Omezit pro: 
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
září 2020
Váhový činitel a typ regulace u VZT jednotky
24. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek má za úkol blíže vysvětlit funkci váhového činitele ve výpočtu spotřeby energie (elektřiny) u VZT jednotek a také vysvětlit jak jej ovlivňuje zvolený typ regulace pohonu ventilátorů VZT jednotky. Aktualizace 27.10.2020.
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
14. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
Formátovací a HTML pole v programech DEKSOFT
7. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Zde uvedeme pár nutných informací k správnému zadání a zobrazení doplňovaného textu v protokolech.
červenec 2020
Výpočty dle nové vyhlášky
8. 7. 2020 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aktualizace: 18.8.2020. Od 5.6.2020 platí nová vyhlášky 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Nabývá účinnosti 1.9.2020. Od tohoto data budou muset být všechny průkazy energetické náročnosti budov (dále jen PENB) zpracovány dle této vyhlášky a budou posuzovány na nové požadavky. V reálné praxi však bude potřeba v některých případech PENB dle nové vyhlášky začít zpracovávat již před tímto datem. V tomto článku chceme dát doporučení, jak postupovat, pokud potřebujete již před účinností nové vyhlášky zpracovat PENB dle této nové vyhlášky.
červen 2020
Výpočet systému se současným využitím baterií a akumulace do teplé vody
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Jan Stašek
Program FVE nabízí automatické šablony pro nejčastější typy zapojení fotovoltaických systémů. V tomto článku se zaměříme na typ, který není mezi přímo podporovanými systémy, ale je možné jej v programu FVE počítat. Jedná se o systém kombinované akumulace přebytků elektrické energie do baterií a do teplé vody.
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Nový katalog klimadat
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 5.0.0 je doplněn nový katalog klimadat. V článku níže jsou představeny jeho základní nové funkce. Aktualizace 18.6.2020.
Nové funkce na formuláři OZE
27. 5. 2020 | Autor: Ing.Martin Varga
Od verze 5.0.0 programu ENERGETIKA jsou učiněny menší úpravy na formuláři zadání OZE (obnovitelné zdroje energie). Níže si je blíže představíme.
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
25. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten.
duben 2020
FAQ - často kladené dotazy k NZÚ
17. 4. 2020 | Autor: Ing. Radek Dědina
V tomto průběžně aktualizovaném článku uvádíme často kladené dotazy, se kterými se zpracovatelé NZÚ obrací na naši technickou podporu k programu NZÚ:
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov.
březen 2020
REKUPERACE TV - 2.část
25. 3. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V prvním článku jsme představili novou funkci v programu ENERGETIKA od verze 4.4.2: možnost zadání účinnosti rekuperace (zpětného získávání tepla) z teplé vody. V této druhé části tuto informaci rozvineme z hlediska celkového pohledu hodnocení energetické náročnosti budovy.
Trendy ve výstavbě pasivních domů
19. 3. 2020 | Autor: Ing. Ondřej Židek
Rozhovor s Ondřejem Židkem z GSERVISu na téma trendů v pasivních domech.
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
říjen 2019
REKUPERACE TV
2. 10. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku níže je uveden popis nové funkce v zadání, která umožní zadat účinnost (%) rekuperace TV. V projekční praxi se s tím potkáváme čím dál častěji, proto byla tato možnost doplněna i do programu.
září 2019
UMĚLÉ OSVĚTLENÍ - přepracovaný formulář zadání
2. 9. 2019 | Autor: Ing.Martin Varga
V tomto článku jsou uvedeny změny, které byly vystaven na formuláři zadání UMĚLÉ OSVĚTLENÍ v programu 4.4.0.
březen 2019
UPOZORNĚNÍ: kompatibilita výpočtu v. 4.3.3 vs. 4.3.4
15. 3. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku je upozornění na nutnost zásahu do zadání pro zajištění kompatibilních výsledků mezi verzí 4.3.3 a 4.3.4.
prosinec 2018
Načtení 2D detailů z programu TT2D do programu ENERGETIKA
5. 12. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku detailněji popíšeme nově doplněnou funkci: Umožnění načítání vypočtených liniových činitelů tepelné vodivosti "psí" 2D detailů z programu TT2D do zadání programu ENERGETIKA.
Vliv instalace FVE na výsledky ENB
