Omezit pro: 
říjen 2020
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
září 2020
Váhový činitel a typ regulace u VZT jednotky
24. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek má za úkol blíže vysvětlit funkci váhového činitele ve výpočtu spotřeby energie (elektřiny) u VZT jednotek a také vysvětlit jak jej ovlivňuje zvolený typ regulace pohonu ventilátorů VZT jednotky.
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
14. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
Formátovací a HTML pole v programech DEKSOFT
7. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Zde uvedeme pár nutných informací k správnému zadání a zobrazení doplňovaného textu v protokolech.
červenec 2020
Výpočty dle nové vyhlášky
8. 7. 2020 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aktualizace: 18.8.2020. Od 5.6.2020 platí nová vyhlášky 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Nabývá účinnosti 1.9.2020. Od tohoto data budou muset být všechny průkazy energetické náročnosti budov (dále jen PENB) zpracovány dle této vyhlášky a budou posuzovány na nové požadavky. V reálné praxi však bude potřeba v některých případech PENB dle nové vyhlášky začít zpracovávat již před tímto datem. V tomto článku chceme dát doporučení, jak postupovat, pokud potřebujete již před účinností nové vyhlášky zpracovat PENB dle této nové vyhlášky.
červen 2020
Výpočet systému se současným využitím baterií a akumulace do teplé vody
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Jan Stašek
Program FVE nabízí automatické šablony pro nejčastější typy zapojení fotovoltaických systémů. V tomto článku se zaměříme na typ, který není mezi přímo podporovanými systémy, ale je možné jej v programu FVE počítat. Jedná se o systém kombinované akumulace přebytků elektrické energie do baterií a do teplé vody.
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
Obecně výpočtové postupy pro stanovení potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení uvažují s vlivem přerušovaného nebo poklesu vytápění, resp. chlazení. Je jen o to, jakým způsobem je ve výpočtu tento vliv postihnut v rámci zvoleného výpočtového kroku. Hodinový krok má v tomto nespornou výhodu a s přerušeným nebo sníženým vytápěním, resp. chlazením nemá "problém". V rámci hodinového výpočtu jsou známé požadavky pro každou hodinu a výpočet vnitřní teploty v zóně je spojitý, tj. teplota v zóně v řešený výpočetní krok je závislá na teplotě v zóně v předchozí výpočetní krok. V tomto článku se však budeme podrobněji věnovat jen měsíčnímu výpočetnímu kroku.


Pro lepší pochopení rozdílu v přístupu mezi oběma normami  doporučujeme přečíst tento článek, který podrobně popisoval způsoby zahrnutí vlivu přerušovaného vytápění a chlazení podle EN ISO 13 790 i úskalí způsobu zapracování přerušovaného vytápění/chlazení v této normě.

V normě EN ISO 52016-1 si byli těchto úskalí popsaných v článku výše vědomi, a proto přepracovali způsob zahrnutí vlivu přerušovaného nebo sníženého vytápění v zóně. Proto se v případě výpočtu podle této normy setkáme jenom s těmito případy:


VYTÁPĚNÍ:
V případě, pokud není v zóně vyžadována kontinuálně stejná teplota (případ výpočtu A), uvažuje program podle této normy rovnou pouze s typem výpočtu B4. V tomto případě je však pomocí redukčního činitele "aH,red" redukována nikoliv potřeba tepla na vytápění QH,nd stanovená pro cílovou teplotu na vytápění v provozní době, ale pouze přímo výpočtová teplota pro výpočet QH,nd. A to je podstatný rozdíl.

A také vzhledem k způsobu stanovení činitele aH,red (odlišně od EN ISO 13790) reflektuje jeho výše na délku mimoprovozní doby (přerušené nebo snížené vytápění) včetně teplot požadovaných v těchto mimoprovozních dobách (den, noc, víkend atd.).

