Vážíme si vašeho soukromí
Děláme vše pro to, abychom vám zobrazovali obsah, který vás zajímá. K tomu nám pomůže váš souhlas s využíváním souborů cookies. Díky tomu budeme moci používat údaje o vašem prohlížení webu DEK.cz. Poskytnuté informace jsou u nás v bezpečí a toto nastavení navíc můžete kdykoliv upravit nebo vypnout.
Omezit pro: 
březen 2025
Také Vás odhlašuje prohlížeč ze stránek DEKSOFT po pár minutách?
7. 3. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
Někteří uživatelé programů DEKSOFT se na nás obrací s problémem, který je uveden v názvu tohoto článku. Níže vysvětlíme, čím to může být způsobeno a jak to řešit.
OP TAK - Úspory energie v budovách - výchozí stav (pokud není znám)
6. 3. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
V rámci dotačního operačního programu OP TAK - Úspory energie zpracovávají energetičtí specialisté energetický posudek (EP), ve kterém je porovnán výchozí a navrhovaný stav. Tento článek dává návod, kde získáte podklady pro výchozí stav, pokud není znám. V takovém případě je dle přepisu výzvy odvozen od referenční budovy stanovené v PENB. Níže uvedeme, kde referenční hodnoty spotřeb ve výsledcích programu ENERGETIKA najdete,
únor 2025
HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ)
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku je bližší komentář k hodnotám, resp koláčovému grafu pro režim vytápění. Konkrétně k solárním tepelným ziskům. Aktualizace 28.2.2025.
Akumulace a funkce optimalizace při využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKY 8.0.4 je k dispozici funkce využití akumulačního zásobníku vytápění pro zvýšení využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí. A také funkce optimalizace využití. Níže popíšeme, o co konkrétně se jedná.
listopad 2024
Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku jsou vysvětleny oba pojmy (přímé a nepřímé) napojení OZE produkujících elektřinu z hlediska přístupu programu ENERGETIKA ke stanovení výše využití elektřiny z nich.
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami.Aktualizace 28.1.2025.
Pro hodnocení ENB standardních prostor a profilů užívání se uvažuje, že požadovanou teplotou je operativní teplota. Což ostatně vychází mj. z ČSN EN ISO 52 016-1, kde v hodinovém výpočtu řešitelská matice dává teploty vnitřních povrchů konstrukcí a teplotu vnitřního vzduchu. Operativní teplota je pak dle čl. 6.5.3 průměr těchto dvou teplot.

Jednodušeji řečeno: Osoba pobývající v takovém prostoru má mít pocit požadované teploty (nebudeme zde nyní rozebírat, že každý člověk to může cítit trochu jinak a je to tak trochu individuální záležitost). Jde o jakýsi fyziologický průměr. A tomuto pocitu, resp. požadavku "se tak cítit" lépe odpovídá operativní teplota než teplota vnitřního vzduchu. Z toho je také patrné, že např. u starších budov musí být vyšší teplota vnitřního vzduchu, aby vykompenzovala chladnější vnitřní povrchy konstrukcí. U novostaveb, natož pasivních, je naopak tento rozdíl teplot (povrchů a vnitřního vzduchu) velmi nízký. Ve finále je ale v obou případech zadaný požadavek roven operativní teplotě.

Jsou ale třeba technologické provozy, u kterých je požadavek (předpis) na teplotu vnitřního vzduchu. V těchto případech je tak žádoucí, aby v zadání bylo zvoleno, že požadavek je na teplotu vnitřního vzduchu, nikoliv operativní teplotu.

Z tohoto důvodu přibyla v zadání v profilu užívání pro hodinový výpočet roleta pro volbu výběru, zda-li požadovaná teplota je teplotou operativní nebo teplotou vnitřního vzduchu (pozn: z hlediska zpětné kompatibility prázdná roleta = volba operativní):


Příklad průběhu teplot vnitřního vzduchu, průměrné vnitřních povrchů a operativní při požadavku na operativní teplotu dle profilu s konstantním požadavkem na teplotu vytápění 20°C:

průběh teploty vnitřního vzduchu:

průběh průměrné teploty vnitřních povrchů:

průběh operativní (požadované) teploty:



Příklad průběhu teplot vnitřního vzduchu, průměrné vnitřních povrchů a operativní při požadavku na teplotu vnitřního vzduchu dle profilu užívání např. s konstantním požadavkem na teplotu vytápění 20°C:

průběh teploty vnitřního vzduchu (požadované):

průběh průměrné teploty vnitřních povrchů:

průběh operativní teploty:



Závěr:
rozdíl v této volbě je patrný. Ve standardních případech je požadovaná teplota vždy operativní. V méně častých případech (zpravidla technologické provozy) je požadavek na teplotu vnitřního vzduchu (od verze 8.0.0 lze tuto možnost zvolit). Z fyzikální podstaty je průměrná povrchová teplota konstrukcí pro standardní případy vždy nižší než teplota vnitřního vzduchu a proto výpočet s požadovanou teplotou vzduchu vykáže vždy nepatrně nižší potřebu tepla na vytápění, než výpočet s požadovanou operativní teplotou. Každé pravidlo má svoji výjimku (pokud se vyskytují například konstrukce s celoplošným vytápěním zabudovaným v konstrukci/kcích a/nebo sousední zóna má výrazně vyšší požadovanou teplotu a přitom dělící konstrukce mezi nimi je dominantní z hlediska obálky konstrukcí posuzované zóny apod.)

Z hlediska zpětné kompatibility zadání při vystavení verze s touto volbou prázná roleta v zadání modálního okna profilu užívání znamená z hlediska výpočtu to samé jako volba operativní teploty! Není tedy nutné v zadání souborů zadaných před touto verzí 8.0.0 tuto roletu v modálním okna profilu užívání zóny zpětně vyplňovat.