3. 12. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku blíže vysvětlíme, jakým způsobem lze postihnout v zadání programu ENERGETIKA instalaci systému FVE a jakým způsobem se jeho vliv projeví na zlepšení výsledku hodnocené budovy.
listopad 2018
TZB - modul TZ: VÝPOČET TEPLOTY VNITŘNÍHO VZDUCHU
2. 11. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
2.11.2018 byla vystavena nová verze programu TZB 3.1.0. S touto verzí programu byla do modulu tepelné ztráty (TZ) doplněna již delší čas avizovaná funkce pro výpočet teploty vnitřního vzduchu místnosti a také funkce pro výpočet tepelných ztrát v závislosti na měnící se exteriérové teplotě. V tomto článku představíme tuto funkci podrobněji.
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
červenec 2018
Výpočet negeneruje potřebu chladu - příčiny
16. 7. 2018 | Autor: Ing.Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se poměrně často setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby chladu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy chlazení byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny.
květen 2018
Zadání tepelných ztrát pro případy s VZT jednotkou
10. 5. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku blíže vysvětlíme na praktických příkladech, jak správně v modulu TEPELNÉ ZTRÁTY programu TZB zadat vstupy pro výpočet tepelných ztrát jednotlivých místností i tepelných ztrát celého objektu v případě, že v objektu je instalováno VZT zařízení. Vzhledem ke snižování ENB jsou tyto případy stále častější.
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
leden 2018
Kdy použít energonositel: Soustava zásobování tepelnou energií
9. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku shrneme zásady pro volbu správného energonositele při zpracování PENB v případě předpokladu, že "jde o dálkové teplo".
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
prosinec 2017
Použití 1/4 hodinových maxim pro výpočet v programu FVE
19. 12. 2017 | Autor: Ing. Jan Stašek
Program FVE provádí výpočet produkce fotovoltaické elektrárny s krokem 10 minut. Je tedy možné pro výpočet použít i detailnější zadání profilu spotřeby elektrické energie než hodinové. Velmi často se setkáváme s dotazem na využití měřených 1/4 hodinových maxim. V tomto článku si ukážeme postup, jak jednoduše vložit měřená 1/4 hodinová maxima do zadání.
Přerušované vytápění a měsíční krok výpočtu dle ČSN EN ISO 13 790: 2009
7. 12. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Měsíční výpočet "stojí" svou přesností mezi sezónní a jednoduchou hodinovou metodou výpočtu. Otázkou je, zda-li měsíční výpočet svým způsobem zadání a výpočtem dokáže uspokojivě přiblížit realitu pro všechny případy zadání. Níže v článku se pokusíme vysvětlit, kdy měsíční výpočet je možné použít a kdy raději nikoliv i pro vytápění, a kdy bychom měli raději použít hodinový výpočet.
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
srpen 2017
Neprůzvučnost - ztrátový činitel betonu
23. 8. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se opakovaně setkáváme s problémem uživatelů, že jimi navrhovaná nebo posuzovaná konstrukce s betonem nesplňuje požadavky na neprůzvučnost, a že pro splnění požadavku je nutné navrhnout příliš masivních konstrukci. Řešení problému spočívá ve většině případů v použití jiné hodnoty ztrátového činitele u vrstvy betonu.
červenec 2017
FVE: Použití klimatických dat ze systému PVGIS
27. 7. 2017 | Autor: Ing. Jan Stašek
Při výpočtech produkce FV systémů jsme často dotazováni proč v programu FVE vycházejí nižší produkce elektrické energie v porovnání s výpočetní pomůckou PVGIS. Příčinou jsou zejména používaná klimatická data. V následujícím článku si ukážeme, jak jednoduchým způsobem lze pro výpočet v programu FVE použít klimatická data z PVGIS.
Vkládání tabulek a krycích listů z DEKSOFT výstupů do textového editoru
17. 7. 2017 | Autor: Tomáš Kupsa
Na technické podpoře DEKSOFT jsme se setkali s připomínkou na špatnou grafickou kvalitou tabulek nebo evidenčních listů energetických posudků přenesených z PDF výstupů programu VARIANTY do textového editoru typu Word.
květen 2017
Klasifikace spotřeby pro řízené větrání vychází ve třídě D a horší. Čím je to způsobeno?
