Výše uvedené spotřeby pod písmenem d) zajišťují typické užívání  budovy obvyklým způsobem pro zajištění vnitřního prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového průtoku vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny.

V tomto případě nás blíže zajímá písmeno d) konkrétně chlazení (aplikujeme i na mrazení). Pokud chladíme, tak musí existovat požadavek na cílovou teplotu pro režim chlazení. V případě např. chlazené administrativní nebo jiné pobytové budovy není pochyb o tom, že do výpočtu ENB musíme spotřebu na chlazení zahrnout.

V případě nebytových prostor, kde je požadavek na chlazení tomu tak bude také. Hodnocení ENB nás nezajímá pouze z pohledu zajištění vnitřního prostředí pro pobytové budovy, ale i pro nebytové budovy a prostory. Protože obecně řešíme potřeby a účinnosti technických systémů. Ve finále spotřebu energie.

Z tohoto pohledu je chladírna nebo mrazírna, která je pevně spojená se stavbou, prostorem s požadovanou cílovou teplotou na chlazení, a proto by se měla zahrnout do výpočtu ENB. Typickým představitelem těchto budov jsou např. velká distribuční centra obchodních řetězců, kde jsou tyto chlazené a mrazené prostory velmi velké.

Naopak lednice, chladící box, mrazák apod. nejsou pevně  spojeny se stavbou. Označíme je pouze za spotřebič a v hodnocení ENB je neuvažujeme (stejně jako ostatní spotřebiče apod.). Otázkou samozřejmě je, jak se zachovat k produkovaným tepelným ziskům z nich, pokud jsou emitovány do vnitřního prostředí zóny - zda jen na straně tepelných zisků vstupujících do výpočtu ENB (paušálně zahrnuto ve vnitřních tepelných ziscích od spotřebičů definovaných v profilu užívání zóny) nebo i na straně spotřeby energie těmito spotřebiči. Tuto spotřebu energie nelze přiřadit k žádnému technickému systému uvedenému pod písmenem d), takže se s ní v PENB neuvažuje. Stejně jako s energií potřebnou na provoz výtahů, eskalátorů apod.

1)

2)
v této zóně volíme vlastní profil užívání. Tyto prostory jsou chlazeny nebo mraženy kontinuálně, takže provozní doba je většinou po celý rok (0 až 24 h pro 365 dní v roce).

3)
Cílovou teplotu na chlazení nebo mrazení zadáme do cílové teploty na chlazení v  provozní dobu. Do provozní doby na vytápění zadáme teplotu stejnou jako pro režim chlazení (popř. mrazení). 

Zadáním 1 až 3 máme zadefinovány okrajové teplotní podmínky pro výpočet potřeby chladu na chlazení popř. mrazení. V zadefinovaném profilu musíme samozřejmě zadefinovat ještě další velmi důležité věci (viz níže) jako je předpokládaná výměna vzduchu, vnitřní tepelné zisky (velmi ovlivňují výslednou potřebu chladu - v podstatě se jedná o tepelný tok od uskladněného zboží), zadefinování umělého osvětlení atd.

4)

V PENB se hodnotí také výpočet Uem. Jakým způsobem nám vstoupí do tohoto hodnocení takto zadaná chlazená popř., mrazená zóna?

V programu ENERGETIKA je již nějaký čas odděleno zadání návrhové teploty v zóně pro výpočet Uem od cílové teploty na vytápění v provozní dobu. Před tímto oddělením se stanovení Uem pro zónu odvíjelo od zadané cílové teploty na vytápění v provozní době. Bylo to logické. Avšak právě především kvůli těmto speciálním případům (chladíren, mrazíren) bylo vhodné toto oddělit.

U chladíren, resp. mrazíren je extrémní návrhová teplota teplotou letní - dejme tomu, že cca 30-40°C. Návrhový teplotní rozdíl je u mrazíren (při vnitřní cílové teplotě např. -15°C) cca 45-55°C, u chladíren samozřejmě nižší. Proto jsou také definovány pro mrazírny a chladírny vlastní požadavky na součinitel prostupu tepla jednotlivých obalových konstrukcí (návrh se nečiní podle ČSN 73 0540-2).

Je třeba si uvědomit, že parametr Uem má historicky jednoznačně vazbu na období vytápění (tak jak je to chápáno v ČSN 73 0540-2 i převzato do vyhlášky o ENB). Je to jakýsi indikátor "tepelněizolační"  kvality obálky budovy pro režim vytápění. Obvyklý návrhový rozdíl teplot je cca kolem 35°C  (cca 20°C uvnitř a cca -15°C exteriér).

Pokud by se výpočet Uem v PENB měl postihnout pro zóny chladíren, popř. mrazíren alespoň trochu adekvátně a přitom respektoval zaměření Uem pro období vytápění, tak doporučujeme zadat návrhovou teplotu pro chlazenou nebo mrazenou zónu 20°C. Tím je dosaženo toho, že zadané požadavky na jednotlivé obalové konstrukce takové zóny nebudou přepočítávány činitelem "e1" pro odlišnou vnitřní návrhovou teplotu jak požaduje ČSN 73 0540-2. Jako požadavky na jednotlivé obalové konstrukce zóny chladírny, popř. mrazírny volte v zadání  "definuji vlastní" a vepište tam hodnoty, které jsou pro takovou chladírnu, popř. mrazírnu požadované dle ČSN 14 8102:1993. Pak bude Uem vypočtené pro takovou zónu u hodnocené budovy porovnatelné s požadavkem Uem pro tuto zónu.

Zadáním dle bodu ad 4) bude výpočet Uem pro hodnocenou i referenční budovu i pro tyto zóny v PENB "kompatibilní" se stanovením Uem pro klasicky vytápěné zóny a výsledné Uem za celou budovu by neměl být nijak deformován. A to, ať už jde o případ budovy pouze s tímto typem zón nebo jsou-li tyto zóny součástí budovy, kde jsou i klasické vytápěné zóny.

Z hlediska těchto prostor je důležité nadefinovat odhadovanou výměnu vzduchu mezi chlazeným / mrazeným prostorem a exteriérem. Nebude zanedbatelný např. při kontinuálním procesu naskladňování a vyskladňování zboží (Na optimalizaci tohoto procesu z hlediska co nejmenšího dopadu na spotřebu energie na chlazení se zaměřují mnozí specialisté, pokud máme na mysli velká logistická centra s chlazenými / mrazenými sklady).

Tepelné zisky:

Tepelné zisky jsou 4 základní: solární, osoby,  spotřebiče, umělé  osvětlení.

Předpokládáme, že racionální návrh takového prostoru je bez prosklených výplní k exteriéru. Osoby se zde pohybují jen minimálně -  možno zanedbat. Hlavní tedy budou vnitřní tepelné zisky "od spotřebičů=zboží"  a to zejména v případě, kdy tento prostor slouží k nachlazování a namrazování zboží. Pokud je zboží jen o příslušné teplotě přijato a následně vyskladněno, jsou tyto "vnitřní tepelné zisky" nízké. Tepelné zisky z umělého osvětlení jsou dle doby provozu umělého osvětlení a instalovaných příkonů a účinnosti svítidel.

Na formuláři ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY musíme zvolit, že se jedná o strojně chlazenou zónu. V ostatním zadání postupujeme stejně jako v běžných případech budov s chlazením.