Omezit pro: 
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
Hlavní rozdíly spočívají v tom, že podle EN ISO 52016-1 (EN 16 798-7):

  •  stanovuje se "tlaková bilance" uvnitř zóny na základě zadaných vstupů
  •  na základě tlaku uvnitř zóny se stanoví výsledná infiltrace (kladná nebo záporná)
  •  změna zahrnutí vlivu infiltrace u přirozeného větrání
  • zavedení činitele "farg" pro "přesnost" přirozeného větrání
  • zavedení činitelů "fsys", "fctrl" a "epsilon" pro kvalitu řešení a vlastností VZT systému

Tyto změny si představíme podrobněji:

Hlavní změnou je, že se výše infiltrace nestanovuje již podle jednoho vzorce (viz článek zde), ale pomocí bilanční řešitelské soustavy dvou rovnic o dvou neznámých. Výsledkem je stanovení referenčního tlaku pz,ref v zóně a následně hmotnostní průtoky vzduchu do a ze zóny. V 1. rovnici platí, že součet hmotnostních toků vzduchu přiváděného do zóny a ze zóny se musí rovnat nule (pro objemy už to neplatí, protože odváděný a přiváděný vzduch do zóny má zpravidla odlišné teploty):

qm,V,SUP,dis + qm,V,ETA,dis + qm,V,arg,in +  qm,V,arg,out + qm,V,lea,in + qm,V,lea,out = 0  (67)
obecně: qm = ró,a * qV  (65,  66)

qm,V,SUP,dis (kg/m3) - hmotnostní tok nuceně přiváděného vzduchu do zóny
qm,V,ETA,dis (kg/m3) - hmotnostní tok nuceně odváděného vzduchu ze zóny
qm,V,arg,in (kg/m3) - hmotnostní tok přirozeně větraného vzduchu do zóny
qm,V,arg,out (kg/m3) - hmotnostní tok přirozeně větraného vzduchu ze zóny
qm,V,lea,in (kg/m3) - hmotnostní tok přiváděného vzduchu do zóny v důsledku netěsností obálky zóny
qm,V,lea,out (kg/m3) - hmotnostní tok odváděného vzduchu ze zóny v důsledku netěsností obálky zóny

Poznámka1: V rovnici (67) normy EN 16 798-7 byl vynechán hmotnostní tok nutný pro spalovací zdroje umístěné v zóně (a beroucí vzduch pro spalování ze zóny) a také hmotnostní toky plynoucí z větracích kanálků umístěných v zóně. Na první případ by měl reflektovat již průměrný objem větrání definovaný v profilu užívání. Druhý případ je "součástí" požadovaného objemu pro přirozené větrání. Průkaz ENB nestanovuje, jak "úspěšně" se pomocí různých projektovaných řešení daří nebo nedaří větrat požadovaný objem vzduchu, ale počítá vždy s požadovaným objemem vzduchu dle profilu. Zajištění požadované funkce je záležitostí projektu spolu s řádným užíváním budovy.

Druhou rovnicí v této soustavě je rovnice (6) pro zjištění referenčního tlaku v zóně "pz,ref" v  úrovni podlahy zóny, který slouží pro stanovení rozdílu tlaků, resp. pro výpočet objemových toků v rovnici (67):

pz,path,i = pz,ref - Ró,a,ref * h,path,i * g * Te,ref / Tz  (6)
pe,path,i = Ró,a,ref * Te,ref / Te * (0,50* cp,path,i * u,site^2 - hpath,i *  g)   (5)
delta p, path,i = pe,path,i - pz,path,i  (4)

