Omezit pro: 
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ:

V anotaci příspěvku je uvedeno znění odstavce (7) §16 novely zákona. Toto znění je na první pohled stejné s předchozí verzí zákona o ochraně ovzduší, takže by se mohlo zdát, že nic nového nepřináší. Tato povinnost tu již byla. Nicméně přeci jenom jedna velmi malá, byť podstatná, změna tu je, která se velmi dotýká energetických specialistů. Níže v ještě jednou přepsaném odstavci je vyznačena červenou barvou:

§16
(7) Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.

33) zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů

Žádné bližší prováděcí předpisy nebo metodické pokyny k tomo odstavci (kdy vyžadovat EP) nebyly, pokud je nám známo, vydány. Stavební úřady tak začaly po 1.1.2017 vyžadovat EP zpracováný ve stejném rozsahu a pravidel jako EP zpracovaný podle §9a odstavce (1) písmene a) zákona 406/2000 Sb.  o hospodaření energií v aktuálním znění pro všechny případy uvedené v tomto ostavci (7) novely zákona o ochraně ovzduší.

Ještě je nutno vysvětlit pojmy uvedené v tomto odstavci (7):

Soustava zásobování teplem (SZT) - je termín, který je přesně definován v zákoně 458/2000 Sb. v aktuálním znění o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvých a o změně některých zákonů (energetický zákon) v §2 v odstavci (2), písmene c) čl. 14:

14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,

Článek obecně definuje základní technické rysy SZT a také uvádí, že současně je nutno vlastnit licenci na provoz tepelného zdroje a rozvodů tepla. Licenci uděluje Energetický regulační úřad (ERÚ). Licence se neuděluje na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka. Výroba a dodávka tepla je předmětem podnikání. Viz znění v §3 energetického zákona. Definice podnikání je uvedena v Občanském zákoníku č. 86/2012 Sb. v aktuálním znění v §420.

Stacionární zdroj - je definován v zákoně o ochraně ovzduší v §2, pod písmenem e):

e) stacionárním zdrojem ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů,

c) znečišťováním (emisí) vnášení jedné nebo více znečišťujících látek do ovzduší,

Zjednoušeně řečeno: Pokud navrhuji u novostavby nebo je instalován u měněné stavby zdroj, jenž lokálně vypouští emise, je potřeba energetický posudek. Tento posudek není potřeba v případě, že je navrhováno nebo již instalováno např. tepelné čerpadlo (pouze to, které je poháněnou elektřinou), elektrokotel apod.

Naopak pro všechny spalovací zdroje tj. kotle (plyné palivo, kapalné palivo, tuhé palivo vč. biomasy) , plynová tepelná čerpadla, kogenerační jednotky atd. je nutno energetický posudek zpracovat. Tyto tepelné zdroje jsou považovány za stacionární.

POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ V PRAXI:

Obecně lze s výše uvedeným zněním souhlasit. Jde přeci o čistější životní prostředí, resp. ovzduší ve městech, obcích atd. pro nás všechny. A to znamená vytěsnění lokálních stacionárních zdrojů, pokud je nenahradíme lokálními nestacionárními zdroji, mimo hranice těchto sídel, resp. jejich náhrada za SZT, jejíž stacionární tepelné zdroje jsou pod přísnější kontrolou a v ideálním případě jsou umístěny mimo sídla. Protože však žádný prováděcí právní předpis nebo metodický pokyn tuto povinnost zpracování energetického posudku (EP) blíže nespecifikuje, vyžadují stavební úřady (SÚ) zcela správně v souladu se zněním odstavce (7) zákona o ochraně ovzduší  EP vždy pro všechny případy.

