Omezit pro: 
květen 2022
ENERGETIKA 6.0.8 - změny u TV
10. 5. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro možnost využití teplených ztrát TVsys jako teplených zisků pro výpočet potřeby tepla a chladu. A dále byl přepracován formulář POTŘEBY TV. Pokračuje se zde v katalogizaci vstupních hodnot, dále byla doplněna možnost výběru denního odběrového profilu (už se myslí na nový hodinový výpočet) a také byly doplněny přehlednější grafy.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - nové tabulky a grafy spotřeby pro pomocné spotřebiče
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Rozšiřují přehled informací o hodnocené, ale i o referenčních budovách.
ENERGETIKA 6.0.7 - chlazení pomocí freecoolingu
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla přímo doplněna možnost volby zadat zdroj chladu jako freecooling.
ENERGETIKA 6.0.7 - měsíční podíly pokrytí
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny možnosti zadat podíly pokrytí potřeby tepla na vytápění, chladu na chlazení a potřeby tepla na přípravu teplé vody po měsících.
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
ENERGETIKA 6.0.7 - využití odpadního tepla z chlazení vnitřních prostor
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí , resp. zadání zpětného využití odpadního tepla z chlazení upravovaného vnitřního prostředí.
V dřívějším článku jsme vysvětlili, jaké typy "odpadního" tepla rozeznáváme a jakým způsobem je zahrnujeme do výpočtu z hlediska hodnocení ENB. V tomto článku se zaměříme na tepelný zisk - typ 2 (teplo ze systémů, které hodnotíme v rámci PENB)". Typicky se jedná o odpadní teplo ze systému chlazení vnitřního prostředí budovy.

Princip je následující:
U hodnoceného objektu zadáme systém chlazení včetně zdroje chladu. Po výpočtu dostaneme spotřebu energie na chlazení. Spotřeba energie na chlazení = potřeba chladu navýšená o účinnost emise chladu, účinnost distribuce a akumulace chladu (jak v budově, tak popř. i mimo budovu) a to celé poděleno průměrným chladícím faktorem zdroje chladu EER.

EER vlastně udává podíl celkově přečerpaného tepla vůči spotřebě energie zdrojem na toto přečerpání. Využitelné odpadní teplo chlazení je pak dáno násobkem spotřeby energie na chlazení a EER.

Toto odpadní teplo lze využít jako tepelný zisk pro vytápění i přípravu teplé vody. U vytápění se nám to povede jen v přechodových obdobích, kdy třeba v jedné části budovy je třeba ještě vytápět a ve druhé již chladit. Využití u přípravy TV je možné po celé období sezóny chlazení, pokud je současná potřeba TV.

Z hlediska zadání, pokud toto odpadní teplo chceme využít, je nutno pouze zadat pro vytápěnou zónu, popř. systém přípravy TVsys od každého zdroje chladu:

  • podíl využitelného tepla, které je pro dané místo využití vyčleněno fC,rc (%)
  • účinnost využití odpadního tepla pro dané místo využití nC,rc (%)
Čili na formuláři zadání ZDROJE CHLADU přibyla roleta dotazující se, zda chceme odpadní teplo využít:


 
Při zadání je třeba dbát na to, aby součet podílů fC,rc přiřazených k jednotlivých místům využití byl součtově za všechny vytápěné zóny a systémy přípravy TVsys  za každý zdroj chladu maximálně roven 100%. Pokud bude součet vyšší, je takové zadání nereálné a pole součtu je označeno červeně. To platí i pro jakýkoliv měsíc v roce, pokud tyto podíly v přilehlém modálním okně chceme zadávat zvlášť pro každý měsíc.

Hodnota účinnosti užití využitelného tepla nC,rc , které je k dispozici pro dané místo se musí nacházet v teoretických mezích <0;100> %. Hodnota 0% znamená, že vyhrazené využitelné teplo nemá vliv na snížení potřeby tepla  místě přiřazeného užití. 100% znamená, že vyhrazené využitelné teplo je využito pro snížení potřeby tepla v plné výši (samozřejmě zastropeno potřebou tepla přiřazeného místa využití). Tato hodnota představuje s jakou účinností jsme schopni dopravit odpadní teplo z místa A jeho "vzniku" do místa B jeho užití. Čili je to ekvivalent celkové účinnosti emise a distribuce, který zadáváme u například vytápění.

Výše uvedené zadání umožňuje jakoukoliv kombinaci zadání. Přiřazení využití odpadního tepla z jakéhokoliv zdroje chladu k jakékoliv vytápěné zóně nebo systému přípravy TV a z jakéhokoliv podílu (musíme se však vždy držet teoretických mantinelů).

