Omezit pro: 
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
září 2020
Váhový činitel a typ regulace u VZT jednotky
24. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek má za úkol blíže vysvětlit funkci váhového činitele ve výpočtu spotřeby energie (elektřiny) u VZT jednotek a také vysvětlit jak jej ovlivňuje zvolený typ regulace pohonu ventilátorů VZT jednotky.
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
14. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
Formátovací a HTML pole v programech DEKSOFT
7. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Zde uvedeme pár nutných informací k správnému zadání a zobrazení doplňovaného textu v protokolech.
červenec 2020
Výpočty dle nové vyhlášky
8. 7. 2020 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aktualizace: 18.8.2020. Od 5.6.2020 platí nová vyhlášky 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Nabývá účinnosti 1.9.2020. Od tohoto data budou muset být všechny průkazy energetické náročnosti budov (dále jen PENB) zpracovány dle této vyhlášky a budou posuzovány na nové požadavky. V reálné praxi však bude potřeba v některých případech PENB dle nové vyhlášky začít zpracovávat již před tímto datem. V tomto článku chceme dát doporučení, jak postupovat, pokud potřebujete již před účinností nové vyhlášky zpracovat PENB dle této nové vyhlášky.
červen 2020
Výpočet systému se současným využitím baterií a akumulace do teplé vody
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Jan Stašek
Program FVE nabízí automatické šablony pro nejčastější typy zapojení fotovoltaických systémů. V tomto článku se zaměříme na typ, který není mezi přímo podporovanými systémy, ale je možné jej v programu FVE počítat. Jedná se o systém kombinované akumulace přebytků elektrické energie do baterií a do teplé vody.
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Hlavní rozdíly spočívají v tom, že podle EN ISO 52016-1:

  • solární tepelné zisky se uvažují vždy i pro neprůsvitné konstrukce
  • negativní sálání k obloze se také počítá vždy a u všech konstrukcí
  • je odlišný podrobný výpočet zastínění pevnými překážkami Fsh,O
Tyto změny si představíme podrobněji:

Doposud se solární tepelné zisky počítaly pouze pro průsvitné výplně. Mělo to svou logiku z hlediska jejich významu a jednoduchosti výpočtu, protože mají mnohonásobně vyšší váhu v celkové bilanci, než solární zisky přes neprůsvitné stavební konstrukce. V rámci "zpřesňování" výpočtu se však nově počítají solární tepelné zisky i přes neprůsvitné obalové konstrukce. V důsledku toho přibylo u vnějších konstrukcí, které nejsou přilehlé  k zemině pole pro zadání pohltivosti solárního záření. Solární záření je především funkcí barevného odstínu povrchu konstrukce, proto pro zjednodušení nabízí norma 3 typické součinitele pohltivosti "alfa" pro světlý, polotmavý a tmavý vnější povrch konstrukce. I tak lze v zadání zadefinovat i vlastní součinitel pohltivosti, pokud jej známe přesněji.


Pro solární zisky neprůsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:

Qsol,k = alfa * Rse * U * A * Fsh * Isol - Qsky   (124)

Qsol,k (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz neprůsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
alfa (-) - součinitel pohltivosti solárního záření, např. viz tab. B29 (světlý=0,30, polotmavý=0,60, tmavý=0,90)
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
Fsh = Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze

Pro solární zisky průsvitných konstrukcí platí normou definovaný vztah:

Qsol,w = Asol * Fsh,O * Isol - Qsky   (123)
Asol = A * (1-fF) * g,gl,kolmá * Fw * Fsh,gl  (E.2, E.3)

Qsol,w (kWh/měs) - solární tepelný zisk skrz průsvitnou konstrukci za výpočetní krok (měsíc)
Asol (m2) - solární sběrná plocha výplně
Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pro přímé i difuzní záření pro pevné stínící překážky
Isol (kWh/m2měs) - souhrn globálního ozáření za měsíc dopadajícího kolmo na konstrukci o dané orientaci a sklonu
Qsky (kWh/měs) - dodatečný teplený tok vlivem sálání konstrukce k obloze
A (m2) - plocha výplně
g,gl,kolma (-) - celkový činitel propustnosti solárního tepelného záření kolmého na zasklení 1)
Fw (-) - paušální korekce na úhel dopadu pro nerozptylující zasklení, viz. tab B.22 (Fw=0,90)
fF (-) - podíl neprůsvitných části výplně z celkové plochy výplně (rámy, příčle apod.)
Fsh,gl (-) - zastínění výplně pohyblivými stínícími prvky pro aktuální výpočetní krok a režim výpočtu (H/C)

1) - Tento činitel může být označen i g,gl,n (-). V průběhu dne i roku se úhel mezi slunečními paprsky a normálou výplně mění. S tím se mění vždy i aktuální g,gl pro zasklení (v důsledku jiného činitele odrazu). Protože zjištění této hodnoty pro každý výpočetní krok je složité (museli bychom znát podstatně více informací o zasklení), uvažuje se zejména v měsíčním kroku výpočtu paušální zhoršení této hodnoty součinitelem Fw.

Tepelný tok sáláním konstrukce k obloze:

Qsky = 0,001 * Fsky * Rse * U * A * hre * Δθsky * t      (125)
Fsky = 1 - (beta/180) 

Qsky (kWh/měs) - dodatečný tepelný tok sáláním konstrukce k obloze za výpočetní krok (měsíc)
Fsky (-) - činitel viditelnosti mezi konstrukcí a oblohou, vzorec vychází z tab B.30, kde Fsky=1,00 pro nestíněnou horizontální konstrukci (střechu), Fsky=0,50 pro nestíněnou vertikální konstrukci (stěnu),
beta (°) -  sklon konstrukce
Rse (m2K/W) - tepelný odpor při přestupu tepla na vnějším povrchu
U (W/m2K) - součinitel prostupu tepla konstrukce
A (m2) - plocha konstrukce
hre (W/m2K) - součinitel přestupu tepla dlouhovlnným sáláním (uvažována paušální hodnota 4,14) 2)
Δθsky  (K) - průměrný rozdíl mezi zdánlivou teplotou oblohy a teplotou vzduchu, viz. tab. B.31 (subpolární oblasti = 9 K, tropy = 13 K, mezilehlá pásma = 11 K)
t (h) - délka trvání kroku výpočtu

2) - Prakticky je tento činitel závislý na emisivitě povrchu, teplotách, rychlosti větru. Vzhledem k nikoliv zásadnímu významu celkového dodatečného toku sáláním k obloze se uvažuje dle EN ISO 13 789 paušální hodnota 4,14, což odpovídá emisivitě 0,90, vnitřní teplotě 20°C, vnější teplotě 10°C a rychlosti větru 4 m/s.


Zastínění konstrukce pevnými překážkami:

Souhrnný činitel zastínění pevnými stínícími překážkami Fsh,O, pokud není v modálním okně u konstrukce zadán přímo  jednou hodnotou jako výsledný pro zastínění globálního ozáření, ale podrobně pomocí podrobného popisu stínících překážek v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce, se stanovuje takto:

Fsh,O = Fsh,O,dir * fsol,dir + (1-fsol,dir)      (F.2)  3)

Fsh,O (-) - výsledný činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé i difuzní záření (tj. pro globální záření)
Fsh,O,dir (-) - činitel zastínění konstrukce pevnými překážkami pro přímé záření 4)
fsol,dir (-) - podíl přímého  solárního záření z celkového globálního záření. Podíl (1-fsol,dir) náleží difúznímu záření 5)


3) - U tohoto vzorce v normě není chybně uvedena i část "(1-fsol,dir)". Pokud by tento člen nebyl v této rovnici doplněn, výsledný činitel zastínění by platil pouze pro přímou složku solárního záření, nikoliv celkové globální záření (tj. včetně difuzní složky záření)

4) - Náležitosti výpočtu Fsh,O,dir v EN ISO 52016 se věnuje celá příloha F. V článku ji nebudeme pro svou obsáhlost podrobně popisovat.