Důvodem je to, že napojení na SZT pro řešený objekt je technicky možné vždy, ať už je vzdálenost řešeného objektu od rozvodu SZT 1m nebo desítky kilometrů. Je to pouze funkce nákladů na realizaci přípojky, do kterých je nutno promítnout v ideálním případě vše, nejen teoretické náklady na fyzickou realizaci přípojky, ale i náklady spojené patrně s řešením komplikovaných vlastnických vztahů, věcných břemen, čas realizace atd. V EP je tak nutno posuzovat SZT i v případech, kdy je zcela zjevné, že výsledek posouzení bude: EKONOMICKY NEPŘIJATELNÉ. Rozsah EP zpracovaný pro tento účel je definován v §9a odstavci (1) v písmenu a) zákona 406 o hospodaření energií, resp. je dán prováděcím předpisem k tomuto zákonu 406. V předepsaném rozsahu EP je vždy nutné se vypořádat s technickým, ekologickým a ekonomickým posouzením. A na základě toho uvést výsledný výrok. V praxi je proto nutné následně žádat zamýšleného provozovatele SZT (nejbližšího, byť velmi vzdáleného) pro teoretické napojení o emisní faktory zdrojů tepla, naceňovat vlastní realizaci přípojky (lze-li to vůbec reálně bez vlastního projektu a rozpočtu přípojky). Vlastníkovi tak vznikají nemalé tisícové vícenáklady za dokument, jehož výsledek v části posouzení SZT je předem znám a defacto podrobné zpracování posouzení tohoto typu zdroje tepla nemá logické opodstatnění.

Smysl zabývat se v EP SZT má pouze tam, kde není zcela jasné předem, zda-li napojení na SZT může mít pro vlastníka, resp. stavebníka ekonomický smysl či nikoliv.

Jsme toho názoru, že tuto povinnost zpracování posouzení SZT v EP by měl blíže upřesnit např. prováděcí předpis nebo metodický pokyn, aby byl požadována jen ve smysluplných případech, např.:

Např.: Posouzení SZT v EP bude vyžadováno u RD pouze v případě, kdy je nejbližší rozvod SZT vzdálen kratší vzdálenost než 500 m (vzdálenost je pouze parametrem a to je věcí diskuze, stejně tak, zda-li měřit tuto vzdálenost vzdušnou čarou nebo pouze v rámci os veřejných komunikací atd.) od řešeného objektu. Současně provozovatel SZT také potvrdí, že pro dané napojení objektu má k dispozici dostatečnou výkonovou tepelnou kapacitu, nebo že ji navýší, pokud k připojení dojde. Nemá smysl posuzovat ekonomickou vhodnost napojení na SZT v EP, pokud jeho zdroj na to nemá nebo nebude mít dostatečnou kapacitu (podkladem pro takové rozhodnutí majitele SZT jsou tepelné ztráty řešeného objektu). Vzdálenost objektu od nejbližšího rozvodu SZT je jednoznačně doložitelná kopií katastrální mapy s vyznačením objektu a rozvodu SZT a vyznačenou vzdáleností. Jelikož je ve veřejném zájmu napojování na SZT kvůli ochraně ovzduší obecně a především v sídlech, měl by být umožněn i snadný přístup k digitálním aktuálním mapám rozvodů a zdrojů SZT.

U ostatních typů staveb lze tuto vzdálenost například odstupňovat v závislosti na požadovaném objemu odběru tepla objektem a typu objektu. V praxi je snaha majitelů SZT podílet se nebo dokonce plně hradit veškeré náklady související s realizací přípojky SZT přímo úměrná podílu
spotřeby tepla případně napojeného objektu a celkových nákladů na realizaci přípojky. To má ale zpětně dopad do závazku odběru tepla z SZT objektem po určitou dobu apod. Nezřídka jsou tyto dohody mezi majitelem SZT a investorem tajné, protože se majitel SZT domlouvá s každým takovým objektem individuálně na komerční bázi. Neradi k takovým dohodám pouští třetí stranu, která všechny parametry musí probrat ve zmiňovaném EP. Lze ale relevantně předpokládat, že je v zájmu investorra, aby případnou výhodnost napojení na SZT posoudila nezávislá oprávněná osoba formou EP, takže veškeré informace by pro posouzení měly být k dispozici. V praxi to znamená zpracování EP již po zahájení seriózních jednání mezi SZT a investorem stavby o podmínkách připojení na SZT a zpracování projektu a nacení připojení nebo minimálně studie => tzn. že posouzení odběru z SZT v EP bude zpracováno v případě, kdy to má smysl a kdy jsou dostupné relevantní podklady. Nikoliv ve všech případech, tj. kdy z evidentních důvodů není s kým taková jednání zahájit (v dostupné lokalitě není SZT).