 Podle normy ČSN EN ISO 52 016-1 se pro případ A i B4 (i část C) potřeba tepla na vytápění stanoví takto:

QH,nd = (Ht+Hv) * (θint,H,calc - θe) * t  -  QH,gn * nH,gn   (98)

Tento vzorec je v případě typu výpočtu A (popř. část C) stejný jako v případě normy ČSN EN ISO 13790. Ale v případě typu výpočtu B4 už shoda s EN ISO 13 790 nepanuje. V normě EN ISO 52 016 jsou totiž případy B4 regulovány pouze pomocí výpočtové teploty v zóně (neplést s návrhovou teplotou ani s požadovanými teplotami na vytápění v provozní nebo mimoprovozní době).

V případě typu výpočtu A (= stejná teplota celý měsíc) platí:

θint,H,calc = θint,H,set,I (=> všechny hodiny v měsíci provozní)     (-)
nebo
θint,H,calc = θint,H,set,II (=> všechny hodiny v měsíci mimoprovozní)     (-)

V případě typu výpočtu B4 (= průměrná teplota v zóně) platí:

θint,H,calc = aH,red * (θint,H,set,I - θe) + θe     (140)
aH,red = 1 - (1- aH,red,day) - (1- aH,red,night) - (1- aH,red,wknd)   (141)
aH,red,i = 1 - fH,red,i + fH,red,i *  dθH,red,i    (142)
fH,red,i = ΔtH,red,i * nrep,H,red,i / ( 24 * 7 )
     (143)
pro fH,red,i ≥ 1:  dθH,red,i = dθfloat + ( (1- dθfloat) / ( ΔtH,red,low,i / TauH) ) * (1-e^(-(ΔtH,red,i/ TauH))    (149)
pro fH,red,i < 1:  dθH,red,i = dθfloat + ( (1- θint,H,set,I) / ( ΔtH,red,i / TauH) ) + fH,red,i * dθfloat + (1-fH,red,low,i) * dθ,set,H,low,i   (150)
pro (θint,H,set,I - θe) ≤  0:  dθ,float = 1,00   (145)
pro (θint,H,set,I - θe) > 0:  dθ,float = QH,gn / ( ( Ht+Hv ) * ( θ,int,H,set,I - θe) * t )  (146)
pro (θint,H,set,I - θe) ≤  0:  dθ,set,H,low,i = 1,00   (-)
pro (θint,H,set,II,i - θe) ≤  0:  dθ,set,H,low,i = 0,00   (-)
pro ostatní případy:  dθ,set,H,low,i = ( dθ,int,H,set,II,i - θe ) / ( dθ,int,H,set,I - θe )   (144)
pro (dθ,set,H,low,I - dθ,float) ≤  0:  fH,red,H,low,i = 1,00   (-)
pro dθ,float =  0:  fH,red,H,low,i = 0,00   (-)
pro ostaní případy:  fH,red,H,low,i = ( ΔtH,red,low,i  / TauH ) / ( ΔtH,red,i / TauH )   (147)
  ΔtH,red,low,i / TauH = - LN ( ( dθ,set,H,low,i  - dθ,float ) / ( 1 - dθ,float )   (148)

Poznámka: Na výše uvedených rovnicích je patrné, že není úplně snadné "správně" stanovit průměrnou výpočtovou teplotu v zóně s prerušovaným vytápěním v případě, kdy by si ji uživatel chtěl stanovit předem, a tu zadal do programu jako kontinuální průměrnou teplotu v zóně. Tím by výpočet proběhl jako pro typ výpočtu A s tím, že uživatel by zadal tuto předem stanovenou průměrnou výpočtovou teplotu v zóně do pole pro cílovou teplotu na vytápění v provozní dobu. Samozřejmě by pak musel označit jako provozní hodiny všechny hodiny v měsíci. Nebo alternativně nikoliv, ale pak by musel stejnou teplotu zadat i do pole pro cílovou teplotu na vytápění v mimoprovozní dobu.


Index "i" v rovnicích výše značí, že se daný parametr počítá pro každou redukovanou teplotu a dobu redukovaného vytápění. Norma standardně počítá až se třemi redukovanými teplotami, resp. dobami redukovaného vytápění. A to pro den ("day"), noc ("night") a víkend ("wknd").