Praktický příklad:
RD, u kterého bylo zadáno i chlazení (je uvedeno v PD), které nevyužívá odpadní teplo z chlazení:



Ten samý objekt, kde bylo zadáno využití odpadního tepla z chlazení pro přípravu TV s těmito hodnotami fC,rc a nC,rc:



V obou případech (bez využití a s využitím odpadního tepla ze systému chlazení vnitřního prostředí) zůstává referenční budova stejná. U ní je totiž předepsáno, že využití odpadního tepla ze systému chlazení je nula. Čili tato funkce, resp. princip umožňuje další způsob, jak se vymezit vůči referenční budově pro dosažení splnění požadavků ENB.

V tomto názorném příkladu opatření zrovna zapříčinilo splnění požadavků ENB z výchozího nevyhovujícího stavu. Jinak vždy záleží na výchozím stavu, ze kterého a kam může toto opatření objekt osunout z hlediska hodnocení ENB. V praxi samozřejmě bychom museli takové opatření u každého objektu posoudit ekonomicky, zda-li se vyplatí zvýšená investice do takového opatření za předpokládanou dobu životnosti. A tedy jej doporučit pro zapracování do PD nebo volit jiné cesty ke snížení ENB hodnocené budovy.

V protokolu mezivýsledků najdeme podrobnější údaje včetně tabulek a grafů. Také je třeba mít na paměti, že vliv využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřního prostředí je poplatný bilancování energií v měsíčním taktu výpočtu. A to včetně výpočtu samotné produkce odpadního tepla ze systému chlazení.

Tabulka dává tyto informace ohledně využití odpadního tepla ze systému chlazení:
Celkové dostupné využitelné teplo ze systému chlazení od tohoto zdroje chladu CHL1 je 1 559 kWh/rok.  Využito bylo odpadní teplo ve výši 1 006 kWh/rok = úspora energie, kterou by jinak musel krýt zadaný zdroj tepla přiřazený k TVsys. Průměrný roční podíl pokrytí potřeby tepla pro TVsys odpadním teplem z chlazení je 34% (z toho v letních měsících plně - pozn.: SW pro hodnocení  ENB obecně řeší pouze bilancování objemu energií, neřeší jejich kvalitativní stránku, tedy teplotní gradienty, které by jinak reálně do podílu využití zajisté také promlouvaly). Průměrný podíl využitého ku využitelnému teplu z tohoto zdroje chladu CHL1 je 65%.

Nutno poznamenat, že výši využitelného tepla dostupného pro daný TVsys nebo vytápěnou zónu určuje samozřejmě jednak výše potřebného odváděného tepla daným zdrojem chladu a jednak zadaný podíl fC,rc pro dané místo upotřebení zadaný zpracovatelem hodnocení.




ENERGETIKA 6.0.7 - protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED - tabulky a grafy nákladů
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do výsledků, konkrétně do protokolu ZÁKLADNÍ PŘEHLED byly doplněny tabulky a grafy pro podrobný přehled struktury nákladů na energie pro zajištění míst spotřeby hodnocených v rámci ENB.
ENERGETIKA 6.0.7 - nové grafy využití OZE, CHLrc, KVTE el.
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do protokolu mezivýsledků byly doplněny nové tabulky a grafy. Ty mají za úkol zvýšit přehled o využití OZE, odpadního tepla z chlazení a využití elektřiny z KVET v budově
ENERGETIKA 6.0.7 - nastavení přednosti využití
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byla doplněna funkce pro uživatelské nastavení přednosti využití elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie včetně elektřiny produkované KVET a také využití odpadního tepla ze systému chlazení vnitřních prostor.
prosinec 2021
ENEX + NZÚ
2. 12. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Článek popisuje postup vkládání hlášenek na ENEX pro účely NZÚ. Poslední aktualizace 10.12.2021.
říjen 2021
Spustili jsme aktualizaci programu NZÚ DEKSOFT pro NZÚ 2021+
21. 10. 2021 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Spustili jsem aktualizaci našeho programu NZÚ pro tvorbu energetického hodnocení pro dotační program Nová zelené úsporám. V tomto článku představujeme hlavní změny.
září 2021
Nová zelená úsporám - nové výzvy
24. 9. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Základní obsah nové výzvy v zavedeném programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Co je nového a co zůstává?
červenec 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.6 ?
29. 7. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.6. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
květen 2021
Nastavení importu gbXML
26. 5. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje možnosti nastavení importu gbXML souboru do programu Energetika.
duben 2021
Připojení na webináře - FAQ
7. 4. 2021 | Autor: Ing. Petra Lupíšková, Ing. Jan Stašek, Ing. Tomáš Kupsa
V následujícím článku jsou shrnuty nejčastější dotazy k připojování k webinářům Deksoft.
březen 2021
Co nového přinesla verze programu ENERGETIKA 6.0.5 ?
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Verze programu ENERGETIKA 6.0.5. přinesla již avizované funkce a něco navíc. Zde si je podrobněji uvedeme.
Protokol ZÁKLADNÍ PŘEHLED
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKA 6.0.5 byl ve výsledcích kompletně přepracován doplňující protokol a také změně jeho název na ZÁKLADNÍ PŘEHLED. Níže se podívejme, jaké informace nám poskytne.
Zadání vlastní hodnoty emisivity konstrukce pro výpočet "negativního" sálání
29. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve verzi programu 6.0.5 byla vystavena možnost zadání konkrétní hodnoty emisivity u každé vnější konstrukce (přilehlé k vnějšímu vzduchu). Výpočet dle EN ISO 52016-1 doposud uvažoval pouze paušálních hodnot emisivity resp. už výsledného součinitele přestupu dlouhovlnným sáláním mezi vnějším povrchem konstrukce a oblohou, a to především u nových výplní vede k navýšení potřeby tepla na vytápění. Toto je další možnost jak tuto potřebu snížit.
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
Propojení Energetiky a 3D modelu v programu DesignBuilder - FAQ
19. 3. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek
Tento článek shrnuje nejčastější dotazy k vytváření 3D modelu pro program Energetika prostřednictvím programu DesignBuilder. Poslední aktualizace: 16.5.2021.
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?
23. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Zřídka se na technické podpoře setkáme s upozorňujícím dotazem, že něco musí být špatně v programu, když je uváděna potřeba tepla i v letních měsících. Zvláště, když je obecně zafixováno pravidlo pro ukončení sezóny vytápění při vnější teplotě nad 13°C. V tomto článku vysvětlíme výpočetní princip stanovování potřeby tepla na vytápění a jaké příčinu mohou vést k tomu, že se tak děje. Aktualizace 16.3.2021.
Výpočet negeneruje potřebu pro vlhkostní úpravu - příčiny
17. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře k programu ENERGETIKA se také setkáváme s dotazem na příčinu nulové hodnoty potřeby energie na vlhkostní úpravu vzduchu ve výsledku výpočtu, ačkoliv systémy pro vlhkostní úpravu byly zadány. Níže v článku si rozebereme jednotlivé možné příčiny. Ty příčiny jsou analogické jako u dotazu na "negenerování" potřeby chladu. Aktualizace 15.6.2021.
Jaký vliv mají instalované baterie u FVE u měsíčního výpočtu na hodnocení ENB?
17. 2. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zpřísňujícími požadavky na primární energii z neobnovitelných zdrojů při hodnocení ENB se stále častěji jako kompenzační prostředek používá instalace OZE. V tomto případě se zaměříme na FVE a v článku uvedeme, jaký vliv na výsledek hodnocení ENB dle metodiky uvedené ve vyhlášce má takový navrhovaný systém s baterií a bez baterie.
leden 2021
Pohltivost povrchu u neprůsvitných konstrukcí pro solární záření
18. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Jedním z frekventovaných dotazů je i dotaz na to, jaká jsou pravidla pro označení nějakého povrchu neprůsvitné konstrukce za světlý, polotmavý nebo tmavý? Níže v článku se pokusíme o odpoveď.
Využití odpadního tepla z technologie ve výpočtu PENB
15. 1. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku jsou uvedeny případy, kdy lze využít ve výpočtu energetické náročnosti odpadního tepla z technologie. A dále popsáno, jakým způsobem je toto možno zadat.
prosinec 2020
Činitel typu regulace tepelného zdroje
3. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1:2018 i 2020 je tabulka A.2 se standardními hodnotami pro činitel regulace tepelného zdroje. V tomto článku uvedeme, zda-li je nutné je používat ve výpočtu či nikoliv.
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
září 2020
Váhový činitel a typ regulace u VZT jednotky
24. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek má za úkol blíže vysvětlit funkci váhového činitele ve výpočtu spotřeby energie (elektřiny) u VZT jednotek a také vysvětlit jak jej ovlivňuje zvolený typ regulace pohonu ventilátorů VZT jednotky. Aktualizace 27.10.2020.
Formátovací a HTML pole v programech DEKSOFT
7. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Zde uvedeme pár nutných informací k správnému zadání a zobrazení doplňovaného textu v protokolech.
červenec 2020
Výpočty dle nové vyhlášky
8. 7. 2020 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Aktualizace: 18.8.2020. Od 5.6.2020 platí nová vyhlášky 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Nabývá účinnosti 1.9.2020. Od tohoto data budou muset být všechny průkazy energetické náročnosti budov (dále jen PENB) zpracovány dle této vyhlášky a budou posuzovány na nové požadavky. V reálné praxi však bude potřeba v některých případech PENB dle nové vyhlášky začít zpracovávat již před tímto datem. V tomto článku chceme dát doporučení, jak postupovat, pokud potřebujete již před účinností nové vyhlášky zpracovat PENB dle této nové vyhlášky.
červen 2020
Výpočet systému se současným využitím baterií a akumulace do teplé vody
30. 6. 2020 | Autor: Ing. Jan Stašek
Program FVE nabízí automatické šablony pro nejčastější typy zapojení fotovoltaických systémů. V tomto článku se zaměříme na typ, který není mezi přímo podporovanými systémy, ale je možné jej v programu FVE počítat. Jedná se o systém kombinované akumulace přebytků elektrické energie do baterií a do teplé vody.
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory