Omezit pro: 
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
Vzory tabulek v protokolu PENB:











Příloha č. 1 vyhlášky o ENB (78/2012 Sb. ve znění vyhlášky 230/2015 Sb.) stanovuje v tab. 1 u referenční budovy výpočet spotřeby energie na vytápění s tepelným zdrojem o referenční  účinnosti ηH,gen,R = 80%, pro přípravu teplé vody předepisuje referenční účinnost vyšší ηW,gen,R = 85%. Protože jsou tyto účinnosti použity pro výpočet spotřeby energie budovou za jeden rok, logicky z toho vyplývá, že tyto účinnosti jsou průměrnými účinnostmi sezónními. Tyto hodnoty slouží u referenční budovy pro stanovení referenční spotřeby energie na vytápění a přípravu TV, vůči kterým je pak porovnávána hodnocená budova. Tyto referenční hodnoty sezónní účinnosti se objevují v také tabulkách b.1.a) a b.5.a) v tučně vyznačeném řádku "referenční budova".







V tabulkách b.1.b) a b.5.b) se porovnává hodnota účinnosti dodatečně instalovaného tepelného zdroje s referenční účinností tepelného zdroje pro dodatečnou instalaci (výměnu) v již stávající (dokončené) budově. Tento parametr je závazný, tj. musí se splnit v případě, kdy změnu dokončené budovy posuzujeme pouze podle §6 odstavce 2 písmene c) vyhlášky o ENB tj. změna stavby je vyhovující pokud měněný tepelný zdroj splňuje minimálně referenční požadavky dle tab. 3 přílohy 1 vyhlášky.





POSOUZENÍ S REFERENČNÍM POŽADAVKEM PRO TEPELNÉ ČERPADLO:

Z tab. 3, resp. poznámky 3) pod tabulkou vyplývá, že u dodatečně instalovaného tepelného čerpadla do hodnocené budovy se posouzení vůči referenčnímu požadavku v tab. b.1.b) a b.5.b) provádí vždy pro jmenovitý topný faktor tepelného čerpadla na základě zkušebních teplotních podmínek dle ČSN EN 14 511-2. Pro všechny tepelná čerpadla bez ohledu na typ nízkopotenciálního zdroje tepla je požadovaný referenční topný faktor COP,H,gen,R= 3,00.

Naopak pro výpočet spotřeby energie na vytápění, popř. ohřev TV - viz tab. b.1.a) a b.5.a), je nutno u hodnocené budovy v případě tepelného čerpadla použít sezónní topný faktor tepelného čerpadla na základě skutečných průměrných podmínek působení. Z toho jednoznačně vyplývá, že u tepelného čerpadla NEMOHOU BÝT TOPNÉ FAKTORY UVEDENÉ V TAB.  b.1.a) a b.1.b) shodné s topným faktorem uvedeným v tabulkách b.5.a) a b.5.b)!

Toto porovnání topných faktorů mezi dodatečně instalovaným tepelných čerpadlem a mezi referenčním požadavkem je jednoznačně prokazatelné (doložitelné), protože každé tepelné čerpadlo musí být dle normy ČSN EN 14 511-2  změřeno a v technických podkladech uveden topný faktor pro zkušebních normové (teplotní) podmínky.

POSOUZENÍ S REFERENČNÍM POŽADAVKEM PRO KONVENČNÍ TEPELNÝ ZDROJ ("KOTEL"):

U konvenčního tepelného zdroje je referenční požadavek pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj pro vytápění ηH,gen,R = 80%. Jak tuto hodnotu chápat? Je to referenční požadavek na sezónní tepelnou účinnost nebo jmenovitou? Na toto nepodává vyhláška o ENB resp. tab. 3 jednoznačnou odpověď. Nezbývá, než se rozhodnout pro jednu z možností (viz úhly pohledu A až C níže). Pak si ale také musíme položit otázku, jak toto prokázat.

