Omezit pro: 
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Konkrétně se jedná o tyto tabulky a sloupce v nich:

VYTÁPĚNÍ



V úvahu totiž u vytápění přicházejí dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

  • podíl pokrytí potřeby tepla od tepelného zdroje nebo
  • podíl pokrytí potřeby tepla energonositelem
Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu tepla vytápěné zóny může pokrývat více tepelných zdrojů, přičemž všechny nebo jen některé tepelné zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je vytápěna jedním tepleným zdrojem s jedním energonositelem (např. plynovým kondenzačním kotlem):


Komentář k příkladu A u vytápění:
Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li k tepelnému zdroji nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je vytápěna dvěma tepelnými zdroji (např. tepelným čerpadlem vzduch-voda s pohonem na elektřinu - podíl pokrytí 90% a dále tepelným zdrojem např. elektrickou topnou patronou v akumulační nádrži 10%). U tepelného čerpadla máme tedy dva energonositele. Elektřinu a energii okolního prostředí:

Zobrazení v případě podílu vztažených k tepelným zdrojům:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 31% u elektřiny u TČ = 1/2,88* 90%, 59% u Energie okolí= 1-(1/2,88)*90% (zaokrouhleno na celá čísla)

Komentář k příkladu B  u vytápění:
Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu tepelných zdrojů i různého počtu energonositelů u tepelných zdrojů je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu o zobrazení podílu upřednostňujeme.


CHLAZENÍ



U chlazení přicházejí, stejně jako u vytápění, také dvě možnosti, k čemu tento podíl vztahovat (a vzor protokolu PENB ve vyhlášce to již blíže nespecifikuje):

  • podíl pokrytí potřeby chladu od zdroje chladu nebo
  • podíl pokrytí potřeby chladu energonositelem
Každá volba má svoji informační vypovídající hodnotu, pokud by byla uvedena v této tabulce. Je třeba si uvědomit, že potřebu chladu chlazené zóny může také pokrývat více zdrojů chladu, přičemž všechny nebo jen některé zdroje mohou mít přiřazeno více energonositelů.

Poznámka: Kompresorové zdroje chladu mají zpravidla jeden energonositel - elektřinu, kterou je kompresor přímo poháněn. Větší "šance" na více energonositelů přiřazených ke zdroji chladu je v případě absorpčního zdroje chladu, kde pohonem chladícího cyklu je tepelná energie.

Na názorných příkladech si uvedeme, jaké mohou být rozdíly ve vyobrazení (pro jednoduchost uvažujeme jednozónovou budovu):

A) zóna je chlazena jedním kompresorovým zdrojem chladu s jedním energonositelem -  elektřinou:


Komentář k příkladu A u chlazení:
Při takto jednoduchém zadání je jedno, k čemu bychom tento podíl pokrytí potřeby vztahovali, zda-li ke zdroji chladu nebo k energonositeli.  V obou případech by zde byla uvedena hodnota 100%.

B) zóna je chlazena dvěma zdroji chladu (např. kompresorovým zdrojem chladu poháněným elektřinou pro pokrytí špičky potřeby chladu s podílem pokrytí 10% a absorpčním zdrojem chladu s podílem pokrytí 90%, jehož pohon zajišťuje z 80% vysokopotenciální odpadní teplo z procesu výrobní technologie a zbytek tj. 20% je pokryt zemním plynem). U absorpčního zdroje chladu máte tedy dva energonositele. Odpadní teplo=ostatní energonositel a zemní plyn:

Poznámka: Problematice energonositelů se bude věnovat některý z příštích příspěvků v technické knihovně. Odpadní teplo není ve vyhlášce samostatně definováno a tak připadá v úvahu pouze volba "ostatní energonositelé".

Zobrazení v případě podílu vztažených ke zdrojům chladu:


Zobrazení v případě podílu vztažených k energonositelům:

Poznámka: 72% u ostatního energonositele u absorpčního zdroje chladu = 90% * 80%, 18% u zemního plynu = 90% * 20%.

