DEKSOFT | Technická knihovna

Omezit pro:

leden 2024

Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků? Jaká jsou úskalí při užití (nejen) vlastních klimadat z hlediska solárních tepelných zisků?
	30. 1. 2024 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku upozorníme na některé souvislosti hodinového výpočtu v programu ENERGETIKA při výpočtu solárních tepelných zisků. A doporučíme co dělat, pokud se po výpočtu v jejich průběhu objeví "anomálie" v podobě velmi vysoké hodinové hodnoty.

To, že je zde nějaký problém indikují přehledné grafy. Např. u jednoho souboru pro Z1 vypadal graf celkových solárních tepelných zisků zóny skrz výplně takto:

Tento problém se propíše i do ostatních grafů průběhu solárních zisků, teplot, potřeb tepla/chladu v protokolu mezivýsledků. Z nich je pak také možno usuzovat na tento problém.

To je dost zvláštní průběh. Nejvyšší anomálie po zvětšení požadovaného místa v responzivním grafu nastává v tomto případě v 2071. hodině. Kde to uvádí v zóně v tuto hodinu celkem "slušných" 22 MWh solárního tepelného zisku.

Hodina číslo 2071 je v tomto případě 28.3. v 7 h ráno. Níže se podívejme, co že se to v této hodině stalo:

(výpisy hodnot do csv uváděných v tabulce níže slouží pro kontrolu autorům SW ENERGETIKA pro její testování, není dostupný uživatelům)

V tabulce výše je uveden výpis některých hodnot potřebných pro následné stanovení intenzity ozáření konstrukce. Pro pochopení situace nejprve popíšeme pár údajů z tabulky, co znamenají:

a) lambda_W (°) - uživatelem zadaná východní délka lokality budovy (sloupec I)

b) fí_w (°) - uživatelem zadaná severní šířka lokality budovy (sloupec J)

c) alfa_Sol (°) - vypočtený úhel solární výšky- tj. úhel, který svírají paprsky Slunce a horizont (sloupec N)

d) G_sol_g (W/m2) - intenzita globálního záření na vodorovnou plochu (sloupec X), v katalogu klimadat značeno GR

e) G_sol_d (W/m2) - intenzita difuzního záření na vodorovnou plochu (sloupec Z), v katalogu klimadat značeno DR

f) G_sol_b (W/m2) - intenzita přímého záření na plochu kolmou slunečním paprskům (sloupec Y)

Údaje a) až e) jdou do výpočtu ze zadání. Údaje jsou buď přímo zadány uživatelem nebo jím vybrány z katalogu klimadat. Údaj f) se v programu mimo jiných i z těchto hodnot a) až e) dopočítává.

Obecně platí, že pokud je Slunce velmi nízko nad horizontem, tak poměr G_sol_d / G_sol_g (=DR/GR) by se měl limitně blížit hodnotě 1 s tím, jak se limitně solární úhel výšky Slunce blíží hodnotě 0°. Pokud máme nenulovou složku přímého záření na vodorovnou plochu BH (=GR-DR), tak pomocí sinové věty se odvozuje hodnota přímého záření ve směru solárních paprsků Gsol,b (=BR↙). A je jasné, že pokud to má logicky "sedět", tak poměr G_sol_d / G_sol_g musí být v souladu s hodnotou ALfa,sol. Jinak dostaneme nesmyslně vysoké hodnoty jako v tomto případě.

Poznámka: z hlediska výpočtů se uvažuje Slunce za bodový zdroj záření.

Takže u tohoto konkrétního příkladu v hodině 2071 máme úhel výšky Slunce Alfa,sol cca = 0,03°, přičemž poměr G_sol_d / G_sol_g máme velice nízký - cca 0,274. Z toho plyne jednoznačné poznání: něco je špatně. Co konkrétně to může pro danou hodinu být:

1) chybně stanovená výška Alfa,sol

2) chybně stanovené hodnoty GR a DR v klimadatech

3) možná je i kombinace těchto chyb

ad 1) úhel solární výšky Slunce Alfa, sol se stanovuje výpočtem uvedeným dle ČSN EN ISO 52 010-1. Jako vstupní hodnoty jsou potřebné tyto údaje:

severní šířka (lambda_w)
východní délka (fí_w)
časové pásmo UTC
pořadí hodiny v rámci dne a pořadí dne v rámci roku

ad 2) klimatická data se do katalogu vkládají v předepsané "csv" šabloně, která odpovídá šabloně uvedené v ČSN EN 15 927-4. Takže je třeba velmi dávat pozor, aby tato šablona byla řádně vyplněna.

při vyplňování pozor na správné pořadí hodin ve dni (v hodinovém výpočtu pro hodnocení ENB je dohoda používat pouze zimní, tj. SEČ, tj. astronomický čas)
také se může stát chyba přímo v poskytnutých údajích jejich autorem (může se stát zejména při strojovém zpracování dat, že zkrátka některý údaj v některé hodině je chybně přečten a zapsán apod.)

Zkrátka pokud v grafech objevíme tyto anomálie, je nutno nejprve zkontrolovat zadání dle ad 1), zda-li máme u všech vstupů správně zadání. V tomto případě se zrovna stalo, že nikoliv. Protože údaj východní délky 5,5033° (v tabulce csv výše vyznačeno červeně) je mimo území ČR a neodpovídá lokalitě v ČR, pro kterou má uživatel vlastní klimadata! Z toho plyne, že bude chybně následně vypočten úhel solární výšky Slunce a to může vést k taktové chybě.

Níže je uveden graf pro výpočet s opravenou hodnotou východní délky:

Vidíme, že extrémů je více než bylo původně, za to jejich absolutní hodnota je podstatně nižší. Přesunuly se také do jiných hodin. A to, i když už máme východní délku i severní šířku zadanou správně. Díky tomu je správně stanoven i úhel solární výšky Slunce Alfa,sol. Přesto problémy přetrvávají. Podívejme se dále, na jaký další problém zde narazíme...

Níže je uvedena stejná tabulka (výpis csv) po výpočtu s již správně zadanou hodnotou východní délky. Z porovnání tabulek lze vidět, že např. v hodině č. 2071 je už úhel výšky místo chybných cca 0,03° již cca 6,37°. To má samozřejmě velký vliv při užití sinové věty na stanovení přímé složky záření ve směru paprsků Gsol,b. Proto je tak důležité zadávat správně údaje o východní délce a severní šířce. Zejména v případech, kdy máte tyto klimadata stanoveny přesně pro konkrétní místo.

Zdálo by se, že tento problém byl vyřešen. No možná pro tuto hodinu, ale z grafu výše pro celý rok je patrné, že se jen přesunul zase do jiných hodin, byť v absolutní hodnotě klesl.

Je zde totiž ještě další problém, který lze vypozorovat i z obou tabulek výše (výpočet s chybnou i správnou hodnotou východní délky). V tomto případě vypočtená hodnota přímé složky solárního záření Gsol,b (ve směru paprsků) pro hodinu č. 2071 v obou případech překračuje teoretické meze (v tom prvním případě samozřejmě velmi).

Existuje solární konstanta. Což je hodnota přímého solárního záření Slunce před vstupem do atmosféry Země. Podle toho, z jakých zdrojů čerpáte, tak se pohybuje v rozmezí cca 1340-1380 W/m2. Při průchodu atmosférou se tato hodnota intenzity přímého záření poníží a část tohoto ponížení se "přemění" na tzv. složku všesměrného difuzního záření Gsol,d=DR (vlivem obsahu aerosolů a prachových částic v atmosféře se část přímého záření zkrátka rozptýlí). U zemského povrchu tak poměr přímé a difuzní složky záleží na aktuální výšce Slunce na obloze, oblačnosti, čistotě atmosféry atd. Je zřejmé, že s nižší výškou Slunce na obloze musí paprsek urazit delší trasu atmosférou a tudíž ztratí více na intenzitě. Jinými slovy to znamená, že celková intenzita globálního ozáření na zemském povrchu v těchto případech klesá, přičemž poměr difuzního ku globálnímu záření se blíží limitně hodnotě 1. Proto také, dokud Slunce nevyjde, lze v hodině blízké jeho východu naměřit jen difuzní záření (analogicky to platí o hodině blízké po západu Slunce).

