Omezit pro: 
leden 2024
Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
30. 1. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
říjen 2023
Protokol mezivýsledků v HOD modulu
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků v HOD modulu byla doplněna (od verze 7.1.5) 1. část protokolů mezivýsledků po vzoru těchto protokolů v měsíčních modulech výpočtu. Jak časová kapacita dovolí, budou tyto protokoly v hodinovém výpočtu průběžně doplňovány o další části tak, aby z hlediska obsahu byly rovny měsíčnímu výpočtu. Aktualizace 24.11.2023.
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)
Nejprve uvedeme, že z hlediska zadání do programu ENERGETIKA a hodnocení v rámci PENB se dá odpadní teplo z chlazení rozlišit na dva druhy dle způsobu získávání odpadního tepla a tedy tím pádem i způsobu zadání do programu:

  • odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí (tj. odpadní teplo získané chlazením vnitřního prostoru budovy / zóny. Takto můžeme zpětně využít nadlimitní vnitřní tepelné zisky emitované do vnitřního prostředí ze zařizovacích předmětů, umělého osvětlení, ale také třeba z výrobní technologie, kterou tím vlastně chladíme nepřímo skrz chlazení vnitřního prostoru, ve kterém je umístěna. Příklady zdrojů tepelných zisků, které se mohou podílet na tom, že je vygenerována potřeba chladu v budově / zóně na chlazení vnitřních prostor, jsou uvedeny níže - viz případy 1A, 1B, 1C).
  • odpadní teplo z technologie (tj. odpadní teplo získané chlazením technologie jeho přímým jímáním - viz níže případ 2)
Proč byl do vyhlášky 264/2020 Sb. při hodnocení ENB zaveden předpis u referenční budovy: využití odpadního tepla z chlazení 0 kWh/rok ? Je to proto, aby se zvýšila motivace při návrhu budov toto odpadní teplo z chlazení cíleně využívat, pokud je u hodnocené budovy k dispozici. A tím pozitivně vymezovat hodnocenou budovu vůči referenční budově. Což má samozřejmě dopad jednak na snížení spotřeby energie z neobnovitelných paliv a také i na snížení primární energie z neobnovitelných zdrojů (faktor odpadního tepla z chlazení je f=0).

Níže podrobněji uvedeme, jaké typy tepelných zisků vůbec rozeznáváme z hlediska metodiky výpočtu. A podle jejich typu je také nutno volit příslušný způsob zadání do programu.

tepelný zisk - typ 1 (tepelný zisk emitovaný přímo do vnitřního prostředí budovy / zóny)

1A) teplo z těchto zařízení je přímo emitováno do vnitřních prostor (běžné zařizovací předměty domácnosti, kanceláře atd.)
Standardně jsou zahrnuty v přednastavených profilech užívání a označené jako tepelné zisky z vnitřního vybavení. Jedná se o klasické zařizovací předměty (televize, monitory, počítače, sporáky, sušičky, pračky, přenosná svítidla atd.). Těmto spotřebičům produkujících tepelné zisky nemusíme v zadání věnovat pozornost, protože je automatiky postihuje v zadání už vybraný profil užívání. Tento typ tepelných zisků není z hlediska zadání odpadním teplem z chlazení technologie, ale je zdrojem odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor (způsobuje-li jejich výše vzestup vnitřní teploty nad cílovou teplotu pro chlazení vnitřních prostor. A to samozřejmě v případě, kdy je instalován systém chlazení vnitřního prostředí)



1B) teplo z těchto zařízení je přímo emitováno do vnitřních prostor (umělé osvětlení)
Svítidla - zdroje umělého osvětlení - pevně spojená se stavbou.  Ve výpočtu se chovají jako standardní vnitřní tepelné zisky - viz 1A. Akorát výše tepelných zisků pocházející z těchto svítidel není součástí vnitřních tepelných zisků profilu užívání, ale vychází z výpočtu umělého osvětlení. Jejich výši totiž podstatně ovlivňuje typ použitých svítidel, resp. zdrojů světla a způsob jejich ovládání. A to je předmětem samotného návrhu, resp. samostatného hodnocení v rámci PENB. Tento typ tepelných zisků není z hlediska zadání odpadním teplem z chlazení technologie*, ale je zdrojem odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor (způsobuje-li jejich výše vzestup vnitřní teploty nad cílovou teplotu pro chlazení vnitřních prostor. A to samozřejmě v případě, kdy je instalován systém chlazení vnitřního prostředí)

*Standardně se nepředpokládá, že zdroje umělého světla v budovách mají vlastní systém pro jejich přímé chlazení.


1C) teplo je z těchto zařízení přímo emitováno do vnitřních prostor (např. výrobní linky, kompresory pro stlačený vzduch apod.)
Jde například o výrobní zařízení. Produkované teplo z těchto zařízení je odváděno do vnitřního prostředí budovy / zóny.  Tyto tepelné zisky z technologie se zadají jako vnitřní tepelné zisky v použitém profilu užívání zóny, kde se toto zařízení nachází. Tento typ tepelných zisků není z hlediska zadání odpadním teplem z chlazení technologie, ale je zdrojem odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor (způsobuje-li jejich výše vzestup vnitřní teploty nad cílovou teplotu pro chlazení vnitřních prostor. A to samozřejmě v případě, kdy je instalován systém chlazení vnitřního prostředí).



