DEKSOFT | Legislativa, normy

Omezit pro:

duben 2025

Limit tepelných ztrát podlahy na zemině u referenční budovy Limit tepelných ztrát podlahy na zemině u referenční budovy
	3. 4. 2025 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku podrobněji vysvětleníme, jak se tento limit projevuje ve výpočtu referenční budovy jak na straně výpočtu referenčního průměrného součinitele prostupu tepla, tak na straně referenční potřeby tepla/chladu.

Ve vyhlášce 264/2020 Sb. platné od 1.9.2020 byl doplněn předpis pro výpočet Uem (pozn. změna vyhlášky 222/2024 Sb. toto nijak nemění). V této vyhlášce bylo reagováno na zkušenosti z předchozí vyhlášky 78/2013 Sb., kdy plnění požadavku na ENB (zejména na Uem) např. u výrobních hal byl problém. U těchto objektů zpravidla by bylo velmi drahé a technicky komplikované splnit požadavek na UN podlahy na zemině kvůli statickým a dynamickým požadavkům na zatížení podlahy (instalace např. těžkých výrobních technologií nebo pojezd těžkými stroji / dopravními prostředky).

Novostavba musí splnit požadavek na Uem,R. Jak reálně toho hodnocená budova dosáhne, už je na projektantovi /energetickém specialistovi. Předpokládáme-li (zjednodušeně, nebudeme do toho nyní plést ještě tepelné vazby) že:

Uem,R = SUMA Ht,R,i / SUMA Ai

Ht,R,i = UR,i * Ai = UN,i * fR * Ai

...tak je při stanovení hodnoty Uem hodnocené budovy velmi znát jakýkoliv "výpadek" obalové konstrukce "i", pokud nedosahuje hodnoty UR. O to více se pak musí "snažit" ostatní obalové konstrukce, aby tento nedostatek kompenzovali tak, aby výsledné Uem splnilo požadavky Uem,R. Jenže pokud "vypadne" tak velká obalová plocha jako je podlaha na zemině u haly, tak je otázkou, jestli je reálné dohnat tuto ztrátu pomocí dalšího snížení součinitele prostupu tepla ostatních obalových konstrukcí (..že bychom je navrhli podstatně lépe než UR? Půjde to? Bylo by to ekonomicky efektivní?)

Vyhláška o ENB nestanovuje referenční požadavky na každou dílčí konstrukci u novostaveb. Požadavkem je pouze průměrná hodnota Uem,R, která se stanovuje z dílčích hodnot UR. Samotná hodnota UR pro každou dílčí obalovou konstrukci není závazná. Je to jen ukazatel, jak ta či ona obalová konstrukce přispívá ke splnění požadavku průměrného Uem,R.

Dílčí konstrukce musí splnit požadavky dle ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla UN (závazné na základě stavebního zákona = > vyhlášky o obecných technických požadavcích na výstavbu = > zezávaznění požadavku v ČSN 73 0540-2). A tak je zřejmé, že obalová konstrukce musí u novostaveb splnit požadavek UN. Na jakou hodnotu součinitele prostupu tepla v intervalu < UN; 0 ) pak dílčí konstrukci projektant/ specialista navrhne, už je na něm (ekonomická efektivita, technická omezení atd.). Jen přitom musí brát v potaz, že v průměru musí splnit podmínku na obálce budovy Uem ≤ Uem,R.

Výše popsaný problém u podlah výrobních hal se tak týká i ČSN 73 0540-2: 2011, protože v těchto případech nelze splnit ani dílčí požadavek UN na konstrukci podlahy na zemině, natož se blížit hodnotě UR. Při vydání této normy se však na to pamatovalo a v čl. 5.2.9 je uvedena možnost alternativního splnění požadavku na UN porovnáním tepelných ztrát podlahy.

O co konkrétně jde?

V tomto článku v normě je uvedeno, že podlaha na zemině (skladba) hodnocené budovy splní požadavek na UN, pokud její tepelná ztráta stanovená dle ČSN EN ISO 13 370 není vyšší než ztráta normové podlahy (z hlediska UN) při uvažování průměrné teploty přilehlé zeminy k podlaze 5°C. Podrobnější popis obou výpočtových metod je popsán v tomto článku zde.

