky v protokolu PENB lze vyčíst, aniž bychom znali zadání:

  • v hodnocené budově jsou zadány dvě potřeby TV: TV 1 a TV 2
  • Na přípravě obou potřeb TV 1 i TV 2 se podílí systémy přípravy teplé vody TVsys 1 i TVsys 2
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 1 pokrývají tepelné zdroje: TČ3 z 90% (tepelné čerpadlo poháněné elektřinou se sezónním COP 1,86  a  tepelným výkonem při normových podmínkách 2,5 kW, energonositel elektřina a energie okolí - po ručním výpočtu přes COP můžeme zjistit i jejich poměr) a K4 z 10% (se sezónní účinností 94% a jmenovitým tepelným výkonem 1,5 kW, energonositel =100% na elektřina)
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 2 pokrývají tepelné zdroje: K1 z 75% (se sezónní účinností 76% a jmenovitým tepelným výkonem 4,8 kW a dvěma energonositeli: hnědé uhlí a kusové dřevo) a K2 z 25% (se sezónní účinností 76% a jmenovitým tepelným výkonem 9,5 kW a dvěma energonositeli: černé uhlí a kusové dřevo)
  • TVsys 1 obsahuje dva zásobníky o objemu 120 resp. 150 litrů a měrných tepelných ztrátách 7,9 resp. 17,1 Wh/lden
  • TVsys 2 obsahuje jeden zásobník o objemu 250 litrů a měrné tepelné ztrátě 7,9 Wh/lden
  • TVsys 1 resp. TVsys 2 obsahuje jednu distribuční větev o shodných průměrných měrných tepelných ztrátách 50,8 Wh/mden
  • Poznámka: zeleně vyznačená část tabulky se týká informací o systému přípravy teplé vody TVsys. Pokud je tam uveden TVsys 2x neznamená to, že v objektu jsou systémy TVsys 2  reálně  2x, ale znamená to, že systém přípravy teplé vody TVsys (v tomto případě 1 i 2) byl přiřazen k více potřebám TV.

Pro informaci,  co z tabulky v protokolu PENB nelze vyčíst:

  • podíly přiřazení potřeb objemů vody TV k jednotlivým systémům přípravy teplé vody TVsys
  • délky distribučních větví TVsys
  • účinnosti emise teplé vody zadané u TVsys
  • podíly energonositelů přiřazených k tepelnému zdroji, pokud jsou přiřazeny 2 a více energonositelů (pokud se nejedná o TČ)


ZÁVĚR

    • U současného vzoru protokolu PENB u tabulek b.1.a (vytápění) a b.2.a (chlazení) je třeba upřesnit, k čemu se podíly pokrytí mají vztahovat, a kterou informační hodnotu v protokolu upřednostníme. Tj. zda podíly vztahovat ke zdrojům nebo energonositelům - viz část VYTÁPĚNÍ a CHLAZENÍ
    • U nuceného větrání navrhujeme změnit u současného vzoru protokolu PENB v tabulce b.3. popisek z "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání" na "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu". Předpokládáme, že takto byl koncipován i původní záměr, ale současný popisek tomu neodpovídá - viz část VĚTRÁNÍ 
    • U potřeby teplé vody (tabulka b.5.a v protokolu PENB) je nutno upřesnit k čemu  se mají zobrazované podíly vztahovat. Jestli k tepelným zdrojům, resp. energonositelům na jedné straně a systémům přípravy  teplé vody TVsys, resp. potřebám tepla pro TV na straně druhé. V případě upřednostnění vztahování podílů na druhé straně k potřebě teplo pro TV, je nutno upřesnit způsob rozdělení tepelných ztrát společného systému přípravy teplé vody TVsys mezi jednotlivé potřeby TV, které k němu jsou přiřazeny. - viz část PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY (Řešením není předpis, že jedna potřeba TV = jeden systém přípravy TV, to by byl z hlediska variability zadání krok zpět)

    Poznámka: Mohlo by se zdát, že tento příspěvek se věnuje nepodstatným podnětům s malou informační hodnotou. Nicméně z hlediska jednoznačnosti údajů vyplňovaných do protokolu PENB a následně také systematicky správné kontrole PENB zmocněných orgánů se zdaleka nejedná o okrajovou záležitost. 



    červenec 2015
    Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ?
    24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
    Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019.
    únor 2015
    Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu
    17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
    Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku.
    listopad 2014
    Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
    3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
    červen 2014
    Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD
    12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD.
    duben 2014
    Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká
    28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy.
    Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
    28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.