DEKSOFT | Legislativa, normy

Omezit pro:

říjen 2025

PENB dle 78/2013 vs. PENB dle 264/2020 (resp. 222/2024) Sb. PENB dle 78/2013 vs. PENB dle 264/2020 (resp. 222/2024) Sb.
	21. 10. 2025 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Už je to více než 10 let, co byly zpracovány poslední PENB dle vyhlášky o ENB č. 78/2013 Sb. Platnost PENB je obecně omezená zákonem na maximální dobu 10 let. Tyto PENB se nyní průběžně obnovují dle aktuálně platné vyhlášky o ENB č. 264/2020 ve znění změny 222/2024 Sb. Tento článek má za úkol laicky vysvětlit rozdíly mezi PENBy zpracovanými dle obou vyhlášek z pohledu příjemce takového průkazu. A také něco málo o funkci PENB.

Průkaz dle vyhlášky o ENB č. 78/2013 Sb., resp. jeho "štítek":

"štítek" byl dvoustránkový
na první straně se zobrazovala měrná spotřeba energie v kWh/(m2.rok) - (na obr. č. 1) - hlavní ukazatel ENB
na první straně se zobrazovala měrná spotřeba primární neobnovitelné energie v kWh/(m2.rok) - (na obr. č. 2)
na druhé straně se zobrazovala hodnota průměrného součinitele prostupu tepla v W/(m2.K) obálky budovy (na obr. č. 3)

Na 2. straně najdeme také koláčový graf použitých paliv resp. energonositelů budovou, měrné hodnoty spotřeby energie pro dílčí hodnocená místa spotřeby (vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu TV, umělé osvětlení). Všechny měrné hodnoty mají i údaj (na pozadí bílé šipky) jaké hodnoty by dosáhly, pokud by byla provedena doporučená opatření navržená v PENB.

Průkaz dle vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb. (vč. změny 222/2024 Sb.), resp. jeho "štítek":

"štítek" je jednostránkový
měrná spotřeba primární neobnovitelné energie v kWh/(m2.rok) - (na obr. č. 1) - hlavní ukazatel ENB
měrná spotřeba energie v kWh/(m2.rok) - (na obr. č. 2)
průměrný součinitel prostupu tepla v W/(m2.K) obálky budovy (na obr. č. 3)

Ve "štítku" také najdeme koláčový graf použitých paliv resp. energonositelů budovou, měrné hodnoty spotřeby energie pro dílčí hodnocená místa spotřeby (vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu TV, umělé osvětlení). Údaje o navrhovaných opatřenách najdeme již jen v protokolu PENB.

Ve "štítku" navíc najdeme také měrnou hodnotu potřeby tepla na vytápění v kWh/(m2.rok) - to je hlavní předpoklad pro pasivní, resp. nízkoenergetickou výstavbu (např. za pasivní RD se uvažuje dům od měrné potřeby tepla na vytápění 20, resp. 15 kWh/(m2.rok))

Jakým způsobem (ne)můžeme porovnávat jednotlivé "štítky" obou PENBů, vystavíme-li oba PENB na totožný objekt?

