+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
srpen 2024
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami.
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod.
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
říjen 2023
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Klasifikace chlazení ve třídě G
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
POMOCNÉ ENERGIE (AUX = auxiliary = pomocný)

Konkrétně byly v kapitole TECHNICKÉ SYSTÉMY doplněny pro místo spotřeby vytápění, chlazení, vlhkostní úprava a příprava TV souhrnné tabulky pomocných spotřebičů. V tabulkách jsou uvedeny všechny zadané pomocné spotřebiče pro konkrétní místo spotřeby včetně spotřeby energie po měsících. Spotřeba pomocné energie byla následně propsána i do grafů spotřeby energie pro konkrétní hodnocené místo. Jak tabulky, tak grafy jsou dostupné pouze na úrovni celé budovy. Pro jednotlivé zóny by byla již zbytečná podrobnost uvádění spotřeby pomocných spotřebičů.

Po vydání vyhlášky 264/2020 Sb. se z celkového hlediska zvýšila informační hodnota protokolu PENB. Zejména pro příjemce PENB - vlastníky budovy, kteří nejsou technici (vesměs v tomto oboru lajci). Přibyly zajímavé přehledy a barevné grafy. Tabulky byly uzpůsobeny spotřebám energie v palivu "za která se platí".  Nicméně konkrétně u přehledu pomocných spotřebičů ten trend, dovolíme si napsat, byl bohužel opačný. Proto v protokolu MEZIVÝSLEDKŮ toto napravujeme o poměrně detailní přehled. Čím úspornější budova, tím pravděpodobně větší podíl na zajištění daného místa spotřeby bude mít pomocná energie. A proto tento přehled.

Vytápění:

V tabulce jsou vypsány všechny pomocné spotřebiče, které byly zadány pro režim vytápění. Připomínáme, že konkrétně jde vždy o tři základní typy: čerpadlo (pump), ventilátor (vent) a vše ostatní (other). V programu ENERGETIKA se zadávají vždy tam, kde jsou reálně v energetickém modelu budovy umístěny:

  • v zóně (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "Z + číslo zóny"
  • mimo objekt (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "OUT"
  • u zdroje (je-li integrální součástí zdroje, o umístění pak rozhoduje umístění zdroje). ...dolní index označení zdroje + číslo jeho podformuláře, např. "K1" nebo "TČ2" apod..
  • u solární termické soustavy (STS). Zde se pak objevuje poměrná část spotřeby elektřiny pro oběhové čerpadlo solárního okruhu STS (byla-li STS zadána a bylo-li využití přiřazeno i pro vytápění)
Tomu odpovídají názvy a indexování vypsaných pomocných spotřebičů v této tabulce zadaných u souboru.


V grafech je pomocná energie vyznačena souhrnně vždy šedou barvou.
Poznámka: Spotřeba energie pro pomocné spotřebiče nebývá přímo úměrná potřebě tepla na vytápění. Zpravidla se její podíl zvyšuje s klesající potřebou tepla.

Chlazení:

Pro chlazení to platí analogicky, jen se jedná o pomocné spotřebiče pro režim chlazení.

  • v zóně (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "Z + číslo zóny"
  • mimo objekt (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "OUT"
  • u zdroje (je-li integrální součástí zdroje, o umístění pak rozhoduje umístění zdroje). ...dolní index označení zdroje + číslo jeho podformuláře, např. "CHL1" nebo "CHL2" apod..
U pomocných spotřebičů zdrojů pro režim chlazení upozorňujeme, že zadávaný sezónní chladící faktor pro výpočet ENB se standardně stanovuje včetně všech integrálních pomocných spotřebičů umístěných ve zdroji chladu. Typicky např. integrované oběhové čerpadlo pro vnitřní okruh ve zdroji nebo ventilátor zpětného chlazení kondenzátoru apod. Tzn. u zdrojů chladu je třeba velmi zvážit důvody, chceme-li některý pomocný spotřebič integrovaný ve zdroji chladu zadat. Pokud ano, musí být sezónní faktor příslušný pouze samotnému pohonu chladícího cyklu (kompresoru).


V grafech je pomocná energie vyznačena souhrnně vždy šedou barvou. A je přičtena ke spotřebě energie na chlazení = spotřeba energie na přečerpání nadbytečných tepelných zisků z chlazeného interiéru mimo něj. Proto u místa spotřeby chlazení nezobrazujeme v grafu ztráty zdrojem, ale spotřebu zdroje chladu a nyní k tomu také i pomocnou energii na chlazení (šedá křivka spojnicového grafu)

Vlhkostní úprava:

Pro vlhkostní úpravu vnitřního vzduchu to platí analogicky, jen v těchto tabulkách a grafech jsou tyto informace separovaně uvedeny pro režim vlhčení (RH+) a pro režim odvlhčení (RH-).  Nelze zadávat pomocné spotřebiče pro toto místo spotřeby umístěné mimo objekt.

  • v zóně (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "Z + číslo zóny"
  • u zdroje (je-li integrální součástí zdroje, o umístění pak rozhoduje umístění zdroje). ...dolní index označení zdroje + číslo jeho podformuláře, např. "VZV1" nebo "VZV2" apod..

V grafech je pomocná energie vyznačena souhrnně vždy šedou barvou.


Příprava TV:

Pro pomocné spotřebiče na přípravu TV platí analogicky to samé jako u vytápění. Stejně jako v předchozích případech se zobrazuje spotřeba pro pomocné spotřebiče jen v souhrnné tabulce za celý objekt, tedy za všechny zadané systémy přípravy teplé vody TVsys (je-li jich zadáno více). U jednotlivých TVsys se tato informace neobjevuje (podružnost mezivýsledků by již byla zbytečně velká)

  • v zóně (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "Z + číslo zóny"
  • mimo objekt (není-li integrální součástí zdroje) ...dolní index "OUT"
  • u zdroje (je-li integrální součástí zdroje, o umístění pak rozhoduje umístění zdroje). ...dolní index označení zdroje + číslo jeho podformuláře, např. "K1" nebo "TČ2" apod..
  • u solární termické soustavy (STS). Zde se pak objevuje poměrná část spotřeby elektřiny pro oběhové čerpadlo solárního okruhu STS (byla-li STS zadána a bylo-li využití přiřazeno i nebo jen pro přípravu TV)

V grafech je pomocná energie vyznačena souhrnně vždy šedou barvou.

Na konci protokolu mezivýsledků je také uvedena souhrnná tabulka spotřeb za jednotlivá hodnocená místa spotřeby dělená zvlášť na základní spotřebu a spotřebu pomocných spotřebičů. To celé doplněno měsíčním grafem rozložení spotřeby a koláčovým grafem ročních podílů. Je to zde uvedeno zejména proto, aby byl přehled o pomocných energiích v rámci objektu.






ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
říjen 2020
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny.
prosinec 2017
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
listopad 2016
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
červenec 2015
Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ?
24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019.
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu
17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku.
listopad 2014
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
červen 2014
Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD
12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD.
duben 2014
Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy.
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.