duben 2025
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících II ? Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících II ? |
![]() |
|
![]() |
25. 4. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V tomto článku navážeme na první část. Doplníme pohled i hodinového kroku výpočtu a uvedeme, jak s tímto výsledkem pracovat. |
Nejprve bychom doporučili přečíst první část zde. V prvním článku jsou uvedeny principy zadání, které mohou vést k takovému průběhu potřeby tepla na vytápění (i v letních měsících). Tyto principy (poměr tepelných zisků a ztrát) jsou obecně platné i pro hodinový krok. Trochu rozdílná je pouze práce s akumulační schopnosti budovy/zóny u měsíčního a hodinového výpočtu.
V hodinovém kroku může dokonce docházet častěji k tomu, že v letních měsících může být generována výpočtová potřeba tepla. Je to dáno tím, že se ten "poměr" tepelných zisků a ztrát hodnotí pro každou hodinu. Tím může dojít například k tomu, že u stejného objektu měsíční výpočet v letním měsíci potřebu tepla nevygeneruje a hodinový ano. Byť třeba minimální. Je to dáno bilancí součtu tepelných zisků a součtu tepelných ztrát u měsíčního výpočtu za celý měsíc, kdežto u hodinového se to zjišťuje pro každou hodinu samostatně.
Rozdíl bude patrný na těchto grafech s hodinovým průběhem za jeden vybraný den:
Na příkladu níže hodinový výpočet za tento den vygeneruje pro tyto konkrétní vstupy jak potřebu tepla, tak potřebu chladu.
Pokud bychom použili pro tento den bází denního bilancování (tj. denní poměr tepelných zisků a ztrát), dostali bychom pouze za tento den potřebu chladu. Tento princip denního bilancování je defacto stejný jako bilancování za měsíc. U měsíčního bilancování se jen tepelné zisky a tepelné ztráty sčítají za měsíc, nikoliv za jediný den.
Alternativně, pokud by zóně nebylo zadáno chlazení, vypadalo by to takto:
(Nelekněte se průběhu vzestupu denní teploty, protože pro tento názorný příklad byly velké výplně použity bez jakéhokoliv zastínění. Reálně by byl nárůst vnitřní teploty omezen zvýšeným větráním, které se ale v profilu užívání pro tento účel automaticky nenavyšuje. Objem větrání se uvažuje vždy dle profilu užívání)
Pokud bychom použili
pro tento den bází denního bilancování (tj. denní poměr tepelných zisků
a ztrát), nevykazovali bychom potřebu tepla na vytápění žádnou:
Z toho plyne jednoznačný závěr: U hodinových výpočtů hrozí vyšší riziko, že se zejména v nočních a brzkých ranních hodinách v letních měsících vygeneruje nenulová potřeba tepla na vytápění než u měsíčních výpočtů. Znovu podotýkám, že vše platí za předpokladu řádného zadání a za předpokladu, že "poměr" tepelných zisků a ztrát k tomu "vede". Obecně to riziko vygenerování potřeby tepla i v letních měsících je u starších objektů, kde tepelné ztráty v těchto hodinách převažují nad tepelnými zisky a nevykompenzuje to dostatečná akumulační kapacita (kdy by dostačovalo naakumulované teplo z přebytku tepelných zisků během dne).
Níže je uveden příklad starého RD s původními konstrukcemi, u něhož je i v hodinovém výpočtu generována potřeba tepla na vytápění v létě (byť minimální) a tedy i spotřeba energie na vytápění v létě:
Když se podíváme podrobněji na potřebu tepla v létě, tak vidíme, že dle "očekávání" pokud k nějaké letní potřebě tepla dojde, tak to bude spíše v nočních a brzkých ranních hodinách. Jako v tomto případě v měsíci červenci:
No a co dělat, pokud zadáno máme vše řádně, ale stejně pro dané vlastnosti objektu (vstupy) je generována potřeba tepla i v létě?
V takovém případě, pokud tomu nebrání jiné ohledy, doporučuji tento výsledek respektovat. Je výsledkem hodinového výpočtu předepsaného ČSN EN ISO 52016-1 respektující fyzikální souvislosti na základě zadaných vstupů pro výpočet.
Příjemcům a/nebo zpracovatelům PENB to může připadat divné s ohledem na skutečnost, že v létě stávající posuzovaný objekt netopí. Menší problém je v tom, že profil užívání a/nebo i klimadata pro reálné roky mohou být odlišná (a zpravidla trochu jsou) od těch předdefinovaných profilů užívání, resp. průměrných hodnot klimadat použitých pro hodinový výpočet. Nicméně v tomto nespatřuji zejména u RD/BD ten hlavní problém. Ty odlišnosti nejsou zas tak velké. Spíše to spočívá v tom, že se reálně u starších objektů během nočních nebo brzkých ranních hodin nedosahuje požadované vnitřní návrhové teploty. Narozdíl od hodinového výpočtu, který toto musí dodržovat vždy pro každou hodinu! Reálně totiž poměrně záhy v létě po ránu teplota vystoupá nad požadovanou vnitřní teplotu a nikdo to "neřeší". Pro program však již vnitřní teplota v danou hodinu např. 19,9°C je důvod pro generování potřeby tepla, byť velmi nízké, je-li požadavek např. 20°C. A ve výpočtu PENB se to pak "řeší".