orientačně můžeme porovnat měrné spotřeby energie (viz č. 1 na "štítku dle "78" a viz č. 2 na "štítku" dle "264") - tyto hodnoty by měly být velmi podobné, případně stejné (záleží jaké všechny systémy byly zadány apod.)
můžeme porovnat hodnotu průměrného součinitele prostupu tepla (viz č. 3 na "štítku dle "78" a viz č. 3 na "štítku" dle "264") - tyto hodnoty by měly být velmi podobné, případně stejné (záleží kolikazónový model jsme měli apod.)
porovnat měrné spotřeby primární neobnovitelné energie (viz č. 2 na "štítku dle "78" a viz č. 1 na "štítku" dle "264") nelze, protože obě vyhlášky přiřazovaly k použitým palivům, resp. energonositelům jiné hodnoty faktoru primární neobnovitelné energie (např. pro elektřinu ze sítě faktor fNPE = 3,0 dle "78" a fNPE=2,6 dle "264", resp. fNPE=2,1 dle "222")
Pokud se musela inzerovat klasifikační třída hlavního ukazatele ENB při prodeji, tak u PENB dle "78" se inzerovala měrná spotřeba energie, kdežto u PENB dle "264" měrná spotřeba primární neobnovitelné energie! Z tohoto důvodu nešlo "písmenka" klasifikační třídy mezi sebou jednoduše porovnat mezi objekty, pokud byl pro každý z nich zpracován PENB dle jiné vyhlášky! Porovnávali bychom tak jablka s hruškami.
Další rozdílnost je v tom, že klasifikační stupnice referenční budovy, vůči které hodnocenou budovu klasifikujeme byla jiná dle vyhlášky "78" než je dle vyhlášky "264". Ve vyhlášce "78" jsme klasifikovali vůči nové referenční budově. Ve vyhlášce "264" klasifikujeme vůči referenční budově s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB = near zero energy building). Referenční nová budova byla samozřejmě benevolentnější než referenční NZEB. Referenční budova obecně představuje optimální (energeticko-ekonomické) požadavky na novostavby platné pro dané období platnosti vyhlášky o ENB. Porovnávat písmena dosažené klasifikace navzájem skrz průkazy nelze. Porovnávali bychom opět jablka s hruškami (liší se klasifikační stupnice jak vlivem jiné použité referenční budovy, tak navíc i vlivem jiného rozvržení jednotlivých klasifikačních stupňů ve vyhláškách).

Protokoly PENB:

Odlišnostem protokolů PENB se v tomto článku věnovat nebudeme. V podstatě jsou úplně jiné. Jen uvedeme, že u vyhlášky "264" došlo k zásadnímu posunu směrem k vypovídající hodnotě pro příjemce PENB (více barevných grafů).

příklad vybraných stránek protokolu PENB dle "78"

příklad vybraných stránek protokolu PENB dle "264"

Co se v PENB hodnotí?

V PENB se hodnotí spotřeba energie a její primární neobnovitelná složka jen za hodnocená místa spotřeby. A ty jsou: vytápění, chlazení, nucené větrání, úprava vlhkosti vzduchu, příprava TV, umělé osvětlení. V PENB se nezobrazuje a ani nijak nehodnotí spotřeba energie pro zařizovací spotřebiče a/nebo výrobní technologii. Z tohoto důvodu je třeba měrnou spotřebu energie uváděnou v PENB chápat pouze jen jako část celkové spotřeby hodnocené budovy.

V PENB jsou měrné spotřeby vztažené k 1m2 energeticky vztažné podlahové plochy hodnocené budovy. Za energeticky vztažnou podlahovou plochu je uvažována celá podlahová plocha z vnějších rozměrů (tj. vymezená vnějším lícem fasád). Do podlahové plochy v PENB se zahrnuje jen podlahová plocha zón s požadavkem na teplotu. Nezahrnuje se do ní podlahová plocha nevytápěných prostor!

Jak se PENB hodnotí?

Podrobný předpis, jak se PENB hodnotí udávají zmíněné vyhlášky o ENB, jež jsou prováděcím předpisem k zákonu "406" o hospodaření energií. A který zase transponuje požadavky směrnice EU o energetické náročnosti budov (tzv. EPBD). Prováděcí vyhláška se odkazuje na mnoho norem pro výpočet ENB. I kdybychom nebyly součástí EU, byly by požadavky obdobné, jelikož odráží vždy obecné poznání.