Ve finále i kdybychom teoreticky neuvažovali vliv atmosféry, tak přímá složka záření Gsol,b ve směru paprsků nemůže nikdy překročit teoretickou hodnotu solární konstanty. Prakticky při zemském povrchu bude tento limit nižší dle polohy na Zemi a aktuální jasnosti a čistoty oblohy, resp. atmosféry.

Z tohoto vysvětlení je zřejmé, že i hodnota Gsol,b = 1607 W/m2 nemůže být správná ani po výpočtu s opravenou hodnotou východní délky.

Pokud se podíváme na výpis výsledku pro původně sledovanou hodinu č. 2071 s novým výpočtem opravené východní délky, tak můžeme pozorovat (stejně jako v původním výpočtu s chybnou východní délkou), že je tam patrný nesoulad průběhu dat intenzity záření a úhlu výšky Slunce nad horizontem. Jako by ty údaje o ozáření (z klimadat) byly posunuté o jednu hodinu dopředu.

Pokud provedeme výpočet ještě jednou s tím, že nahraná klimadata posuneme správně o jednu hodinu, tak průběh solární zisků v zóně bude vypadat takto:

Na grafu výše je vidět opět posun extrémních hodnot v absolutní hodnotě směrem dolů. Ale přesto jsou. Nicméně už zde alespoň rozeznáme solární tepelné zisky v ostatních hodinách.

Tabulka výše zobrazující vybraný den s inkriminovanou hodinou č. 2071 už vypadá "normálně". Jenže dle celoročního grafu nad ní je patrné, že přesto v některých hodinách těch "normálních" hodnot není opět dosahováno. Když se podíváme na ten graf podrobněji (pomocí prohlížení, což u responzivních grafů lze), tak zjistíme, že všechno jsou to první hodiny při východu Slunce nebo poslední hodiny při západu Slunce. Z toho plyne, že i přes úpravu těch dvou problémů v tomto konkrétním případě (chybně zadaná východní délka a posun klimadat nahraných do katalogu) je tu ještě další problém. A to je stále přetrvávající kombinace v některých hodinách velmi nízké výšky Slunce a nízkého poměru difuzního k globálnímu záření DR/GR.

Podíváme se podrobněji na hodinu č. 6943, která nově tvoří extrém i po těch úpravách východní délky a posunutí klimadat:

Úhel výšky Slunce Alfa,sol v této hodině je 0,066694°, přičemž poměr DR/GR je 0,64486. To vede dle sinově věty k výpočtu Gsol,b (tj. přímého záření ve směru paprsků) na hodnotu 3264,5 W/m2. To je mimo teoretické meze.

Tady je totiž trochu teoretický problém, kdy se střetává fyzikální výpočtová teorie a naměřené hodnoty (pokud jsou tedy naměřeny a zaznamenané správně). Výška Slunce se výpočtově stanovuje dle ČSN EN ISO 52 010-1 pro danou lokalitu, časové pásmo a údaje pro záření v klimadatech máme měřeny pro danou lokalitu. Vzhledem k tomu, že teorie je aplikována na "hladké kouli" (realita je "nepravidelná koule" tzv. geoid) bez vlivu nadmořské výšky a konkrétní lokalita má také "nějaký" terén, může zde obecně docházet k těmto problémům v těchto hodinách při velmi nízké výpočtové výšce Slunce (při východu a západu). Což sama norma přiznává, když uvádí, že pro nízké výšky Slunce mohou přepočty přinášet problémy.