pz,ref (Pa) - referenční tlak v zóně (v úrovni podlahy zóny)
delta p, path,i (Pa) - rozdíl tlaků mezi exteriérem a interiérem zóny pro danou část (netěsnost)
pz,path,i (Pa) - tlak v zóně pro danou část (netěsnost)
pe,path,i (Pa) -  tlak z exteriéru pro danou část (netěsnost)
Te, ref  (K)  - absolutní referenční teplota (20°C+273,15 K)
Tz (K) - absolutní teplota v zóně (ze zadání = výpočtová teplota v zóně v °C+273,15 K)
Te (K) - absolutní teplota  v exteriéru (z vybraných klimadat = exteriérová teplota v °C+273,15 K)
g (m/s2) - gravitační konstanta 9,81
Ró,a,ref (kg/m3) - objemová hmotnost pro referenční teplotu a nadmořskou výšku
h,path,i (m) - výška podlahy zóny (budovy) nad terénem (ze zadání)
u,site (m/s) - rychlost větru v exteriéru v místě budovy v úrovni zóny (výpočtově stanoveno pomocí koeficientů pro zohlednění topografie terénu a rychlosti větru WV u vybraných klimadat. Koeficienty uvažovány paušálně dle B.3.4. Rychlost větru WV viz článek ke katalogu klimadat zde)
cp,path,i (-) - tlakové koeficienty typů konstrukcí resp. netěsností v nich pro vystavení účinkům větru, závisí na způsobu provětrávání (křížné provětrávání ANO/NE), na výšce zóny,  na výšce podlahy zóny nad terénem a na zastínění zóny (budovy) vůči účinkům povětrnosti, viz tab B.7 a B.8.

Vstupními hodnotami do těchto rovnic jsou:

  • Požadovaný objem vzduchu (odvíjí se dle zvoleného profilu užívání)
  • U části požadované výměny vzduchu přirozeným větráním jeho přesnost vyjádřená součinitelem farg.
  • U části požadované výměny nuceným větráním vliv řízení a technického stavu VZT
  • Teploty přiváděného a odváděného vzduchu do zóny
  • Infiltrace

Požadovaný objem větrání (Vnd = qV,ODA,reg) vychází z přiřazeného profilu k zóně. Může být zadán násobností výměny vzduchu (1/h) nebo v (m3/h) vztažených k 1m2 vnitřní podlahové plochy nebo v (m3/h) vztažených na osobu. Průměrná obsazenost (počet osob) v zóně je také uvedena v profilu užívání zóny. Nutno zdůraznit, že požadovaný objem větrání pro výpočet ENB se považuje vždy za průměrný pro daný výpočetní krok! Nejedná se o návrhové hodnoty (na které je například dimenzováno VZT zařízení), pokud nespočívá typické užívání zóny kontinuálně v provozu na úrovni návrhových hodnot  (to v praxi téměř není).  Všechny tři způsoby zadání průměrného požadavku na výměny vzduchu by měly vést ke stejné hodnotě. V případě, že tomu tak není, je nutné v profilu užívání vybrat max nebo min hodnotu požadavku plynoucího z těchto různých způsobu zadání. Podrobně je to popsáno zde.

V zadání lze volit, z jaké části je požadovaný průměrný objem větrání zóny zajišťován přirozeným větráním a z jaké části nuceným větráním. V krajních polohách je buď plně přirozené větrání, nebo plně nucené větrání. U požadované výměny vzduchu zajišťovaného přirozeným větráním je dle normy EN 16 798-7 použit jednoduchý výpočet požadovaného měněného objemu vzduchu dle čl. 6.4.3.5.3, ve kterém se požadovaný objem větraného vzduchu přenásobuje součinitelem farg. U nuceného větrání je požadovaný objemový tok přenásobován součiniteli fctrl, fsys a epsilon,V:

qV,arg,in = (Ró,a,ref / Ró,a,e) * farg * qV,ODA,req  (42)
qV,arg,out = - (Ró,a,ref / Ró,a,z) * farg * qV,ODA,req  (43)
qV,VZT, req = (fctrl * fsys) / epsilon,V * qV,ODA,req  (9)
qV,SUP, dis = (Ró,a,ref / Ró,a,e 1)) * fV,rc * qV,VZT,req  (-)
qV,ETA,dis = - (Ró,a,ref / Ró,a,z) * fV,out * fV,rc * qV,VZT,req  (-)

