Omezit pro: 
květen 2022
ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV
10. 5. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro možnost využití teplených ztrát TVsys jako teplených zisků pro výpočet potřeby tepla a chladu. A dále byl přepracován formulář POTŘEBY TV. Pokračuje se zde v katalogizaci vstupních hodnot, dále byla doplněna možnost výběru denního odběrového profilu (už se myslí na nový hodinový výpočet) a také byly doplněny přehlednější grafy.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
ENERGETIKA 6.0.7 - protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED - tabulky a grafy nákladů
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků, konkrétně do protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED byly doplněny tabulky a grafy pro podrobný přehled struktury nákladů na energie pro zajištění míst spotřeby hodnocených v rámci ENB.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
prosinec 2021
ENEX + NZÚ
2. 12. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Článek popisuje postup vkládání hlášenek na ENEX pro účely NZÚ. Poslední aktualizace 10.12.2021.
říjen 2021
Spustili jsme aktualizaci programu NZÚ DEKSOFT pro NZÚ 2021+
21. 10. 2021 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Spustili jsem aktualizaci našeho programu NZÚ pro tvorbu energetického hodnocení pro dotační program Nová zelené úsporám. V tomto článku představujeme hlavní změny.
září 2021
Nová zelená úsporám - nové výzvy
24. 9. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Základní obsah nové výzvy v zavedeném programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Co je nového a co zůstává?
červenec 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ?
29. 7. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.6. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
duben 2021
Připojení na webináře - FAQ
7. 4. 2021 | Autor: Ing. Petra Lupíšková, Ing. Jan Stašek, Ing. Tomáš Kupsa
V následujícím článku jsou shrnuty nejčastější dotazy k připojování k webinářům Deksoft.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 6.0.5 byl ve výsledcích kompletně přepracován doplňující protokol a také změně jeho název na ZÁKLADNÍ PŘEHLED. Níže se podívejme, jaké informace nám poskytne.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Emisivita je vstup, který je uvažován ve stejné hodnotě jak u hodnocené, tak u referenční budovy. Tzn. z pohledu porovnání vůči referenční budově není tato funkce zase tak zásadní. Velmi vhodná však už je, pokud cílíme na co nejnižší měrnou potřebu tepla na vytápění. Zejména v souvislosti se zpracování žádosti o dotace z programu NZÚ u novostaveb RD pro oblast podpor B.

Z hlediska zadání spočívá tato funkce pouze v doplnění jedné rolety a jednoho pole pro zadání emisivity u každé konstrukce na záložce VNĚJŠÍ OBALOVÉ KONSTRUKCE na formuláři zadání KONSTRUKCE (týká se samozřejmě jen konstrukcí, které nejsou přilehlé k zemině).

Standardně přednastavená volba je u všech těchto konstrukcí nastavena na ANO. Což znamená uvažovat paušální hodnotu součinitele přestupu tepla pro dlouhovlnné sálání na vnějším pvrchu dle EN ISO 52 016-1, resp. dle normy EN ISO 13 789, na kterou se odkazuje. V takovém případě proběhne výpočet jako doposud s hodnotou součinitele při přestupu tepla pro dlouhovlné záření mezi vnějším povrchem a oblohou hlr,e=4,14 W/(m2K). Což dle tab. 8  v EN ISO 13 789 odpovídá emisivitě 0,90 při teplotě 10°C a rychlosti větru 4m/s. Nutno dodat, že tato hodnota  je akceptovatelná pro všechny běžné stavební konstrukce i běžné zasklení výplní bez selektivních vrstev. Jelikož nové výplně, resp. jejich zasklení tuto selektivní vrstvu nanesené na povrch skla zpravidal obsahují, je jejich emisivita podstatně nižší (jsou i zasklení s emisivitou až 0,01).


Proto od této verze programu 6.0.5 umožňujeme zadat i u výpočtu dle EN ISO 52016-1 u každé vnější obalové konstrukce přilehlé k exteriérovému vzduchu uživatelskou hodnotu emisivity. Prakticky bude tato možnost využívána především u výplní, resp. jejich zasklení, které obsahuje tuto selektivní vrstvu. V takovém případě je nutné u výplně volit v roletě volbu NE a hodnotu emisivity zadat:


Na celkovém hodnocení tím zpravidla nic nezměníme, pokud jsme například hodnocený objekt neměli již předtím těsně na hraně energetických tříd. Z hlediska dosažení nižší měrné potřeby tepla na vytápění si však úměrně konkrétnímu řešení objektu (velikosti ploch výplní, jejich součinitel prostupu tepla atd.) pomoci můžeme. To v případech projektů pro dotaci z programu NZÚ, kde "řešíme každou kWh" velmi uvítáme.

Selektivní vrstvou se rozumí nanesení nízkoemisivního povlaku na povrch skla (zpravidla jde o "kovové" prvky). Selektivní je nazývána proto, že funguje s různou odrazivostí pro různé frekvence záření. Pro krátkovlnné solární záření je jeho odrazivost malá, ale pro dlouhovlnné záření od ohřátých interiérových povrchů je velká. Této vlastnosti je vhodně využíváno.

Na obrázku výše zobrazeny schématicky "tepelné toky" pro jednoduchost na jednom skle.

Ve stavební fyzice se uvažuje, že materiál (těleso) je schopen pohltit stejné množství sálavé energie, jaké je schopen vyzářit. Emisivita je proto shodná s pohltivostí. Pohltivost dlouhovlnného tepelného záření nesouvisí s odstínem (barvou) povrchu. Tuhá tělesa (i kapaliny) se považují za nepropustné pro dlouhovlnné tepelné záření (proto Tau,e´=0). Výrobce udává tuto vlastnost (označenou jako alfa,e nebo AE) pro každé sklo použité v zasklení. Ve výpočtu uvažujme emisivitu skla nejblíže exteriéru (zpravidla je to sklo se selektivní vrstvou).




Pro výpočet součinitele přestupu tepla pro dlouhovlnné sálání mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou při vlastní zadané hodnotě emisivitě postupuje program obecně dle vzorce (51) uvedeného v čl. 11.4.6 v EN ISO 13 790. Upozorňujeme, že tento vzorec nevede při zadání emisivity 0,90 přesně ke stejnému výsledku součinitele hlr,e jako se uvažije při paušáním výpočtu dle EN ISO 52016-1 (4,14 W/m2K).



Níže příklad RD u něhož byla pro výpočet negativního sálání použita paušální hodnota součinitele přestupu tepla pro dlouhovlnné záření mezi vnějším povrchem a oblohou a posléze byla použita hodnota tohoto součinitele spočítaná dle rovnice (51) výše:

emisivita výplní paušální (=> hle,r=4,14 W/m2K vychází z emisivity 0.90):

emisivita výplní např. 0,12 (=> hle,r=0,62 W/m2K dle rovnice (51)):