Pokud chceme přerušované nebo redukované vytápění zadat v profilu užívání jen pomocí kalendáře, tak máme možnost zadat pouze jednu redukovanou teplotu na vytápění v mimoprovozní dobu θint,H,set,II (°C). Tj. tato teplota platí pro všechny hodiny, které nejsou provozní. Nemůžeme pomocí kalendáře zadat odlišné redukované teploty na vytápění např. jen pro určitou část mimoprovozních hodin během noci a zvlášť pro mimoprovozní hodiny o víkendu apod.  Naopak kalendář má zase tu výhodu, že poměrně jednoduše a přehledně dokážeme v rámci měsíce označit provozní dny (v rámci nich pak provozní hodiny jsou definovány zadaným začátkem a koncem provozní hodiny). Zpracovatel tak nemusí přemýšlet, jak vypadá typický týden pro daný měsíc. Kalendář si jej na základě zadání podle předem daných pravidel zjistí sám včetně případných mimoprovozních dní nad rámec typického týdne a z toho zjistí činitel na "neobsazené" období fH,nocc (-).





Pokud je požadováno zadat více redukovaných teplot na vytápění, např. zvlášť pro víkend, zvlášť pro noc nebo dokonce zvlášť pro mimoprovozní hodiny během dne (mimo noci), tak je nutno tyto redukované teploty i doby redukovaného vytápění zadat přímo. V takovém případě odtrhneme zatržítko a můžeme tyto údaje pro každý měsíc zadat přímo: (níže na "printscreenech" z programu je uvedeno zadání, které bylo automaticky převedeno ze zadání pomocí  kalendáře uvedeného výše):


např. modál pro zadání teplot v redukované době vytápění je pro všechny tři typy (den, noc, víkend) při převedení ze zadání pomocí kalendáře se stejnou teplotou. Níže příklad zobrazení modálu s redukovanou teplotou během noci.



např. modál pro zadání doby redukovaného vytápění pro noc:




Stejně, jako u EN ISO 13 790 zůstává i zde zachován typ výpočtu B4+C (pro typické provozní týdny v měsíci platí průměrná výpočtová teplota v zóně θint,H,calc (°C), pro neobsazenou část měsíce C platí zadaná teplota θint,H,set,II (°C) )

QH,nd = (1-fH,nocc) * QH,nd,B4  +  fH,nocc - QH,nd,C    (153)
QH,nd,C = (Ht+Hv) * (θint,H,set,II - θe) * t  -  QH,gn * nH,gn   (98)


V protokolu mezivýsledků je pak v případě přerušovaného vytápění uvedena tabulka s některými výše uvedenými parametry pro každý krok výpočtu:


CHLAZENÍ:
V případě výpočtu chlazení bude mít měsíční výpočet vždy "problém" při sebelepší snaze dopočítat se reálnějších hodnot potřeby chladu. O tom, proč u měsíčního výpočtu je to už z podstaty délky výpočetního kroku problém, pojednává tento článek zde. Stejně tak se můžete podívat na článek zde, pokud vám výpočet "nechce" vygenerovat potřebu chladu.

Obecně se dle obou norem pro případ A (tj. nepřerušované chlazení) potřeba chladu na chlazení stanoví takto (jde vlastně o analogicky stejnou rovnici jako rovnice č. 98 s tím rozdílem, že tepelné ztráty prostupem a větráním jsou zde považovány za zisky "chladu". Tepelné zisky mohou být pro režim chlazení odlišné, např. v důsledku jiného zastínění výplní apod.):

Poznámka: Tepelné ztráty prostupem a větráním lze za zisky "chladu" uvažovat pouze díky průměrování v měsíčním výpočtu, kdy průměrná vnější teplota i v letních měsících je nižší než upravená cílová teplota na chlazení v provozní dobu (pokud máme na mysli obytné budovy). To je znatelný rozdíl např. oproti hodinovému výpočtu, kdy letní denní špičky znamenají, že i obalové konstrukce zóny k exteriéru včetně větrání znamenají také tepelné zisky.