4. 5. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Aktualizace článku z 11.8.2014. Ve výpočtech ENB v případě, že máme i řízené větrání, vychází často klasifikace měrné spotřeby energie na řízené větrání ve třídě D a horší. Přitom se třeba jedná i o novostavby nebo nově instalované vzduchotechnické jednotky v rámci rekonstrukcí. Proto se zpracovatelé PENB většinou domnívají, že nová VZT musí znamenat nejhůře třídu C v klasifikaci VZT. Níže je uvedeno, na čem hodnocení, resp. klasifikace VZT závisí, a že taková domněnka "nová VZT jednotka = automaticky max. třída A, B, popř. C" není relevantní.
duben 2017
Měrný příkon nuceného větrání
10. 4. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme, co je měrný příkon vzduchotechnické jednotky a jaké jsou typy regulace vzduchotechnických zařízení.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
prosinec 2016
Podrobné zadání tepelných vazeb - katalog 2D a 3D tepelných vazeb
15. 12. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 v modulech (MĚS, HOD, NZÚ), resp. od verze 4.2.9 v modulu ECB je umožněno zadávat vliv tepelných vazeb podrobně.
listopad 2016
Graf rozložení tepelných ztrát
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledkový servis výpočtů je postupně doplňován o nové tabulkové a grafické prvky. Nyní od verze programu ENERGETIKA 4.2.8 byly doplněny do protokolu energetického štítku obálku budovy (EŠOB) koláčové grafy pro základní přehled struktury tepelných ztrát po jednotlivých typech konstrukcí (stěny, střechy a stropy, podlahy, výplně, k zemině, tepelné vazby) pro každou zónu. Grafy jsou uvedeny pro hodnocenou i referenční budovu dle ČSN 73 05040-2.
Odlišné zadání vstupů (vytápění, chlazení) po měsících - část 2
8. 11. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS i NZÚ modulu (moduly s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze programu ENERGETIKA 4.2.8.) pro možnost zadání odlišných vstupů cílových teplot na vytápění i chlazení pro každý měsíc v roce. A to jak pro řešenou zónu, tak pro profil teplot v přilehlé sousední budově/prostoru.
září 2016
Strop k nevytápěnému prostoru pod střechou - stanovení požadavku a volba výpočtu
6. 9. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
V roce 2016 začaly probíhat poměrně intenzivní kontroly energetických dokumentů Státní energetickou inspekcí (SEI). Energetičtí specialisté se na nás obrací na konzultaci připomínek SEI. V tomto článku zmiňuji jednu z připomínek, která se týká zadávání stropních konstrukcí pod nevytápěným prostorem. Původní článek z dubna 2016 byl revidován - byl zpřesněn přístup k půdám bez tepelné izolace.
červenec 2016
Vnitřní zateplení
27. 7. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Umístění tepelné izolace na vnitřní stranu obvodové konstrukce vede ke zvýšenému riziku kondenzace uvnitř konstrukce. Tepelná izolace má zpravidla nižší difuzní odpor než ostatní stavební konstrukce. Vodní pára tedy může skrze tepelnou izolaci snadno proniknout difuzí ke stavební konstrukci s vyšším difuzním odporem, kde je zároveň díky účinku tepelné izolace poměrně nízká teplota a vodní pára tedy může zkondenzovat. Ing. Kupsa, vedoucí specialista společnosti DEKPROJEKT, v článku srovnává několik variant konstrukčního řešení vnitřního zateplení podle několika vybraných kriterií.
květen 2016
Jsou okna s Uw = 1,1 W/m2.K uznatelná pro dotaci NZÚ A.0?
25. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Pro dotační oblast A.0 programu NZÚ platí na měněné nebo zateplované konstrukce požadavek 0,9 * Urec,20. Urec,20 je dle normy ČSN 73 0540-2 pro okna 1,2 W/m2.K. Po přenásobení 0,9 nám vychází požadovaná hodnota 1,08 W/m2.K. V DEKSOFT programu NZÚ je tedy okno s Uw = 1,1 W/m2.K v oblasti A.0 hodnoceno jako nevyhovující. Dostali jsme podnět od uživatele DEKSOFT na úpravu DEKSOFT programu NZÚ s tím, že SFŽP uznává okna 1,1 W/m2.K. Analyzovali jsme podmínky NZÚ a prověřili jsme toto dotazem na SFŽP.
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Galerie v RD - energeticky vztažná plocha
16. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dostali jsme zajímavý dotaz od uživatele DEKSOFT: "Dělám PENB na dvoupodlažní rodinný dům se zastavěnou plochou cca 120 m2. Zhruba na 1/3 domu je galerie, místnost s podlahou 1.NP je přes dvě podlaží. Nyní nastává otázka, jestli by plocha o zhruba 40 m2 ve 2.NP měla být započítána do energeticky vztažné plochy, či nikoliv." V tomto článku dáváme názor týmu DEKSOFT na tuto problematiku.
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.

