Omezit pro: 
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
říjen 2023
Protokol mezivýsledků v HOD modulu
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků v HOD modulu byla doplněna (od verze 7.1.5) 1. část protokolů mezivýsledků po vzoru těchto protokolů v měsíčních modulech výpočtu. Jak časová kapacita dovolí, budou tyto protokoly v hodinovém výpočtu průběžně doplňovány o další části tak, aby z hlediska obsahu byly rovny měsíčnímu výpočtu. Aktualizace 24.11.2023.
Využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí ve výpočtu ENB
20. 10. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí (měsíční výpočty od verze 6.0.7, hodinové výpočty od verze 7.1.5). Aktualizace 20.10.2023
V dřívějším článku jsme vysvětlili, jaké typy "odpadního" tepla rozeznáváme z hlediska způsobu zadání do programu ENERGETIKA a jakým způsobem je zahrnujeme do výpočtu z hlediska hodnocení ENB. V tomto článku se zaměříme na tepelný zisky - typ 1, které mohou způsobit potřebu chlazení vnitřních prostor. A tvoří tedy odpadní teplo ze systému chlazení vnitřního prostředí budovy.

Princip je následující:
U hodnoceného objektu zadáme systém chlazení včetně zdroje chladu. Po výpočtu dostaneme spotřebu energie na chlazení. Spotřeba energie na chlazení = potřeba chladu navýšená o účinnost emise a distribuce podělená průměrným chladícím faktorem zdroje chladu EER.

Využitelné odpadní teplo je součet nadlimitních tepelných zisků odebíraných z chlazeného vnitřního prostoru a příkonu zdroje chladu (zpravidla elektřina pro pohon kompresoru je absorbována ve formě tepla stlačovaným chladivem). Pro maximální efektivitu budovy z hlediska ENB je velmi žádoucí, aby co nejvíce tohoto odpadního tepla z chlazení bylo využito zase v budově pro jiná místa spotřeby vyžadující dodávku tepla.

Toto odpadní teplo lze využít jako tepelný zisk pro vytápění i přípravu teplé vody. U vytápění se nám to povede jen v přechodových obdobích, kdy třeba v jedné části budovy je třeba ještě vytápět a ve druhé již chladit (v rámci jedné zóny, u které během dne dochází ke střídání režimů z vytápění na chlazení a naopak, toto půjde v hodinovém kroku využít až po doplnění funkce akumulace do SW). Využití u přípravy TV je možné po celé období sezóny chlazení, pokud je současná potřeba TV.

Z hlediska zadání, pokud toto odpadní teplo chceme využít, je nutno jen zadat pro vytápěnou zónu, popř. systém přípravy TVsys od každého zdroje chladu tyto dva údaje:

  • podíl využitelného tepla, které je pro dané místo využití vyčleněno fC,rc (%)
  • účinnost využití odpadního tepla pro dané místo využití nC,rc (%)
Čili na formuláři zadání ZDROJE CHLADU je roleta dotazující se, zda chceme odpadní teplo využít:


Pokud odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí chceme využít, zvolíme v roletě ANO a vyplníme příslušné údaje:

 
Při zadání je třeba dbát na to, aby součet podílů fC,rc přiřazených k jednotlivých místům využití byl součtově za všechny vytápěné zóny a systémy přípravy TVsys  za každý zdroj chladu maximálně roven 100%. Pokud bude součet vyšší, je takové zadání nereálné a pole součtu je označeno červeně. To platí i pro jakýkoliv měsíc v roce, pokud tyto podíly v přilehlém modálním okně chceme zadávat zvlášť pro každý měsíc. Zkrátka nelze využít více odpadního tepla, než je k dispozici.

Hodnota účinnosti užití využitelného tepla nC,rc , které je k dispozici pro dané místo se musí nacházet v teoretických mezích <0;100> %. Hodnota 0% znamená, že vyhrazené využitelné odpadní teplo nemá vliv na snížení potřeby tepla v místě přiřazeného užití. 100% znamená, že vyhrazené využitelné odpadní teplo je využito pro snížení potřeby tepla v plné výši (samozřejmě zastropeno potřebou tepla přiřazeného místa využití). Tato hodnota představuje hodnotu s jakou účinností jsme schopni dopravit odpadní teplo z místa A jeho "vzniku" do místa B jeho užití. Čili je to ekvivalent celkové účinnosti emise a distribuce, který zadáváme například u vytápění.

Výše uvedené zadání umožňuje jakoukoliv kombinaci zadání. Přiřazení využití odpadního tepla z jakéhokoliv zdroje chladu k jakékoliv vytápěné zóně nebo systému přípravy TV a z jakéhokoliv podílu (musíme se však vždy držet teoretických mantinelů).

