Čeština
Slovenčina
English
srpen 2024
| Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb. Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb. |
|
|
|
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024. | ||
listopad 2023
| Vkládání podpisu do PENB Vkládání podpisu do PENB |
|
|
|
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka. | ||
červen 2023
| Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX |
|
|
|
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023. | ||
únor 2023
| Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1 Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1 |
|
|
|
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1 | ||
leden 2023
| HOD modul vystaven HOD modul vystaven |
|
|
|
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb. | ||
listopad 2022
| Data pro hodinový výpočet Data pro hodinový výpočet |
|
|
|
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB. | ||
leden 2022
| ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny |
|
|
|
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií. | ||
březen 2021
| Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše? Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše? |
|
|
|
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu. | ||
únor 2021
| Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D |
|
|
|
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga | |
| Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly. | ||
prosinec 2020
| Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020 Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020 |
|
|
|
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu. | ||
listopad 2020
| ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020 ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020 |
|
|
|
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020). | ||
| FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb. FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb. |
|
|
|
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb. | ||
říjen 2020
| PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA |
|
|
|
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže). | ||
| Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O? |
|
|
|
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání. | ||
| Rozvody tepla a chladu mimo budovu Rozvody tepla a chladu mimo budovu |
|
|
|
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených. | ||
červen 2020
| Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790) |
|
|
|
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790. | ||
| Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1? |
|
|
|
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce. | ||
| Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1 |
|
|
|
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání. | ||
| Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak |
|
|
|
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. | ||
| Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1 |
|
|
|
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace. | ||
květen 2020
| EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu |
|
|
|
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12. | ||
| EN ISO 52 016-1: solární zisky EN ISO 52 016-1: solární zisky |
|
|
|
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1. | ||
| EN ISO 52 016-1: infiltrace EN ISO 52 016-1: infiltrace |
|
|
|
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020. | ||
| EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory |
|
|
|
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup. | ||
duben 2020
| PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí |
|
|
|
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020) | ||
Jak je to po 25.1.2020?
Nejprve definice vnitřního prostředí v aktuálním znění zákona po 25.1.2020, kde byla do §2 odstavce 1) pod písmeno "x)" doplněna tato definice:
x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,
Rovnou vypíšeme i definici budovy pod písmenem "p)" v tomto zákoně:
p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení,
A jak to bylo před 25.1.2020?
Doposud tato definice vnitřního prostředí v zákoně nebyla a vnitřní prostředí bylo definováno v prováděcím předpisu k tomuto zákonu - vyhlášce o ENB 78/2013 Sb. v §2 pod písmenem "d)":
d) vnitřním prostředím prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny,
A v zákoně byla v §2 odstavci 1) pod písmenem "p)" tato definice budovy:
p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí,
PROČ TYTO ZMĚNY?
Dokonce na dvou místech (změna definice vnitřního prostředí a budovy) bylo nově zdůrazněno, že vnitřní prostředí je definováno pouze "vytápěním nebo chlazením". Tyto změny jednoznačně reagovali na praxi některých zpracovatelů PENB, kteří začleňovali nevytápěné prostory jako další samostatnou zónu do objemu ohraničeného obálkou budovy a přitom je dále uvažovali jako nevytápěné s návrhovou teplotou např. 5°C. Toto mělo negativní dopad (extrémně benevolentní) na výpočet požadavků Uem,R. Bylo to umožněno napsanou definicí budovy a vnitřního prostředí (ve vyhlášce), kdy i například umělé osvětlení v nevytápěném prostoru znamenalo, že tento prostor je upravovaným vnitřním prostředím a tudíž se mohl zahrnout do prostoru uvnitř obálky budovy.
Tento nežádoucí postup byl podpořen i definicí temperovaného prostoru v ČSN 73 0540-2, který může být vytápěn přímo i nepřímo. Za temperovaný prostor se obecně uvažuje prostor s požadovanou vnitřní teplotou do 15°C. Přitom slovo "temperovaný" v každém evokuje "vytápěný". Z toho plyne, že jakýkoliv nevytápěný prostor je nepřímo temperovaný prostor. U nevytápěného prostoru pak byla zvolena nízká návrhová teplota (např. Ti=5°C). To mělo zásadní dopad na stanovení výchozího požadovaného (normového) Uem,N budovy pro stanovení referenčního Uem,R. Protože zde se projevila druhá "nedokonalost" ČSN 73 0540-2 v případě stanovení průměrného součinitele prostupu tepla pro zónu s odlišnou návrhovou teplotou Ti mimo interval <18;22>°C.
Uem,N = Uem,N,20 * e
Uem,N = Uem,N,20 * 16/(Ti-4),
kde výsledná hodnota činitele "e" nebyla nijak omezena. V tomto případě vyšlo e=16. Hodnota zaručující výsledné Uem,N nad jakékoliv fyzikální meze průměrného součinitele prostupu tepla. Ani následná redukce činitelem fR podle typu referenční budovy nemohla výsledné Uem,R "zachránit".
A do třetice svůj díl na této "nevhodné " praxi má i vyhláška 78/2013 Sb. o ENB tím, jakým způsobem předepisuje stanovení referenčního průměrného součinitele prostupu tepla Uem,R pro vícezónové budovy. Kde výsledný požadavek je průměrován z dílčích požadavků jednotlivých zón podle jejich obestavěného objemu, nikoliv podle části jejich ploch z obálky budovy. Protože plocha je vztažný parametr pro průměrování Uem, nikoliv objem.
Suma sumárum, přesunutí definice vnitřního prostředí z vyhlášky do zákona a její navázání jen na návrhové teploty na vytápění nebo chlazení má těmto nevhodným způsobům modelování budov učinit "stopku". Nevhodné to bylo jen pro stanovení Uem,R. V ostatních požadovaných parametrech to bylo celkem jedno.
TÍM TO VLASTNĚ CELÉ MĚLO SKONČIT. ALE ....
Zaznamenali jsme, že na základě upřesnění této definice vnitřního prostředí Stání energetická inspekce (SEI) nově vyžaduje pro případy budov (viz schéma A níže) samostatné PENB na každou nadzemní část objektu. V případě schématu A by to byl samostatný PENB na část budovy A a na část budovy B. Toto schéma je poměrně častý jev při nové developerské výstavbě, kdy je vybudován velký suterén pro parkovací stání a z něho "vyrůstají" jednotlivé části budovy (zpravidla čistě nadzemní).
SCHÉMA A:
Zaslali jsme proto oficiální dotaz na SEI pro vysvětlení tohoto požadavku, který je nově vyžadován po nabytí platnosti změny zákona tj. po 25.1.2020.
Poznámka: dle §13 odstavce 1 zákona: "..... Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat průkaz pro účely výstavby nové budovy nebo větší změny dokončené budovy u budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2."
Nicméně neoficiálně máme zatím informace, že argumentace SEI je následující:
=> nově nelze nevytápěný prostor brát jako prostor s upravovaným vnitřním prostředím
=> z definice budovy odvozeno, že budovu tvoří pouze(?) prostory s upravovaným vnitřním prostředím
=> z předchozího bodu odvozeno, že budova je tvořena pouze(?) obálkou budovy
=> nevytápěný prostor nelze(?) uvažovat za těchto předpokladů jako součást budovy
=> vytápěné části jsou "samostatnými budovami" se samostatným PENB
Pokud tuto argumentaci budeme brát jako "bernou minci", tak by v takovém případě měly být vypracovány samostatné PENB na každou vytápěnou část A a B i pro tyto následující schémata budov B až D. Některá schémata jsou běžná, některá spíše teoretická. Ale pokud má definice "fungovat", vždy je nutné vyzvat ji "na souboj" i s extrémními případy.
SCHÉMA B:
SCHÉMA C:
SCHÉMA D:
Kdybychom se na to dívali čistě "pocitově" (alespoň autor článku), tak lze se třeba ztotožnit se samostatnými PENB na části A i B u schématu A a u schématu C. U schématu B a D už to trochu "skřípe". I "opticky" se to "tváří" jako jedna hmota budovy. Takže proč dva samostatné PENB a nikoliv jeden PENB se dvěma zónami a nevytápěným prostorem?
Navíc v případě zpracování samostatných PENB na každou vytápěnou část, chybí metodika jakým způsobem rozdělit spotřebu energie nevytápěného prostoru mezi jednotlivé PENB. Máme na mysli energii pro umělé osvětlení, nucené větrání, přípravu TV a v teoretickém případě i pro vlhkostní úpravu společných nevytápěných prostor, které souvisí s typickým užíváním budovy. Pokud není, nezbývá než si ji vytvořit. Podrobný obecný návod jak takové PENB pro samostatné vytápěné části vytvořit, je uveden zde.
A NYNÍ ARGUMENTACE Z JINÉHO ÚHLU POHLEDU, PROČ BY TENTO POŽADAVEK NEMUSEL BÝT SPRÁVNÝ ....
