Omezit pro: 
listopad 2024
Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku jsou vysvětleny oba pojmy (přímé a nepřímé) napojení OZE produkujících elektřinu z hlediska přístupu programu ENERGETIKA ke stanovení výše využití elektřiny z nich.
Legenda (vysvětlení) k údajům v tabulkách protokolu mezivýsledků
7. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku je uvedeno základní vysvětlení popisků (označení) vypisovaných údajů v tabulkách protokolu mezivýsledků programu ENERGETIKA.
Nejčastější příčiny chyb ve výpočtu TT2D a jejich řešení
7. 11. 2024 | Autor: Ing. Jan Stašek
Při práci v programu Tepelná technika 2D se občas stane, že na vás vyskočí chybové hlášení. Následující článek může sloužit jako návod, jak nalézt problémy v zadání, které k chybovým hlášením vedou.
říjen 2024
Energetická studie à la hodnocení (P)ENB
31. 10. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Obracejí se na nás specialisté, že by rádi deklarovali vlastnosti projektu dle metodiky pro hodnocení ENB, ale nikoliv ještě oficiálním PENB. Zvláště v současné době, kdy oficiální PENB se dokládá až při kolaudaci. Už od úvodní fáze studie záměru přes neustálé dopřesňování a změny projektu je třeba neustále řešit plnění ENB, aby při finále nedošlo k nemilým překvapením. Jelikož těch fází a změn projektu může být velmi mnoho, nedá se předpokládat, že na každou bude vystavován oficiální PENB zanesený v ENEXU....to bychom se dostali až na evidenční čísla XXXXXX. 1 až YYY.
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
Změny v zadání a doplnění funkcí ohledně využití tepla z OZE
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze 8.0.0 programu ENERGETIKA došlo k několika změnám v zadání a doplnění funkcí u využití OZE.
Požadovaná teplota v hodinovém výpočtu: operativní vs. teplota vnitřního vzduchu
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA od verze 8.0.0 je k dispozici v HOD modulu v profilu užívání zóny volba, zda-li požadovanou teplotu uvažujeme za teplotu operativní nebo za teplotu vnitřního vzduchu. Níže je v článku vysvětlen rozdíl mezi těmito teplotami.
Do souboru s výchozím stavem lze nahrát soubor pro navrhovaný stav
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze 8.0.0 programu ENERGETIKA lze do zadání souboru s výchozím stavem nahrát z archivu výpočtů soubor "dkp" s navrhovaným stavem. Odpadá tak nutnost ručně přepisovat výsledky z navrhovaného stavu do formuláře zadání NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ souboru s výchozím (stávajícím) stavem.
Sdružené funkce jednoho systému vs. překlopení do zadání ENERGETIKY
26. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Od začátku programu ENERGETIKA platí stejné pravidla jak zadat systém (resp. výrobek) se sdruženými funkcemi do programu ENERGETIKA. Typicky se jedná třeba o centrální VZT jednotky apod.
Předdefinované profily přípravny jídel a kuchyní
20. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB budov, které obsahují zóny pro přípravu jídel, si již zajisté všimli problému, který přináší použití předdefinovaného profilu s tímto typem užívání. V článku níže poukážeme na tento problém, vysvětlíme co jej způsobuje a jak jej řešit.
červenec 2024
Excelový pomocník pro tvorbu vlastních profilů užívání pro HOD modul v programu ENERGETIKA
1. 7. 2024 | Autor: Ing. Tomáš Koula
Možná jste už při tvorbě PENB s hodinovým krokem výpočtu narazili na to, že výchozí profily neodpovídají provozu, který se snažíte namodelovat. V takovém případě můžete do Energetiky zadat vlastní profil prostřednictvím jednoho nebo více .csv souborů. Vyznat se ve struktuře .csv souboru může být pro někoho složité a navíc jsou tady problémy obecně spojené s .csv soubory - např. .csv soubor otevřený v Excelu chápe čísla určitého rozsahu s desetinnou tečkou jako datum (úprava takového souboru je potom složitá), případně je problém s formátem při ukládání.
červen 2024
Jak dosáhnout na vyšší energetickou třídu v PENBu pomocí lokálních klimadat
26. 6. 2024 | Autor: Ing. arch. Adrián Babiš, M.Sc.
V tomto článku si názorně ukážeme, jak lze pomocí klimadat pro konkrétní lokalitu u výpočtu PENBu snížit měrnou potřebu tepla na vytápění pro dosažení 20 kWh/m2 podmínky NZÚ, zvýšit výpočtovou úsporu primární energie nebo dosáhnout vyšší třídy energetické hospodárnosti. Povíme si také o výhodách a nevýhodách těchto lokálních klimadat, i o tom, ve kterých lokalitách má smysl je využít.

Úloha klimatických dat v energetickém hodnocení

V našich geografických podmínkách budovy spotřebují energii primárně na vytápění. K spotřebě přispívají čím dál tím větší mírou i systémy chlazení a úpravy vlhkosti – jejich účelem je nás aktivně chránit před venkovními podmínkami vytvářením teplotně a vlhkostně stabilního vnitřního prostředí. V budovách přibývají i systémy pro výrobu elektrické energie z energie venkovního prostředí, jakými jsou například fotovoltaiky.

Klimatická data představují záznam podmínek venkovního prostředí, a proto hrají klíčovou roli ve výpočtu energetické náročnosti budovy. Klimadaty pro výpočet PENBu (průkazu energetické náročnosti budovy) se rozumí: digitální soubor hodinových hodnot meteorologických parametrů popisujících dlouhodobé klima. Jde o tzv. referenční klimatický rok (RKR), který musí obsahovat minimálně tyto meteorologické parametry:

·    Teplota vzduchu – data venkovních teplot umožňují vyhodnotit spotřebu energie na vytápění a chlazení z důvodu tepelných ztrát a zisků přes obálku budovy, i spotřebu energie na vytápění a chlazení venkovního vzduchu přiváděného do budovy větracím systémem.

·      Sluneční záření – data slunečního záření umožňují určit množství solárních zisků, které v otopné sezóně snižují spotřebu energie na vytápění, a v létě zvyšují spotřebu energie na chlazení. Umožňují určit i množství elektrické energie vyprodukované fotovoltaikou.

·    Relativní vlhkost vzduchu – data vlhkosti vzduchu umožňují stanovit spotřebu energie na vlhkostní úpravu vzduchu přiváděného do budovy větracím systémem.

·     Rychlost větru – data rychlosti větru pomáhají vyhodnotit spotřebu energie na vytápění a chlazení z důvodu tepelných ztrát a zisků způsobených infiltrací přes obálku budovy.

Pro výpočet PENBu jsou důležitá i data o užívaní budovy a její technických parametrech. V tomto článku se jimi nebudeme zabývat.

Zdroje klimatických dat pro výpočet PENBu

Vyhláška o energetické náročnosti budov č. 264/2020 Sb. paragraf 4 odstavec 1 stanoví: „V budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie se výpočet provede s intervalem nejvýše jedné hodiny.“ Pro naplnění této povinnosti nechal stát vytvořit jednotný soubor hodinových klimadat, avšak zatím neukládá za povinnost jej použít, ale umožňuje využít i klimadata z jiných zdrojů.

Pro výpočet PENBu jsou tak k dispozici dva zdroje hodinových klimadat:


1.       Stát – poskytuje jednotná klimatická data pro celou republiku zdarma. Jde o data dlouhodobého průměru z meteorologické stanice Dukovany pro období 2004–2018 (Dukovany RKR 2004-2018).


Obrázek 1: Jednotná klimatická data pro celou republiku vychází z data meteorologické stanice Dukovany pro období 2004-2018.

2.       Komerční subjekty – poskytují klimatická data dlouhodobého průměru pro lokalitu posuzované budovy za poplatek. Takovými subjekty jsou:

§  Služba MeteoInsight – umožňuje objednat klimadata pro adresu posuzované budovy přes online formulář nebo emailem. Cena dat se pohybuje v stovkách Kč. Při objednávce přes formulář je dodáni dat v řádu několika minut, při objednávce emailem do několika hodin.

§  Národní meteorologické ústavy – umožňují objednat klimadata z nejbližší meteorologické stanice výměnou emailů. Cena dat se pohybuje v tisících Kč. Dodáni dat je v řádu týdnů.

Jednotná hodinová klimadata pro celou republiku – výhody a nevýhody

Výhody:

·         Klimatická data jsou zdarma

·        Jejich použitím nic nezkazíte – neboť se jedná o státem vytvořený soubor dat.


Nevýhody:

Jednotná klimatická data v mnoha okresech:

·     Nadhodnocují potřebu energie na topení – tím, že podhodnocují solární zisky a venkovní teplotu vzduchu v otopné sezóně.

·       Celoročně podhodnocují množství elektrické energie vyrobené fotovoltaikou – tím, že podhodnocují množství slunečního záření.

Hodinová klimadata pro lokalitu posuzované budovy – výhody a nevýhody

Výhody:

·         Klimadata pro lokalitu budovy umožňují v mnoha okresech vypočítat:

§  Nižší a zároveň reálnější potřebu energie na topení

§  Vyšší a zároveň reálnější množství elektrické energie vyrobené fotovoltaikou.

·         Data pocházejí ze zdrojů vysoké kvality:

§  Služba MeteoInsight poskytuje meteorologická data založená na měření družic Evropské kosmické Agentury a americké NASA.

§  Národní meteorologické ústavy poskytují data z profesionálních meteorologických stanic.

·         Data lze jednoduše získat a nahrát do výpočetního programu:

§  Služba MeteoInsightumožňuje objednat klimadata pro adresu posuzované budovy vyplněním online formuláře, na základě kterého jsou data do několika minut automaticky připravena a zaslaná na email uživatele ve formátu do výpočetního programu. Video ukázku objednaní dat naleznete zde, a jejich nahrání do programu Energetika zde.