Co je průměrný součinitel prostupu tepla - Uem [W/m2K]

Tento údaj představuje průměrnou hodnotu měrné tepelné ztráty prostupem tepla skrz obálku budovy nebo zóny tj. vztaženou na 1m2 obalové plochy budovy nebo zóny při rozdílu teplot 1°C, resp. 1 K. Při přenásobení Uem příslušným rozdílem teplot ∆θie [°C] (interiér - exteriér) a plochou obálky budovy nebo zóny A [m2] získáme tepelnou ztrátu prostupem tepla Q [W] pro daný teplotní rozdíl pro budovu nebo zónu.

Pro vícezónové budovy platí toto pravidlo pro stanovení Uem celé budovy:

Jedná se o průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy jednotlivých zón.

Co patří do obálky budovy

Obálka budovy nebo zóny je v čl. 3.1 normy  ČSN 73 0540-2 definována jako Soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé  budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu. (stejná definice je i opsána v zákoně 406/2000 Sb. o hospodaření energií v aktuálním znění v §2 odstavci (1) pod pímenem t ).

Nutno dodat, že systémová hranice je plocha ohraničující prostor, pro který má být proveden výpočet, resp. sestavena bilance, tedy budova nebo zóna.

Výše uvedená definice obálky budovy se zdá na první pohled poměrně jasná. Při podrobnějším pohledu ale může být tato definice dost problematická pro zahrnování konstrukcí oddělujících dvě zóny vytápěné na různou teplotu. Podle této definice bychom měli do obálky budovy/zóny započítat oddělující konstrukci jen při stanovování Uem zóny vytápěné na vyšší teplotu. Při stanovování Uem zóny vytápěné na nižší teplotu bychom tuto konstrukci měli ignorovat. Pro stanovení celkového Uem se nic zvláštního neděje, ale pokud chceme s Uem dále pracovat při výpočtu potřeby tepla na vytápění, což při výpočtech energetické náročnosti pro účely PENB děláme, nastává problém. Ve výpočtovém modelu máme zahrnut tepelný tok z jedné zóny do druhé, ale ve druhé se tento tepelný tok neprojevuje jako tepelný zisk. Toto nám uměle zvyšuje potřebu na vytápění u zóny vytápěné na nižší teplotu a celkový výpočtový model je nekonzistentní. Pro zachování konzistence výpočtu Uem zóny s výpočtem potřeby tepla na vytápění zóny, je logičtější započítávat vnitřní konstrukci při výpočtu Uem u obou zón.

Pro názornou ukázku vlivu uvažování vnitřních konstrukcí na Uem, tepelné ztráty nebo potřebu tepla, budeme nadále v článku pracovat se všemi možnými variantami zahrnutí vnitřních dělícíh konstrukcí mezi zónami do výpočtu:

VARIANTA 1 - konstrukci oddělující dvě na různé teploty vytápěné zóny zahrnujeme do výpočtu Uem u obou zón

VARIANTA 2 - konstrukci oddělující dvě na různé teploty vytápěné zóny zahrnujeme pouze do výpočtu Uem zóny vytápěné na vyšší teplotu. U zóny vytápěné na nižší teplotu konstrukci ignorujeme.

VARIANTA 3 - konstrukci oddělující dvě na různé teploty vytápěné zóny nezahrnujeme do výpočtu Uem ani u jedné ze zón

Vzorový dům

Pro účely článku zvolíme dvouzónový model představující klasický bytový dům se schodištěm uvnitř hlavní hmoty objektu. Návrhová teplota obytné částy (byty) 20°C, návrhová teplota schodiště např. 16°C (zóna schodiště je cíleně vytápěna na tuto teplotu regulovatelnými otopnými prvky umístěnými v této zóně). Z1 = obytná část, Z2=schodiště.

Výpočty Uem pro jednotlivé varianty (dle platné vyhlášky)

Poznámky k výpočtům:

  • pro jednoduchost byly vypuštěny přirážky na tepelné vazby (což v regulérním výpočtu samozřejmě  nelze)
  • redukční činitel "b" pro podlahu na terénu byl stanoven dle ČSN EN ISO 13 370 (pro tl.  obvodové stěny 0,3 m a bez okrajových tepelných izolací)
  • plochy výplní byly paušálně uvažovány, že tvoří 40% z celkové obvodové plochy obálky dané zóny



Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 1):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem JSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet udává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)
Poznámka 1: Záporná hodnota Uem u zóny Z2 indikuje, že tepelný zisk prostupem tepla ze Z1 do Z2 je vyšší, než tepelné ztráty prostupem ze Z2 do exteriéru. Pokud by bylo hypoteticky větrání v Z2 nulové, znamenalo by to, že prostor nebude nutné ani vytápět.

Poznámka 2: Protože každá zóna má jiný teplotný rozdíl ∆θie [°C], je i pro dělící konstrukci mezi zónami Z1-Z2 uveden jiný činitel teplotní redukce "b" (0,11 vs. -0,13). Toto není ideální pro jednoduchou vizuální kontrolu. Nicméně po přenásobení měrné tepelné ztráty příslušným teplotním rozdílem  příslušné zóny zjistíme, že se tyto hodnoty rovnají. Mají  pouze opačná znaménka, protože v zóně s vyšší teplotou je to "tepelná ztráta" a u zóny s nižší teplotou je to tepelný "zisk".



Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 2):

  • Průměrný součinitel prostupu tepla Uem JE STANOVEN SPRÁVNĚ JEN U Z1 (zóna s vyšší teplotou), zatímco u Z2 (zóna s nižší teplotou) NENÍ STANOVEN SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění jen u zóny Z1 (tj. zóny s vyšší teplotou). U zóny Z2 nikoliv. Pokud hodnotu Uem použijeme u Z2 pro výpočet tepelných ztrát, resp. potřeby tepla na vytápění, dojde k navýšení potřeby tepla, protože není odečten tepelný zisk prostupem ze zóny Z1.