Doložení skutečnosti, že nepotřebuji posoudit SZT v EP je podle tohoto možného návrhu pro vlastníka objektu záležitostí navýšení celkové ceny EP v řádech stokorun, kdežto zpracování EP i s kompletním vyhodnocením SZT i pro případy s předem známým výsledkem vyhodnocení  u SZT je záležitost navýšení ceny za celý EP v řádech zbytečných tisíců.

Dalším nešťastným, podle našeho názoru,  bodem znění v odstavci (7) paragrafu §16 zákona o ochraně ovzduší je, že povinnost zpracování EP je pro změnu budovy. Tzn. není zde blíže specifikováno o jakou změnu jde a z toho lze odvodit, že se tato povinnost týká každé změny objektu. Větší změny objektu (měním více jak 25% obálky budovy), i jiné změny než větší (např. měním pouze výplně). Týká se to tedy i změny stavby, u které nic neprovádím se stávajícím stacionárním tepelným zdrojem.

Zde bychom doporučovali bližší zpřesnění na změnu stavby, při které se mění stávající stacionární tepelný zdroj. Tím by byly podchyceny případy, které opět mají smysl z hlediska požadavku na zpracování v EP. Domníváme se, že smysl prověřovat napojení z ekonomického hlediska na SZT nebo jiný nestacionární zdroj je v době, kdy se vlastník rozhoduje, jaký tepelný zdroj zvolí tj. v případě, kdy je rozhodnut stávající stacionární tepelný zdroj vyměnit.  Zájem "plošně" u měněných staveb toto prověřit, vyvolává u změny stavby nesouvisející s výměnou stacionárního tepelného zdroje u vlastníků objektů negativní reakce.

KONTROLA POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ V PRAXI:

Na seminářích Asociace energetických specialistů (AES) v Praze i Olomouci (konaných 4. a 5.4.2017) se toto diskutovalo v rámci dotazů na přednášející tj. i se zástupci z ústředí Státní energetické inspekce (SEI). Nutno dodat, že jde bohužel o kompetentní spory mezi MPO a MŽP, které nešlo na místě finálně vyřešit a další praxe ukáže, jakým způsobem se toto ustálí. Proto prosím berte níže uvedené odpovědi pouze ryze za neoficiální, které se mohou v budoucí době změnit.

Konkrétně bylo řešeno toto:

1) Pokud vznikne povinnost zpracovat EP pouze na základě zákona o ochraně ovzduší, je nutno uvádět v protokolu PENB, že EP je povinný?

Neoficiální odpověď SEI:
SEI má pravomoc kontrolovat pouze zákon 406. PENB je dokument zpracovaný podle zákona 406. Tedy z hlediska SEI, by mělo být pořádku, pokud bude v PENB uvedeno NE u povinnosti zpracovat EP (nevzniká-li součastně povinnost zpracovat EP na základě zákona 406!). Důvodem je skutečnost, že povinnost zpracovat EP nevznikla na základě zákona 406, ale na základě zákona 201 o ochraně ovzduší a tudíž SEI nepřísluší tuto povinnost zpracování EP kontrolovat a tedy i vyžadovat. Pokud je tam v tomto případě uvedeno ANO a je dodán EP, nepovažují to chybu. Je to dokument dodaný nad rámec povinnosti zákona 406 a není v tom problém. Každopádně jedná se o kompetentní spor mezi MPO a MŽP, které musí tato ministerstva vyřešit, a který nepřísluší SEI řešit.

informace z řad účastníků:
...ale SÚ toto připomínkují jako chybu PENB,  pokud je v něm uvedeno NE u povinnosti zpracovat EP, protože podle zákona o ochraně ovzduší je povinnost zpracovat EP!

