Omezit pro: 
duben 2021
Připojení na webináře - FAQ
7. 4. 2021 | Autor: Ing. Petra Lupíšková, Ing. Jan Stašek, Ing. Tomáš Kupsa
V následujícím článku jsou shrnuty nejčastější dotazy k připojování k webinářům Deksoft.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 6.0.5 byl ve výsledcích kompletně přepracován doplňující protokol a také změně jeho název na ZÁKLADNÍ PŘEHLED. Níže se podívejme, jaké informace nám poskytne.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 23.4.2021.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
Výpočet negeneruje potřebu pro vlhkostní úpravu - příčiny
17. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se také setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby energie na vlhkostní úpravu vzduchu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy pro vlhkostní úpravu byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny. Ty příčiny jsou analogické jako u dotazu na "negenerování" potřeby chladu.
Zde jsou uvedeny možné příčiny takového výsledku:


1) CHYBA V ZADÁNÍ
Chyba v zadání může být pouze na straně ovlivňující potřebu energie pro úpravu vlhkosti (viz ad 1A) nebo pouze na straně ovlivňující spotřebu energie na úpravu vlhkosti (viz ad 1B) nebo se může jednat o kombinaci obou příčin (viz ad 1C).


ad 1A) - chyba v zadání ovlivňující nebo znemožňující výpočet potřeby energie na úpravu vlhkosti
Potřebu energie na úpravu vlhkosti ovlivňují tyto faktory:

1Aa) exteriérové klimatické podmínky (teplota a relativní vlhkost)
1Ab) profil užívání interiéru (požadované teploty, provozní doby, objem větrání)
1Ac) limitní hranice pro zahájení režimu vlhčení nebo pro ukončení režimu odvlhčování (nemusí být totožné s 
        návrhovou relativní vlhkostí v profilu užívání, ale uvedené hranice z nich musí vycházet)
1Ad) schopnost zpětného získávání vlhkosti
1Ae) u odvlhčení princip odvlhčování (adsorpční nebo kondenzační)

1Aa)
Exteriérové klimatické podmínky jsou součástí vybrané položky klimatických dat pro určitou lokalitu nebo nějaký statistický průměr. Pro hodnocení ENB se od 1.9.2020 musí použít měsíční data dle ČSN 73 0331-1: 2020 (ty jsou shodné s klimatickými daty uvedenými v TNI 73 0331 i ČSN 73 0331-1: 2018). Pokud chceme ve výpočtu stanovit potřebu energie na vlhkostní úpravu, součástí těchto klimatických dat musí být vždy minimálně venkovní teplota a relativní vlhkost:



Poznámka: Katalog je unifikován. Za měsíčními hodnotami je vždy uvedena SUMA a PRŮMĚR, samozřejmě podle typu konkrétního údaje má smysl jen jedna hodnota z nich nebo obě.

1Ab)

V profilu užívání přiřazeném k zóně máme výše uvedené informace o návrhových parametrech vnitřního prostředí:

Konkrétně teploty pro jednotlivé režimy a doby (provozní a mimoprovozní):

Dále průměrný navrhovaný objem větrání v zóně:


Dále hodnoty návrhové relativní vlhkosti a produkcí vlhkosti v interiéru pro jednotlivé doby (provozní a mimoprovozní). Hodnotu produkce vodní páry je možno zadat přímo v g/h (vztažnou jednotkou je 1 m2 vnitřní podlahové plochy Af,int zóny):

Nebo je možno přírůstek vlhkosti definovat pomocí vlhkostí třídy. Vlhkostní třída udává výši přírůstku vnitřní vlhkosti oproti vlhkosti obsažené v exteriérovém vzduchu.



1Ac)
U jednotlivých jednotek zajišťujících vlhkostní úpravu vzduchu (VZV) je třeba zadat limitní hranice relativní vlhkosti, které se má dosáhnout pro vybraný typ doby (provozní nebo mimoprovozní nebo obě). Tato limitní hranice se zadává zvlášť pro režim vlhčení, pak mluvíme o cílové hranici relativní vlhkosti po ukončení režimu vlhčení. Pro režim odvlhčení pak mluvíme o startovní hranici relativní vlhkosti v zóně pro zahájení režimu odvlhčení.



1Ad)
U vlhčení podle typu zařízení se může využívat systému pro zpětné získávání vlhkosti. To analogicky jako zpětné získávání tepla u nuceného větrání snižuje potřebu energie na vlhčení. Zpravidla jde o systémy s rotačním rekuperačním výměníkem, jehož povrch je pokryt sorpčním materiálem. Výměník při svém otáčení nejprve pohlcuje vlhkost u odváděného vzduchu včetně jímání tepla a poté po otočení předává vlhkost a teplo přiváděnému vzduchu.



1Ae)
Tento bod je zde uveden pouze pro informaci, že potřeba energie pro stejnou vlhkostní úpravu vzduchu v případě odvlhčení se bude lišit (produkce i požadavky stejné), pokud použijeme adsorpční nebo kondenzační princip.

U kondenzačního odvlhčení, narozdíl od adsorpčního, je nutno při tomto procesu zahrnout do potřeby energie na odvlhčení i latentní energii vody při změně skupenství z páry na vodu. Princip kondenzačního odvlhčení spočívá v tom, že na výparník o určité teplotě je přiveden vzduch, který má být odvlhčen, a následně je na kondenzátoru ohřát zpět na požadovanou (výchozí) teplotu. Výparník má vždy teplotu pod rosným bodem, která je nastavena tak, aby zkondenzovalo potřebné množství vodní páry obsažené v přiváděném odvlhčovaném vzduchu o určité teplotě. Z hlediska potřeby energie tento způsob odvlhčení vykazuje vyšší hodnotu než adsorpční odvlhčení (díky skupenskému teplu), což ale více než kompenzuje celková účinnost kondenzačního odvlhčení rovnající se chladícímu faktoru takového zařízení.

Poznámka: Adsorpční odvlhčení je podobné systému zpětného získávání vlhkosti, ale sorpční materiál rotačního kola než se dostane při otočení k přiváděnému vzduchu je nejprve vysušen (regenerován) na požadovanou mez zdrojem tepla (horkým vzduchem z ohřívače). Ačkoliv má adsorpční odvlhčení nižší potřebu energie (nemění se zde skupenství - vždy jde o vodní páru), ve výsledku je spotřeba energie vyšší, protože je nižší celková účinnost tohoto způsobu odvlhčení než u kondenzačního.


Pokud u vstupů ad 1A) nejsou zadány vstupy, tak se potřeba energie na vlhkostní úpravu nespočítá.

ad 1B) - chyba v zadání znemožňující výpočet spotřeby chladu
Pokud předpokládáme, že vstupy ad 1A) máme zadány, tak generuje-li se nenulová potřeba energie pro vlhčení a odvlhčení a současně nulová spotřeba energie, mohou být v zadání následující příčiny. Spotřebu energie na vlhkostní úpravu determinují dva tyto základní faktory:

1Ba) určení zóny pro vlhkostní úpravu a přiřazení takové zóny k jednotce pro vlhkostní úpravu
1Bb) nezadaná účinnost distribuce
1Bc) nezadaná účinnost jednotky pro vlhkostní úpravu
1Bd) nezadaný podíl pokrytí potřeby pro vlhčení nebo odvlhčení

1Ba)
Nejprve  v zadání musíme "informovat" SW na formuláři ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY, u kterých ze zadaných zón má docházet k vlhkostní úpravě. Typ vlhkostní úpravy volíme podle toho, co jednotka pro vlhkostní úpravu má u této zóny zajišťovat. Pokud zvolíme "NE" nebude tato zóna nabízena na formuláři zadání VLHČENÍ/ODVLHČENÍ pro přiřazení k jednotce zajišťující vlhkostní úpravu. Je to analogie jako pro nucené větrání, kde také musíme zvolit, zda zóna je nuceně větrána, abychom ji pak mohli přiřadit k zadané VZT jednotce na formuláři VZDOCHOTECHNIKA.



1Bb)
Účinnost distribuce pro vlhkostní úpravu se zadává na formuláři ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY u zóny pro vlhkostní úpravu v části "vlhkostní úprava vzduchu". Tyto pole se objevují v závislosti na volbě dle předchozího obrázku.


Účinnost distribuce pro úpravu vlhkosti nižší jak 100% nepřipadá v úvahu vždy. U vlhčení velmi záleží na principu (parní/vodní), taktéž u odvlhčení (adsorpční/kondenzační). Např. u parního principu vlhčení, kdy je pára generována přímo v jednotce bude účinnost distribuce 100%. Naopak, pokud bude příprava páry v centrálním zdroji mimo jednotku, která bude poté dopravována k místu užití (jednotka) pro vlhkostní úpravu, tak účinnost distribuce bude nižší než 100%. U vodního vlhčení zpravidla je účinnost distribuce 100%. Výjimkou může být případ, kdy "rozprašovaná" voda by byla například z nějakého objektivního důvodu předehřívána a poté takto ohřátá distribuována ke koncovým rozprašovacím elementům systému vlhčení. Odvlhčovací kondenzační jednotky tvoří kompaktní celkem, tak účinnost distribuce zde bude 100% U adsorpčního způsobu odvlhčení závisí účinnost distribuce na tom, kde je umístěn zdroj tepla pro regeneraci výměníku a kde dochází k vlastní regeneraci výměníku.

1Bc)
Účinnost vlhčení nebo odvlhčení pro vlhkostní úpravu se zadává na podformuláři konkrétní jednotky pro vlhkostní úpravu na formuláři zadání VLHČENÍ/ODVLHČENÍ.  Je možné použít přednastavené hodnoty dle TNI 73 0331, resp. ČSN 73 0331-1 nebo zvolit vlastní hodnoty (pokud můžeme doložit odlišné).


U kondenzačního způsobu odvlhčení je účinnost uváděná v %, a vždy vychází z přiřazeného sezónního chladícího faktoru (nebo průměru přiřazených) zdrojů chladu.



1Bd)
Pokud je generována potřeba pro vlhkostní úpravu, tak samozřejmě u zadané VZV jednotky pro vlhkostní úpravu musí být zadán podíl pokrytí takto vzniklé potřeby pro vlhkostní úpravu. Je to stejná analogie jako u zdrojů chladu, kde také vyplňujeme podíly pokrytí potřeby chladu zadanými zdroji chladu. I zde platí, že vzniklá potřeba musí být pokryta v součtu za všechny zadané jednotky ze 100%. Pokud by tento součet nebyl 100%, uvede se celá potřeba pro vlhkostní úpravu zóny, ale spotřeba energie bude odpovídat pouze tomu zadanému podílu (to je taky analogické jako u chlazení nebo vytápění).

Tento součet musí být 100% za všechny zadané jednotky pro každý režim zvlášť (vlhčení/odvlhčení) i typ doby (provozní/mimoprovozní).



2) NEVHODNÝ ZPŮSOB ZADÁNÍ
Pokud se vyvarujeme chyb v zadání ad 1) ignorováním zadání potřebných vstupů, můžeme se také dopustit "chyby" v důsledku nevhodného zadání modelu. Níže je uveden "klasický" zástupce nevhodného způsobu.


2A)
Stejně jako u chlazení, tak i u vlhkostní úpravy by měl být prostor, který je vlhkostně upravován ideálně vyčleněn do samostatné zóny. I zde je analogie s chlazením. Rozhodně to platí v případech, kdy produkce vlhkosti nebo požadované limity na relativní vlhkost v takovém prostoru jsou odlišné než přilehlé prostory. Pokušení takový prostor (zpravidla minoritní) zahrnout do větší přilehlé zóny je velké. S tím, že produkci vlhkosti zprůměrujeme v profilu užívání za celou zónu. A tady vzniká právě problém, kdy takový postup není relevantní. Vedl by k nulové nebo nízké potřebě na vlhkostní úpravu (podle toho, k jak moc velké změně produkce vlhkosti by vedl).

Pokud ale v jedné zóně je stejný objem produkce vlhkosti i požadované limity pro relativní vlhkost, ale jenom část této zóny je vlhkostně upravována, tak narozdíl od chlazení, je zde jedno pozitivum. Můžeme tuto vlhkostně upravovanou část jedné zóny vyjádřit podílem pokrytí podle objemu upravovaného vzduchu (= podíl pokrytí potřeby na vlhkostní úpravu jednotkou vlhkostní úpravy). Pak spotřeba energie na vlhkostní úpravu za tuto zónu odpovídá pouze této části potřeby. Ale uváděná potřeba stále odpovídá celé zóně (viz text v předchozím bodě ad 1Bd). U chlazení si toto dovolit můžeme stěží, protože tam není korelace mezi podílem chlazeného objemu nebo podlahové plochy a celkovou potřebou chladu na chlazení zóny. Potřeba chladu je totiž také závislá na orientaci ke světovým stranám (solárních ziscích). A tak celá vygenerovaná potřeba chladu v rámci zóny odpovídá třeba jen těm kancelářím v zóně s J,JZ,JV orientací, ačkoliv dle podílu obejmu tvoří tyto kanceláře třeba jen 50% celkového objemu zóny (popř. podlahové plochy). U chlazení bychom se tedy dopustili chyby, kdybychom v takovém případě zadali u zdrojů chladu celkový podíl pokrytí 50% místo 100%. U vlhkostní úpravy toto riziko naštěstí není.

3) NEVHODNÉ VSTUPY
Pokud se vyvarujeme chyb v zadání ad 1) i ad 2), můžeme se také dopustit "chyby" v důsledku volby nevhodných vstupů.