qV,arg,in (m3/h) - objemový tok přirozeně větraného vzduchu do zóny
qV,arg,out (m3/h) - objemový tok přirozeně větraného vzduchu ze zóny
qV,ODA,req=Vnd (m3/h) - objemový tok požadovaného objemu větrání zóny připadající na přirozené větrání
qV,VZT,req (m3/h) - objemový tok požadovaného objemu větrání zóny připadající na nucené větrání
Ró,a,ref (kg/m3) - referenční objemová hmotnost vzduchu stanovená pro úroveň mořské hladiny a 20°C.
Ró,a,e (kg/m3) - objemová hmotnost vzduchu pro exteriérovou teplotu
Ró,a,z (kg/m3) - objemová hmotnost vzduchu pro teplotu v zóně
fV,rc (-) - činitel recirkulace u VZT
fV,out (.) -  činitel násobku odváděného vzduchu VZT ze zóny (=1 - rovnotlaká, < 1,00 - přetlaková, >1.00 podtlaková)
farg (-) - součinitel "přesnosti" objemu přirozeného větrání 2)
fctrl (-) - součinitel kvality řízení nuceného větrání, tab B.4 3)
fsys (-) - součinitel kvality systému VZT (těsnost), tab B.5 3)
epsilon,V - součinitel efektivity nuceného větrání, dle B.3.3.7 = 1,00. 3)

1) Poznámka k rovnici: Zde prakticky záleží, zda-li vzduch do zóny pomocí VZT je předehříván či nikoliv, či je instalována rekuperace či nikoliv. V aktuálním stavu SW ENERGETIKA je zatím ve všech případech uvažováno pro další nekomplikování už tak složitého výpočtu infiltrace u objemu vzduchu nutného pro větrání (přiváděného do zóny) s jeho teplotou rovno teplotě exteriéru.

Hodnoty činitelů u VZT 3):


2) Poznámka k novému součiniteli farg: Pro účely hodnocení ENB musíme použít pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení požadovaný objem větrání plynoucí z přiřazeného profilu užívání přiřazeného k zóně = > farg=1.00. Pokud je zóna větrána jen přirozeně například otevíráním oken, tak se předpokládá, že minimálně požadovaný objem větrání lze tímto způsobem zajistit vždy  (pokud budeme pravidelně otevírat okna).  Otázkou však je, jestli tímto způsobem není větráno nadbytečně. Norma ohledně tohoto součinitele odkazuje na přílohu B.3.3.8, kde se uvádí, že by měl být definován na národní úrovni. Standardní hodnotu doporučuje pak uvažovat na úrovni farg=1,80. V ČR zatím NA příloha této normy, která by toto upravovala, není.  Přesto doporučujeme uvažovat ve výpočtech hodnotu farg=1,00, aby byla zachována logika hodnocení ENB. Průkaz ENB nehodnotí, zda-li reálně je při užívání budovy požadované výměny dosaženo a případně jak přesně, jen stanovuje potřebu tepla (popř. chladu),  která by byla potřeba, kdyby se větralo přesně dle požadavku (profilu). Praxe většinou ukazuje, že při větrání závisejícím na uživateli (otevírání oken) není požadovaná výměna dodržena (je nižší). A to nejen přes den, ale u obytných budov především v noci, kdy by bylo potřeba pravidelně větrat v kratších časových intervalech, než je délka spánku (týká se především topného období, kdy ne vždy lze z hlediska tepelné pohody nechat kontinuálně pootevřené okno pro větrání). V SW je tato hodnota vždy přednastavena na 1,00 do doby, pokud ji uživatel záměrně nezmění. Měnit tuto přednastavenou hodnotu nedoporučujeme.