5) - odkud  se tento podíl přímé složky globálního solárního záření vezme, je blíže popsáno v článku popisující nový katalog klimatických dat zde.

Jakým způsobem zadat stínění vnějšími překážkami Fsh,O:

V zadání jsou k dispozici dva způsoby:

  • přímým zadáním hodnoty Fsh,O uživatelem
  • podrobným zadáním stínících překážek do jednotlivých segmentů ve viditelném obzoru konstrukce (tato metoda podrobného zadání dle EN ISO 52016-1 je dostupná pouze pro konstrukce se sklonem v intervalu (0°;180°) mimo krajní meze - sklony. Není tedy dostupná pro sklon konstrukce 0° nebo 180°). SW na základě zadání pro každou konstrukci spočítá Fsh,O,dir a pomocí součinitele fsol,dir následně i Fsh,O.
V obou případech už půjde zadání pouze v modálním okně pro zadaní Fsh,O u příslušné konstrukce. Jelikož se počítají solární tepelné zisky i pro neprůsvitné konstrukce, je tento modál nově k dispozici u každé konstrukce přilehlé  k exteriéru (nikoliv jen u průsvitných).


V otevřeném modálním okně je možno v roletě vybrat 3 možnosti: 1. - bez zastínění = > pak v poli pod touto roletou je automaticky vyplněno Fsh,O = 1,00 a pole nelze editovat, 2. - vlastní průměrná roční hodnota = >   pak do pole pod roletou je nutno zadat vlastní hodnotu Fsh,O pro globální ozáření. 3.  - výpočet dle EN ISO 52016-1 = > pak je nutno vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky (u výplní navíc i přesahy a boční žebra na budově, jsou-li).


V případě zadání vlastní průměrné roční hodnoty Fsh,O upozorňujeme na skutečnost, že jde již o výslednou hodnotu zastíněné konstrukce pro globální solární záření. Nižší průměrné roční hodnoty zastínění (cca < 0.20 - 0,30) v podstatě znamenají již téměř celé zastínění konstrukce pro přímou složku solárního záření, proto je obzvlášť nutné si ověřit v těchto případech relevantnost přímo zadaných hodnot.


Při  volbě podrobného zadání zastínění pevnými překážkami dle možnosti ad 3)  - výpočet dle EN ISO 52016-1: = > pak je nutno vyplnit v jednotlivých segmentech viditelného obzoru konstrukce stínící překážky (u modálního okna výplní se navíc objeví i záložka pro zadání přesahů a bočních žeber na budově - jak je vyznačeno na obrázku níže. Pro neprůsvitné konstrukce tato záložka není). V případě tohoto způsobu zadání je však nezbytně nutné na formuláři PLOCHY u konstrukce s takto zadaným zastíněním vnějšími překážkami dle EN ISO 52016-1 zadat délku a výšku konstrukce i v případě přímého zadání plochy konstrukce!


Pomocí horních přesahů a bočních žeber lze simulovat v zadání i široká nadpraží a ostění výplně. Není to standardní, ale v případě nízkých poměrů rozměrů výplní k "hloubce" těchto ploch ostětní a nadpraží lze toto v zadání postihnout.



U všech konstrukcí jsou v modálním okně pro podrobné zadání k dispozici další dvě záložky pro zadání vnějších  (externích) stínících překážek. Na 1. záložce jde o stojící překážky a na 2. záložce o horní přesahy (laicky řečeno: "visících od shora dolů"). Obzor konstrukce (u výplně "viditelný" z interiéru) je rozdělen na 4 segmenty (zleva 1 až 4 - po směru hodinových ručiček) po 45°. Do každého segmentu je možno přidat libovolný počet externích stínících překážek.