V SW ENERGETIKA jsme se rozhodli tento typ problémů vyřešit poměrně "jednoduše" tím, že uživatelsky umožníme nastavit interval tolerance, při kterém se ještě úhel výšky Slunce Alfa,sol na obloze uvažuje za 0°. V normě ČSN EN ISO 52 010-1 je v čl. 6.4.1.6 paušálně nastavena tolerance na 0,0001°. Vzhledem k výše uvedenému považujeme tuto toleranci za poměrně přísnou. Proto, pokud nastanou problémy tohoto typu (a současně nejsou žádné jiné chyby v zadání!), doporučujeme tuto toleranci zvýšit. Maximálně však do hodnoty cca 3° (náš názor), abychom až moc neovlivňovali výši solárních zisků v těchto prvních hodinách při východu a posledních hodinách při západu Slunce. Z hlediska zpětné kompatibility výsledků je tato tolerance nastavena automaticky na normové hodnotě 0,0001°. Při hodnotě této tolerance v intervalu ( 0,0001°; 3° > je pole označeno oranžově. Abychom věděli, že používáme jinou hodnotu tolerance než normovou. A pro jakákoliv čísla mimo interval < 0.0001°; 3° > je pole vyznačeno červeně. Čistě teoreticky, pokud bychom například výpočet provedli s tolerancí 60°, tak by veškeré solární zisky pro výpočet potřeby tepla a chladu byly ve všech hodinách se solárním zářením odvozeny jen od difuzní složky záření DR (přímá složka záření by byla ve výpočtu ignorována, protože její připuštění do výpočtu je navázáno na podmínku ALfa,sol >0°).

K čemu to zvýšení tolerance ve výpočtu povede?: Pokud se podíváme úplně na posledně uvedenou tabulku výše, tak ten problém vzniká tím, že je velmi malý úhel výšky Slunce nad horizontem a současně v danou hodinu je poměr DR/GR poměrně nízký (pro hodinu 6943: alfa,sol= cca 0,07°, poměr DR/GR= cca 0,645). Pokud bychom toleranci zvýšili z 0,0001° na třeba 1°, tak se v tuto hodinu 6943 bude uvažovat úhel Alfa,sol=0° (viz tabulka níže). To bude znamenat, že solární tepelný zisk se bude v tuto hodinu uvažovat jen z difuzní složky záření DR a nebude v takové hodině výpočet poznamenán nesmyslně vysokou hodnotou přímé složky záření Gsol,b. Tímto se poměrně "jednoduše" ošetří tyto případy v těchto "krizových" hodinách při východu nebo západu Slunce s velmi malým úhlem výšky. Alternativou k řešení problémů s výpočtem Gsol,b pomocí sinové věty, je mít v klimadatech už přímo tuto hodnotu (Gsol,b = BR↙). Pokud tam je, tak se bere pro další výpočty rovnou a nevypočítává se pomocí sinové věty z Gsol,g (=GR) a Gsol,d (=DR).

Takže zde ještě jednou a naposledy graf průběhu solárních tepelných zisků po opravě hodnoty východní délky, správného "posunutí" zadaných klimadat a zvýšení tolerance z 0,0001° třeba na 1°.

Graf zobrazující solární zisky zóny Z1 (u výpočtu s tolerancí Alfa,sol = 1°) za celý rok má "normální" průběh a nevykazuje abnormálně vysoké hodnoty. Konkrétní průběh jejich výše je samozřejmě ovlivněn na straně budovy skladbou výplní v zóně, jejich orientací, jejich sklonem apod.

Jak vidno, čím dokonalejší nástroje pro výpočet máme, tím jsou z podstaty věci náchylnější na kvalitu a relevanci všech vstupů pro výpočet. A toto je jen jeden střípek z mnoha.

Hodinová klimadata doporučená MPO pro hodinový výpočet ENB (viz studie STP) vykazují velmi zřídka problémy tohoto typu i s přednastavenou paušální toleranci 0,0001°. Při jejich analýze bylo zjištěno, že poměry DR/GR v hodině při východu a západu Slunce leží téměř vždy v intervalu <0.80;1.00>. Spíše se většina těchto podílů blíží limitně hodnotě 1. Klimadata jsou v katalogu klimadat uvedeny pod položkou (od začátku vydání HOD modulu):

Tyto klimadata by obecně neměly vykazovat problémy tohoto typu při zadání jakéhokoliv místa (východní délka, severní šířka) v rámci ČR (i když jde primárně o dlouhodobá data ze stanice Dukovany). Předpokládá se, že tyto klimadata bude časem povinné používat pro výpočet ENB po vydání ČSN 73 0331-2 (tzn. typická data pro výpočet ENB - hodinový krok výpočtu) a jejím zezávazněním odkazem z vyhlášky o ENB.