3) Poznámka k novým součinitelům fctrl, fsys, epsilon: Pro účely hodnocení ENB musíme použít pro výpočet potřeby tepla na vytápění a chladu na chlazení požadovaný objem větrání plynoucí z přiřazeného profilu užívání přiřazeného k zóně = > (fctrl * fsys) / epsilon,V =1.00. Jsme si vědomi, že způsob řízení a technický stav VZT má vliv na objem větrání, nicméně tyto parametry nejsou pro referenční budovu stanoveny. A tak hodnocená budova se těmito koeficienty vůči referenční nijak nevymezuje. Proto v SW jsou tyto hodnoty vždy přednastaveny na 1,00 do doby, pokud ji uživatel záměrně nezmění. Měnit tyto přednastavené hodnoty nedoporučujeme.

Poznámka: Stále  platí, že v SW není nijak kontrolováno, zda větraným objemem vzduchu dopravovaným do zóny VZT lze pokrýt požadovanou tepelnou ztrátu v případě, že dopravovaný vzduch je ve VZT ohříván (toto ověření náleží projektové dokumentaci). V zadání lze zohlednit výši cirkulačního vzduchu v důsledku přenesení vyššího tepla do zóny ohřátým vzduchem pomocí činitele fV,rc. Opět ale i zde platí, že jde o součinitel recirkulace průměrný za daný výpočetní krok (může se tedy jednat o odlišnou hodnotu recirkulace, než je uvedena v projektu pro extrémní návrhový stav)!


Výše infiltrace obálkou zóny je především závislá na zadané těsnosti obálky zóny n50 nebo q50. Hodnota n50 (1/h) představuje naměřenou nebo v projektu předepsanou násobnost výměny vzduchu netěsnostmi obálky zóny (budovy) při tlakovém rozdílu 50 Pa. Pro RD a menší BD jsou již poměrně notoricky známé hodnoty n50 představující kvalitní řešení nebo nekvalitní řešené obálky zóny (budovy). Tyto hodnoty jsou však nepoužitelné pro ostatní typy staveb (velké stavby, haly apod.), kde bychom se pohybovaly v podstatně nižších intervalech hodnot n50, které by však již neměly vypovídací hodnotu vzhledem k obecně statistické odchylce měření. Proto byla v zadání zavedena i hodnota měrné průvzdušnosti obálky zóny (budovy) q50 (m3/hm2). Mezi nimi je pro účely SW jednoznačný vztah:

q50 = n50 * Vint  / SUMA Aext  (-)
n50 = q50 * SUMA Aext  /  Vint (-)

q50 (m3/hm2) - měrný objemový tok obálkou zóny (budovy)
n50 (1/h) - násobnosti výměny vzduchu v zóně (budově) vlivem netěsností v obálce zóny (budovy)
Vint (m3) - objem vzduchu v zóně (budově)
SUMA A ext (m2) -  suma ploch konstrukcí zóny (budovy) přilehlých k exteriéru

Pro výslednou výši infiltrace (krom hodnoty těsnosti obálky zóny n50, resp. q50) má také vliv - vstupuje do výpočtu:

  • míra zastínění budovy vůči účinkům povětrnosti (nízká, střední, vysoká)  - formulář zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE
  • způsobu provětrávání zóny (zda-li je v zóně umožněno "křížné" provětrávání či nikoliv) - formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY (upozorňujeme, že tato volba má po hodnotě n50,resp. q50 zásadní vliv na výši infiltrace, více zde)
  • výška podlahy zóny nad terénem - formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY
  • průměrná výška zóny - formulář zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY
  • průměrná rychlost větru - katalog KLIMADAT
  • poměr ploch obvodových a střešních konstrukcí pro stanovení jejich příspěvku u infiltrace - formulář zadání PLOCHY

Poznámka: První dva body jsou zohledněny svým způsobem i v EN ISO 13790 (viz koeficienty e a f na základě zastínění vůči účinkům povětrnosti a počtu exponovaných výplní). Další body jsou již specifické jen pro postup výpočtu dle EN 16 798-7. Rychlost větru WV je uvažována z katalogu klimadat vybraných pro hodnocenou budovu. Pokud není tento údaj ve vybraných datech k dispozici, uvažuje se standardní průměrná rychlost 10 m/s (viz článek popisující nový katalog klimadat zde)