Nevýhody:

Lokální klimadata jsou zpoplatněna. Ceny se pohybují v rozsahu stovek až tisíců korun:

·         Služba MeteoInsight – uvádí cenu 900 Kč za hodinová data dlouhodobého průměru.

·         Národní meteorologické ústavy neuvádějí na svých stránkách konkrétní cenu dat. Sdělili, že cena se odvíjí od časové náročnosti zpracovaní dat a může se pohybovat v rozmezí 2500 – 4500 Kč.

Výpočet PENBu – s klimadaty pro konkrétní lokalitu a s jednotnými klimadaty

Na příkladu rodinného domu si ukážeme rozdíly ve výsledcích výpočtu PENBu při využití klimatických dat pro konkrétní lokalitu a jednotných klimadat pro celou republiku. Data konkrétní lokality jsme získali pro lokalitu Nemocnice Břeclav. Tuto lokalitu jsme zvolili kvůli její blízkosti k Dukovanům, odkud pocházejí jednotná data.

Ve výpočtu jsme neměnili technické parametry ani uživatelské profily budovy, pouze klimatická data.

 

Výsledek:

1.       Snížení měrné potřeby tepla na vytápění pod 20 kWh/m2 – podmínka NZÚ (Nová Zelené Úsporám)

Měrná potřeba tepla na vytápění v rodinném domě je:

§  14,2 kWh/m2 – výpočet s klimadaty pro konkrétní lokalitu (Nemocnice Břeclav).

§  23,0 kWh/m2 – výpočet s jednotnými klimadaty pro celou republiku.

Obrázek 2 (vlevo): Měrná potřeba tepla na vytápění vypočtena s klimadaty pro konkrétní lokalitu (Nemocnice Břeclav RKR 2009-2023).
Obrázek 3 (vpravo): Měrná potřeba tepla na vytápění vypočtena s jednotnými klimadaty pro celou republiku (Dukovany RKR 2004-2018).


2.       Vyšší úspora primární energie díky vyšší produkci fotovoltaiky a vyšším solárním ziskům


Primární energie z neobnovitelných zdrojů v rodinném domě je:

§  28,5 kWh/(m2*rok) – výpočtem s klimadaty pro konkrétní lokalitu (Nemocnice Břeclav) byla dosažena výroba FVE: 2010 kWh/rok a solární zisky v otopné sezóně: 5380 kWh/rok.

§  43,5 kWh/(m2*rok) – výpočtem s jednotnými klimadaty pro celou republiku byla dosažena výroba FVE: 1666 kWh/rok a solární zisky v otopné sezóně: 3994 kWh/rok.

Obrázek 4 (vlevo): Produkce FVE a solární zisky vypočteny s klimadaty pro konkrétní lokalitu (Nemocnice Břeclav RKR 2009-2023).
Obrázek 5 (vpravo): Produkce FVE a solární zisky vypočteny s jednotnými klimadaty pro celou republiku (Dukovany RKR 2004-2018).

3.  Zlepšení energetické třidy na přikladu rodinného domu bez rekuperace

Klasifikační energetická třida v rodinném domě je:

A: 42,4 kWh/(m2*rok) – výpočet s klimadaty pro konkrétní lokalitu (Nemocnice Břeclav).

B: 60,8 kWh/(m2*rok) – výpočet s jednotnými klimadaty pro celou republiku.



Orázek 6 (vlevo): Klasifikační energetická třída vypočtena s klimadaty pro konkrétní lokalitu (Nemocnice Břeclav RKR 2009-2023).
Obrázek 7 (vpravo): Klasifikační energetická třída vypočtena s jednotnými klimadaty pro celou republiku (Dukovany RKR 2004-2018).

Ve kterých lokalitách má smysl využít lokální klimadata?

Porovnali jsme klimadata od MeteoInsight pro okresní města s jednotlivými klimatickými daty pro celou republiku. Výsledkem je mapa okresů, ve kterých lokální klimadata umožňují vypočítat nižší spotřebu energie na topení a vyšší produkci solárních systémů v otopné sezóně. Jde o tyto okresy:

1. Benešov

13. Jihlava

25. Most

37. Rokycany

2. Beroun

14. Karlovy Vary

26. Nymburk

38. Rychnov nad Kněžnou

3. Blansko

15. Karviná

27. Olomouc

39. Sokolov

4. Břeclav

16. Kladno

28. Opava

40. Strakonice

5. Brno

17. Klatovy

29. Ostrava

41. Šumperk

6. Česká Lípa

18. Kolín

30. Pardubice

42. Tábor

7. České Budějovice

19. Kroměříž

31. Písek

43. Tachov

8. Chrudim

20. Kutná Hora

32. Plzeň

44. Uherské Hradiště

9. Hodonín

21. Litoměřice

33. Praha

45. Ústí nad Labem

10. Hradec Králové

22. Louny

34. Přerov

46. Vsetín

11. Jeseník

23. Mělník

35. Prostějov

47. Zlín

12. Jičín

24. Mladá Boleslav

36. Rakovník

48. Znojmo