Omezit pro: 
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
Zobrazit celý článek
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
Zobrazit celý článek
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
Zobrazit celý článek
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
Zobrazit celý článek
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
Zobrazit celý článek
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
Zobrazit celý článek
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
Zobrazit celý článek
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
Zobrazit celý článek
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
Zobrazit celý článek
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
Zobrazit celý článek
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
Zobrazit celý článek
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Zobrazit celý článek
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Zobrazit celý článek
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Zobrazit celý článek
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Zobrazit celý článek
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Zobrazit celý článek
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Zobrazit celý článek
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
Zobrazit celý článek
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
Zobrazit celý článek
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
Zobrazit celý článek
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
Zobrazit celý článek
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Zobrazit celý článek
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
Zobrazit celý článek
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
Zobrazit celý článek
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
Zobrazit celý článek
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
Zobrazit celý článek
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
Zobrazit celý článek
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Zobrazit celý článek
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Zobrazit celý článek
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.

Co je průměrný součinitel prostupu tepla - Uem [W/m2K]

Tento údaj představuje průměrnou hodnotu měrné tepelné ztráty prostupem tepla skrz obálku budovy nebo zóny tj. vztaženou na 1m2 obalové plochy budovy nebo zóny při rozdílu teplot 1°C, resp. 1 K. Při přenásobení Uem příslušným rozdílem teplot ∆θie [°C] (interiér - exteriér) a plochou obálky budovy nebo zóny A [m2] získáme tepelnou ztrátu prostupem tepla Q [W] pro daný teplotní rozdíl pro budovu nebo zónu.

Pro vícezónové budovy platí toto pravidlo pro stanovení Uem celé budovy:

Jedná se o průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy jednotlivých zón.

Co patří do obálky budovy

Obálka budovy nebo zóny je v čl. 3.1 normy  ČSN 73 0540-2 definována jako Soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé  budovy nebo zóny, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu. (stejná definice je i opsána v zákoně 406/2000 Sb. o hospodaření energií v aktuálním znění v §2 odstavci (1) pod pímenem t ).

Nutno dodat, že systémová hranice je plocha ohraničující prostor, pro který má být proveden výpočet, resp. sestavena bilance, tedy budova nebo zóna.

Výše uvedená definice obálky budovy se zdá na první pohled poměrně jasná. Při podrobnějším pohledu ale může být tato definice dost problematická pro zahrnování konstrukcí oddělujících dvě zóny vytápěné na různou teplotu. Podle této definice bychom měli do obálky budovy/zóny započítat oddělující konstrukci jen při stanovování Uem zóny vytápěné na vyšší teplotu. Při stanovování Uem zóny vytápěné na nižší teplotu bychom tuto konstrukci měli ignorovat. Pro stanovení celkového Uem se nic zvláštního neděje, ale pokud chceme s Uem dále pracovat při výpočtu potřeby tepla na vytápění, což při výpočtech energetické náročnosti pro účely PENB děláme, nastává problém. Ve výpočtovém modelu máme zahrnut tepelný tok z jedné zóny do druhé, ale ve druhé se tento tepelný tok neprojevuje jako tepelný zisk. Toto nám uměle zvyšuje potřebu na vytápění u zóny vytápěné na nižší teplotu a celkový výpočtový model je nekonzistentní. Pro zachování konzistence výpočtu Uem zóny s výpočtem potřeby tepla na vytápění zóny, je logičtější započítávat vnitřní konstrukci při výpočtu Uem u obou zón.

Pro názornou ukázku vlivu uvažování vnitřních konstrukcí na Uem, tepelné ztráty nebo potřebu tepla, budeme nadále v článku pracovat se všemi možnými variantami zahrnutí vnitřních dělícíh konstrukcí mezi zónami do výpočtu:

VARIANTA 1 - konstrukci oddělující dvě na různé teploty vytápěné zóny zahrnujeme do výpočtu Uem u obou zón

VARIANTA 2 - konstrukci oddělující dvě na různé teploty vytápěné zóny zahrnujeme pouze do výpočtu Uem zóny vytápěné na vyšší teplotu. U zóny vytápěné na nižší teplotu konstrukci ignorujeme.

