+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo
NEBO
 
Omezit pro: 
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
Zobrazit celý článek
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
Zobrazit celý článek
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
Zobrazit celý článek
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
Zobrazit celý článek
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
Zobrazit celý článek
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
Zobrazit celý článek
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
Zobrazit celý článek
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
Zobrazit celý článek
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
Zobrazit celý článek
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
Zobrazit celý článek
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
Zobrazit celý článek
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
Zobrazit celý článek
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Zobrazit celý článek
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Zobrazit celý článek
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Zobrazit celý článek
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Zobrazit celý článek
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Zobrazit celý článek
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Zobrazit celý článek
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
Jak je to po 25.1.2020?

Nejprve definice vnitřního prostředí v aktuálním znění zákona po 25.1.2020, kde byla do §2 odstavce 1) pod písmeno "x)" doplněna tato definice:

x) upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,

Rovnou vypíšeme i definici budovy pod písmenem "p)" v tomto zákoně:

p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí za účelem vytápění nebo chlazení,

A jak to bylo před 25.1.2020?

Doposud tato definice vnitřního prostředí v zákoně nebyla a vnitřní prostředí bylo definováno v prováděcím předpisu k tomuto zákonu - vyhlášce o ENB 78/2013 Sb. v §2  pod písmenem "d)":

d) vnitřním prostředím prostředí uvnitř zóny, které je definováno návrhovými hodnotami teploty, relativní vlhkosti vzduchu a objemového toku výměny vzduchu, případně rychlostí proudění vnitřního vzduchu a požadované intenzity osvětlení uvnitř zóny,

A v zákoně byla v §2 odstavci 1) pod písmenem "p)" tato definice budovy:

p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí,

PROČ TYTO ZMĚNY?
Dokonce na dvou místech (změna definice vnitřního prostředí a budovy) bylo nově zdůrazněno, že vnitřní prostředí je definováno pouze "vytápěním nebo chlazením". Tyto změny jednoznačně reagovali na praxi některých zpracovatelů PENB, kteří začleňovali nevytápěné prostory jako další samostatnou zónu do objemu ohraničeného obálkou budovy a přitom je dále uvažovali jako nevytápěné s návrhovou teplotou např. 5°C. Toto mělo negativní dopad (extrémně benevolentní) na výpočet požadavků Uem,R. Bylo to umožněno napsanou definicí budovy a vnitřního prostředí (ve vyhlášce), kdy i například umělé osvětlení v nevytápěném prostoru znamenalo, že tento prostor je upravovaným vnitřním prostředím a tudíž se mohl zahrnout do prostoru uvnitř obálky budovy.

Tento nežádoucí postup byl podpořen i definicí temperovaného prostoru v ČSN 73 0540-2, který může být vytápěn přímo i nepřímo. Za temperovaný prostor se obecně uvažuje prostor s požadovanou vnitřní teplotou do 15°C. Přitom slovo "temperovaný" v každém evokuje "vytápěný". Z toho plyne, že jakýkoliv nevytápěný prostor je nepřímo temperovaný prostor. U nevytápěného prostoru pak byla zvolena nízká návrhová teplota (např.  Ti=5°C). To mělo zásadní dopad na stanovení výchozího požadovaného (normového) Uem,N budovy pro stanovení referenčního Uem,R. Protože zde se projevila druhá "nedokonalost" ČSN 73 0540-2 v případě stanovení průměrného součinitele  prostupu tepla pro zónu s odlišnou návrhovou teplotou Ti mimo interval <18;22>°C.

Uem,N = Uem,N,20 * e
Uem,N = Uem,N,20 * 16/(Ti-4),

kde výsledná hodnota činitele "e" nebyla nijak omezena. V tomto případě vyšlo e=16. Hodnota zaručující výsledné Uem,N nad jakékoliv fyzikální meze průměrného součinitele prostupu tepla. Ani následná redukce činitelem fR podle typu referenční budovy nemohla výsledné Uem,R "zachránit".

A do třetice svůj díl na této "nevhodné " praxi má i vyhláška 78/2013 Sb. o ENB tím, jakým způsobem předepisuje stanovení referenčního průměrného součinitele prostupu tepla Uem,R pro vícezónové budovy. Kde výsledný požadavek je průměrován z dílčích požadavků jednotlivých zón podle jejich obestavěného objemu, nikoliv podle části jejich ploch z obálky budovy. Protože plocha je vztažný parametr pro průměrování Uem, nikoliv objem.