Je důležité vědět, že v PENB se hodnotí pouze výše zmíněná místa spotřeby. A to za normativních vnější i vnitřních okrajových podmínek. Normativními vnějšími okrajovými podmínkami jsou jednotná dlouhodobá průměrná klimadata pro území ČR (pro drtivou většinu území republiky jsou reálná klimadat odlišná cca do plus, mínus 15%). Proto stejný hodnocený objekt v PENB bude mít stejnou "normativní" výpočtovou měrnou spotřebu energie, ať již reálně stojí v nížině u Labe nebo na hřebeni v Krkonoších. Vnitřními normalizovanými okrajovými podmínkami míníme standardizované profily užívání budov. Typicky pro RD a BD jsou tyto profily jednotné a nelze je pro hodnocení měnit. U ostatních budov se používá profil jejich typického užívání dle předpokládaného typu provozu. Z tohoto důvodu se nejvíce reálně spotřebě přibližuje spotřeba v PENB u BD a následně u RD (stále musíme mít ale na paměti, že orientačně můžeme porovnat s výpočtovou spotřebou v PENB jen tu část fakturační spotřeby, která byla zjištěna resp. naměřena jen za hodnocená místa spotřeby v PENB. A to ještě s přihlédnutím k odlišným klimadatům použitým pro výpočet a reálně panujících za období, za které máme změřenou spotřebu).

Dozvím se z PENB kolik zaplatím za provoz budovy?

Přímo nikoliv! PENB neřeší provozní náklady! Ale je zcela logické, že část provozních nákladů na provoz budov představuje spotřeba hodnocených míst spotřeby. A je také zcela logické, že provozní náklady jsou přímo závislé na výši spotřeby, typu použitého paliva, resp. energonositele a jednotkové ceně za použitý typ energonositele.

Takže pokud jsme zběhlí v cenách energií, můžeme si orientační roční platby za spotřebu energií (za hodnocená místa spotřeby v PENB) odvodit z koláčového grafu dodané energie. V něm jsou uvedeny spotřeby jednotlivých energonositelů použitých v budově. Z pohledu plateb za energie: čím větší podíl žluté barvy, tím nejlépe. Protože energie okolí je zdarma. Energii okolí "čerpá" např. tepelné čerpadlo (teplota), fotovoltaické panely (solární záření), solární termické panely (solární záření). Nebo čím větší podíl levnějšího energonositele, než dražšího, tím lépe.

V tomto případě - viz níže - bychom za roční provoz objektu zaplatily: energie okolí - 7,1 MWh/rok * 0 Kč/MWh + elektřina ze sítě 4,1 MWh/rok * např. 10 000,- Kč/MWh = 0 + 41 000 = 41 tis Kč. K tomu je ovšem třeba přičíst samozřejmě náklady na nehodnocenou spotřebu (zařizovací spotřebiče, případně výrobní technologie). A také je třeba vědět, že hodnocená spotřeba je stanovena pro normalizované okrajové podmínky výpočtu. A tak v závislosti jak se reálná klimadata a skutečný profil provozu liší od normalizovaných vstupů, může se lišit i reálná spotřeba za hodnocená místa spotřeby od této výpočtové normalizované spotřeby za hodnocená místa spotřeby.

K čemu PENB slouží?

Požadavky na stavby tu byly vždy. Jen v důsledku poznání roste jejich "okruh" a zvyšuje se apel na regulaci v důsledku neustále narůstajících nároků na zajištění požadovaných funkcí. Ty nároky rostou jak kvalitativně, tak zejména kvantitativně (řečeno gastronomickou terminologií: stále narůstá počet strávníků, kteří se musí podělit o jeden stále stejně veliký koláč). A tak požadujeme odolnost a trvanlivost konstrukcí (statika, protipožární bezpečnost, stavebně fyzikální chování konstrukcí - vlhkostní chování, povrchové teploty ..., akustické vlastnosti), kvalitní vnitřní klima (teploty, výměny vzduchu, osvětlenost ....) i kvalitní a udržitelné vnější klima (blízké - emise, imisní zátěž aj. i globální - stav globálního klimatu aj.) a nízké/udržitelné čerpání zdrojů. S posledními požadavky souvisí požadavky na nízkou energetickou náročnost a bezpečnost dodávek energie v souvislosti s energetickou hospodárností nejen při pořízení stavby, ale i během jejího provozu. To prokazujeme aktuálně pomocí PENB, jehož požadavky nastavuje referenční budova, jejíž parametry jsou stanoveny právě na základě principu optimální energeticko-ekonomické hospodárnosti. V PENB se tak promítají i nároky na primární neobnovitelnou energii. Požadavky jsou nastaveny tak, aby stavby byly úsporné a současně docházelo postupně k přechodu z dominantního podílu fosilních paliv k trvale udržitelným zdrojům energie bez významných negativních vedlejších účinků na blízké okolí i globální klima.