VARIANTA 3 - konstrukci oddělující dvě na různé teploty vytápěné zóny nezahrnujeme do výpočtu Uem ani u jedné ze zón

Vzorový dům

Pro účely článku zvolíme dvouzónový model představující klasický bytový dům se schodištěm uvnitř hlavní hmoty objektu. Návrhová teplota obytné částy (byty) 20°C, návrhová teplota schodiště např. 16°C (zóna schodiště je cíleně vytápěna na tuto teplotu regulovatelnými otopnými prvky umístěnými v této zóně). Z1 = obytná část, Z2=schodiště.

Výpočty Uem pro jednotlivé varianty (dle platné vyhlášky)

Poznámky k výpočtům:

  • pro jednoduchost byly vypuštěny přirážky na tepelné vazby (což v regulérním výpočtu samozřejmě  nelze)
  • redukční činitel "b" pro podlahu na terénu byl stanoven dle ČSN EN ISO 13 370 (pro tl.  obvodové stěny 0,3 m a bez okrajových tepelných izolací)
  • plochy výplní byly paušálně uvažovány, že tvoří 40% z celkové obvodové plochy obálky dané zóny



Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 1):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem JSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet udává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)
Poznámka 1: Záporná hodnota Uem u zóny Z2 indikuje, že tepelný zisk prostupem tepla ze Z1 do Z2 je vyšší, než tepelné ztráty prostupem ze Z2 do exteriéru. Pokud by bylo hypoteticky větrání v Z2 nulové, znamenalo by to, že prostor nebude nutné ani vytápět.

Poznámka 2: Protože každá zóna má jiný teplotný rozdíl ∆θie [°C], je i pro dělící konstrukci mezi zónami Z1-Z2 uveden jiný činitel teplotní redukce "b" (0,11 vs. -0,13). Toto není ideální pro jednoduchou vizuální kontrolu. Nicméně po přenásobení měrné tepelné ztráty příslušným teplotním rozdílem  příslušné zóny zjistíme, že se tyto hodnoty rovnají. Mají  pouze opačná znaménka, protože v zóně s vyšší teplotou je to "tepelná ztráta" a u zóny s nižší teplotou je to tepelný "zisk".



Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 2):

  • Průměrný součinitel prostupu tepla Uem JE STANOVEN SPRÁVNĚ JEN U Z1 (zóna s vyšší teplotou), zatímco u Z2 (zóna s nižší teplotou) NENÍ STANOVEN SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění jen u zóny Z1 (tj. zóny s vyšší teplotou). U zóny Z2 nikoliv. Pokud hodnotu Uem použijeme u Z2 pro výpočet tepelných ztrát, resp. potřeby tepla na vytápění, dojde k navýšení potřeby tepla, protože není odečten tepelný zisk prostupem ze zóny Z1.

Poznámka 1: Dalo by se řící, že výše uvedené normové definici teplosměnných konstrukcí nejvíce odpovídá způsob zadání vnitřních dělících teplosměnných konstrukcí dle VARIANTY 2. Jenže tento způsob výpočtu není "ani ryba, ani rak". Nejsou zde správně zahrnuty tepelné toky mezi jednotlivými zónami. Navíc je chybně stanoven i tepelný tok za celou budovu, protože zatímco na jedné straně je tok pro Z1 tj. mezi Z1 a Z2 započítán (z vyšší teploty na nižší teplotu), na druhé straně pro Z2 ten samý tok, ale opačnou hodnotou samozřejmě,  mezi Z2-Z1 započítán není ! Z prosté logiky, pokud u Z1 k Z2  máme "tepelnou ztrátu", hledali bychom u Z2 k Z1 "tepelný zisk". Jenže u dělící konstrukce Z2-Z1 je 0 W/m2K.



Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 3):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem NEJSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem není použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)

Poznámka 1: Průměrné Uem za celou budovu, by bylo stanoveno správně (protože vnitřní tepelné toky mezi zónami se vzájemně  vyruší, a proto pro stanovení průměrného  Uem za celou budovu jejich zahrnutí nebo nezahrnutí do výpočtu nemá  vliv), kdyby nebylo dvou aspektů, které jsou popsány níže.


Hodnocení výpočtu Uem (dle platné vyhlášky)


Komentář ke způsob výpočtu při průměrování Uem pro celou budovu podle objemu zón:

  • Průměrný součinitel prostupu tepla se vztahuje k obálce budovy nebo zóny nikoliv k objemu. Protože není jednotný poměr mezi A/V pro různé proporce zón, není ani správné průměrný součinitel prostupu tepla Uem pro celou budovu průměrovat podle objemu zón. Zóna, která má A/V vyšší (plocha obálky k obestavěnému objemu), tak má při tomto způsobu průměrování nižší vliv na výsledný průměrný součinitel prostupu tepla celé budovy Uem, než by měla mít a naopak.
  • I kdyby způsob zprůměrování Uem pro celou budovu byl zvolen správně, tak při takto zprůměrovaném Uem (podle  objemů zón) pro celkovou budovu neumíme z této výsledné hodnoty zjistit tepelnou ztrátu Q [W] celé budovy, protože nevíme, jakým rozdílem teplot ∆θie [°C] tuto hodnotu přenásobit. Dílčí hodnoty Uem pro jednotlivé zóny byly stanoveny pro jiný teplotný rozdíl pro každou zónu (v tomto případě ∆θie,Z1 = 35°C a ∆θie,Z2 = 31°C),  tzn. že v obou případech zón konstrukce k exteriéru mají redukční činitel měrných tepelných ztrát b=1,00

Návrh řešení

  • Prvním  předpokladem správného zprůměrování dílčích Uem za jednotlivé zóny (u vícezónových budov) je vztahovat výpočet vždy k jednomu teplotnímu rozdílu ∆θie [°C].  Např. podle zóny s nejvyšší návrhovou teplotou v hodnocené budově  => pak lze i z průměrného Uem za celou budovu (zprůměrované podle obálek A - viz níže) získat tepelné ztráty Q [W] pro budovu jako celek. Při tomto postupu i redukční činitele "b" budou mít pro dělící konstrukce mezi zónami shodnou hodnotu jen s opačným znaménkem (lepší vizuální kontrola). Tzn. v tomto případě budou shodné již měrné tepelné toky a nikoliv až tepelné ztráty.

v děliteli použít vždy jednotný teplotní rozdíl pro všechny zóny v celé budově: (θi - θe) = ∆θie = jednotný teplotní rozdíl pro hodnocenou budovu


  • Druhým předpokladem, navazujícím na první, je průměrovat dílčí Uem pro stanovení Uem pro celou budovu podle ploch obálek jednotlivých zón A [m2].  Protože, jak již bylo zmíněno v komentáři výše, Uem je parametr, který udává vlastnosti obálky budovy nebo zóny, nikoliv vlastnosti objemu vzduchu budovy nebo zón.


Výpočty Uem pro jednotlivé varianty (dle navrženého řešení)

Poznámky k výpočtům:

  • pro jednoduchost byly vypuštěny přirážky na tepelné vazby (což v regulérním výpočtu samozřejmě  nelze)
  • redukční činitel "b" pro podlahu na terénu byl stanoven dle ČSN EN ISO 13 370 (pro tl.  obvodové stěny 0,3 m a bez okrajových tepelných izolací)
  • plochy výplní byly paušálně uvažovány, že tvoří 40% z celkové obvodové plochy obálky dané zóny


Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 1):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem JSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet udává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)
Poznámka 1: Záporná hodnota Uem u zóny Z2 indikuje, že tepelný zisk prostupem tepla ze Z1 do Z2 je vyšší, než tepelné ztráty prostupem ze Z2 do exteriéru. Pokud by bylo hypoteticky větrání v Z2 nulové, znamenalo by to, že prostor nebude nutné ani vytápět.

Poznámka 2: Měrné tepelné ztráty obou zón jsou vztaženy k jednotmu teplotnímu rozdílu ∆θie [°C]. To má za následek i jednoduchou vizuální  kontrolu redukce měrných tepelných ztrát "b" (0,11 vs. -0,11) pro dělící konstrukci mezi zónami Z1-Z2. Stejně tak to platí i o činiteli "b" u ostatních konstrukcí, jak "si stojí" oproti tomuto jednotnému teplotními rozdílu ∆θie [°C].

Poznámka 3: Průměrný součinitel prostupu tepla Uem lze použít pro výpočet tepelných ztrát Q [W] celé budovy, protože známe jednotný teplotní rozdíl ∆θie [°C], kterým Uem přenásobíme, a  protože byl stanoven zprůměrováním podle ploch obálek jednotlivých zón.


Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 2):

  • Průměrný součinitel prostupu tepla Uem JE STANOVEN SPRÁVNĚ JEN U Z1 (zóna s vyšší teplotou), zatímco u Z2 (zóna s nižší teplotou) NENÍ STANOVEN SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem je použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění jen u zóny Z1 (tj. zóny s vyšší teplotou). U zóny Z2 nikoliv. Pokud hodnotu Uem použijeme u Z2 pro výpočet tepelných ztrát, resp. potřeby tepla na vytápění, dojde k navýšení potřeby tepla, protože není odečten tepelný zisk prostupem ze zóny Z1.

Poznámka 1: Dalo by se řící, že výše uvedené normové definici teplosměnných konstrukcí nejvíce odpovídá způsob zadání vnitřních dělících teplosměnných konstrukcí dle VARIANTY 2. Jenže tento způsob výpočtu není "ani ryba, ani rak". Nejsou zde správně zahrnuty tepelné toky mezi jednotlivými zónami. Navíc je chybně stanoven i tepelný tok za celou budovu, protože zatímco na jedné straně je tok pro Z1 tj. mezi Z1 a Z2 započítán (z vyšší teploty na nižší teplotu), na druhé straně pro Z2 ten samý tok, ale opačnou hodnotou samozřejmě,  mezi Z2-Z1 započítán není ! Z prosté logiky, pokud u Z1 k Z2  máme "tepelnou ztrátu", hledali bychom u Z2 k Z1 "tepelný zisk". Jenže u dělící konstrukce Z2-Z1 je 0 W/m2K.


Komentář ke způsobu zahrnutí teplosměnných ploch výpočtu podle VARIANTY 3):

  • Průměrné součinitele prostupu tepla jednotlivých zón Uem NEJSOU STANOVENY SPRÁVNĚ => výpočet neudává správný přehled o tepelných tocích mezi zónami v budově = > hodnota Uem není použitelná pro výpočet tepelných ztrát,  resp.potřeby tepla na vytápění obou zón (tj. zóny s vyšší i nižší teplotou)

Poznámka 1: Průměrný součinitel prostupu tepla Uem celé budovy lze použít pro výpočet tepelných ztrát Q [W] celé budovy (vnitřní tepelné toky mezi zónami se vzájemně  vyruší, a proto pro stanovení průměrného  Uem za celou budovu jejich zahrnutí nebo nezahrnutí do výpočtu nemá  vliv), protože známe jednotný teplotní rozdíl ∆θie [°C], kterým Uem přenásobíme, a protože byl stanoven zprůměrováním podle ploch obálek jednotlivých zón.

Hodnocení výsledků výpočtu (dle navrženého řešení)

Komentář ke způsob výpočtu při průměrování Uem pro celou budovu podle ploch obálek zón:

  • Navržený způsob použití jednotného teplotního rozdílu ∆θie pro stanovení měrných tepelných toků prostupem tepla je základním předpokladem pro správné stanovení Uem za celou budovu zprůměrováním dílčích Uem zón podle ploch obálek zón. Po těchto úpravách je i hodnota Uem pro celou budovu konzistentní s tepelnou ztrátou budovy, protože ji lze z celkové hodnoty Uem za celou budovu jednoduše stanovit.


Závěr

  • Má-li být výpočet potřeby tepla na vytápění u jednotlivých zón konzistentní s hodnotou Uem, je nutno přihlédnout ke specifikům výpočtu vícezónových budov a zejména z tohoto hlediska upravit definici obálky budovy nebo zóny pro výpočet Uem. (Do výpočtu zahrnout kladné i záporné tepelné toky mezi zónami)
  • Má-li být výpočet průměrného součinitele prostupu tepla Uem za celou budovu správný, musí být stanovení měrných tepelných toků pro všechny zóny vztaženo k jednotmu teplotnímu rozdílu ∆θie a musí být průměrován podle ploch obálek jednotlivých zón, nikoliv podle objemů zón.


Skrýt článek
prosinec 2015
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
Zobrazit celý článek
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
Zobrazit celý článek
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
Zobrazit celý článek
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
Zobrazit celý článek
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazit celý článek
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Zobrazit celý článek
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Zobrazit celý článek
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
Zobrazit celý článek
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Zobrazit celý článek
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Zobrazit celý článek
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
Zobrazit celý článek
duben 2014
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Zobrazit celý článek
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.
Zobrazit celý článek