Takže pokud máme v PENB generovánu potřebu tepla i v některých hodinách v letních měsících a "nechceme ji", tak je nutné:
- buď zrevidovat vstupy, za kterých takový výsledek potřeby tepla byl dosažen
- a/nebo (spokojíme-li se s vygenerovanou potřebou tepla na vytápění i v létě), můžeme to ošetřit až na straně spotřeby energie na vytápění
Ad 1)
Tomu se věnuje první článek (odkaz dole). Z něho je patrné, jaké vstupy na výši potřeby tepla na vytápění mají vliv a co je možno upravit, pokud lze (ve smyslu zpřesnit)
Ad 2)
Dosáhnutí nulové spotřeby energie na vytápění v letních měsících učiníme tak, že zkrátka podíl pokrytí potřeby tepla na vytápění nezadáme průměrný roční, ale podíly průměrné měsíční. A v letních měsících zadáme nulové pokrytí potřeby tepla na vytápění. Tím sice bude stále generována potřeba tepla na vytápění i v letních měsících, ale spotřeba energie na vytápění v letních měsících již nikoliv.
Takže místo zadání tohoto:
Zadáme zadání třeba takto:
(Poznámka: V tomto případě sice bude barevná kontrola označovat kontrolní součtové podíly pokrytí červeně, protože není v každém měsíci součet podílů od tepelných zdrojů pro pokrytí případné potřeby tepla na vytápění Z1 100%. V tomto případě to ale můžeme ignorovat.)
Po této úpravě v zadání podílů pokrytí po výpočtu pak bude pro tento objekt sice stejný průběh potřeby tepla (i v letních měsících), ale spotřeba energie na vytápění v letních měsících bude nulová. A tento stav si dovolím tvrdit často odpovídá zejména u starších objektů realitě, kdy v létě sice v některých hodinách není dosahováno požadované teploty, ale spotřeba energie na vytápění je nulová (zkrátka se netopí, protože je přeci léto).
První článek na toto téma najdete zde:
únor 2025
Akumulace a funkce optimalizace při využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí Akumulace a funkce optimalizace při využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí |
![]() |
|
![]() |
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Od verze programu ENERGETIKY 8.0.4 je k dispozici funkce využití akumulačního zásobníku vytápění pro zvýšení využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí. A také funkce optimalizace využití. Níže popíšeme, o co konkrétně se jedná. |
srpen 2024
Změny v zadání a doplnění funkcí ohledně využití tepla z OZE Změny v zadání a doplnění funkcí ohledně využití tepla z OZE |
![]() |
|
![]() |
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Od verze 8.0.0 programu ENERGETIKA došlo k několika změnám v zadání a doplnění funkcí u využití OZE. |
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu |
![]() |
|
![]() |
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami.Aktualizace 28.1.2025. |
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY |
![]() |
|
![]() |
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod. |
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? |
![]() |
|
![]() |
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty. |
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB |
![]() |
|
![]() |
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023 |
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB |
![]() |
|
![]() |
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023) |
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče |
![]() |
|
![]() |
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách. |
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí |
![]() |
|
![]() |
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících. |
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny |
![]() |
|
![]() |
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií. |
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. |
![]() |
|
![]() |
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově |
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ? |
![]() |
|
![]() |
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme. |
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání |
![]() |
|
![]() |
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou. U některých povrchů však může být požadavek zadat jinou hodnotu emisivity, což se může nepatrně projevit u potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení. Aktualizace 28.11.2024. |
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1 |
![]() |
|
![]() |
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí. |
únor 2021
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících? Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících? |
![]() |
|
![]() |
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021. |
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření |
![]() |
|
![]() |
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď. |
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje Činitel typu regulace tepelného zdroje |
![]() |
|
![]() |
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv. |
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? |
![]() |
|
![]() |
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání. |
Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu |
![]() |
|
![]() |
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených. |
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) |
![]() |
|
![]() |
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790. |
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? |
![]() |
|
![]() |
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce. |
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 |
![]() |
|
![]() |
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání. |
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 |
![]() |
|
![]() |
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace. |
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky |
![]() |
|
![]() |
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. |
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory |
![]() |
|
![]() |
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup. |
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 |
![]() |
|
![]() |
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory. |
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií |
![]() |
|
![]() |
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo". |
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009 |
![]() |
|
![]() |
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet. |
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) |
![]() |
|
![]() |
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga | |
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace. |
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát Graf rozložení tepelných ztrát |
![]() |
|
![]() |
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2. |
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2 |
![]() |
|
![]() |
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru. |
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) |
![]() |
|
![]() |
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek. |
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění |
![]() |
|
![]() |
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno? |
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1 |
![]() |
|
![]() |
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot. |
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání Intenzita větrání v profilech užívání |
![]() |
|
![]() |
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | |
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1. |
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) |
![]() |
|
![]() |
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla. |
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu |
![]() |
|
![]() |
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370. |
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? |
![]() |
|
![]() |
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji. |
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB |
![]() |
|
![]() |
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09) |
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě |
![]() |
|
![]() |
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy. |