Poznámka: Podrobný výčet stanovení infiltrace zde vypisovat pro jeho objemnost nebudeme - odkazujeme na čl. 6.4.3.6.1. a  B.3.3.12 až 16 v EN 16 798-7. Uvedeme pouze princip: Výsledná infiltrace je velmi závislá na rozložení netěsností v obálce zóny. Jelikož toto lze těžko předpovídat, uvádí tab. B.12 paušální rozdělení netěsností mezi "střechu" a "obvodové konstrukce" v poměru jejich ploch. U části obvodových konstrukcí pak vždy uvažuje 1/4 netěsností na návětrné straně v 25% a v 75% výšky zóny a dtto na závětrné straně. U části střech není její netěsnost nijak rozdělena (není třeba). Tabulka B.7 (popř. B.8) pak stanovuje tlakové koeficienty "cp,pathi,i" pro tyto dílčí netěsnosti svislých konstrukcí na návětrné a závětrné straně a střechu, a to podle toho, zda-li je umožněno křížné provětrávání zóny či nikoliv, typu zastínění budovy vůči účinkům povětrnosti, podle výšky zóny a sklonu střechy.


Protokol mezivýsledků:
Při výpočtu dle normy EN ISO 52016-1 je v sekci výsledky v protokolu mezivýsledků uvedena u zón s požadovanou teplotou prostředí tabulka s výčtem hodnot výsledků pro výpočet referenčního tlaku v zóně a výše infiltrace. A to jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení pro každý výpočetní krok.

Poznámka7: Objemy vzduchu uváděné v této tabulce jsou vždy vztaženy k referenční teplotě 20°C.

Závěrem:
Dle zastřešující normy EN ISO 52016-1 a prováděcí normy EN 16 798-7 se v SW jinak stanovuje výše infiltrace pro výpočet potřeby tepla a chladu než dle EN ISO 13790 a prováděcí normy EN ISO 17 389.

Ke změně zahrnutí vlivu infiltrace došlo především u přirozeného větrání, kde nově se infiltrace přičítá vždy (nabývá-li kladných hodnot!). Je vhodné rozlišit jaké části celkově větraného vzduchu je dosaženo cíleně otevřením oken (požadavek) a jaké části nežádoucí infiltrací (netěsnosti), která se děje vždy. Dříve předpokládaný fakt, že uživatelské "dovětrávání" otevíráním výplní nad úroveň nežádoucí infiltrace (vlivem netěsností) pro dorovnání hodnoty požadovaného větrání, je poněkud velmi teoretický. U postupu dle původní EN ISO 13 789, resp. 13 790 také nemohla hodnota infiltrace vyjít záporná, což nemusí odpovídat v některých případech skutečnosti (např. přetlakové větrání).

Při výpočtu dle EN ISO 16 798-7 se výše infiltrace teprve vypočítá na základě zadaných vstupů. Její výše dle konkrétního zadání vyjde buď záporná, tzn. netěsnostmi je odváděn vzduch ze zóny do exteriéru (pak je její objem pro výpočet potřeb roven nule), nebo vyjde kladná a pak se zahrne do objemu vzduchu, který je nutno ohřát na požadovanou teplotu v zóně. V případě nuceného větrání nikdy nemůže být na tento objem "kladné" infiltrace (z exteriéru do zóny) uplatněna účinnost rekuperace VZT.

Nově přidané koeficienty v zadání farg (pro přirozené větrání) a fctrl, fsys a epsilon,V (pro nucené větrání u VZT jednotky) doporučujeme nechat přednastavené na hodnotě 1,00. Vysvětlení viz poznámky 2 a 3 výše.

EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
prosinec 2015
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
duben 2014
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.