U HOD modulu není zatím k této funkci přidružena možnost akumulace tohoto odpadního tepla (u měsíčních modulů tuto funkci akumulace neřešíme - bilancuje se po měsíci = ničím neomezená maximální akumulace). U hodinového výpočtu se jeho využití porovnává vždy v každém výpočetním kroku (porovnává se aktuální produkce s aktuální potřebou). V některé z budoucích verzí HOD modulu bude možnost akumulace odpadního tepla doplněna. Absence akumulace z hlediska objemu využitého odpadního tepla může hodinový výpočet zatím handicapovat oproti měsíčnímu, který to využití bilancuje po měsících. Naopak měsíční bilancování využití odpadního tepla může podíl jeho využití nadsazovat oproti realitě (to je analogické jako třeba rozdíl v bilancování využití elektřiny z FVE pro hodinový a pro měsíční krok a vliv baterie na výsledky u hodinového kroku).


Způsob zohlednění odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí  v celkové dodané energii:
Tady je to trochu složitější, ale nakonec jsme se přiklonili k tomu, že toto využité odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí v plné výši zahrneme do dodané energie do budovy. Využitelné odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor v sobě zahrnuje jak energii, která už je zahrnuta v jiných místech spotřeby (na obrázku níže zvýrazněna zeleně - spotřeba energie na chlazení 1, spotřeba energie na umělé osvětlení 3, ztráty TVsys 6), tak energii, která v celkové dodané energii zahrnuta není (na obrázku níže zvýrazněno okrovou barvou - vnitřní tepelné zisky od spotřebičů 4, od osob 5, solární tepelné zisky 2). Více podrobností o typech tepelných zisků je popsáno v článku, na který bylo odkazováno již v úvodu (doporučujeme přečíst). Tato skladba různých tepelných "zisků" v odváděném teple ze systému chlazení se mění každý výpočetní krok včetně jejich vzájemných poměrů. Proto není možné využité odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor pro účely započítání do celkové dodané energie dělit na to, co už v budově započítáno je v jiném místě spotřeby a na to, co ještě není. A jen toto započítat. A i kdybychom to udělali, tak by vznikala další otázka. Jelikož ne vždy se využité odpadní teplo bude rovnat přesně využitelnému odpadnímu teplu, tak v tom využitém odpadním teple při dělení na již zahrnuté ve spotřebě a nezahrnuté ve spotřebě se máme držet poměrů těchto tepelných zisků v rámci celkového využitelného tepla nebo máme upřednostnit ty již zahrnuté nebo ty ještě nezahrnuté ve spotřebě? To jsou poměrně podrobné složitosti. Z tohoto důvodu byla dána přednost jednoduchosti a využité odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor je vždy plně započítáno do dodané energie u míst spotřeby, které jej využívají a tím pádem i do celkové dodané energie budovy. I s tím předpokladem, že zkrátka určitá část využitého odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí - většinou menší - může být do celkové dodané energie do budovy započítána 2x. Předpokládáme, že v 99% není při plnění požadavků na ENB problém s celkovou dodanou energií, ale s primární neobnovitelnou energií. Z toho důvodu je toto zjednodušení (alespoň za nás) akceptovatelné.


Poznámka: Tepelné ztráty kompresoru zdroje chladu (tj. mimo systém jímání odpadního tepla z chlazení) nejsou pro tento výpočet zohledněny (tj. celková dodaná energie na chlazení se plně uvažuje jako část celkového využitelného odpadního tepla, které lze získat ze systému chlazení).

Způsob zohlednění v primární energii:
Ve vyhlášce 264/2020 Sb. je uvedena tabulka energonositelů v příloze 3:


Musíme ctít vyhlášku, a proto jediný možný energonositel, který připadá v úvahu pro tuto dodanou energii z odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor je "odpadní teplo z technologie". V takovém případě je nutno mít volbu v této roletě v zadání u využití odpadního tepla z chlazení na "odpadní teplo z technologie". V PENB pak bude toto odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor uvedeno v rámci jednoho energonositele spolu s využitým odpadním teplem z výrobní technologie přímo jímaným (znovu zde již potřetí odkazujeme na přechozí článek o typech tepelných zisků z pohledu zadání do SW).


Pokud bychom však chtěli "vizuálně" oddělit toto odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor od odpadního tepla z výrobní technologie přímo jímané, lze v roletě zvolit energonositel "odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor". Tento energonositel má stejný faktor primární energie jako energonositel odpadní teplo z technologie (tedy 0), ale je veden v protokolech zvlášť a má i v koláčovém grafu energonositelů vlastní barvu.





Praktický příklad:
U RD je zadáno i chlazení (je uvedeno v PD). Nejprve výsledky, kdy odpadní teplo z chlazení vnitřních prostor není využíváno pro přípravu TV.




Ten samý objekt, kde bylo zadáno využití odpadního tepla z chlazení pro přípravu TV s těmito hodnotami fC,rc a nC,rc. Níže případ, kdy je toto využité odpadní teplo z chlazení zahrnuto do energonositele "odpadní teplo z technologie"



Pokud bychom toto využité odpadní teplo z chlazení zahrnuly do energonositele "odpadní teplo z chlazení vnitřního prostředí", tak by výsledky byly úplně stejné, jen by se v protokolech objevil tento energonositel a využité odpadní teplo by mělo v koláčovém grafu jinou barvu.