Výše uvedené případy 1A, 1B, 1C jsou zdrojem odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí. Jakým způsobem toto v programu zadat je uvedeno v samostatném článku v technické knihovně zde.



tepelný zisk - typ 2 (odpadní teplo z technologie přímo jímané a využívané pro hodnocená místa spotřeby v rámci PENB)

Jde o přímo jímané teplo, které pochází ze systémů, které nehodnotíme v rámci PENB. Například z chlazení výrobních zařízení, z chlazení kompresorů na stlačený vzduch atd. Toto teplo je odpadním teplem z chlazení technologie a zadáváme jej v programu ENERGETIKA jako samostatný tepelný zdroj s energonositelem "odpadní teplo z technologie" s faktorem primární energie z neobnovitelných zdrojů 0.

nebo


Samostatný tepelný zdroj s tímto energonositelem může být zvolen typu K (konvenční) nebo TČ (tepelné čerpadlo). A to podle toho, zda-li teplotní úroveň přímo jímaného tepla je dostačující pro daný účel či nikoliv.

Sezónní účinnost zdroje typu K s energonositelem odpadní teplo z technologie je závislá na konkrétním řešení, ale zpravidla bude odpovídat sezónní účinnosti nějakého tepelného výměníku apod. (z hlediska konkrétních hodnot lze hledat inspiraci např. u CZT u předávací stanice). Samozřejmě, že průměrná sezónní hodnota nemůže být v žádném případě vyšší než je uvedená účinnost takového výměníku v jeho technickém listě).

například:



Ve druhém případě zadáme takový zdroj jako tepelné čerpadlo (TČ) s příslušným typem energonositele "odpadní teplo z technologie" jako zdrojem "nízkopotenciálního tepla". Sezónní účinnost, resp. sezónní topný faktor zdroje je hodnota velmi závislá na konkrétním teplotním spádu na vstupu a výstupu. U odpadního tepla lze předpoklad podstatně vyšší průměrné teploty než u klasických zdrojů nízkopotenciálního tepla (podzemní voda, exteriérový vzduch, země) a proto i sezónní topný faktor bude podstatně vyšší. Paušálně nelze říci o kolik. Ideální je podklad od výrobce, který by dodal závislost COP na těchto teplotách na vstupu a výstupu.

například:


Závěrem je nutno dodat ještě toto důležité upozornění:
Zpracovatel musí odhadnou sezónní podíl pokrytí potřeby tepla pro dané místo spotřeby energie (vytápění nebo přípravu teplé vody) tímto zdrojem využívající odpadní teplo z technologie. Na rozdíl od zdrojů využívajících klasická paliva (zemní plyn, uhlí, elektřina ze sítě atd.) je třeba vědět, že odpadní teplo z technologie je omezeno a to jak kvantitou (celkové produkované teplo), tak i kvalitou (teplotou, "výkonem"). Vybraný typ tepelného zdroje (konvenční, tepelné čerpadlo) pro jeho využití pro hodnocená místa spotřeby musí na toto reflektovat, stejně tak u něj zadaný podíl pokrytí.

Klasifikace chlazení ve třídě G
11. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?
září 2023
NZÚ - dokládání klasifikace Uem dle vyhlášky pro oblast podpory C.1
21. 9. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V rámci podpory C.1 při výměně plynového zdroje za tepelné čerpadlo je požadavek na doložení klasifikace průměrného součinitele Uem nejhůře ve třídě D dle vyhlášky o ENB. V souvislosti s tímto požadavkem vznikly otázky, na které SFŽP odpověděl.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
Jak na csv soubor v LibreOffice?
19. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vystavením hodinového modulu výpočtu se v případě definování vlastního zadání vstupů potýkáme s csv souborem. V tomto článku navedeme uživatele, jak získat csv soubor ve správném tvaru, pracujeme-li pouze v LibreOffice.
duben 2023
HOD modul - doplnění výpisu mezivýsledků a vstupů + možnost responzivního zobrazení v grafu
27. 4. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků HOD modulu byly doplněny do xlsx výpisy některých vstupů a mezivýsledků. Současně byla doplněna funkce možnosti zobrazení těchto hodnot v responzivním grafu.
HOD vs. MĚS - část 5.: výpočet umělého osvětlení
11. 4. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 5. se podíváme na rozdíl výpočtu umělého osvětlení.
březen 2023
HOD vs. MĚS - část 4.: (ne)spojitost výpočtu
24. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 4 se podíváme na vliv (ne)spojitosti výpočtu
HOD vs. MĚS - část 3.: ekvivalentní profily užívání?
23. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 3. se podíváme na "porovnatelnost" resp. ekvivalentnost profilů užívání pro měsíční a pro hodinový modul výpočtu.
HOD vs. MĚS - část 2A.: vliv profilů užívání (teplota, větrání, vnitřní tepelné zisky od osob a spotřebičů)
14. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 2A se podíváme