ФT ≤ A * UN * (θi – 5) (1)

ФT = Hg * (θi – θe) (2)

ФT (W) - ustálená tepelná ztráta podlahy dle ČSN EN ISO 13 370
UN (W/m2K) - požadovaný součinitel prostupu tepla podlahy
A (m2) - plocha podlahy na zemině
Hg (W/K) - měrná tepelná ztráta podlahy pro ustálený stav stanovená dle ČSN EN ISO 13 370
θi (°C) - vnitřní návrhová teplota
θe (°C) - vnější zimní návrhová teplota

Poznámka: V normě v čl. 5.2.9 je uvedena současná podmínka, že i přesto musí být splněno UN do vzdálenosti 2 m od vnějšího okraje podlahy. Toto je prakticky taky problém, ale už menší, než tepelně izolovat celou plochu podlahy na zemině (pokud současně splníme podmínku na tepelné ztráty). V aktuálně nové normě ČSN 73 0540-2, která by měla platit od 05/2025 (snad) je tato podmínka upravena tak, že dovolí volbu řešení různých způsobů okrajové tepelné izolace včetně možnosti pouze vnější svislé okrajové tepelné izolace spojitě navázané na tepelnou izolaci obvodového pláště.

Jak moc toto alternativní posouzení plnění požadavku na UN u podlah na zemině pomůže? Rovnou řekněme, že hodně. To ostatně plyne z následujícího grafu na příkladu čtvercové podlahy 100x100 m:

Ztráty jsou stanoveny dvěma možnými způsoby (dle obou stran výše uvedeného vztahu 1). Z grafu je patrno:

Výpočet dle ČSN EN ISO 13 370 vede u velkých podlah celoplošně tepelně izolovaných na úrovni UN obecně vždy k nižším tepelným ztrátám (u vnitřních návrhových teplot cca někde mezi 10°C a 5°C dochází ke změně, kdy výpočetní model dle ČSN EN ISO 13 370 vykazuje vyšší tepelnou ztrátu). Konkrétní teplota, kde se to láme záleží na ploše podlahy, poměru exponovaného obvodu podlahy, stanovování UN podlahy na zemině pro konkrétní návrhovou teplotu, vnitřní návrhové teplotě atd. (Pozn. v tomto případě byl uplatněn limit na činitel e1 na přepočet UN,20 pro odlišnou návrhovou teplotu UN dle vyhlášky 264/2020 Sb., i když zatím řešíme v tomto grafu ČSN 73 0540-2: 2011)
Ten rozdíl vytváří "polštář", který využijeme pro návrh podlahy na zemině bez celoplošné TI. Vždy ale musíme mít na paměti tu současnou podmínku na splnění UN v 2m pásu při obvodu podlahy dle ČSN 73 0540-2: 2011

Následující graf popisuje to samé, jen pro referenční podlahu s celoplošnou hodnotou UR. Ztráty jsou vypočteny dle obou metod:

U referenční budovy je podmínka pro tepelné ztráty podlahy na zemině MAX (ФT,R ; A * UR * (θi – 5)) (3)

Na následujícím grafu máme porovnání tohoto příkladu podlahy. Ztráty referenční (celoplošné UR) vč. té podmínky a ztráty hodnocené podlahy bez celoplošné tepelné izolace pouze s okrajovou tepelnou izolací v 2m pásu po obvodu na úrovni UN (tj. to minimum, co musíme učinit tak jako tak dle ČSN 73 0540-2: 2011). Ztráty hodnocené podlahy jsou spočítány dle ČSN EN ISO 13 370:

Nastavení tohoto limitu u referenční budovy nám pomáhá u velkých podlah na zemině, které nemůžeme celoplošně tepelně izolovat. Ve výsledku to pomáhá splnit požadavky na průměrný součinitel prostupu tepla Uem, aniž by to zatěžovalo ostatní obalové konstrukce nutností tepelně neizolovanou podlahu kompenzovat.

Dovětek k menším obytným objektům a vlivu tohoto limitu referenčních ztrát do zeminy:

Na jednu stranu se u hal vyřešil tento problém. Na druhou stranu se tak trochu "způsobil" u malých obytných objektů. Limitní referenční tepelná ztráta je také logicky použita pro výpočet potřeby tepla na vytápění referenční budovy. A jak známo výpočet dle ČSN EN ISO 13 370 u malých celoplošně tepelně izolovaných podlah (typicky třeba novostavby RD) vede k vyšší tepelné ztrátě. A tedy i k vyšší referenční měrné potřebě tepla na vytápění než "tradiční" výpočet s pomocí odhadované teploty přilehlé zeminy (často na úrovni 5°C). A od referenční potřeby tepla na vytápění se u obytných zón odvíjí redukce NPE, která je tím pádem o něco přísnější (vyšší). U ostatních typů staveb, se tento efekt neprojeví, protože tam redukce NPE je dána natvrdo bez ohledu na referenční měrnou potřebu tepla na vytápění.

