Nový katalog klimadat doznal těchto změn:

Níže si jednotlivé funkce blíže představíme:

Katalog najdete na stejném místě jako doposud (formulář zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE) a to ve všech modulech výpočtu.

Katalog byl nově sjednocen pro všechny moduly výpočtu.  Záleží tedy podle modulu výpočtu (výpočetní krok a účel výpočtu), jakou položku z katalogu klimadat zvolíme pro výpočet (s výpočtem v hodinového modulu neuspějeme, pokud vybereme lokalitu jen s měsíčními klimadaty).

DR - pro výpočet potřeby tepla na vytápění, potřeby chladu na chlazení (pokud hodnota není k dispozici, uvažuje se podíl přímého solárního záření BR z celkového globálního záření GR pro výpočet "fsol,dir" dle tabulkových hodnot EN ISO 52016-1 tab. B.48a+b. Pokud je hodnota k dispozici, uživatel má možnost volit, zda "fsol,dir" pro výpočet volit z tabulkových hodnot nebo zda jej stanovit pomocí zadaného difuzního záření DR v katalogu: fsol,dir = 1 - DR/GR. Difuzní záření DR je uvažováno jako všesměrné, GR v předchozím vzorci jako globální záření kolmé na plochu konstrukce).

Hodnoty globálního záření GR na horizontální rovinu jsou nejčastěji dostupná. Problémem je, že u měsíčního kroku výpočtu není jednoduché z tohoto vstupu získat hodnoty globálního záření kolmého na plochu o konkrétní dané orientaci ke světovým stranám a konkrétním sklonu. Proto také v TNI 73 0331, resp. ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny tyto hodnoty pro jednotlivé orientace a sklony konstrukcí. V katalogu klimadat SW ENERGETIKA je také umožněno zadat tyto hodnoty globálního záření GRβ,γ  i pro každý azimut a sklon konstrukce. Aby byla možnost plnohodnotně využívat získané globální záření GR na vodorovnou rovinu i pro různé další lokality  v rámci ČR, je v SW doplněna funkce, která zadané globální záření GR na vodorovnou rovinu automaticky přepočítá pro jednotlivé orientace ke světovým stranám a sklonům konstrukcí podle poměrů, které panují mezi GR na vodorovnou rovinu a GRβ,γ  na konkrétní plochy o orientacích a  sklonech uvedených v TNI 73 0331, resp.  ČSN 73 0331-1. Tuto možnost stanovení globálního záření GRβ,γ pro jednotlivé orientace a sklony na základě zadaného globálního záření na vodorovnou rovinu považujeme za dostačující a blíže realitě, než uvažovat pro všechny případy údaje dle TNI 73 0331, resp. ČSN 73 0331-1. Toto je samozřejmě možné tam, kde užití klimadat dle TNI 73 0331, resp. ČSN 73 0331-1 není závazné (např. energetické studie, energetické audity a posudky apod.). Pokud však uživatel má tyto údaje globálního záření GRβ,γ  po jednotlivých orientacích a sklonech již změřeny přímo,  nic nebrání už v této podobě zadat klimadata do katalogu.

Hodnoty globálního záření GR na horizontální rovinu jsou nejčastěji dostupná. V hodinových klimadatech se však poměrně často setkáme také s uváděním globálního a přímého solárního záření kolmého na rovinu normály ke slunečním paprskům (v katalogu označeno jako GR↙ a BR↙ ). Katalog SW ENERGETIKA umožňuje i tento typ klimadat zadat. Má to svůj důvod: V  hodinovém výpočtu není problém přepočítat pro každý sklon a orientaci konstrukce z globálního záření GR na vodorovnou rovinu na globální záření GR kolmé na plochu řešené konstrukce. Umožňuje to znalost výšky a azimutu Slunce na obloze pro každou hodinu (závisí na světové šířce a délce - čili polohy objektu, hodině, ročním období). Problém je v tom, že při přepočtu pohybujících se ve velmi ostrých úhlech (mezi vodorovnou rovinou a kolmicí na řešenou plochu) jsou tyto přepočty  velmi citlivé na změnu vstupů (např.svěětová šířka objektu) a tudíž náchylné na chybu (odklon od reality), byť matematicky správně.  Důvodem je vyšší "tloušťka" atmosféry (a její vlastnosti) pro směr paprsků, které jí pronikají v ostrém úhlu než v úhlech větších.