V důsledku výše uvedeného "klepe na dveře" další požadavek - vliv celého životního cyklu budovy (výstavba, provoz, demolice nebo konverze) na globální klima. Což se bude hodnotit tzv. měrným ekvivalentním množstvím CO2. Čili do hodnocení se nově promítne i svázaná energie, resp. CO2 svázané s výrobou a dopravou použitých stavebních materiálů, vygenerované CO2 při provozu budovy a při následné demolici nebo konverzi hodnocené budovy.

A co myslíte Vy, jaké další požadavky na budovy budou kladeny ve vzdálenější budoucnosti? Zajisté budou! Představme si, jak o současných požadavcích na budovy spekuluje třeba takový stavitel románské rotundy :-).

Skrýt článek

září 2025

Typ nevytápěného prostoru v ČSN 73 0540-2: 2025 Typ nevytápěného prostoru v ČSN 73 0540-2: 2025
	5. 9. 2025 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V požadavkové normě ČSN 73 0540-2 platné od 1.9.2025 se vyskytla variantní možnost uplatňování požadavku (přísnější a mírnější) na konstrukce oddělující vytápěný prostor od nevytápěného prostoru. Volba požadavku je závislá na typu nevytápěného prostoru. Jak typ nevytápěného prostoru stanovit je uvedeno v tomto článku.

ENERGETIKA verze 8.0.6. ENERGETIKA verze 8.0.6.
	8. 7. 2025 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Byla vydána verze programu ENERGETIKA 8.0.6. Níže popíšeme, co je nového.

Limit tepelných ztrát podlahy na zemině u referenční budovy Limit tepelných ztrát podlahy na zemině u referenční budovy
	3. 4. 2025 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku podrobněji vysvětleníme, jak se tento limit projevuje ve výpočtu referenční budovy jak na straně výpočtu referenčního průměrného součinitele prostupu tepla, tak na straně referenční potřeby tepla/chladu.

Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb. Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
	29. 8. 2024 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.

Vkládání podpisu do PENB Vkládání podpisu do PENB
	13. 11. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.

Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
	28. 6. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.

Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1 Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
	13. 2. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1

HOD modul vystaven HOD modul vystaven
	26. 1. 2023 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.

Data pro hodinový výpočet Data pro hodinový výpočet
	11. 11. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.

ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
	14. 1. 2022 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.

Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše? Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
	26. 3. 2021 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.

PROJEKTOVÁNÍ A BIM
PROJEKTOVÁNÍ A BIM

PROGRAMY PRO SPECIALISTY
PROGRAMY PRO SPECIALISTY

Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
	24. 2. 2021 \| Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
	Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.

Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
	19. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.

Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020 Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
	1. 12. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.

ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020 ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
	12. 11. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).

FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb. FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
	3. 11. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.

PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
	29. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).

Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu
	16. 10. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.

Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
	23. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.

Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.

Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
	16. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.

Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
	11. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
	3. 6. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.

EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.

EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.

EN ISO 52 016-1: infiltrace EN ISO 52 016-1: infiltrace
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.

EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
	27. 5. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.

PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
	3. 4. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)

Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020 Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
	28. 1. 2020 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.

Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
	4. 11. 2019 \| Autor: Ing. Martin Varga
	S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)

Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
	27. 8. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)

Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
	3. 4. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.

Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část) Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
	3. 4. 2018 \| Autor: Ing. Martin Varga
	V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.