Poznámka 1: Dalo by se řící, že výše uvedené normové definici teplosměnných konstrukcí nejvíce odpovídá způsob zadání vnitřních dělících teplosměnných konstrukcí dle VARIANTY 2. Jenže tento způsob výpočtu není "ani ryba, ani rak". Nejsou zde správně zahrnuty tepelné toky mezi jednotlivými zónami. Navíc je chybně stanoven i tepelný tok za celou budovu, protože zatímco na jedné straně je tok pro Z1 tj. mezi Z1 a Z2 započítán (z vyšší teploty na nižší teplotu), na druhé straně pro Z2 ten samý tok, ale opačnou hodnotou samozřejmě,  mezi Z2-Z1 započítán není ! Z prosté logiky, pokud u Z1 k Z2  máme "tepelnou ztrátu", hledali bychom u Z2 k Z1 "tepelný zisk". Jenže u dělící konstrukce Z2-Z1 je 0 W/m2K.



Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 3):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem NEJSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem není použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)

Poznámka 1: Průměrné Uem za celou budovu, by bylo stanoveno správně (protože vnitřní tepelné toky mezi zónami se vzájemně  vyruší, a proto pro stanovení průměrného  Uem za celou budovu jejich zahrnutí nebo nezahrnutí do výpočtu nemá  vliv), kdyby nebylo dvou aspektů, které jsou popsány níže.


Hodnocení výpočtu Uem (dle platné vyhlášky)


Komentář ke způsob výpočtu při průměrování Uem pro celou budovu podle objemu zón:

  • Průměrný součinitel prostupu tepla se vztahuje k obálce budovy nebo zóny nikoliv k objemu. Protože není jednotný poměr mezi A/V pro různé proporce zón, není ani správné průměrný součinitel prostupu tepla Uem pro celou budovu průměrovat podle objemu zón. Zóna, která má A/V vyšší (plocha obálky k obestavěnému objemu), tak má při tomto způsobu průměrování nižší vliv na výsledný průměrný součinitel prostupu tepla celé budovy Uem, než by měla mít a naopak.
  • I kdyby způsob zprůměrování Uem pro celou budovu byl zvolen správně, tak při takto zprůměrovaném Uem (podle  objemů zón) pro celkovou budovu neumíme z této výsledné hodnoty zjistit tepelnou ztrátu Q [W] celé budovy, protože nevíme, jakým rozdílem teplot ∆θie [°C] tuto hodnotu přenásobit. Dílčí hodnoty Uem pro jednotlivé zóny byly stanoveny pro jiný teplotný rozdíl pro každou zónu (v tomto případě ∆θie,Z1 = 35°C a ∆θie,Z2 = 31°C),  tzn. že v obou případech zón konstrukce k exteriéru mají redukční činitel měrných tepelných ztrát b=1,00

Návrh řešení

  • Prvním  předpokladem správného zprůměrování dílčích Uem za jednotlivé zóny (u vícezónových budov) je vztahovat výpočet vždy k jednomu teplotnímu rozdílu ∆θie [°C].  Např. podle zóny s nejvyšší návrhovou teplotou v hodnocené budově  => pak lze i z průměrného Uem za celou budovu (zprůměrované podle obálek A - viz níže) získat tepelné ztráty Q [W] pro budovu jako celek. Při tomto postupu i redukční činitele "b" budou mít pro dělící konstrukce mezi zónami shodnou hodnotu jen s opačným znaménkem (lepší vizuální kontrola). Tzn. v tomto případě budou shodné již měrné tepelné toky a nikoliv až tepelné ztráty.

v děliteli použít vždy jednotný teplotní rozdíl pro všechny zóny v celé budově: (θi - θe) = ∆θie = jednotný teplotní rozdíl pro hodnocenou budovu


  • Druhým předpokladem, navazujícím na první, je průměrovat dílčí Uem pro stanovení Uem pro celou budovu podle ploch obálek jednotlivých zón A [m2].  Protože, jak již bylo zmíněno v komentáři výše, Uem je parametr, který udává vlastnosti obálky budovy nebo zóny, nikoliv vlastnosti objemu vzduchu budovy nebo zón.


Výpočty Uem pro jednotlivé varianty (dle navrženého řešení)

Poznámky k výpočtům:

  • pro jednoduchost byly vypuštěny přirážky na tepelné vazby (což v regulérním výpočtu samozřejmě  nelze)
  • redukční činitel "b" pro podlahu na terénu byl stanoven dle ČSN EN ISO 13 370 (pro tl.  obvodové stěny 0,3 m a bez okrajových tepelných izolací)
  • plochy výplní byly paušálně uvažovány, že tvoří 40% z celkové obvodové plochy obálky dané zóny


Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 1):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem JSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet udává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)
Poznámka 1: Záporná hodnota Uem u zóny Z2 indikuje, že tepelný zisk prostupem tepla ze Z1 do Z2 je vyšší, než tepelné ztráty prostupem ze Z2 do exteriéru. Pokud by bylo hypoteticky větrání v Z2 nulové, znamenalo by to, že prostor nebude nutné ani vytápět.

Poznámka 2: Měrné tepelné ztráty obou zón jsou vztaženy k jednotmu teplotnímu rozdílu ∆θie [°C]. To má za následek i jednoduchou vizuální  kontrolu redukce měrných tepelných ztrát "b" (0,11 vs. -0,11) pro dělící konstrukci mezi zónami Z1-Z2. Stejně tak to platí i o činiteli "b" u ostatních konstrukcí, jak "si stojí" oproti tomuto jednotnému teplotními rozdílu ∆θie [°C].

Poznámka 3: Průměrný součinitel prostupu tepla Uem lze použít pro výpočet tepelných ztrát Q [W] celé budovy, protože známe jednotný teplotní rozdíl ∆θie [°C], kterým Uem přenásobíme, a  protože byl stanoven zprůměrováním podle ploch obálek jednotlivých zón.


Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 2):

  • Průměrný součinitel prostupu tepla Uem JE STANOVEN SPRÁVNĚ JEN U Z1 (zóna s vyšší teplotou), zatímco u Z2 (zóna s nižší teplotou) NENÍ STANOVEN SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění jen u zóny Z1 (tj. zóny s vyšší teplotou). U zóny Z2 nikoliv. Pokud hodnotu Uem použijeme u Z2 pro výpočet tepelných ztrát, resp. potřeby tepla na vytápění, dojde k navýšení potřeby tepla, protože není odečten tepelný zisk prostupem ze zóny Z1.

Poznámka 1: Dalo by se řící, že výše uvedené normové definici teplosměnných konstrukcí nejvíce odpovídá způsob zadání vnitřních dělících teplosměnných konstrukcí dle VARIANTY 2. Jenže tento způsob výpočtu není "ani ryba, ani rak". Nejsou zde správně zahrnuty tepelné toky mezi jednotlivými zónami. Navíc je chybně stanoven i tepelný tok za celou budovu, protože zatímco na jedné straně je tok pro Z1 tj. mezi Z1 a Z2 započítán (z vyšší teploty na nižší teplotu), na druhé straně pro Z2 ten samý tok, ale opačnou hodnotou samozřejmě,  mezi Z2-Z1 započítán není ! Z prosté logiky, pokud u Z1 k Z2  máme "tepelnou ztrátu", hledali bychom u Z2 k Z1 "tepelný zisk". Jenže u dělící konstrukce Z2-Z1 je 0 W/m2K.


Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 3):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem NEJSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem není použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)

Poznámka 1: Průměrný součinitel prostupu tepla Uem celé budovy lze použít pro výpočet tepelných ztrát Q [W] celé budovy (vnitřní tepelné toky mezi zónami se vzájemně  vyruší, a proto pro stanovení průměrného  Uem za celou budovu jejich zahrnutí nebo nezahrnutí do výpočtu nemá  vliv), protože známe jednotný teplotní rozdíl ∆θie [°C], kterým Uem přenásobíme, a protože byl stanoven zprůměrováním podle ploch obálek jednotlivých zón.

Hodnocení výsledků výpočtu (dle navrženého řešení)

Komentář ke způsob výpočtu při průměrování Uem pro celou budovu podle ploch obálek zón:

  • Navržený způsob použití jednotného teplotního rozdílu ∆θie pro stanovení měrných tepelných toků prostupem tepla je základním předpokladem pro správné stanovení Uem za celou budovu zprůměrováním dílčích Uem zón podle ploch obálek zón. Po těchto úpravách je i hodnota Uem pro celou budovu konzistentní s tepelnou ztrátou budovy, protože ji lze z celkové hodnoty Uem za celou budovu jednoduše stanovit.


Závěr

  • Má-li být výpočet potřeby tepla na vytápění u jednotlivých zón konzistentní s hodnotou Uem, je nutno přihlédnout ke specifikům výpočtu vícezónových budov a zejména z tohoto hlediska upravit definici obálky budovy nebo zóny pro výpočet Uem. (Do výpočtu zahrnout kladné i záporné tepelné toky mezi zónami)
  • Má-li být výpočet průměrného součinitele prostupu tepla Uem za celou budovu správný, musí být stanovení měrných tepelných toků pro všechny zóny vztaženo k jednotmu teplotnímu rozdílu ∆θie a musí být průměrován podle ploch obálek jednotlivých zón, nikoliv podle objemů zón.


březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
únor 2016
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1
24. 2. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento příspěvek blíže vysvětluje, jaký vliv má použitý výpočetní postup na stanovení potřeby tepla na vytápění pro konstrukce, které nejsou přímo přilehlé k exteriéru (nevytápěné prostory). A následně uvádí důvody k preferování stanovení redukčního faktoru měrných tepelných ztrát "b" podrobným výpočtem, oproti uvažování tabulkových hodnot.
prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
Obnovitelné zdroje energie (OZE) - rozšíření
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA byla do formuláře OZE doplněna od verze 4.2.1 možnost zadat i obecný zdroj obnovitelné energie, což umožňuje v zadání postihnout i ostatní obnovitelné zdroje nad rámec FVE, STS.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET)
11. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Do aplikace ENERGETIKA je doplněna možnost zadání kogenerace tj. kombinované výroby elektřiny a tepla.
Možnosti zadání součinitele prostupu tepla do aplikace ENERGETIKA
7. 12. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek shrnuje možnosti zadání součinitele prostupu tepla stavebních konstrukcí a výplní otvorů do apliakce ENERGETIKA.
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
listopad 2015
Novinky v aplikacích pro NZÚ 2015/10
20. 11. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V příspěvku je proveden souhrn změn a novinek v aplikacích a modulech pro 3. výzvu pro rodinné domy v rámci Nové zelené úsporám.
Odlišné zadání vstupů pro větrání po měsících
11. 11. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS modulu (s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze aplikace 4.1.0.) pro možnost zadání odlišných vstupů pro každý měsíc.
červenec 2015
Chladírny a mrazírny v hodnocení ENB - zadat, nezadat ? Jak zadat ?
24. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Někdy se zpracovatelé PENB dotazují, zda při hodnocení průkazu ENB mají zahrnout i spotřebu energie na chlazení popř. mrazení. Níže vysvětlíme z našeho úhlu pohledu, jak se rozhodnout při zahrnutí této spotřeby do výpočtu ENB. A pokud dojdeme k závěru, že tuto spotřebu chceme do výpočtu ENB zahrnout, tak jakým způsobem. PŘÍSPĚVEK AKTUALIZOVÁN 10.7.2019.
Krátké nucené odvětrání prostor (např. WC, koupelna) - jak zadat?
2. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Stále častěji přibývají diskuze, zda například odtahové ventilátory v hygienických jádrech (WC, koupelna) nebo v digestořích v kuchyních či kuchyňských koutech zadávat či nikolv pro výpočet ENB. V tomto příspěvku uvedeme specifika způsobu zadání těchto zařízení do měsíčního a hodinového modulu výpočtu, pokud je chceme ve výpočtu postihnout.
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
květen 2015
Zahrnutí konstrukcí přilehlých k zemině v nevytápěném prostoru do bilančního výpočtu
15. 5. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Setkali jsme se s názorem, že se u nevytápěných prostorů nemá uvažovat do bilance tepelných toků s tepelným tokem přes konstrukce přilehlé k zemině. Tento názor byl podpořen interpretací znění POZNÁMKY 2 v kapitole 6 normy ČSN EN ISO 13 789, která zní: "Prostup tepla zeminou není zahrnut v hodnotě Hiu ani v hodnotě Hue". Přičemž se tato poznámka vztahuje ke vzorci pro stanovení činitele teplotní redukce pro nevytápěný prostor b= Hue / (Hue+Hiu). Poznámka: Hue přestavuje měrný tepelný tok mezi nevytápěným prostorem a exteriérem a Hiu představuje měrný tepelný tok mezi vytápěným a nevytápěným prostorem. Dále v článku vysvětlíme, proč tento názor nesdílíme a proč není podle našeho názoru správný při znalosti kontextu norem ČSN EN ISO 13 789 a ČSN EN ISO 13 370.
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
únor 2015
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem – 2. část: Potřeba chladu
17. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíl v přístupu výpočtu potřeby chladu mezi oběma výpočty je značný. Hodinový výpočet více odpovídá reálnému průběhu potřeby chladu v chlazené zóně, než měsíční, protože pracuje s hodinovými daty. Více je uvedeno v tomto článku.
Rozdíly mezi měsíčním a hodinovým výpočtem - 1. část: Provozní doba umělého osvětlení.
16. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V rubrice rozdíly ve výpočtu mezi hodinovým a měsíčním modulem výpočtu budeme postupně uvádět principielní rozdíly ve výpočtu spotřeby energie pro jednotlivá místa spotřeby a technická zařízení. V části 1 se zaměříme na stanovení provozní doby umělého osvětlení tN a tD.
Referenční spotřeba elektrické energie na umělé osvětlení
16. 2. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Na to toto téma jsou stále poměrně "živé" diskuze. Níže v příspěvku je vysvětleno jakým způsobem se stanovuje referenční spotřeba elektrické energie na umělé osvětlení, jaké vstupní údaje mají vliv na její výši a s jak těmito vstupními údaji program ENERGETIKA pracuje. Dále si také vysvětlíme, proč je nutné dávat velký pozor na předčasné závěry typu "Výpočtové spotřeby elektřiny u referenční i u hodnocené budovy jsou mimo! Reálně jsou hodnoty daleko nižší! Program počítá chybně!" apod. bez důkladné znalosti níže uvedených principů zadání a vlivů na výsledek. (poslední aktualizace 2016-04-20)
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazování referenčních hodnot v protokolu PENB
3. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Častý dotaz uživatelů softwaru ENERGETIKA je k protokolu PENB, kde se nezobrazují referenční hodnoty např. pro jednotlivé stavební konstrukce nebo i pro zdroje tepla, chladu. (Aktualizace 2017-11-09)
říjen 2014
Zadání více různých zdrojů tepla v bytovém domě
23. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Zadání více lokálních tepelných zdrojů na vytápění do programu ENERGETIKA u bytových domů. Tento princip je aplikovatelný nejen pro bytové domy.
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
Závaznost tepelnětechnických požadavků
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
České technické normy jsou obecně nezávazné. Jsou nezávazné i požadavky na tepelnou techniku?
Korekce hodnoty faktoru difuzního odporu u parozábran
9. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Hodnoty faktoru difuzního jednotlivých materiálů skladby mají vliv na bilanci vodní páry uvnitř konstrukce. Použití nevhodné hodnoty faktoru difuzního odporu může mít vážné následky. Skladba v tomto případě může být výpočtově vyhovující, ale při reálném provozu se mohou projevit vlhkostní poruchy. Tyto problémy jsou nejčastěji způsobeny použitím hodnoty faktoru difuzního odporu parozábrany z technického listu výrobce, bez provedení korekce této hodnoty pro zabudování materiálu do konstrukce.
červen 2014
Nezobrazuje se klasifikace spotřeby chladu u typů budov RD a BD
12. 6. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Po provedení výpočtu se nezobrazuje klasifikace dílčí energetické náročnosti na chlazení v grafickém vyjádření průkazu ENB u typů budov RD a BD.
Odečet ploch a objemů ve 3D
11. 6. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento příspěvek ukazuje možnosti odečtu ploch a objemů pomocí programu SketchUp. Příspěvek je doplněn manuálem a videoukázkou.
květen 2014
Nestandardní chování aplikace / mazání mezipaměti
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
V průběhu práce s aplikacemi může výjimečně docházet k nestandardnímu chování, které může být způsobeno internetovým prohlížečem a ukládáním obsahu stránek do mezipaměti. Řešením těchto problému je vymazání mezipaměti prohlížeče.
Jaký je rozdíl mezi ΔUem v Energetice a ΔU v Tepelné technice 1D?
19. 5. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve výpočtech se samostatně zohledňují přirážky na tepelné mosty a tepelné vazby. Kdy a jak zohlednit jednotlivé případy popisuje tento příspěvek.
Jak nastavit zaokrouhlování součinitele prostupu tepla na 3 desetinná místa?
7. 5. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pro potřeby energetického posudku pro dotační program Nová zelená úsporám je potřeba uvádět hodnoty součinitele prostupu tepla na 3 desetinná místa. Jak toho docílit naleznete v tomto příspěvku.
duben 2014
Jaký je rozdíl mezi ukládáním na serverové úložiště a pevný disk?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Všechny aplikace umožňují dva způsoby ukládání souborů - na serverové úložiště, nebo ne tento počítač. Základní funkce uložení souboru je v obou případech stejná, oba způsoby se však v některých částech liší.
Jak mohu získat další katalogy?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Po prvním spuštění aplikace Tepelná technika 1D máte k dispozici pouze tzv. centrální katalogy. Pokud potřebujete pracovat z výrobky některého z dalších výrobců, je potřeba si konkrétní katalog aktivovat pomocí uživatelských skupin.
Jak stanovit faktor difuzního odporu z ekvivalentní difuzní tloušťky?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pro výpočty v aplikaci Tepelná technika 1D je pro popis difuzního chování jednotlivých vrstev používána veličina faktor difuzního odporu. U některých materiálů je však udávána pouze ekvivalentní difuzní tloušťka. Jak z této hodnoty stanovit faktor difuzního odporu?
Jaké výpočty je potřeba pro jednotlivé konstrukce provádět?
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aplikace Tepelná technika 1D umožňuje provádět velké množství výpočtů a vyhodnocení. Zpravidla není potřeba provádět pro konkrétní konstrukci všechny výpočty a vyhodnocení, ale pouze jejich část. Předmětem tohoto příspěvku je dát vodítko, kdy konkrétní výpočet využít.
Zadání konstrukcí v ENERGETICE pomocí jednotlivých vrstev materiálů
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Konstrukce pro potřeby aplikace ENERGETIKA je možno detailně zadat v aplikaci Tepelná technika 1D, která je pro stanovení součinitele prostupu tepla zcela ZDARMA včetně podrobných pomocných výpočtů dle ČSN EN ISO 6946 a ČSN 73 0540-4.
Rozdíl mezi výpočtovou spotřebou v PENB a spotřebou na faktuře
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
V průkazu energetické náročnosti budovy vychází výrazně rozdílná spotřeba, než která by odpovídala fakturacím za energie. Čim je to způsobeno?
Dodaná energie na chlazení se zdá příliš nízká
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při měsíčním způsobu výpočtu energetické náročnosti se může vyskytnou situace, že vychází příliš nízká dodaná energie na chlazení budovy.
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Problém s přístupem k aplikacím
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Jan Stašek
Pokud máte problém s přístupem nebo spuštěním aplikací, jedná se ve většině o jednu z následujících příčin. 1) Používáte internetový prohlížeč Internet Explorer. 2) Obnovení hesla přes web stavebni-fyzika.cz při využívání přihlašování pomocí účtu Dekpartner.
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.