Úhel pohledu A:
Od začátku platnosti vyhlášky o ENB se tato referenční hodnota účinnosti tepelného zdroje považuje za sezónní. Pak samozřejmě nejen obě referenční hodnoty sezónní účinnosti, ale i obě účinnosti zadaného zdroje tepla v tabulkách b.1.a) a b.1.b) musí být shodné. Analogicky i v tabulkách pro TV. Pak to ale mělo být napsáno v poznámce pod touto tabulkou a bylo by to bez těchto "debat". V tomto případě určitě není relevantním argumentem tvrzení, že se jednoznačně jedná v tab. 3 také o referenční sezónní účinnost, protože jde o stejné číslo jako v tab. 1. Otázkou je prokazatelnost splnění požadavku v tabulkách b.1.b) a b.5.b). To lze jedině tak, že pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj budeme uvažovat v těchto tabulkách jeho sezónní účinnost odpovídající danému typu z tabulek dle TNI 73 0331. Nebo si ji samozřejmě "komplikovaně" spočítat dle příslušné normy (ČSN EN 15 316-4-1 a 2) pro daný typ tepelného zdroje.

Úhel pohledu B:
Pokud se u tepelných čerpadel vyžadovalo porovnání topných faktorů pro normové zkušební podmínky, tak tomu odpovídající ekvivalent by bylo porovnání jmenovitých účinností u konvenčních tepelných zdrojů. A proto hodnota v tab. 3 byla spíše považována za referenční jmenovitou účinnost tepelného zdroje. Poté šlo tyto hodnoty referenčního jmenovitého požadavku a údaje jmenovité účinnosti v technické zprávě kotle prokazatelně porovnat v tabulkách b.1.b), resp. b.5.b). Z logiky tohoto předpokladu tak nemůže být stejná hodnota účinnosti v tabulce b.1.a) (sezónní) a v tabulce b.1.b) (jmenovitá). Analogicky i pro tabulky pro ohřev TV. Do 26.9.2015 byla povinnost uvádět u konvečních zdrojů tepla (kotlích) jmenovitou tepelnou účinnost.

Úhel pohledu C (možný až později po 09/2015):
Po 26.9.2015 v souvislosti s požadavkem na uvádění sezónní účinnosti u nových "kotlů", je k dispozici "štítkový" údaj o normové klasifikační třídě sezónní účinnosti zdroje.  A proto hodnota v tab. 3 by mohla být považována za referenční normovou (štítkovou) sezónní účinnost tepelného zdroje. Poté by šlo tyto hodnoty referenčního požadavku a údaje "štítkové" sezónní účinnosti v technické zprávě kotle porovnat v tabulkách b.1.b), resp. b.5.b). Pokud bychom uvažovali tuto štítkovou sezónní hodnotu účinnosti metodicky podobnou nebo shodnou jako např. v případě TNI 73 0331, pak by ty hodnoty sezónní účinnosti v tab. b.1.a) a b.1.b)  (dtto u TV) byly také stejné jako v případě "úhlu pohledu A". Proti tomuto postupu však vystupuje skutečnost, že ve štítku jsou stanoveny pouze energetické třídy na základě klasifikační stupnice EEI bez konkrétní hodnoty, která by se musela dohledávat. Upozorňujeme také na problém, pokud by se štítková sezónní účinnost měla odvozovat pouze ze zatřídění v rámci klasifikační stupnice.  U kotlů na biomasu se totiž (viz nařízení komise NK 2015/1189) zahrnuje do stanovení energetické třídy i faktor obnovitelnosti použitého paliva. A to je věc, která vůbec nesouvisí s "fyzikou", ale s neobnovitelnou primární energií. Cílem je zvýhodnit "štítkovou" třídu normové sezónní účinnosti těchto zdrojů na biomasu oproti zdrojům na fosilní paliva při jejich porovnání. Takže tento úhel pohledu C) můžeme škrtnout, a také i kvůli tomu, že je možný až cca více jak 2 roky po vydání vyhlášky, takže v době jejího vydání ani nemohl být brán v potaz.

JAKÉ JSOU PŘIPOMÍNKY K VYHLÁŠCE:

1)
V tabulkách by se mělo jednoznačně rozšlišovat, zda-li zadávané hodnoty představují účinnost nebo topný faktor a k tomu doplnit příslušné jednotky (uvádět topný faktor [-] pomocí účinnosti [%] není vhodné). Konkrétně se jedná o tabulky b.1.a i b) a b.5.a i b). Stejně tak by se mělo jednaznačně indexem označit, jedná-li se o sezónní účinnosti, resp. sezónní topný faktor (viz tab b.1.a a b.5.a) nebo topný faktor pro zkušební normové podmínky (viz tab. b.1.b a b.5.b). Např.:










2)
V tabulkách výše je uveden návrh, kdy posouzení dodatečně instalovaného kovenčního tepelného zdroje je posuzováno vždy vůči referenční sezónní účinnosti.  U tepelných čerpadel doporučujeme zachovat posouzení topných faktorů stanovených za normových zkušebních podmínek dle ČSN EN 14 511-2.

Doporučujeme však jednoznačně oddělit nejen slovně, ale i patřičnými indexy v označení požadované referenční sezónní účinnosti u konvenčního tepelného zdroje pro vytápění a pro přípravu teplé vody. Stejně tak u tepelných čerpadel, u kterých je navíc velmi nutné rozdělit typ pohonu tepelných čerpadel na poháněná elektřinou a poháněná plynem. Pro plynová tepelná čerpadla současná vyhláška neumí stanovit referenční požadavek (doufáme, že v nové vyhlášce se již na plynem poháněná tepelná čerpadla nezapomene)

Např. (část tabulky 3 přílohy 1 vztahující se k tepelným zdrojům):


 
Doporučujeme také zvýšit referenční požadavek na sezónní účinnost pro tepelný zdroj určený pro přípravu TV z 80% na 85%. Pro stanovení referenční spotřeby energie pro přípravu teplé vody se také uvažuje s 85% sezónní účinností. Není důvod, aby referenční požadavek pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj pro přípravu teplné vody měl nižší hodnotu.


Poznámka: Protože se v tab 3 referenční účinnost pro soustavu zásobování teplem, ani pro kogenerační, ani pro trigenerační zdroje neuvádí, vyplývá z toho, že účinnost tohoto těchto typů zdrojů se nehodnotí ani v tabulkách b.1.b) a b.5.b) při přechodu již dokončené (stávající) budovy na tyto zdroje.

3)
Je otázkou, jestli do budoucna nenahradit u konvenčních tepelných zdrojů referenční požadavek na sezónní účinnost dodatečně instalovaného zdroje pouze požadavkem na třídu sezónní účinnosti vyznačenou na energetickém štítku tepelného zdroje.






ZÁVĚR:

1)
V současném protokolu PENB nemohou být shodné topné faktory tepelných čerpadel v tabulkách určených pro vytápění b.1.a) a b.1.b) ani v tabulkách určených pro přípravu teplé vody b.5.a) a b.5.b) ! Pro výpočet spotřeby energie se jedná o sezónní topný faktor a pro porovnání s referenčními požadavky se jedná o topný faktor stanovení za zkušebních (normových) podmínek.


2)
V současné době se v protokolu PENB má shodovat (názor SEI = úhel pohledu A = referenční hodnota se uvažuje za sezónní) účinnosti dodatečně instalovaného (nového) konvenčího zdroje tepla v tabulkách určených pro vytápění tj. mezi tab b.1.a) a tab b.1.b) i pro ohřev teplé vody tj. mezi tab b.5.a) a b.5.b).


Hodnotu účinnosti dodatečně instalovaného tepelného zdroje, která se má porovnávat v tab. b.1.b) popř. b.5.b) je nutno vyplnit na podformuláři zdroje tepla do pole deklarovné účinnosti:


3)
Při změně vyhlášky doporučujeme zohlednit výše uvedené body:

- důsledně označit o jakou referenční účinnost jde u konvenčních zdrojů v tab 3 v příloze 1 vyhlášky pro dodatečně instalované zdroje. Tzn. např. doplnit poznámku, že jde o sezónní účinnost.

- doplnit do tab 3 přílohy 1 vyhlášky referenční požadavek na jmenovitý topný faktor pro tepelná čerpadla poháněná plynem.

- zvážit, zda-li "požadovanou kvalitu" pro dodatečně instalovaný zdroj neprokazovat pouze požadovanou dosaženou klasifikační třídou ve štítku zdroje (pro výpočet spotřeby energie by i nadále byly použity sezónní účinnosti např. dle TNI 73 0331 nebo podrobně spočítané dle ČSN EN 15 316-4-1 a 2).


zdroje a podklady:

1) vyhláška o ENB 78/2013 Sb. a 230/2015 Sb.
2) směrnice EP 2009/125/ES  o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se
    spotřebou energie
3) směrnice 2010/30/ES o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených
    se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku
3) Nařízení komise EU 811 až 814/2013 týkající se kotlů, kombinovaných kotlů, tepelných čerpadel...
4) http://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-plynem/12621-zmeny-v-predpisech-nejen-pro-vyrobce-a-dovozce-tepelne-
    techniky
5) www.eTZBshop.cz

leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
prosinec 2015
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
duben 2014
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.