Argumentace je následující:
=> nově nelze nevytápěný prostor brát jako prostor s upravovaným vnitřním prostředím (SOUHLAS)
=> z definice budovy odvozeno, že budovu tvoří pouze(?) prostory s upravovaným vnitřním prostředím (NESOUHLAS)
=> definice budovy v zákoně je uvedena výše. Z ní odvozujeme, že budova musí mít nadzemní část a část ve styku se zeminou (neměla by levitovat), musí být prostorově soustředěná (tedy, že budovou by neměla být např. jen samostatná zeď) a navenek převážně uzavřená konstrukcemi. Tzn., nemusí se jednat o bezprecedentní spojitost stavebních konstrukcí kolem prostorově soustředěné budovy. Současnou podmínkou je, že "někde" v rámci budovy je upravováno vnitřní prostředí. Pak je taková stavba označena za budovu z pohledu zákona. Tzn., automaticky z toho neplyne, že upravované vnitřní prostředí musí vyplňovat spojitě a celý obestavěný prostor budovy stavebními konstrukcemi. Stejně tak z toho automaticky neplyne i to, že konstrukce ohraničující tento obestavěný prostor budovy automaticky "rovná se" obálka budovy!
=> argumenty uvedeny výše
=> nevytápěný prostor nelze(?) uvažovat za těchto předpokladů jako součást budovy (NESOUHLAS)
=> argumenty výše. Nevytápěný prostor nemůže být součástí části budovy, která je vymezena obálkou budovy, protože ta ohraničuje pouze vnitřní prostředí. Ale je logickou součástí budovy.
=> vytápěné části jsou "samostatnými budovami" se samostatným PENB (NESOUHLAS)
=> na základě argumentace výše, na všechny uvedené příklady schémat A až D stačí pouze jeden PENB, neboť se jedná o jednu budovu. V PENB řeším pouze počet zón a nevytápěných prostorů. Nikde není psáno, že všechny zóny (vytápěné) v rámci jedné budovy musí spolu minimálně jednou konstrukcí sousedit.
Pro úplnost zde ještě uvádíme definici obálky budovy v zákoně platném po
25.1.2020, kde je v §2 odstavci 1) uvedena pod písmenem "t)":
=> je zde uvedeno, že je to soubor všech teplosměnných konstrukcí ....splňujících požadavky uvedené v definici. Z textu nevyplývá, že by jedna budova musela mít pouze jednu souvislou (spojitou) obálku budovy, tedy že by se nemohla skládat z více spojitě uzavřených celků.
Pokud aplikujeme tuto další argumentaci na všechny výše uvedená schémata, tak pro všechny budovy je nutný pouze 1x PENB, ve kterém pouze řeším počet zón a nevytápěných prostorů. Navíc případ dle schématu D bychom museli zpracovat jako jeden PENB i z důvodu toho, že část A nemá konstrukci ve styku se zeminou (vysvětleno výše).
Jak to vidí autor článku "pocitově" z hlediska počtu PENB pro danou budovu je uvedeno výše. Jenže "cit pro věc" nebo "chtít mít to tak" někdy narazí na právní definice a jejich výklad. Ideálně, když jsou tyto věci v souladu. Podle našeho názoru nelze za současných definicí, vyargumentovat požadavek, aby schémata A a C byla řešena samostatnými PENB na každou vytápěnou část a schémata B a D jedním PENB. Neobešlo by se to bez dodatečných definicí upřesňující postup pro případy minimálně dle schématu A (popř. C), kvůli kterým primárně tento článek vznikl. Buď platí požadavek vždy samostatného PENB na každou samostatnou vytápěnou část budovy nebo vždy jeden PENB na celou budovu. A to podle toho, k jakému argumentačnímu celku ze dvou výše uvedených tíhnete. Dle současných definicí, podle našeho názoru, není žádná střední cesta.
ZÁVĚR:
- Předpokládáme, že neoficiální argumentace SEI bude zoficiálněna a bude to tedy ze strany SEI vyžadováno (tj. samostatná ucelená vytápěná část = samostatný PENB). Proto, chcete-li obdržet kladné stanovisko SEI, postupujte dle požadavku SEI
- S argumentací SEI se autor článku neztotožňuje. Pokud bychom chtěli, podle našeho názoru, mít požadavek SEI podpořený i argumentačně, bylo by nutné změnit definici budovy pro účely zákona ve smyslu, že budova je prostorově soustředěná a navenek ohraničená obálkou budovy. Pak bychom mohli ucelenou vytápěnou část označit za budovu nikoliv jen za její část. V takové případě, by bylo nutno ještě ošetřit, aby spotřeba přilehlých nevytápěných prostor byla zahrnuta do dílčích PENB a jakým způsobem.
- Zákon umožňuje zpracování PENB i na ucelenou část budovy. Pokud chceme pro budovy dle schématu A samostatný PENB na každou nadzemní část, využijme podle našeho názoru argumentačně spíše této možnosti. Byla by to však dobrovolná záležitost, kterou musíme učinit, abychom obdrželi kladné vyjádření. Výsledek (PENB na samostatné části) pak bude ve shodě s požadavky SEI a o to ve výsledku jde.
Oficiální odpověď SEI na zaslaný dotaz:
Zde je uvedena odpověď SEI na zaslaný dotaz. V odpovědi je použita ještě další odlišná argumentace, než výše popsaná neoficiální, kterou jsme čerpali od spolupracujícího energického specialisty/projektanta. Opírá se o "teplotu" v nevytápěném prostoru podzemích garáží a architektonické řešení.
Malý komentář k odpovědi:
-u garáží zapuštěných kompletně pod úroveň terénu není vnitřní teplota standardně shodná s teplotou exteriéru (Předpokládá se, že bude více rovnoměrná k úrovni průměrné teploty přilehlé zeminy. Samozřejmě záleží na průběhu tepelných zisků a objemu větrání během užívání. To by měl doložit bilanční výpočet). Stejná, resp. velmi podobná teplota s exteriérem je zpravidla výsadou nadzemních garáží většinou volně propojených s exteriérem (žaluzie apod.) umožňující křížné provětrávání prostoru. Principiálně by teplota v nevytápěném prostoru pro toto rozhodnutí neměla mít žádný vliv. Nevytápěný prostor je definován tak, že jde o obestavěný prostor bez instalované otopné soustavy cíleně určené k jeho vytápění. Mělo by být úplně jedno, jaká teplota bilančním výpočtem v nevytápěném prostoru vychází pro tento typ rozhodnutí. Jinak bychom se pouštěli na "tenký led" závislosti rozhodnutí na vypočítané teplotě konkrétního nevytápěného prostoru.
-vše se odvíjí od toho, zda-li nadzemní část musíme označit jako samostatnou budovu se samostatným PENB či nikoliv. Pokud ano, pak je nutno uplatnit areálový přístup a celá záležitost je "jasná". Jaké jsou právní argumenty pro a proti necháme pro přečtení tohoto článku na vašem zvážení.
-v odpovědi je použita formulace "SEI by doporučovala samostatné PENB na každou nadzemní část". Takže opět nemáme jasno v tom, zda-li samostatné PENB pro každou nadzemní část jsou vyžadovány nebo jenom doporučeny. A tedy i jeden PENB je akceptován. Vzhledem k tomu, že stavebník potřebuje kladné vyjádření SEI, tak patrně platí, že doporučení je požadavkem a je třeba se jím řídit.
-v případě nabízených možností rozdělení spotřeby energie nevytápěného
suterénu preferujeme nabízený 3. způsob (rozdělení dle energeticky vztažných
podlahových ploch nadzemních částí). Je nejméně komplikovaný a poměrně
jednoduše zkontrolovatelný. Ostatně je popsán i v navazujícím článku,
jak konkrétně takové PENB na jednotlivé nadzemní části této budovy
zpracovat.
leden 2020
| Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020 Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020 |
|
|
|
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020. | ||
listopad 2019
| Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace |
|
|
|
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020) | ||
srpen 2018
| Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší |
|
|
|
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně) | ||
duben 2018
| Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2 |
|
|
|
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory. | ||
| Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část) Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část) |
|
|
|
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy. | ||
leden 2018
| Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie |
|
|
|
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna. | ||
říjen 2017
| Setkání EKIS 2017 Setkání EKIS 2017 |
|
|
|
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT. | ||
březen 2017
| Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4) |
|
|
|
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga | |
| Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace. | ||
leden 2017
| Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA |
|
|
|
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| 10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz). | ||
květen 2016
| Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2) |
|
|
|
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek. | ||
| Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov |
|
|
|
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková | |
| V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný. | ||
| Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1) Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1) |
|
|
|
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb. | ||
prosinec 2015
| Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu |
|
|
|
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI. | ||
červen 2015
| Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb. Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb. |
|
|
|
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek | |
| V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány. | ||
březen 2015
| Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií |
|
|
|
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší. | ||
prosinec 2014
| Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB |
|
|
|
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB | ||
listopad 2014
| Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov? |
|
|
|
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji. | ||
říjen 2014
| Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část) Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část) |
|
|
|
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03) | ||
| Systémová hranice budovy u podlah na zemině Systémová hranice budovy u podlah na zemině |
|
|
|
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla. | ||
| Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření? Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření? |
|
|
|
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření? | ||
červenec 2014
| Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce |
|
|
|
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy. | ||
| Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB) Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB) |
|
|
|
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba. | ||
| Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech |
|
|
|
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti? | ||
duben 2014
| Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov |
|
|
|
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga | |
| Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší. | ||
| Je nutný PENB na půdní vestavbu? Je nutný PENB na půdní vestavbu? |
|
|
|
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa | |
| Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby. | ||