Následující graf porovnává tepelné ztráty pro celoplošně tepelně izolovanou podlahu na úrovni UR čtvercového půdorysu 10x10 m stanovené dle obou metod. Pro referenční budovu se uvažuje vyšší hodnota (dle vztahu 3).

Výpočetní model tepelných ztrát dle EN ISO 13 370 vykazuje vyšší tepelné ztráty u malých objektů s celoplošnou tepelnou izolací podlahy na zemině (u podlah cca do 900 m2, záleží však na poměru stran a dalších vstupech). Tradiční postup při použití 5°C jako průměrné teploty přilehlé zeminy tyto ztráty naopak podhodnocuje. Kde je pravda?

Výpočet tepelných ztrát dle EN ISO 13 370 je vždy přesnější pro jakýkoliv případ, protože zohledňuje velikost podlahy, její poměr plochy a exponovaného obvodu, tepelný odpor podlahy, vliv okrajové tepelné izolace atd. Toto všechno se nám zohlednit v odhadované teplotě přilehlé zeminy určitě nepodaří. Takže liší-li se tyto dva výpočetní postupy z hlediska tepelných ztrát, jde to vždy na vrub nepřesného odhadu průměrné teploty přilehlé zeminy pro výpočet tradičním způsobem.

Porovnání "přesnosti" výpočtu tepelných ztrát dle EN ISO 13370 a "tradičního" postupu odhadováním teploty přilehlé zeminy najdete na následujících grafech na příkladu s vnitřní návrhovou teplotou 20°C (teplota v kruhu s černým pozadím uvádí průměrnou teplotu přilehlé zeminy, která vede ke stejné výši tepelných ztrát při užití tradičního výpočtu jako u výpočtu dle EN ISO 13 370 pro návrhovou zimní venkovní teplotu). Výsledky z 2D teplotního pole (níže v grafu zeleně) značí tepelné ztráty plynoucí z přesného vymodelování výseku podlahy, konkrétně její poloviny. Pro tento výsek se vypočítal činitel liniové tepelné vodivosti a následné přenásobil délkou exponovaného obvodu podlahy P (považováno za nejpřesnější z těch tří porovnávaných způsobů). Našel by se i čtvrtý způsob - modelování celé podlahy ve 3D programu. Ale to už bychom považovali za zbytečné. Nicméně lze předpokládat, že ztráty z výpočtu 3D teplotního pole by byly o něco nižší než z 2D teplotního pole, jelikož by zohlednil lépe tepelné ztráty v rozích podlahy.

Závěrem je třeba zdůraznit, že výše porovnáváme vždy jen tepelné ztráty v ustáleném stavu.

Skrýt článek

srpen 2024

Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb. Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
	29. 8. 2024 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.

Vkládání podpisu do PENB Vkládání podpisu do PENB
	13. 11. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.

Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
	28. 6. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.

Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1 Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
	13. 2. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1

HOD modul vystaven HOD modul vystaven
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.

Data pro hodinový výpočet Data pro hodinový výpočet
	11. 11. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.

ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.

Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše? Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
	26. 3. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.

Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
	24. 2. 2021 \| Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
	Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.

Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020 Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
	1. 12. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.

ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020 ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
	12. 11. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).

PROJEKTOVÁNÍ A BIM
PROJEKTOVÁNÍ A BIM

PROGRAMY PRO SPECIALISTY
PROGRAMY PRO SPECIALISTY

Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
	19. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.

Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.

FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb. FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
	3. 11. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.

PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
	29. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).

Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu
	16. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.

Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
	23. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.

Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.

Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
	11. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
	3. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.

EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.

EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

EN ISO 52 016-1: infiltrace EN ISO 52 016-1: infiltrace
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.

EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.

PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
	3. 4. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)

Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020 Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
	28. 1. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.

Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
	4. 11. 2019 \| Autor: Ing. Martin Varga
	S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)

Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
	27. 8. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)

Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
	3. 4. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.

Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část) Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
	3. 4. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.

Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
	4. 1. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.

Setkání EKIS 2017 Setkání EKIS 2017
	2. 10. 2017 \| Autor: Ing. Tomáš Kupsa
	MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.

Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
	20. 3. 2017 \| Autor: Ing.Martin Varga
	Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.