Komentář k příkladu B u chlazení: Při tomto způsobu zadání již je nutné upřesnit, k čemu se zobrazované podíly vztahují. Vzhledem k naprosto různým možnostem zadání počtu zdrojů chladu i různého počtu energonositelů u zdrojů chladu je třeba blíže specifikovat, kterou informační hodnotu  o podílu pokrytí upřednostňujeme. U zdrojů chladu narozdíl od zdrojů tepla jsou tyto varianty spíše teoretické a v praxi více energonositelů u jednoho typu zdroje chladu je spíše výjimkou, ale nedá se vyloučit.


VĚTRÁNÍ




U nuceného větrání přicházejí, obecně tyto možnosti, k čemu tento "podíl pokrytí" vztahovat:

  • podíl pokrytí potřeby větrání zóny zajištěné nuceným větráním daným VZT zařízením
  • podíl pokrytí pohonu na nucené větrání energonositelem

Příklad A) představuje podíl pokrytí potřeby energie na větrání vztažený k energonositeli:

A) celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěmi VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%).

 resp.


Komentář k příkladu A u větrání: Z popisku ve vzoru protokolu PENB ve vyhlášce vyplývá, že jediná možnost, k čemu vztahovat tento podíl, je energonositel. Popisek ve sloupci je napsán: "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání". Co se hodnotí, resp. co je dílčí potřeba energie na větrání? Je to potřeba energie na nucené větrání, čili elektřina na pohon ventilátorů pro dopravu vzduchu. V tomto případě bychom spíše mohli psát spotřeba energie, jelikož zde nepracujeme s účinností elektromotorů (pro stanovení potřeby), ale jen se spotřebou energie (příkony).

Co může pokrývat dílčí potřebu energie na větrání?  Tuto spotřebu již nepokrývá žádný systém nebo zařízení, již zde je jen energonositel. A jelikož jedno VZT zařízení (nucená doprava vzduchu) = jeden energonositel (elektřina) = podíl pokrytí dílčí (s)potřeby energie na větrání vždy 100%.

Poznámka: Druhá volba by vzhledem k praktickému smyslu neměla význam, pokud by popisek v tomto sloupci nebyl "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání", ale "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu". Pak bychom zde uváděli podíl pokrytí na požadované výměně vzduchu v zóně
nuceným větráním jednotlivými VZT jednotkami (viz příklad B níže). Poté, jelikož ventilátory jsou poháněny vždy elektřinou (pomineme-li krajně nepravděpodobné teoretické případy), by reálně znamenalo jedno zařízení VZT =  jeden energonositel, kterým je elektřina. Pak je tato informace zbytečná a je otázkou, jestli při tomto návrhu změny popisku v této tabulce má sloupec "energonositel" význam a místo něj např. nevypisovat důležitější údaj o účinnosti rekuperace VZT jednotky. V této tabulce, resp. v místu spotřeby: VĚTRÁNÍ řeší pouze energii potřebnou na nucené větrání tzn. jakákoliv vazba energonositele na instalovaný ohřívač nebo chladič ve VZT zařízení by "logiku" této tabulky komplikovala. Blíže k tabulce větrání bude uvedeno v samostatném příspěvku v technické knihovně, jelikož podnětů je k této tabulce b.3) více.


B)
celá požadovaná výměna vzduchu v zóně je nuceně větrána (měněna) jednou resp. např. dvěma VZT jednotkami (podíl na zajištění požadované výměny nuceném větrání VZT 1 např. 60% a VZT 2 40%). Zobrazení při návrhu změny popisku na "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu"


resp.

Komentář k příkladu B u větrání (navrhovaná úprava): Tento návrh úpravy má vyšší informativní hodnotu o uvažovaném vstupu do výpočtu. Je k dispozici přehled o podílu nucené výměny vzduchu zajištěného VZT jednotkou z celkového požadovaného objemu větrání zóny. V tomto případě musí být součet zobrazovaných podílů od jednotlivých VZT jednotek nuceně větrajících danou zónu maximálně 100%, ale minimální hranice není určena. Zóna nemusí být nuceně větrána plně, ale jen z části. V krajním případě součet 0% znamená, že zóna není nuceně větraná vůbec (v takovém případě je logické VZT zařízení vůbec nezadávat).


PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY



Tabulka pro přípravu TV je nejkomplikovanější z těchto tabulek, jelikož zde pracujeme s více pojmy, a protože určitě neplatí předpoklad: 1 zóna (popř. nevytápěný prostor) = 1 potřeba TV = 1 systém přípravy TV = 1 tepelný zdroj = 1 energonositel.  Počty a podíly zadání těchto vstupů se různě kombinují, což praxe ukazuje. Pojmy: 

  • zóna nebo nevytápěný prostor (i v něm může být definována potřeba TV)
  • potřeba TV (potřeba vody v TV => potřeba tepla pro TV pro ohřev)
  • systém přípravy teplé vody TVsys =>  potřeba tepla systému pro přípravu TV
  • tepelný zdroj pro přípravu TV
  • energonositel pro přípravu TV

Vzor protokolu ve vyhlášce má předepsanou formu a nelze jej měnit (kromě změn vzoru ve vyhlášce formou změny vyhlášky) a tak obecně pro tvůrce jakéhokoliv SW (softwaru) pro výpočet ENB není lehké do protokolu vypsat s jistou logikou všechny možné varianty a kombinace zadání teplé vody ze SW. Samozřejmě vždy záleží na tom, jaké podrobnosti a jaké kombinace zadání SW zpracovateli umožní.

Jelikož potřeba energie na přípravu TV je vázána na systém přípravy TV (TVsys), který "neuznává", resp. "nemusí uznávat" hranice zóny nebo nevytápěných prostorů, je navrženo z této tabulky vypustit signifikaci podle zóny ale základní dělění vztahovat k potřebě TV.

Potřeba energie na přípravu TV je charakterizována potřebou energie na ohřátí definovaného objemu studené vody o teplotě T1 na teplotu T2  a dále tepelnými ztrátami systému přípravy a distribuce teplé vody TVsys, na který je napojen tepelný zdroj sloužící pro ohřev potřeby TV a krytí tepelných ztrát systému přípravy teplé vody TVsys. A tento tepelný zdroj je definován přiřazenými energonositeli. Viz následující  schéma:



Prakticky to znamená, že "Pokrytí dílčí potřeby energie na přípravu teplé vody" můžeme chápat takto (pokud to není blíže upřesněno):

  • podíl pokrytí potřeby energie systému na přípravu teplé vody TVsys od tepelného zdroje  nebo
  • podíl pokrytí potřeby energie systému na přípravu teplé vody TVsys od energonositele  nebo
  • podíl pokrytí potřeby energie TV přímo od tepelného zdroje nebo
  • podíl pokrytí potřeby energie TV přímo od energonositele
Zde uvádíme opět příklady s komentáři:

A) nejjednodušší případ: 1 zadaná potřeba TV, 1 systém přípravy TVsys, 1 tepelný zdroj, 1 energonositel:


Komentář k příkladu A u TV
: V tomto případě "bezkonfliktní" zadání. 100% je odpovídající podíl, ať toto dílčí pokrytí vztahujeme k jakékoliv ze tří výše uvedených možností.

B) složitější případ zadání přípravy teplé vody:

  • zadána 1 potřeba TV 1
  • zadány 2 systémy  přípravy teplé vody TVsys 1 a TVsys 2, které se dělí o pokrytí objemu vody potřeby TV1 v poměru 35%, resp. 65%
  • zadány 4 tepelné zdroje K1 (85% hnědé uhlí, 15% kusové dřevo), K2 (60% černé uhlí, 40% kusové dřevo), TČ3 (vzduch-voda poháněné elektřinou), K4 (100% elektřina)
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 1 pokrývá TČ3 z 90% a K4 z 10%
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 2 pokrývá  K1 z 75% a K2 z 25%
  • TVsys 1 obsahuje 2 zásobníky o 120 resp. 150 litrů o měrné tepelné ztrátě 7,90, resp. 17,10 Wh/lden
  • TVsys 2 obsahuje 1 zásobník o 250 litrech a měrné tepelné ztrátě 17,10 Wh/lden
  • TVsys 1 i TVsys 2 má jednu distribuční větev o délce 15, resp. 7 m o shodné průměrné měrné tepelné ztrátě potrubí 50,8 Wh/mden
  • účinnost emise u distribuční větve TVsys 1 i TVsys 2 je 95%

Poznámka: Účinnost emise ηW,em zadané v [%] představuje energetické ztráty v koncových prvcích distribuce – výtokových armaturách. Účinnost v jednom čísle vyjadřuje typ ovládání směšovací baterie (kohoutková, páková, termostatická)


Poznámka: zeleně vyznačená část tabulky se týká informací o uceleném systému přípravy teplé vody TVsys.

Komentář k příkladu B u TV: V tabulce protokolu pro příklad zadání teplé vody B) je podíl pokryté potřeby tepla na přípravu teplé vody od tepelných zdrojů vztažen k systému přípravy teplé vody TVsys. Nikoliv přímo k potřebě TV. Jelikož potřebu TV 1 zajišťují dva systémy přípravy TVsys 1 a 2, je součet vypsaných podílů 100% za jednotlivé systémy přípravy teplé vody TVsys. Nikoliv až za potřebu TV. Co je důvodem tohoto zobrazení, bude patrné z komentáře k příkladu C níže.


C) složitější případ zadání přípravy teplé vody, který vychází z příkladu B). V tomto příkladu je doplněna další potřeba TV 2,  jejíž přípravu zajišťují oba již nadefinované systémy přípravy teplé vody TVsys 1 a 2 . Každému TVsys je přiřazen rovný podíl objemu vody nadefinované potřeby TV 2.


Zobrazení v případě podílu pokrytí potřeby tepla systému přípravy teplé vody TVsys vztažených k tepelným zdrojům:


Zobrazení v případě podílu pokrytí potřeby tepla systému přípravy teplé vody TVsys vztažených k energonositelům:

Komentář k příkladu C u TV: Pokud máme více potřeby TV přiřazených k jednomu systému přípravy teplé vody TVsys, není jednoznačný názor, jakým způsobem rozdělit mezi jednotlivé potřeby tepla TV tepelné ztráty společného systému přípravy teplé  vody TVsys, ke kterému jsou potřeby TV přiřazeny. Představme si, že zadané potřeby TV společně připravované v jednom TVsys jsou co do objemu,  počtu odběrných dnů, počtu odběrných cyklům velmi rozdílné. Jakým způsobem pak tepelnou ztrátu systému přípravy teplé vody TVsys rozdělit  mezi jednotlivé potřeby TV? Podle počtu provozních dnů? Nebo podle objemu potřeb TV? Nebo podle počtu odběrný cyklů? Nebo podle všech těchto hledisek? Na toto zatím není shodný názor nebo alespoň "administrativní" předepsaný způsob rozdělení. A proto nelze při tomto způsobu zadání uvést podíly pokrytí tepelných zdrojů na potřebě TV přímo, protože vlastně není stanoveno, jaká ta potřeba energie pro jednotlivé potřeby TV by měla být, jelikož se v ní musí zohlednit i tepelné ztráty společného systému přípravy teplé vody TVsys.  Proto v tabulkách výše se zobrazované podíly vztahují vždy k potřebě tepla systému na přípravu teplé vody TVsys.

Pro informaci, co z tabulky v protokolu PENB lze vyčíst, aniž bychom znali zadání:

