Čili na formuláři zadání ZDROJE CHLADU je roleta dotazující se, zda chceme odpadní teplo využít:

Pokud odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí chceme využít, zvolíme v roletě ANO a vyplníme příslušné údaje:

Tady je to trochu složitější, ale nakonec jsme se přiklonili k tomu, že toto využité odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí v plné výši zahrneme do dodané energie do budovy. Využitelné odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor v sobě zahrnuje jak energii, která už je zahrnuta v jiných místech spotřeby (na obrázku níže zvýrazněna zeleně - spotřeba energie na chlazení 1, spotřeba energie na umělé osvětlení 3, ztráty TVsys 6), tak energii, která v celkové dodané energii zahrnuta není (na obrázku níže zvýrazněno okrovou barvou - vnitřní tepelné zisky od spotřebičů 4, od osob 5, solární tepelné zisky 2). Více podrobností o typech tepelných zisků je popsáno v článku, na který bylo odkazováno již v úvodu (doporučujeme přečíst). Tato skladba různých tepelných "zisků" v odváděném teple ze systému chlazení se mění každý výpočetní krok včetně jejich vzájemných poměrů. Proto není možné využité odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor pro účely započítání do celkové dodané energie dělit na to, co už v budově započítáno je v jiném místě spotřeby a na to, co ještě není. A jen toto započítat. A i kdybychom to udělali, tak by vznikala další otázka. Jelikož ne vždy se využité odpadní teplo bude rovnat přesně využitelnému odpadnímu teplu, tak v tom využitém odpadním teple při dělení na již zahrnuté ve spotřebě a nezahrnuté ve spotřebě se máme držet poměrů těchto tepelných zisků v rámci celkového využitelného tepla nebo máme upřednostnit ty již zahrnuté nebo ty ještě nezahrnuté ve spotřebě? To jsou poměrně podrobné složitosti. Z tohoto důvodu byla dána přednost jednoduchosti a využité odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor je vždy plně započítáno do dodané energie u míst spotřeby, které jej využívají a tím pádem i do celkové dodané energie budovy. I s tím předpokladem, že zkrátka určitá část využitého odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí - většinou menší - může být do celkové dodané energie do budovy započítána 2x. Předpokládáme, že v 99% není při plnění požadavků na ENB problém s celkovou dodanou energií, ale s primární neobnovitelnou energií. Z toho důvodu je toto zjednodušení (alespoň za nás) akceptovatelné.

Pokud bychom toto využité odpadní teplo z chlazení zahrnuly do energonositele "odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí", tak by výsledky byly úplně stejné, jen by se v protokolech objevil tento energonositel a využité odpadní teplo by mělo v koláčovém grafu jinou barvu.