Suma sumárum, přesunutí definice vnitřního prostředí z vyhlášky do zákona a její navázání jen na návrhové teploty na vytápění nebo chlazení má těmto nevhodným způsobům modelování budov učinit "stopku". Nevhodné to bylo jen pro  stanovení Uem,R. V ostatních požadovaných parametrech to bylo celkem jedno.

TÍM TO VLASTNĚ CELÉ MĚLO SKONČIT. ALE ....

Zaznamenali jsme, že na základě upřesnění této definice vnitřního prostředí Stání energetická inspekce (SEI) nově vyžaduje pro případy budov (viz schéma A níže) samostatné PENB na každou nadzemní část objektu. V případě schématu A by to byl samostatný PENB na část budovy A a na část budovy B. Toto schéma je poměrně častý jev při nové developerské výstavbě, kdy je vybudován velký suterén pro parkovací stání a z něho "vyrůstají" jednotlivé části budovy (zpravidla čistě nadzemní).

SCHÉMA A:


Zaslali jsme proto oficiální dotaz na SEI pro vysvětlení tohoto požadavku, který je nově vyžadován po nabytí platnosti změny zákona tj. po 25.1.2020.

Poznámka: dle §13  odstavce 1 zákona: "..... Státní energetická inspekce v těchto řízeních vydává závazná stanoviska, pokud je stanovena povinnost vypracovat průkaz pro účely výstavby nové budovy nebo větší změny dokončené budovy u budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2."

Nicméně neoficiálně máme zatím informace, že argumentace SEI je následující:
=> nově nelze nevytápěný prostor brát jako prostor s upravovaným vnitřním prostředím
=> z definice budovy odvozeno, že budovu tvoří pouze(?) prostory s upravovaným vnitřním prostředím
=> z předchozího bodu odvozeno, že budova je tvořena pouze(?) obálkou budovy
=> nevytápěný prostor nelze(?) uvažovat za těchto předpokladů jako součást budovy
=> vytápěné části jsou "samostatnými budovami" se samostatným PENB

Pokud tuto argumentaci budeme brát jako "bernou minci", tak by v takovém případě měly být vypracovány samostatné PENB na každou vytápěnou část A a B i pro tyto následující schémata budov B až D. Některá schémata jsou běžná, některá spíše teoretická. Ale pokud má definice "fungovat", vždy je nutné vyzvat ji "na souboj" i s extrémními případy.

SCHÉMA B:



SCHÉMA C:



SCHÉMA D:



Kdybychom se na to dívali čistě "pocitově" (alespoň autor článku), tak lze se třeba ztotožnit se samostatnými PENB na části A i B u schématu A a u schématu C. U schématu B a D už to trochu "skřípe". I  "opticky" se to "tváří" jako jedna hmota budovy. Takže proč dva samostatné PENB a nikoliv jeden PENB se dvěma zónami a nevytápěným prostorem?

Navíc v případě zpracování samostatných PENB na každou vytápěnou část, chybí metodika jakým způsobem rozdělit spotřebu energie nevytápěného prostoru mezi jednotlivé PENB. Máme na mysli energii pro umělé osvětlení, nucené větrání, přípravu TV a v teoretickém případě i pro vlhkostní úpravu společných nevytápěných prostor, které souvisí s typickým užíváním budovy. Pokud není, nezbývá než si ji vytvořit. Podrobný obecný návod jak takové PENB pro samostatné vytápěné části vytvořit, je uveden zde.

A NYNÍ ARGUMENTACE Z JINÉHO ÚHLU POHLEDU, PROČ BY TENTO POŽADAVEK NEMUSEL BÝT SPRÁVNÝ ....

Slovem správný je nyní myšleno v souladu se zákonem, nikoliv jak bychom si to představovali nebo chtěli.

Argumentace je následující:

=> nově nelze nevytápěný prostor brát jako prostor s upravovaným vnitřním prostředím (SOUHLAS)

=> z definice budovy odvozeno, že budovu tvoří pouze(?) prostory s upravovaným vnitřním prostředím (NESOUHLAS)
=> definice budovy v zákoně je uvedena výše. Z ní odvozujeme, že budova musí mít nadzemní část a část ve styku se zeminou (neměla by levitovat), musí být prostorově soustředěná (tedy, že budovou by neměla být např. jen samostatná zeď) a navenek převážně uzavřená konstrukcemi. Tzn., nemusí se jednat o bezprecedentní spojitost stavebních konstrukcí kolem prostorově soustředěné budovy. Současnou podmínkou je, že "někde" v rámci budovy je upravováno vnitřní prostředí. Pak je taková stavba označena za budovu z pohledu zákona. Tzn., automaticky z toho neplyne, že upravované vnitřní prostředí musí vyplňovat spojitě a celý obestavěný prostor budovy stavebními konstrukcemi. Stejně tak z toho automaticky neplyne i to, že konstrukce ohraničující tento obestavěný prostor budovy automaticky "rovná se" obálka budovy!

=> z předchozího bodu odvozeno, že budova je tvořena pouze(?) obálkou budovy (NESOUHLAS)
=> argumenty uvedeny výše

=> nevytápěný prostor nelze(?) uvažovat za těchto předpokladů jako součást budovy (NESOUHLAS)
=> argumenty výše. Nevytápěný prostor nemůže být součástí části budovy, která je vymezena obálkou budovy, protože ta ohraničuje pouze vnitřní prostředí. Ale je logickou součástí budovy.

=> vytápěné části jsou "samostatnými budovami" se samostatným PENB (NESOUHLAS)
=> na základě argumentace výše, na všechny uvedené příklady schémat A až D stačí pouze jeden PENB, neboť se jedná o jednu budovu. V PENB řeším pouze počet zón a nevytápěných prostorů. Nikde není psáno, že všechny zóny (vytápěné) v rámci jedné budovy musí spolu minimálně jednou konstrukcí sousedit.

Pro úplnost zde ještě uvádíme definici obálky budovy v zákoně platném po 25.1.2020, kde je v §2 odstavci 1) uvedena pod písmenem "t)":

t) obálkou budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově,

=> je zde uvedeno, že je to soubor všech teplosměnných konstrukcí ....splňujících požadavky uvedené v definici. Z textu nevyplývá, že by jedna budova musela mít pouze jednu souvislou (spojitou) obálku budovy, tedy že by se nemohla skládat z více spojitě uzavřených celků.

Pokud aplikujeme tuto další argumentaci na všechny výše uvedená schémata, tak pro všechny budovy je nutný pouze 1x PENB, ve kterém pouze řeším počet zón a nevytápěných prostorů. Navíc případ dle schématu D bychom museli zpracovat jako jeden PENB i z důvodu toho, že část A nemá konstrukci ve styku se zeminou (vysvětleno výše).

Jak to vidí autor článku "pocitově" z hlediska počtu PENB pro danou budovu je uvedeno výše. Jenže "cit pro věc" nebo "chtít mít to tak" někdy narazí na právní definice a jejich výklad. Ideálně, když jsou tyto věci v souladu. Podle našeho názoru nelze za současných definicí, vyargumentovat požadavek, aby schémata A a C byla řešena samostatnými PENB na každou vytápěnou část a schémata B a D jedním PENB. Neobešlo by se to bez dodatečných definicí upřesňující postup pro případy minimálně dle schématu A (popř. C), kvůli kterým primárně tento článek vznikl. Buď platí požadavek vždy samostatného PENB na každou samostatnou vytápěnou část budovy nebo vždy jeden PENB na celou budovu. A to podle toho, k jakému argumentačnímu celku ze dvou výše uvedených tíhnete.  Dle současných definicí, podle našeho názoru, není žádná střední cesta.

ZÁVĚR:

  • Předpokládáme, že neoficiální argumentace SEI bude zoficiálněna a bude to tedy ze strany SEI vyžadováno (tj. samostatná ucelená vytápěná část = samostatný PENB). Proto, chcete-li obdržet kladné stanovisko SEI, postupujte dle požadavku SEI
  • S argumentací SEI se autor článku neztotožňuje. Pokud bychom chtěli, podle našeho názoru, mít požadavek SEI podpořený i argumentačně, bylo by nutné změnit definici budovy pro účely zákona ve smyslu, že budova je prostorově soustředěná a navenek ohraničená obálkou budovy. Pak bychom mohli ucelenou vytápěnou část označit za budovu nikoliv jen za její část. V takové případě, by bylo nutno ještě ošetřit, aby spotřeba přilehlých nevytápěných prostor byla zahrnuta do dílčích PENB a jakým způsobem.
  • Zákon umožňuje zpracování PENB i na ucelenou část budovy. Pokud chceme pro budovy dle schématu A samostatný PENB na každou nadzemní část, využijme podle našeho názoru argumentačně spíše této možnosti. Byla by to však dobrovolná záležitost, kterou musíme učinit, abychom obdrželi kladné vyjádření. Výsledek (PENB na samostatné části) pak bude ve shodě s požadavky SEI a o to ve výsledku jde.
Oficiální odpověď SEI na zaslaný dotaz:

Zde je uvedena odpověď SEI na zaslaný dotaz. V odpovědi je použita ještě další odlišná argumentace, než výše popsaná neoficiální, kterou jsme čerpali od spolupracujícího energického specialisty/projektanta. Opírá se o "teplotu" v nevytápěném prostoru podzemích garáží a architektonické řešení.

Malý komentář k odpovědi:
-u garáží zapuštěných kompletně pod úroveň terénu není vnitřní teplota standardně shodná s teplotou exteriéru (Předpokládá se, že bude více rovnoměrná k úrovni průměrné teploty přilehlé zeminy. Samozřejmě záleží na průběhu tepelných zisků a objemu větrání během užívání. To by měl doložit bilanční výpočet). Stejná, resp. velmi podobná teplota s exteriérem je zpravidla výsadou nadzemních garáží většinou volně propojených s exteriérem (žaluzie apod.) umožňující křížné provětrávání prostoru. Principiálně by teplota v nevytápěném prostoru pro toto rozhodnutí neměla mít žádný vliv. Nevytápěný prostor je definován tak, že jde o obestavěný prostor bez instalované otopné soustavy cíleně určené k jeho vytápění. Mělo by být úplně jedno, jaká teplota bilančním výpočtem v nevytápěném prostoru vychází pro tento typ rozhodnutí. Jinak bychom se pouštěli na "tenký led" závislosti rozhodnutí na vypočítané teplotě konkrétního nevytápěného prostoru.

-vše se odvíjí od toho, zda-li nadzemní část musíme označit jako samostatnou budovu se samostatným PENB či nikoliv. Pokud ano, pak je nutno uplatnit areálový přístup a celá záležitost je "jasná". Jaké jsou právní argumenty pro a proti necháme pro přečtení tohoto článku na vašem zvážení.

-v odpovědi je použita formulace "SEI by doporučovala samostatné PENB na každou nadzemní část". Takže opět nemáme jasno v tom, zda-li samostatné PENB pro každou nadzemní část jsou vyžadovány nebo jenom doporučeny. A tedy i jeden PENB je akceptován. Vzhledem k tomu, že  stavebník potřebuje kladné vyjádření SEI, tak patrně platí, že doporučení je požadavkem a je třeba se jím řídit.

-v případě nabízených možností rozdělení spotřeby energie nevytápěného suterénu preferujeme nabízený 3. způsob (rozdělení dle energeticky vztažných podlahových ploch nadzemních částí). Je nejméně komplikovaný a poměrně jednoduše zkontrolovatelný. Ostatně je popsán i v navazujícím článku, jak konkrétně takové PENB na jednotlivé nadzemní části této budovy zpracovat.

Skrýt článek
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
Zobrazit celý článek
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
Zobrazit celý článek
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
Zobrazit celý článek
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Zobrazit celý článek
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
Zobrazit celý článek
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
Zobrazit celý článek
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
Zobrazit celý článek
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
Zobrazit celý článek
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
Zobrazit celý článek
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Zobrazit celý článek
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Zobrazit celý článek
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
Zobrazit celý článek
prosinec 2015
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
Zobrazit celý článek
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
Zobrazit celý článek
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
Zobrazit celý článek
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
Zobrazit celý článek
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazit celý článek
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Zobrazit celý článek
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Zobrazit celý článek
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
Zobrazit celý článek
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Zobrazit celý článek
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Zobrazit celý článek
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
Zobrazit celý článek
duben 2014
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Zobrazit celý článek
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.
Zobrazit celý článek