  • v hodnocené budově jsou zadány dvě potřeby TV: TV 1 a TV 2
  • Na přípravě obou potřeb TV 1 i TV 2 se podílí systémy přípravy teplé vody TVsys 1 i TVsys 2
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 1 pokrývají tepelné zdroje: TČ3 z 90% (tepelné čerpadlo poháněné elektřinou se sezónním COP 1,86  a  tepelným výkonem při normových podmínkách 2,5 kW, energonositel elektřina a energie okolí - po ručním výpočtu přes COP můžeme zjistit i jejich poměr) a K4 z 10% (se sezónní účinností 94% a jmenovitým tepelným výkonem 1,5 kW, energonositel =100% na elektřina)
  • Potřebu tepla systému přípravy teplé vody TVsys 2 pokrývají tepelné zdroje: K1 z 75% (se sezónní účinností 76% a jmenovitým tepelným výkonem 4,8 kW a dvěma energonositeli: hnědé uhlí a kusové dřevo) a K2 z 25% (se sezónní účinností 76% a jmenovitým tepelným výkonem 9,5 kW a dvěma energonositeli: černé uhlí a kusové dřevo)
  • TVsys 1 obsahuje dva zásobníky o objemu 120 resp. 150 litrů a měrných tepelných ztrátách 7,9 resp. 17,1 Wh/lden
  • TVsys 2 obsahuje jeden zásobník o objemu 250 litrů a měrné tepelné ztrátě 7,9 Wh/lden
  • TVsys 1 resp. TVsys 2 obsahuje jednu distribuční větev o shodných průměrných měrných tepelných ztrátách 50,8 Wh/mden
  • Poznámka: zeleně vyznačená část tabulky se týká informací o systému přípravy teplé vody TVsys. Pokud je tam uveden TVsys 2x neznamená to, že v objektu jsou systémy TVsys 2  reálně  2x, ale znamená to, že systém přípravy teplé vody TVsys (v tomto případě 1 i 2) byl přiřazen k více potřebám TV.

Pro informaci,  co z tabulky v protokolu PENB nelze vyčíst:

  • podíly přiřazení potřeb objemů vody TV k jednotlivým systémům přípravy teplé vody TVsys
  • délky distribučních větví TVsys
  • účinnosti emise teplé vody zadané u TVsys
  • podíly energonositelů přiřazených k tepelnému zdroji, pokud jsou přiřazeny 2 a více energonositelů (pokud se nejedná o TČ)


ZÁVĚR

    • U současného vzoru protokolu PENB u tabulek b.1.a (vytápění) a b.2.a (chlazení) je třeba upřesnit, k čemu se podíly pokrytí mají vztahovat, a kterou informační hodnotu v protokolu upřednostníme. Tj. zda podíly vztahovat ke zdrojům nebo energonositelům - viz část VYTÁPĚNÍ a CHLAZENÍ
    • U nuceného větrání navrhujeme změnit u současného vzoru protokolu PENB v tabulce b.3. popisek z "Pokrytí dílčí potřeby energie na větrání" na "Pokrytí požadavku na větrání nucenou výměnou vzduchu". Předpokládáme, že takto byl koncipován i původní záměr, ale současný popisek tomu neodpovídá - viz část VĚTRÁNÍ 
    • U potřeby teplé vody (tabulka b.5.a v protokolu PENB) je nutno upřesnit k čemu  se mají zobrazované podíly vztahovat. Jestli k tepelným zdrojům, resp. energonositelům na jedné straně a systémům přípravy  teplé vody TVsys, resp. potřebám tepla pro TV na straně druhé. V případě upřednostnění vztahování podílů na druhé straně k potřebě teplo pro TV, je nutno upřesnit způsob rozdělení tepelných ztrát společného systému přípravy teplé vody TVsys mezi jednotlivé potřeby TV, které k němu jsou přiřazeny. - viz část PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY (Řešením není předpis, že jedna potřeba TV = jeden systém přípravy TV, to by byl z hlediska variability zadání krok zpět)

    Poznámka: Mohlo by se zdát, že tento příspěvek se věnuje nepodstatným podnětům s malou informační hodnotou. Nicméně z hlediska jednoznačnosti údajů vyplňovaných do protokolu PENB a následně také systematicky správné kontrole PENB zmocněných orgánů se zdaleka nejedná o okrajovou záležitost. 



    Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
    5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
    V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
    Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
    3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
    Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
    prosinec 2015
    Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
    1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
    červen 2015
    Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
    2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
    V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
    březen 2015
    Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
    31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
    prosinec 2014
    Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
    9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
    listopad 2014
    Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
    4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
    říjen 2014
    Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
    22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
    Systémová hranice budovy u podlah na zemině
    16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
    Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
    16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
    červenec 2014
    Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
    17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
    Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
    15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
    Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
    14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
    duben 2014
    Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
    28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
    Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
    Je nutný PENB na půdní vestavbu?
    24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
    Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.