Prozatimní závěr pro energetické specialisty: Doporučujeme zpracovatelům PENB na toto vždy upozornit objednatele PENB, že je v těchto případech nutno zpracovat EP na základě požadavků zákona o ochraně ovzduší. Patrně bude na straně bezpečnosti volit v protokolech PENB ANO u povinnosti zpracovat EP, a v poznámce, které tato tabulka v protokolu PENB umožňuje jednoznačně důvod  tohoto výroku zdůvodnit a tj. připravit na tuto povinnost objednatele PENB.

2) Kdo bude kontrolovat správnost zpracování EP, jehož povinnost zpracovat vznikla na základě zákona o ochraně ovzduší 201, ale je zpracován podle provádějícího předpisu k zákonu 406?

Neoficiální odpověď SEI:
V podstatě byla odpověď stejná jako v předchozím případě. Jelikož tento posudek nevznikl na základě požadavku zákona 406, který je v kompetenci SEI, není předmětem kontroly SEI.

Prozatimní závěr pro energetické specialisty: I když prozatím není jasné, zda i na tyto EP se bude vztahovat kontrola SEI, neznamená to, že by tyto EP měly být zpracovány s jinou pečlivostí než EP, které SEI kontroluje, a které vznikly na základě povinnosti ukládající zákonem 406.

3) Může SÚ po vlastníkovi měněné stavby s instalovaným stacionárním tepelným zdrojem vyžadovat EP, i když nejbližší rozvod SZT je např. 10  km daleko...

ANO může, resp. ANO musí. V EP v tomto případě vyjde posouzení  SZT jako ekonomicky nenávratné. V EP se pak prakticky relevantně posuzuje jen instalace elektrického tepelného čerpadla, jakožto nestacionárního zdroje tepla. (U místních nestacionárních OZE, tj. FVE a STS,  předpokládáme, že nedokáží plně nahradit potřebu energie krytou navrhovaným stacionárním zdrojem energie, což z EP bude také patrno).

Poznámka na závěr: MŽP ke zpracování EP uvádí na svých stránkách v sekci metodické pokyny podrobný metodický pokyn včetně praktických příkladů zpracování energetického posudku. Jsou zde podrobné popisy vstupů pro vyhodnocení, jehož způsob je uveden v prováděcí vyhlášce č. 480/2012 Sb. v aktuálním znění.

Aktualizace 2018-08-27:
S účinností od 1.9.2018 mění zákon č. 172/2018 Sb. výše diskutované téma v zákoně 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. V §16 odstavec (7) nově zní takto:

§16
(7) Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. Tato povinnost se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci a na případy, kdy energetický posudek33) prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné.

Změna v odstavci je vyznačena tučně. Tato změna značně zredukuje případy nutného vypracování EP pouze z hlediska požadavku zákona o ochraně ovzduší,  ze kterých jsou nově vyjmuty RD a stavby pro rodinnou rekreaci.

Podklady:
[1] - zákon o hospodaření energií 406/2000 Sb. v aktuálním znění
[2] - zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. v aktuálním znění vč. změny 172/2018 Sb.
[3] - "energetický zákon" 458/2000 Sb. v aktuálním znění
[4] - Občanský zákoník 86/2012 Sb. v aktuálním znění
[5] - vyhláška MPO č. 480/2012 Sb. v aktuálním znění o energetickém auditu a energetickém posudku
[6] - Metodický pokyn MŽP
[7] - seminář Asociace energetických specialistů 4. a 5.4.2017 konaný v Praze a Olomouci


duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
prosinec 2015
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
duben 2014
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.