Skrýt článek

listopad 2023

Vkládání podpisu do PENB Vkládání podpisu do PENB
	13. 11. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.

Protokol mezivýsledků v HOD modulu Protokol mezivýsledků v HOD modulu
	20. 10. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do výsledků v HOD modulu byla doplněna (od verze 7.1.5) 1. část protokolů mezivýsledků po vzoru těchto protokolů v měsíčních modulech výpočtu. Jak časová kapacita dovolí, budou tyto protokoly v hodinovém výpočtu průběžně doplňovány o další části tak, aby z hlediska obsahu byly rovny měsíčnímu výpočtu. Aktualizace 24.11.2023.

Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
	20. 10. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023

Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB Typy tepelných zisků tvořících odpadní teplo z chlazení ve výpočtu ENB
	20. 10. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z chlazení. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat. (Aktualizace 13.10.2023)

Klasifikace chlazení ve třídě G Klasifikace chlazení ve třídě G
	11. 10. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Zejména u novostaveb často dochází k situacícm, kdy je zadán systém chlazení. Ve "štítku" PENB je však klasifikován ve třídě G (mimo RD/BD), což u novostaveb ostatních typů budov vzbuzuje pochybnosti o správnosti výpočtu. Co je toho příčinou?

NZÚ - dokládání klasifikace Uem dle vyhlášky pro oblast podpory C.1 NZÚ - dokládání klasifikace Uem dle vyhlášky pro oblast podpory C.1
	21. 9. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V rámci podpory C.1 při výměně plynového zdroje za tepelné čerpadlo je požadavek na doložení klasifikace průměrného součinitele Uem nejhůře ve třídě D dle vyhlášky o ENB. V souvislosti s tímto požadavkem vznikly otázky, na které SFŽP odpověděl.

Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
	28. 6. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.

Jak na csv soubor v LibreOffice? Jak na csv soubor v LibreOffice?
	19. 6. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s vystavením hodinového modulu výpočtu se v případě definování vlastního zadání vstupů potýkáme s csv souborem. V tomto článku navedeme uživatele, jak získat csv soubor ve správném tvaru, pracujeme-li pouze v LibreOffice.

HOD modul - doplnění výpisu mezivýsledků a vstupů + možnost responzivního zobrazení v grafu HOD modul - doplnění výpisu mezivýsledků a vstupů + možnost responzivního zobrazení v grafu
	27. 4. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do výsledků HOD modulu byly doplněny do xlsx výpisy některých vstupů a mezivýsledků. Současně byla doplněna funkce možnosti zobrazení těchto hodnot v responzivním grafu.

HOD vs. MĚS - část 5.: výpočet umělého osvětlení HOD vs. MĚS - část 5.: výpočet umělého osvětlení
	11. 4. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 5. se podíváme na rozdíl výpočtu umělého osvětlení.

HOD vs. MĚS - část 4.: (ne)spojitost výpočtu HOD vs. MĚS - část 4.: (ne)spojitost výpočtu
	24. 3. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 4 se podíváme na vliv (ne)spojitosti výpočtu

BIM ŘEŠENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ		KATALOG VIDEÍ DEKPRIME		STAVEBNÍ KNIHOVNA DEK
BIM ŘEŠENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ		BIM PLATFORMA		STANDARDY MATERIÁLŮ

PROGRAMY PRO SPECIALISTY
PROGRAMY PRO SPECIALISTY

HOD modul - bilancování vyrobené elektřiny na místě HOD modul - bilancování vyrobené elektřiny na místě
	20. 2. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s hodinovými výpočty je ve vyhlášce 264/2020 Sb. o ENB jedno ustanovení, které může způsobovat rozdíl v započítatelném odpočtu primární energie u exportované elektřiny mimo budovu mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. A to někdy i velmy výrazně.

Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1 Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
	13. 2. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1

HOD vs. MĚS - část 3.: ekvivalentní profily užívání? HOD vs. MĚS - část 3.: ekvivalentní profily užívání?
	23. 3. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 3. se podíváme na "porovnatelnost" resp. ekvivalentnost profilů užívání pro měsíční a pro hodinový modul výpočtu.

HOD vs. MĚS - část 2A.: vliv profilů užívání (teplota, větrání, vnitřní tepelné zisky od osob a spotřebičů) HOD vs. MĚS - část 2A.: vliv profilů užívání (teplota, větrání, vnitřní tepelné zisky od osob a spotřebičů)
	14. 3. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 2A se podíváme na vliv profilů užívání (teplota, větrání, vnitřní tepelné zisky od osob a spotřebičů)

HOD vs. MĚS - část 1.: vliv klimadat HOD vs. MĚS - část 1.: vliv klimadat
	9. 3. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 1. se podíváme na klimadata.

HOD modul programu ENERGETIKA - podporovaná zadání HOD modul programu ENERGETIKA - podporovaná zadání
	7. 3. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V článku naleznememe aktuální informace k době výpočtu HOD modulu a k rozsahu podporovaných zadání pro HOD modul programu ENERGETIKA. Aktualizováno 23.3.2023.

HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ) HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ)
	13. 2. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V článku je bližší komentář k hodnotám, resp koláčovému grafu pro režim vytápění. Konkrétně k solárním tepelným ziskům. Aktualizace 8.3.2023.

HOD modul vystaven HOD modul vystaven
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.

přepínání mezi moduly HOD => MĚS a MĚS => HOD přepínání mezi moduly HOD => MĚS a MĚS => HOD
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku uvádíme návod pro uživatele programu ENERGETIKA "co a jak" při přepínání mezi moduly s rozdílným krokem výpočtu (hodina vs. měsíc). Poslední aktualizace 27.1.2023.

HOD modul - co je v zadání navíc oproti měsíčním modulům HOD modul - co je v zadání navíc oproti měsíčním modulům
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku uvedeme hlavní odlišnosti v zadávání vstupů pro uživatele programu ENERGETIKA v HOD modulu a v MĚS modulu. Aktualizace 27.1.2023.

HOD modul - práce s podrobností dat HOD modul - práce s podrobností dat
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V článku je vysvětlen rozdíl mezi 3-mi hlavními možnotmi jak zadat vstupy v HOD modulu a způsob práce se zadání vstupů. Tyto informace uvítate zejména v případě, pokud budete definovat vlastní vstupy a nevyužijete předdefinované profily, resp. položky v katalozích.

HOD modul - práce při editaci katalogů HOD modul - práce při editaci katalogů
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V článku najdete informaci, jakým způsobem lze editovat vlastní položky v katalogu pomocí csv souborů

Data pro hodinový výpočet Data pro hodinový výpočet
	11. 11. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.

Zadání potřeby TV bazénu v RD Zadání potřeby TV bazénu v RD
	12. 10. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku uvedeme návod, jak zadat potřebu TV pro bazén vč. jeho tepelné ztráty a systém přípravy TV v RD (uvnitř objektu).

Zadání potřeby TV u krytého plaveckého bazénu Zadání potřeby TV u krytého plaveckého bazénu
	12. 10. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku uvedeme návod, jak zadat potřebu TV pro krytý plavecký bazén a systém přípravy TV v plavecké hale.

ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV
	10. 5. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byla doplněna funkce pro možnost využití teplených ztrát TVsys jako teplených zisků pro výpočet potřeby tepla a chladu. A dále byl přepracován formulář POTŘEBY TV. Pokračuje se zde v katalogizaci vstupních hodnot, dále byla doplněna možnost výběru denního odběrového profilu (už se myslí na nový hodinový výpočet) a také byly doplněny přehlednější grafy.

ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.

ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.

ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.

ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.

ENERGETIKA 6.0.7 - protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED - tabulky a grafy nákladů ENERGETIKA 6.0.7 - protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED - tabulky a grafy nákladů
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do výsledků, konkrétně do protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED byly doplněny tabulky a grafy pro podrobný přehled struktury nákladů na energie pro zajištění míst spotřeby hodnocených v rámci ENB.

ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el. ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově