Čeština
Slovenčina
English
březen 2025
| Také Vás odhlašuje prohlížeč ze stránek DEKSOFT po pár minutách? Také Vás odhlašuje prohlížeč ze stránek DEKSOFT po pár minutách? |
|
|
|
7. 3. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Někteří uživatelé programů DEKSOFT se na nás obrací s problémem, který je uveden v názvu tohoto článku. Níže vysvětlíme, čím to může být způsobeno a jak to řešit. | ||
| OP TAK - Úspory energie v budovách - výchozí stav (pokud není znám) OP TAK - Úspory energie v budovách - výchozí stav (pokud není znám) |
|
|
|
6. 3. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V rámci dotačního operačního programu OP TAK - Úspory energie zpracovávají energetičtí specialisté energetický posudek (EP), ve kterém je porovnán výchozí a navrhovaný stav. Tento článek dává návod, kde získáte podklady pro výchozí stav, pokud není znám. V takovém případě je dle přepisu výzvy odvozen od referenční budovy stanovené v PENB. Níže uvedeme, kde referenční hodnoty spotřeb ve výsledcích programu ENERGETIKA najdete, | ||
únor 2025
| HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ) HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ) |
|
|
|
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V článku je bližší komentář k hodnotám, resp koláčovému grafu pro režim vytápění. Konkrétně k solárním tepelným ziskům. Aktualizace 28.2.2025. | ||
| Akumulace a funkce optimalizace při využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí Akumulace a funkce optimalizace při využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí |
|
|
|
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Od verze programu ENERGETIKY 8.0.4 je k dispozici funkce využití akumulačního zásobníku vytápění pro zvýšení využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí. A také funkce optimalizace využití. Níže popíšeme, o co konkrétně se jedná. | ||
listopad 2024
| Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE |
|
|
|
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku jsou vysvětleny oba pojmy (přímé a nepřímé) napojení OZE produkujících elektřinu z hlediska přístupu programu ENERGETIKA ke stanovení výše využití elektřiny z nich. | ||
duben 2018
| Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 |
|
|
|
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory. | ||
Nevytápěné prostory, resp. činitele teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim je "věčné téma". Níže uvedeme dvě základní možnosti, jakým způsobem zadat objekt s nevytápěným prostorem v programu ENERGETIKA.
Obecně se činitele teplotní redukce "b" objevují u těch konstrukcí, které jsou přilehlé k jinému prostředí, resp. teplotě, než je extrémní zimní návrhová teplota:
Tzn. jakým způsobem se činitel teplotní redukce "b" stanovuje je celkem srozumitelné. U nevytápěných prostorů je však otázkou jakou uvažovat teplotu v nevytápěném prostoru (tj. za konstrukcí přilehlé k nevytápěnému prostoru):
Činitel teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nevytápěným prostorům můžeme stanovit dvěma způsoby:
ad 1A):
Tepelně technická norma ČSN 73 0540-3 nás navede na činitele teplotní redukce "b" pro dělící konstrukci mezi vytápěným a přilehlým nevytápěným prostorem. V tabulce F.2 této normy jsou uvedeny základní případy nevytápěných prostorů a hodnoty činitelů teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim:
V praxi to znamená, že náš konkrétní případ musíme ztotožnit s nejblíže k tomu odpovídajícímu případu, který nabízí tabulka F.2 v normě a tento činitel teplotní redukce "b" uvažovat ve výpočtu, resp. jej přímo zadat do výpočtu.
V programu ENERGETIKA se tento způsob zadání jakékoliv konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru postihuje tak, že tuto konstrukci musíme:
Nabízené profily užívání jsou téměř totožné jako profily užívání nabízené v zónách:
Je zde ale i profil č.49: Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C). Po jeho výběru se kliknutím na oranžové tlačítko vedle rolety můžeme podívat jak konkrétně je tento profil zadán:
Obecně každý profil pro měsíční krok výpočtu obsahuje pole pro zadání návrhové teploty pro výpočet Uem (θi - pro stanovení činitele teplotní redukce "b" pro konstrukci přilehlou k sousednímu prostoru pro extrémní zimní návrhovou teplotu) a potom pole pro zadání cílových teplot v sousedním prostoru na vytápění a chlazení v provozní a v mimoprovozní dobu pro výpočet potřeby tepla případně potřeby chladu zóny, který k tomuto sousednímu prostoru je přilehlý.
Na obrázku výše je zobrazen předdefinovaný profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C!) z modulu pro měsíční krok výpočtu.
V tomto přednastaveném profilu užívání (nelze měnit) je nejnižší teplota θint,H,set,I(II) v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru ohraničena teplotou 5°C přičemž, je-li průměrná exteriérová měsíční teplota vyšší θe,m1-12 > θint,H,set,I(II), uvažuje se ve výpočtu teplota v nevytápěném prostoru průměrná exteriérová θe,m1-12. Což v případě, že jde na příklad o nevytápěnou půdu lze v praxi předpokládat. Jelikož je "provozní doba" nevytápěného prostoru 0-24 h a 365 dní/rok => v nevytápěném prostoru se uvažují výše zmíněné teploty MAX (θint,H,set,I ; θe,m1-12) po celý rok.
Poznámka: V tomto předdefinovaném profilu je uvažována teplota v sousedním prostoru pro rovnovážný stav při extrémní zimní návrhové teplotě θi (resp. θu) = 5°C. Pro výpočet potřeby tepla na vytápění lze tedy předpokládat, že průměrné měsíční teploty θint,H,set,I v zimních měsících by měly být vyšší než θi (resp. θu) = 5°C. Takový předpoklad je správný. V tomto přednastaveném profilu 49. je to nastaveno na straně "bezpečnosti" tzn. na straně vyššího výsledku potřeby tepla na vytápění (i když to nemusí být pravda vzhledem k tomu, že se nepoužil bilanční výpočet). Pokud s tímto nesouhlasíme, můžeme zadat vlastní profil sousedního (nevytápěného) prostoru, jak je uvedeno níže. Ideálně však stále doporučujeme bilanční výpočet, jak je uveden v možnost ad 1B).
Z profilu uvedeného na obrázku výše by vyplynulo pro výpočet Uem, že činitel teplotní redukce "b" pro tuto konstrukci přilehlou sousednímu (nevytápěnému) prostoru s tímto profilem užívání by byl (při teplotách v zóně např. θi=20°C a θe=-15°C): b= (20-5)/(20-(-15)) = 0,42857... = 0,43. Tuto hodnotu nalezneme po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce, která je přilehlá k tomuto nevytápěnému prostoru:
Další možností, jak více přizpůsobit profil užívání v sousedním (nevytápěném) prostoru je zvolit profil užívání č. 51 Definuji vlastní profil:
... a následně jako výchozí (v modálním okně) zvolit profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor. Objeví se nám zadání, které můžeme editovat dokonce dvěma způsoby:
A)
Teploty v nevytápěném prostoru můžeme zadávat přímo jednotnou hodnotou θint,H,set,I pro celý rok nebo tyto teploty můžeme nadefinovat zvlášť pro každý měsíc θint,H,set,I,1-12 (v modálním okně). Můžeme opět volit funkci, zda teploty uvažované pro výpočet potřeby tepla budou omezeny vnějšími (exteriérovými) průměrnými měsíčními teplotami či nikoliv. Např.:
V modální okně byly zadány odhadované teploty v sousedním (nevytápěném) prostoru po měsících:
(Na obrázku níže jsou v zimních měsících zadány nižší hodnoty, než jsou průměrné exteriérové...v takovém případě doporučujeme v zadání zatrhnout volbu, že teplota v uvažovaném sousedním (nevytápěném) prostoru nemůže být v každém měsíci nižší než průměrní exteriérová teplota nebo teploty do jednotlivých měsící již zadat s tímto předpokladem).
B) - a tato funkce byla doplněna právě od verze programu ENERGETIKA 4.3.2:
Teploty v měsících se automaticky vypočítají na základě vybraného nebo zadaného činitele teplotní redukce "b" a zadaných návrhových teplot v zóně tak, aby pro tepelnou ztrátu skrz dělící konstrukci přilehlou k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru platil pro každý měsíc zvolený činitel teplotní redukce "b". V nabídce lze vybírat nevytápěné prostory dle tabulky F.2 z ČSN 73 05040-3 nebo i zvolit vlastní hodnotu činitele teplotní redukce "b". Jaké teploty "vyšly" v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru můžete zjisti po kliknutí na modální okno pro zadání teplot po jednotlivých měsících. V příslušných polích se objeví automaticky dopočítané teploty.
Hodnotu činitele teplotní redukce "b" zase naleznete po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce, která je přilehlá k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru:
V případě, že bychom použili pro výpočet HODINOVÝ modul, je zadání stejné. Jen v modálním okně profilu přiřazeného k této dělící konstrukci je trošku odlišná grafika, jelikož exteriérové teploty po hodinách zde nelze vypsat. V případě použití zatržítka je zde pouze informace, že do výpočtu potřeby tepla na vytápění vstupuje teplota pro každou hodinu MAX ( Ɵint,H,set,I [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] ) pro provozní dobu a MAX ( Ɵint,H,set,II [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] ) pro mimoprovozní dobu.
ad 1B): IDEÁLNÍ, PŘESNĚJŠÍ A VYŽADOVANÁ METODA NZÚ ! - bilanční výpočet nevytápěných prostor
U předchozích způsobů zadání zpracovatel pouze odhaduje (!), jaká teplota bude v přilehlém nevytápěném prostoru. Z praxe však víme, že tato teplota závisí na mnoha vlastnostech a odhad teploty Ɵu v nevytápěném prostoru není vůbec jednoduchý (viz například tento dřívější článek Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1). Proto, abychom se nedopouštěli chyb ve stanovení teploty v nevytápěném prostoru, jednoznačně doporučujeme použít bilanční výpočet tepelných toků pro nevytápěný prostor dle ČSN EN ISO 13 789. Z tohoto výpočtu je výsledkem teplota v nevytápěném prostoru Ɵu, ze kterého se následně stanovuje redukční činitel "b" pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k tomuto nevytápěnému prostoru. Tento způsob výpočtu také umožňuje regulérně postihnout vliv zadaných tepelných zisků v nevytápěném prostoru.
Pro bilanční výpočet je charakteristické, že do něj vstupují všechny energetické toky prostupem, větráním i případné tepelné zisky vyskytující se v nevytápěném prostoru:
Pouze tento způsob výpočtu nevytápěných prostor vyžadují podmínky SFŽP pro dotační program NZÚ v odborných posudcích pro posouzení požadovaných parametrů.
V programu ENERGETIKA se tento způsob postihuje v zadání následujícím způsobem:
V protokolu EŠOB (Energetický štítek obálky budovy) potom nalezneme tuto teplotu v nevytápěném prostoru hodnocené budovy zobrazenou přímo):
Konkrétní teploty v nevytápěném prostoru pro jednotlivé měsíce pro stanovení potřeb tepla a chladu v přilehlých zónách jsou uvedeny v protokolu mezivýsledků:
Poznámka: Měsíční výpočet dle ČSN EN ISO 13 790 počítá potřebu tepla na vytápění a potřebu chladu na chlazení odděleně. Výpočet není spojitý na základě vnitřní teploty jako je tomu u hodinového výpočtu. Proto jsou v protokolu výše uvedeny teploty v nevytápěném prostoru jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení.
V případě, že bychom pro výpočet použili HODINOVÝ modul výpočtu, lze z výsledků získat i grafy průběhu teplot v nevytápěných prostorech, např.v tomto případě pro nevytápěnou garáž (Z2).:
ZÁVĚREM:
Obecně se činitele teplotní redukce "b" objevují u těch konstrukcí, které jsou přilehlé k jinému prostředí, resp. teplotě, než je extrémní zimní návrhová teplota:
Tzn. jakým způsobem se činitel teplotní redukce "b" stanovuje je celkem srozumitelné. U nevytápěných prostorů je však otázkou jakou uvažovat teplotu v nevytápěném prostoru (tj. za konstrukcí přilehlé k nevytápěnému prostoru):
Činitel teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nevytápěným prostorům můžeme stanovit dvěma způsoby:
ad 1A):
Tepelně technická norma ČSN 73 0540-3 nás navede na činitele teplotní redukce "b" pro dělící konstrukci mezi vytápěným a přilehlým nevytápěným prostorem. V tabulce F.2 této normy jsou uvedeny základní případy nevytápěných prostorů a hodnoty činitelů teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim:
V praxi to znamená, že náš konkrétní případ musíme ztotožnit s nejblíže k tomu odpovídajícímu případu, který nabízí tabulka F.2 v normě a tento činitel teplotní redukce "b" uvažovat ve výpočtu, resp. jej přímo zadat do výpočtu.
V programu ENERGETIKA se tento způsob zadání jakékoliv konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru postihuje tak, že tuto konstrukci musíme:
1) zadat na záložce vnitřní konstrukce
2) u konstrukce zvolit, že odděluje hodnocenou budovu a sousední budovu / sousední prostor (u jednozónových modelů hodnocené budovy je tato jediná možná volba automaticky zaaretována a nelze změnit, resp. tato roleta nelze editovat)
3) Vybereme "profil užívání" za touto konstrukcí (=teplotu v přilehlém sousedním prostoru)
2) u konstrukce zvolit, že odděluje hodnocenou budovu a sousední budovu / sousední prostor (u jednozónových modelů hodnocené budovy je tato jediná možná volba automaticky zaaretována a nelze změnit, resp. tato roleta nelze editovat)
3) Vybereme "profil užívání" za touto konstrukcí (=teplotu v přilehlém sousedním prostoru)
Nabízené profily užívání jsou téměř totožné jako profily užívání nabízené v zónách:
Je zde ale i profil č.49: Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C). Po jeho výběru se kliknutím na oranžové tlačítko vedle rolety můžeme podívat jak konkrétně je tento profil zadán:
Obecně každý profil pro měsíční krok výpočtu obsahuje pole pro zadání návrhové teploty pro výpočet Uem (θi - pro stanovení činitele teplotní redukce "b" pro konstrukci přilehlou k sousednímu prostoru pro extrémní zimní návrhovou teplotu) a potom pole pro zadání cílových teplot v sousedním prostoru na vytápění a chlazení v provozní a v mimoprovozní dobu pro výpočet potřeby tepla případně potřeby chladu zóny, který k tomuto sousednímu prostoru je přilehlý.
Na obrázku výše je zobrazen předdefinovaný profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C!) z modulu pro měsíční krok výpočtu.
V tomto přednastaveném profilu užívání (nelze měnit) je nejnižší teplota θint,H,set,I(II) v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru ohraničena teplotou 5°C přičemž, je-li průměrná exteriérová měsíční teplota vyšší θe,m1-12 > θint,H,set,I(II), uvažuje se ve výpočtu teplota v nevytápěném prostoru průměrná exteriérová θe,m1-12. Což v případě, že jde na příklad o nevytápěnou půdu lze v praxi předpokládat. Jelikož je "provozní doba" nevytápěného prostoru 0-24 h a 365 dní/rok => v nevytápěném prostoru se uvažují výše zmíněné teploty MAX (θint,H,set,I ; θe,m1-12) po celý rok.
Poznámka: V tomto předdefinovaném profilu je uvažována teplota v sousedním prostoru pro rovnovážný stav při extrémní zimní návrhové teplotě θi (resp. θu) = 5°C. Pro výpočet potřeby tepla na vytápění lze tedy předpokládat, že průměrné měsíční teploty θint,H,set,I v zimních měsících by měly být vyšší než θi (resp. θu) = 5°C. Takový předpoklad je správný. V tomto přednastaveném profilu 49. je to nastaveno na straně "bezpečnosti" tzn. na straně vyššího výsledku potřeby tepla na vytápění (i když to nemusí být pravda vzhledem k tomu, že se nepoužil bilanční výpočet). Pokud s tímto nesouhlasíme, můžeme zadat vlastní profil sousedního (nevytápěného) prostoru, jak je uvedeno níže. Ideálně však stále doporučujeme bilanční výpočet, jak je uveden v možnost ad 1B).
Z profilu uvedeného na obrázku výše by vyplynulo pro výpočet Uem, že činitel teplotní redukce "b" pro tuto konstrukci přilehlou sousednímu (nevytápěnému) prostoru s tímto profilem užívání by byl (při teplotách v zóně např. θi=20°C a θe=-15°C): b= (20-5)/(20-(-15)) = 0,42857... = 0,43. Tuto hodnotu nalezneme po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce, která je přilehlá k tomuto nevytápěnému prostoru:
Další možností, jak více přizpůsobit profil užívání v sousedním (nevytápěném) prostoru je zvolit profil užívání č. 51 Definuji vlastní profil:
... a následně jako výchozí (v modálním okně) zvolit profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor. Objeví se nám zadání, které můžeme editovat dokonce dvěma způsoby:
A)
Teploty v nevytápěném prostoru můžeme zadávat přímo jednotnou hodnotou θint,H,set,I pro celý rok nebo tyto teploty můžeme nadefinovat zvlášť pro každý měsíc θint,H,set,I,1-12 (v modálním okně). Můžeme opět volit funkci, zda teploty uvažované pro výpočet potřeby tepla budou omezeny vnějšími (exteriérovými) průměrnými měsíčními teplotami či nikoliv. Např.:
V modální okně byly zadány odhadované teploty v sousedním (nevytápěném) prostoru po měsících:
(Na obrázku níže jsou v zimních měsících zadány nižší hodnoty, než jsou průměrné exteriérové...v takovém případě doporučujeme v zadání zatrhnout volbu, že teplota v uvažovaném sousedním (nevytápěném) prostoru nemůže být v každém měsíci nižší než průměrní exteriérová teplota nebo teploty do jednotlivých měsící již zadat s tímto předpokladem).
B) - a tato funkce byla doplněna právě od verze programu ENERGETIKA 4.3.2:
Teploty v měsících se automaticky vypočítají na základě vybraného nebo zadaného činitele teplotní redukce "b" a zadaných návrhových teplot v zóně tak, aby pro tepelnou ztrátu skrz dělící konstrukci přilehlou k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru platil pro každý měsíc zvolený činitel teplotní redukce "b". V nabídce lze vybírat nevytápěné prostory dle tabulky F.2 z ČSN 73 05040-3 nebo i zvolit vlastní hodnotu činitele teplotní redukce "b". Jaké teploty "vyšly" v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru můžete zjisti po kliknutí na modální okno pro zadání teplot po jednotlivých měsících. V příslušných polích se objeví automaticky dopočítané teploty.
Hodnotu činitele teplotní redukce "b" zase naleznete po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce, která je přilehlá k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru:
V případě, že bychom použili pro výpočet HODINOVÝ modul, je zadání stejné. Jen v modálním okně profilu přiřazeného k této dělící konstrukci je trošku odlišná grafika, jelikož exteriérové teploty po hodinách zde nelze vypsat. V případě použití zatržítka je zde pouze informace, že do výpočtu potřeby tepla na vytápění vstupuje teplota pro každou hodinu MAX ( Ɵint,H,set,I [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] ) pro provozní dobu a MAX ( Ɵint,H,set,II [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] ) pro mimoprovozní dobu.
ad 1B): IDEÁLNÍ, PŘESNĚJŠÍ A VYŽADOVANÁ METODA NZÚ ! - bilanční výpočet nevytápěných prostor
U předchozích způsobů zadání zpracovatel pouze odhaduje (!), jaká teplota bude v přilehlém nevytápěném prostoru. Z praxe však víme, že tato teplota závisí na mnoha vlastnostech a odhad teploty Ɵu v nevytápěném prostoru není vůbec jednoduchý (viz například tento dřívější článek Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1). Proto, abychom se nedopouštěli chyb ve stanovení teploty v nevytápěném prostoru, jednoznačně doporučujeme použít bilanční výpočet tepelných toků pro nevytápěný prostor dle ČSN EN ISO 13 789. Z tohoto výpočtu je výsledkem teplota v nevytápěném prostoru Ɵu, ze kterého se následně stanovuje redukční činitel "b" pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k tomuto nevytápěnému prostoru. Tento způsob výpočtu také umožňuje regulérně postihnout vliv zadaných tepelných zisků v nevytápěném prostoru.
Pro bilanční výpočet je charakteristické, že do něj vstupují všechny energetické toky prostupem, větráním i případné tepelné zisky vyskytující se v nevytápěném prostoru:
Pouze tento způsob výpočtu nevytápěných prostor vyžadují podmínky SFŽP pro dotační program NZÚ v odborných posudcích pro posouzení požadovaných parametrů.
V programu ENERGETIKA se tento způsob postihuje v zadání následujícím způsobem:
1)
na formuláři ZÁKLADNÍ ÚDAJE je třeba nevytápěný prostor přidat jako samostatnou "zónu". To znamená, že nevytápěný prostor musíme zahrnout do celkového počtu "zón a nevytápěných prostorů" objektu.
Na obrázcích níže je vyobrazen řadový RD. Dům má 2 NP. V 1.NP je kromě obytných prostor i nevytápěná garáž. RD je podsklepený pod celým půdorysem a celý suterén (1.PP) je také nevytápěný. Pro účely tohoto příkladu uvažujeme nevytápěnou garáž jako samostatný nevytápěný prostor, stejně tak jako celý nevytápěný suterén. Celkem na formuláři ZÁKLADNÍ ÚDAJE zadáme počet "zón a nevytápěných prostorů" v objektu 3! (jedna zóna a dva nevytápěné prostory - garáž a suterén). Stále však hovoříme pro tento příklad o jednozónovém modelu budovy! Za zónu se zpravidla označuje pouze prostor, který má požadavek na teplotu, což nevytápěné prostory nemají. Tzn. zda-li jde o zónu nebo nevytápěný prostor se v programu pozná až na základě přiřazení profilu užívání k tomuto prostoru na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY.
2)
K jednotlivým prostorům přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY profil užívání. Například k prostoru č. 1 přiřadíme profil užívání č. 1 RD - obytné místnosti, čímž tento prostor můžeme nazvat zónou, protože tento profil užívání nese v sobě požadavek na teplotu. K prostoru č. 2 a č. 3 přiřadíme profil užívání číslo 47. Obecný nevytápěný prostor. Tím tyto prostory můžeme nazvat nevytápěné prostory (např. nevytápěný prostor č. 2 bude nevytápěná garáž a nevytápěný prostor č. 3 bude nevytápěný suterén)
Níže uvedený obsah profilu užívání nevytápěného prostoru odpovídá měsíčnímu modulu zadání. U hodinového modulu je to podobné. V zadání se liší jen část umělého osvětlení z důvodu odlišného přístupu výpočtu, resp. počet provozních hodin umělého osvětlení je v hodinovém modulu výpočtu zjišťován na základě aktuální hodinové denní osvětlenosti a je to tedy výstup výpočtu na rozdíl o měsíčního výpočtu , kde doba svícení je vstup (musí být předem odhadnuta). V případě zájmu o bližší vysvětlení: Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem - 1. část: Provozní doba umělého osvětlení.
Poznámka 1: Na tomto formuláři zadání můžeme zadat, chceme-li do bilančního výpočtu nevytápěného prostoru pro účely výpočtu potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení přilehlých zón zahrnout i tepelné zisky v nevytápěném prostoru (solární, od spotřebičů, od umělého osvětlení)m výši tepelných zisků od spotřebičů. Výše solárních tepelných zisků je dána vlastnostmi výplní, jejich plochou, sklonem, orientací a zastíněním. Výše tepelných zisků od spotřebičů, resp. od umělého osvětlení je dána měrnou produkcí tepelných zisků od spotřebičů uvedenou v profilu užívání nevytápěného prostoru, resp. provozními parametry a požadavky na umělé osvětlení v profilu nevytápěného prostoru. V přednastaveném profilu č. 47 - Obecný nevytápěný prostor jsou zadány měrné tepelné zisky od spotřebičů nulové, stejně tak i provozní doba umělého osvětlení. Pokud toto chceme u konkrétního nevytápěného prostoru změnit, je třeba volit profil užívání č. 51 - Definuji vlastní profil. Otevřít modální okno s informacemi o profilu. V něm jako výchozí zvolit profil č. 47 - Obecný nevytápěný prostor a potřebné parametry změnit a dát uložit.
Poznámka 2: Výměna vzduchu mezi nevytápěným prostorem a exteriérem je také, ostatně jako u jakýchkoliv zón, dána profilem užívání. V přednastaveném profilu č. 47. - Obecný nevytápěný prostor je tato výměna vzduchu nastavena na hodnotu nue = 0,33 1/h. Stejně jako u tepelných zisků od spotřebičů a umělého osvětlení platí, že pokud chceme zadat jiný objem výměny vzduchu mezi nevytápěným prostorem a exteriérem, musíme volit vlastní profil a tento údaj dle uvážení změnit (postup viz červený text v předchozí poznámce).
Poznámka 3: I v přednastaveném profilu č. 47. - Obecný nevytápěný prostor je třeba vybrat nabídku v posledních dvou roletách, tj. k čemu se vztahuje referenční spotřeba na umělé osvětlení (není-li nulová) pro tento nevytápěný prostor a redukce primární neobnovitelné energie pro spotřebu energie za tento nevytápěný prostor. Tento profil je totiž obecný a nemá příznak RD, BD nebo ostatní budovy pro zjištění těchto údajů. V případě, že jde o jeden typ stavby (v tomto příkladě RD) může vypadat tato volba zbytečná. Jsou ale objekty i multifunkční, a proto nelze tuto volbu navázat na typ objektu voleného na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE.
3)
Na formuláři zadání PLOCHY musíme ze stavebního hlediska zadat pro nevytápěný prostor stejné vstupy jako pro jakoukoliv zónu, tj. obalové konstrukce nevytápěného kolem prostoru a jejich plochy (konstrukce k exteriéru, k přilehlým vytápěným zónám, konstrukce přilehlé k zemině), aby mohl proběhnout bilanční výpočet pro zjištění teploty v nevytápěném prostoru Ɵu.
Poznámka: Jak správně zadat konstrukce přilehlé k zemině je uvedeno v článcích zde:
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
4)
Po výpočtu souboru z protokolů ve výsledcích teprve zjistíme, jaká teplota Ɵu pomocí bilančního výpočtu v nevytápěném prostoru vyšla pro extrémní zimní návrhovou teplotu pro ustálený stav (pro výpočet Uem) a pro jednotlivé měsíce pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení pro přilehlé zóny (pro průměrné exteriérové měsíční teploty).
Z protokolu PENB lze pro dělící konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru následně zjistit vypočtené činitele teplotní redukce "b" na základě teploty Ɵu pro extrémní zimní návrhovou teplotu ("b" je právně výstup nikoliv vstup výpočtu):
V tomto případě na základě zadání vyšel činitel teplotní redukce pro podlahu nad nevytápěným suterénem (Z3) b=0,63 a pro dělící konstrukce přilehlé k nevytápěné garáži (Z2) b=0,83. Těmto činitelům teplotní redukce odpovídá teplota v nevytápěném prostoru. Např. pro Z3 je b=0,626285...=0,63 (při Ɵi=20°C a Ɵe=-15°C) je to: Ɵu = 20 - 0,626285.. * (20-(-15)) = -1,92°C.
na formuláři ZÁKLADNÍ ÚDAJE je třeba nevytápěný prostor přidat jako samostatnou "zónu". To znamená, že nevytápěný prostor musíme zahrnout do celkového počtu "zón a nevytápěných prostorů" objektu.
Na obrázcích níže je vyobrazen řadový RD. Dům má 2 NP. V 1.NP je kromě obytných prostor i nevytápěná garáž. RD je podsklepený pod celým půdorysem a celý suterén (1.PP) je také nevytápěný. Pro účely tohoto příkladu uvažujeme nevytápěnou garáž jako samostatný nevytápěný prostor, stejně tak jako celý nevytápěný suterén. Celkem na formuláři ZÁKLADNÍ ÚDAJE zadáme počet "zón a nevytápěných prostorů" v objektu 3! (jedna zóna a dva nevytápěné prostory - garáž a suterén). Stále však hovoříme pro tento příklad o jednozónovém modelu budovy! Za zónu se zpravidla označuje pouze prostor, který má požadavek na teplotu, což nevytápěné prostory nemají. Tzn. zda-li jde o zónu nebo nevytápěný prostor se v programu pozná až na základě přiřazení profilu užívání k tomuto prostoru na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY.
2)
K jednotlivým prostorům přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY profil užívání. Například k prostoru č. 1 přiřadíme profil užívání č. 1 RD - obytné místnosti, čímž tento prostor můžeme nazvat zónou, protože tento profil užívání nese v sobě požadavek na teplotu. K prostoru č. 2 a č. 3 přiřadíme profil užívání číslo 47. Obecný nevytápěný prostor. Tím tyto prostory můžeme nazvat nevytápěné prostory (např. nevytápěný prostor č. 2 bude nevytápěná garáž a nevytápěný prostor č. 3 bude nevytápěný suterén)
Níže uvedený obsah profilu užívání nevytápěného prostoru odpovídá měsíčnímu modulu zadání. U hodinového modulu je to podobné. V zadání se liší jen část umělého osvětlení z důvodu odlišného přístupu výpočtu, resp. počet provozních hodin umělého osvětlení je v hodinovém modulu výpočtu zjišťován na základě aktuální hodinové denní osvětlenosti a je to tedy výstup výpočtu na rozdíl o měsíčního výpočtu , kde doba svícení je vstup (musí být předem odhadnuta). V případě zájmu o bližší vysvětlení: Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem - 1. část: Provozní doba umělého osvětlení.
Poznámka 1: Na tomto formuláři zadání můžeme zadat, chceme-li do bilančního výpočtu nevytápěného prostoru pro účely výpočtu potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení přilehlých zón zahrnout i tepelné zisky v nevytápěném prostoru (solární, od spotřebičů, od umělého osvětlení)m výši tepelných zisků od spotřebičů. Výše solárních tepelných zisků je dána vlastnostmi výplní, jejich plochou, sklonem, orientací a zastíněním. Výše tepelných zisků od spotřebičů, resp. od umělého osvětlení je dána měrnou produkcí tepelných zisků od spotřebičů uvedenou v profilu užívání nevytápěného prostoru, resp. provozními parametry a požadavky na umělé osvětlení v profilu nevytápěného prostoru. V přednastaveném profilu č. 47 - Obecný nevytápěný prostor jsou zadány měrné tepelné zisky od spotřebičů nulové, stejně tak i provozní doba umělého osvětlení. Pokud toto chceme u konkrétního nevytápěného prostoru změnit, je třeba volit profil užívání č. 51 - Definuji vlastní profil. Otevřít modální okno s informacemi o profilu. V něm jako výchozí zvolit profil č. 47 - Obecný nevytápěný prostor a potřebné parametry změnit a dát uložit.
Poznámka 2: Výměna vzduchu mezi nevytápěným prostorem a exteriérem je také, ostatně jako u jakýchkoliv zón, dána profilem užívání. V přednastaveném profilu č. 47. - Obecný nevytápěný prostor je tato výměna vzduchu nastavena na hodnotu nue = 0,33 1/h. Stejně jako u tepelných zisků od spotřebičů a umělého osvětlení platí, že pokud chceme zadat jiný objem výměny vzduchu mezi nevytápěným prostorem a exteriérem, musíme volit vlastní profil a tento údaj dle uvážení změnit (postup viz červený text v předchozí poznámce).
Poznámka 3: I v přednastaveném profilu č. 47. - Obecný nevytápěný prostor je třeba vybrat nabídku v posledních dvou roletách, tj. k čemu se vztahuje referenční spotřeba na umělé osvětlení (není-li nulová) pro tento nevytápěný prostor a redukce primární neobnovitelné energie pro spotřebu energie za tento nevytápěný prostor. Tento profil je totiž obecný a nemá příznak RD, BD nebo ostatní budovy pro zjištění těchto údajů. V případě, že jde o jeden typ stavby (v tomto příkladě RD) může vypadat tato volba zbytečná. Jsou ale objekty i multifunkční, a proto nelze tuto volbu navázat na typ objektu voleného na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE.
3)
Na formuláři zadání PLOCHY musíme ze stavebního hlediska zadat pro nevytápěný prostor stejné vstupy jako pro jakoukoliv zónu, tj. obalové konstrukce nevytápěného kolem prostoru a jejich plochy (konstrukce k exteriéru, k přilehlým vytápěným zónám, konstrukce přilehlé k zemině), aby mohl proběhnout bilanční výpočet pro zjištění teploty v nevytápěném prostoru Ɵu.
Poznámka: Jak správně zadat konstrukce přilehlé k zemině je uvedeno v článcích zde:
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
4)
Po výpočtu souboru z protokolů ve výsledcích teprve zjistíme, jaká teplota Ɵu pomocí bilančního výpočtu v nevytápěném prostoru vyšla pro extrémní zimní návrhovou teplotu pro ustálený stav (pro výpočet Uem) a pro jednotlivé měsíce pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení pro přilehlé zóny (pro průměrné exteriérové měsíční teploty).
Z protokolu PENB lze pro dělící konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru následně zjistit vypočtené činitele teplotní redukce "b" na základě teploty Ɵu pro extrémní zimní návrhovou teplotu ("b" je právně výstup nikoliv vstup výpočtu):
V tomto případě na základě zadání vyšel činitel teplotní redukce pro podlahu nad nevytápěným suterénem (Z3) b=0,63 a pro dělící konstrukce přilehlé k nevytápěné garáži (Z2) b=0,83. Těmto činitelům teplotní redukce odpovídá teplota v nevytápěném prostoru. Např. pro Z3 je b=0,626285...=0,63 (při Ɵi=20°C a Ɵe=-15°C) je to: Ɵu = 20 - 0,626285.. * (20-(-15)) = -1,92°C.
V protokolu EŠOB (Energetický štítek obálky budovy) potom nalezneme tuto teplotu v nevytápěném prostoru hodnocené budovy zobrazenou přímo):
Konkrétní teploty v nevytápěném prostoru pro jednotlivé měsíce pro stanovení potřeb tepla a chladu v přilehlých zónách jsou uvedeny v protokolu mezivýsledků:
Poznámka: Měsíční výpočet dle ČSN EN ISO 13 790 počítá potřebu tepla na vytápění a potřebu chladu na chlazení odděleně. Výpočet není spojitý na základě vnitřní teploty jako je tomu u hodinového výpočtu. Proto jsou v protokolu výše uvedeny teploty v nevytápěném prostoru jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení.
V případě, že bychom pro výpočet použili HODINOVÝ modul výpočtu, lze z výsledků získat i grafy průběhu teplot v nevytápěných prostorech, např.v tomto případě pro nevytápěnou garáž (Z2).:
ZÁVĚREM:
- Oba postupy je možné použít pro zpracování PENB pro účely zákona 406/2000 Sb. v aktuálním znění.
- SEI (Státní energetická inspekce) akceptuje oba způsoby zadání s tím, že preferuje jednoznačně způsob zadání ad 1B), protože je přesnější pro jakýkoliv zadaný nevytápěný prostor. Způsob zadání ad 1A) je možný z důvodů doposud platné normy ČSN 73 0540-3: 2005, resp. tabulky F.2 v této normě, ale může vést k nesprávným výsledkům.
- Zpracováváte-li PENB, který bude použít i pro dotační titul NZÚ, je nutné postupovat pouze podle bodu ad 1B), protože to vyžaduje metodický pokynu SFŽP pro NZÚ. Postup ad 1A) nebude uznán a takový výpočet PENB bude navrácen k opravě!
- Nutno také zdůraznit, že ačkoliv je postup ad 1A) akceptován může vést k velmi nesprávným výsledkům (přecenění nebo podcenění tepelné ztráty skrz konstrukci přilehlou k nevytápěným prostorům). Zcela určitě to pak platí i pro chybný výpočet referenční budovy. Pokud bychom totiž byli velmi schopní a přesní ve svém odhadu teploty v nevytápěném prostoru dle postupu ad 1A) u hodnocené budovy, zcela určitě se budeme mýlit u nevytápěného prostoru u referenční budovy. Důvodem je skutečnost, že hodnocená budova je pouze výjimečně ve svém návrhu shodná s budovou referenční. Z toho plyne, že používání postupu ad 1A) vede ke zkreslení výpočtu referenční budovy a tím tedy ke zkreslení požadavků!
- Nespornou výhodou dle postupu ad 1B) je také jednoznačná možnost vyčíslení navrhovaných energeticky úsporných opatření i na konstrukcích kolem nevytápěného prostoru (např. u střešního pláště mezi nevytápěným prostorem a exteriérem apod.). Tzn. na konstrukcích, které nejsou v přímém styku s vytápěnou části objektu.
-Jako nevýhoda přesného bilančního výpočtu je uváděna pracnost. Je pravda, že pro tento výpočet nevytápěných prostor musíme zjistit více informací. Tato pracnost je však relativní v době možností využití výpočtových SW pro hodnocení ENB. Naopak její výhody vysoce převyšují toto nepatrné navýšení "práce".
Související články:
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
- SEI (Státní energetická inspekce) akceptuje oba způsoby zadání s tím, že preferuje jednoznačně způsob zadání ad 1B), protože je přesnější pro jakýkoliv zadaný nevytápěný prostor. Způsob zadání ad 1A) je možný z důvodů doposud platné normy ČSN 73 0540-3: 2005, resp. tabulky F.2 v této normě, ale může vést k nesprávným výsledkům.
- Zpracováváte-li PENB, který bude použít i pro dotační titul NZÚ, je nutné postupovat pouze podle bodu ad 1B), protože to vyžaduje metodický pokynu SFŽP pro NZÚ. Postup ad 1A) nebude uznán a takový výpočet PENB bude navrácen k opravě!
- Nutno také zdůraznit, že ačkoliv je postup ad 1A) akceptován může vést k velmi nesprávným výsledkům (přecenění nebo podcenění tepelné ztráty skrz konstrukci přilehlou k nevytápěným prostorům). Zcela určitě to pak platí i pro chybný výpočet referenční budovy. Pokud bychom totiž byli velmi schopní a přesní ve svém odhadu teploty v nevytápěném prostoru dle postupu ad 1A) u hodnocené budovy, zcela určitě se budeme mýlit u nevytápěného prostoru u referenční budovy. Důvodem je skutečnost, že hodnocená budova je pouze výjimečně ve svém návrhu shodná s budovou referenční. Z toho plyne, že používání postupu ad 1A) vede ke zkreslení výpočtu referenční budovy a tím tedy ke zkreslení požadavků!
- Nespornou výhodou dle postupu ad 1B) je také jednoznačná možnost vyčíslení navrhovaných energeticky úsporných opatření i na konstrukcích kolem nevytápěného prostoru (např. u střešního pláště mezi nevytápěným prostorem a exteriérem apod.). Tzn. na konstrukcích, které nejsou v přímém styku s vytápěnou části objektu.
-Jako nevýhoda přesného bilančního výpočtu je uváděna pracnost. Je pravda, že pro tento výpočet nevytápěných prostor musíme zjistit více informací. Tato pracnost je však relativní v době možností využití výpočtových SW pro hodnocení ENB. Naopak její výhody vysoce převyšují toto nepatrné navýšení "práce".
Související články:
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