QC,nd = QC,gn -  ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,I - θe) * t ) * nC,gn   (101)

V normě EN ISO 52 016-1 zůstává stejně jako v EN ISO 13 790 přenásobení potřeby chladu stanovené pro nepřerušované chlazení činitelem pro redukci přerušovaného chlazení:

Pro případ B4 se potřeba chladu na chlazení stanoví takto:

QC,nd,B4 =  aC,red * ( QC,gn -  ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,I - θe) * t ) * nC,gn(101)

Potřeba chladu na chlazení proběhne s cílovou teplotou na chlazení v provozní dobu (nepřerušované chlazené) a případná doba redukovaného nebo pozastaveného chlazení je zohledněna redukčním faktorem aC,red:

aC,red = aC,red,wknd   (151)
aC,red,wknd = 1 - fC,red,wknd + fH,red,wknd *  bC,red,wknd    (151)


Norma EN ISO 52 016-1 uvádí, že tento postup uvažuje redukci potřeby chladu na chlazení pouze v případě, že chlazení je redukováno nebo vypnuto v průběhu celého víkendu (resp. v průběhu kterýchkoliv minimálně dvou dnů za typický týden). Pokud není tato podmínka splněna, má se uvažovat ac,red = 1,00 = nepřerušované chlazení.

Stejně, jako u EN ISO 13 790 zůstává i zde zachován typ výpočtu B4+C (pro typické provozní týdny v měsíci platí cíllová teplota v zóně pro provozní dobu θint,C,set,I (°C), pro neobsazenou část měsíce C platí zadaná teplota θint,C,set,II (°C))

QC,nd = (1-fC,nocc) * QC,nd,B4  +  fC,nocc - QC,nd,C    (154)
QC,nd,C =  ( QC,gn -  ( (Ht+Hv) * (θint,C,set,II - θe) * t ) * nC,gn(101)

V protokolu mezivýsledků je pak v případě přerušovaného chlazení uvedena tabulka s některými výše uvedenými parametry pro každý krok výpočtu:



POZNÁMKA KE KALENDÁŘI A PŘÍMÉMU ZADÁNÍ:

Přechod z přímého zadání do zadání pomocí kalendáře:

Přímé zadání se nemůže nikdy zpětně promítnout do zadání pomocí kalendáře (pokud zpětně zatržítko zatrhneme). Je to z toho důvodu, že přímé zadání je podrobnější a na druhou stranu je relativní. Tou relativnosti je myšleno to, že pokud u přímého zadání zadáte například v lednu počet mimoprovozních dnů v měsící  nad rámec počtu mimoprovozních dnů v rámci typického týdne na hodnotě 3 = > fH,nocc - 3/31 - 0.097, tak toto zadání nelze automaticky převést do zadání pomocí kalendáře. Kalendář by totiž nevěděl, které 3 mimoprovozní dny v měsíci nad rámec mimoprovozních dnů v typickém týdnu to jsou. Kalendář pracuje již s konkrétním pořadí dnů v rámci měsíce a roku.

Pokud bude zadáváno pomocí kalendáře, tak vždy platí u případu B4+C, že fH,nocc = fC,nocc.

Přechod ze zadání pomocí kalendáře do přímého zadání:

A naopak tento automaticky převod platí. Protože dle kalendáře víme, které dny jsou mimoprovozní celé, a které hodiny ve všední dny jsou nocí. Pro toto automatické určení byla v SW udělána konvence, že za noc jsou považovány hodiny po 22 h večerní do 6 h ranní (včetně). Tím pádem zadání dle kalendáře lze po odtržení zatržítka jednoznačně převést do přímého zadání (hodnoty se automaticky propíší do modálů).

U chlazení je to podobné. Sice se redukuje potřeba chladu, až když přerušované nebo redukované chlazení trvá déle jak 48 h (2 dny), tak kalendář neví, které 2 dny to mohou být. To, že jsou v normě označeny jako víkendová redukce, nic neznamená. Ve skutečnosti to mohou být kterékoliv 2 dny v týdnu.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Nový katalog klimadat
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 5.0.0 je doplněn nový katalog klimadat. V článku níže jsou představeny jeho základní nové funkce. Aktualizace 18.6.2020.
Nové funkce na formuláři OZE
27. 5. 2020 | Autor: Ing.Martin Varga
Od verze 5.0.0 programu ENERGETIKA jsou učiněny menší úpravy na formuláři zadání OZE