Konkrétně se jedná o tyto tabulky a sloupce v nich:

VYTÁPĚNÍ

V úvahu totiž u vytápění přicházejí dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

• podíl pokrytí potřeby tepla od tepelného zdroje nebo
• podíl pokrytí potřeby tepla energonositelem

U chlazení přicházejí, stejně jako u vytápění, také dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

• podíl pokrytí potřeby chladu od zdroje chladu nebo
• podíl pokrytí potřeby chladu energonositelem

Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu chladu chlazené zóny může také pokrývat více zdrojů chladu, přičemž všechny nebo jen některé zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Poznámka: Kompresorové zdroje chladu mají zpravidla jeden energonositel - elektřinu, kterou je kompresor přímo poháněn. Větší "šance" na více energonositelů přiřazených ke zdroji chladu je v případě absorpčního zdroje chladu, kde pohonem chladícího cyklu je tepelná energie.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je chlazena jedním kompresorovým zdrojem chladu s jedním energonositelem -  elektřinou:


Komentář k příkladu A u chlazení: Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li ke zdroji chladu nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je chlazena dvěma zdroji chladu (např. kompresorovým zdrojem chladu poháněným elektřinou pro pokrytí špičky potřeby chladu s podílem pokrytí 10% a absorpčním zdrojem chladu s podílem pokrytí 90%, jehož pohon zajišťuje z 80% vysokopotenciální odpadní teplo z procesu výrobní technologie a zbytek tj. 20% je pokryt zemním plynem). U absorpčního zdroje chladu máte tedy dva energonositele. Odpadní teplo=ostatní energonositel a zemní plyn:

Poznámka: Problematice energonositelů se bude věnovat některý z příštích příspěvků v technické knihovně. Odpadní teplo není ve vyhlášce samostatně definováno a tak připadá v úvahu pouze volba "ostatní energonositelé".

Zobrazení v případě podílu vztažených ke zdrojům chladu:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 72% u ostatního energonositele u absorpčního zdroje chladu = 90% * 80%, 18% u zemního plynu = 90% * 20%.

Komentář k příkladu B u chlazení: Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu zdrojů chladu i různého počtu energonositelů u zdrojů chladu je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu  o podílu pokrytí upřednostňujeme. U zdrojů chladu narozdíl od zdrojů tepla jsou tyto varianty spíše teoretické a v praxi více energonositelů u jednoho typu zdroje chladu je spíše výjimkou, ale nedá se vyloučit.

VĚTRÁNÍ

U nuceného větrání přicházejí, obecně tyto možnosti, k čemu tento "podíl pokrytí" vztahovat:

• podíl pokrytí potřeby větrání zóny zajištěné nuceným větráním daným VZT zařízením
  
• podíl pokrytí pohonu na nucené větrání energonositelem

Příklad A) představuje podíl pokrytí potřeby energie na větrání vztažený k energonositeli:

A) celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěmi VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%).

 resp.


Komentář k příkladu A u větrání: Z popisku ve vzoru protokolu PENB ve vyhlášce vyplývá, že jediná možnost, k čemu vztahovat tento podíl, je energonositel. Popisek ve sloupci je napsán: "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání". Co se hodnotí, resp. co je dílčí potřeba energie na větrání? Je to potřeba energie na nucené větrání, čili elektřina na pohon ventilátorů pro dopravu vzduchu. V tomto případě bychom spíše mohli psát spotřeba energie, jelikož zde nepracujeme s účinností elektromotorů (pro stanovení potřeby), ale jen se spotřebou energie (příkony).

Co může pokrývat dílčí potřebu energie na větrání?  Tuto spotřebu již nepokrývá žádný systém nebo zařízení, již zde je jen energonositel. A jelikož jedno VZT zařízení (nucená doprava vzduchu) = jeden energonositel (elektřina) = podíl pokrytí dílčí (s)potřeby energie na větrání vždy 100%.

Poznámka: Druhá volba by vzhledem k praktickému smyslu neměla význam, pokud by popisek v tomto sloupci nebyl "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání", ale "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu". Pak bychom zde uváděli podíl pokrytí na požadované výměně vzduchu v zóně nuceným větráním jednotlivými VZT jednotkami (viz příklad B níže). Poté, jelikož ventilátory jsou poháněny vždy elektřinou (pomineme-li krajně nepravděpodobné teoretické případy), by reálně znamenalo jedno zařízení VZT =  jeden energonositel, kterým je elektřina. Pak je tato informace zbytečná a je otázkou, jestli při tomto návrhu změny popisku v této tabulce má sloupec "energonositel" význam a místo něj např. nevypisovat důležitější údaj o účinnosti rekuperace VZT jednotky. V této tabulce, resp. v místu spotřeby: VĚTRÁNÍ řeší pouze energii potřebnou na nucené větrání tzn. jakákoliv vazba energonositele na instalovaný ohřívač nebo chladič ve VZT zařízení by "logiku" této tabulky komplikovala. Blíže k tabulce větrání bude uvedeno v samostatném příspěvku v technické knihovně, jelikož podnětů je k této tabulce b.3) více.


B) celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěma VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%). Zobrazení při návrhu změny popisku na "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu"