Pojem "nástavba" a "přístavba" je definován ve stavebním zákoně 183/2006 Sb. v aktuálním znění v §2 odstavci:

(5) Změnou dokončené stavby je
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje,
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Příklad z praxe:

Máme RD s obytným 1.NP a nevytápěnou půdou. Majitel se rozhodne pro obytnou nástavbu:






U větších změn staveb je z pohledu hodnocení patrné, že pro stanovení referenční spotřeby energie v PENB musíme volit typ referenční budovy: "dokončená budova a její změna". Výjimku tvoří v úvodu zmíněný text odstavce 3) z §6  vyhlášky od ENB.

V tomto případě je patrné zdvojnásobení původní energeticky vztažné podlahové plochy, a proto na nástavbu se tento požadavek v odst. 3)  §6 vyhlášky vztahuje. Otázkou je, zda musíme prokázat splnění požadavků na ENB pro nástavbu při porovnání s referenčním typem budovy "nová referenční budova" nebo "referenční budova s téměř nulovou spotřebou energie"?

3) zpracování průkazů PENB
Proč "průkazů" a ne jednoho průkazu? Důvodem je vzor protokolu průkazu PENB uvedený ve vyhlášce o ENB a výčet kritérií, které musí splňovat měněná a nová budova:

U nové budovy nutno splnit (viz §6 odstavec 1 vyhlášky o ENB):
I) průměrný součinitel prostupu tepla Uem
II) celkovou dodanou energii
III) celkovou dodanou neobnovitelnou primární energii

U měněné budovy nutno splnit minimálně jeden ze tří požadavků (viz §6 odstavec 2 vyhlášky o ENB):
a) I) + III) nebo
b) I) + II) nebo
c) měněné prvky a zdroje musí splňovat minimálně referenční požadavky (jejich bližší popis je zde)

Ve vzoru protokolu PENB je ale sledovaný parametr II) a  III) uváděn nikoliv zvlášť po zónách jako parametr I), ale vždy souhrnně za celou budovu. Proto, i když SW ENERGETIKA umožňuje zadání rozdílných typů referenčních budov zvlášť pro každou zónu v budově (1. zóna = původní část objektu - 1.NP, 2. zóna = nástavba - 2.NP), tak v protokolu nelze stejně vyčíst a tedy porovnat spotřeby pro každou zónu zvlášť.

Proto se zpracovávají dva PENB, první PENB je zpracován pouze zvlášť na nově zrealizovanou část (v tomto případě nástavbu) s referenční budovou "nová nebo nulová?" a PENB se vyhodnocuje jako PENB pro novostavbu => musí současně splnit ukazatele I), II) a III). Tento první PENB ma za úkol prokázat právě splnění požadavku v úvodu zmíněného odstavce 3) §6 vyhlášky o ENB.

                                                                                                          nebo (?)

Druhý PENB je zpracován na celý objekt (původní i nová část) s jednotným typem referenční budovy "stávající budova a její změna". Z pohledu zákona "406" jde totiž stále o "větší změnu budovy" a PENB se vyhodnocuje jako pro změnu budovy => musí splnit minimálně jednu ze tří výše uvedených možností a), b) nebo c). Avšak v tomto PENB  měněné nebo nově realizované konstrukce nebo nově instalované zdroje energie pouze u nově zrealizované části (v tomto případě nástavby) nezatrháváme v tomto druhém PENB jako měněné - o jejich hodnocení se "stará" již první PENB. V tomto druhém PENB zatrhneme jen měněné konstrukce nebo zdroje energie jen v případě týkají-li se původní část - v tomto případě tedy jen 1.NP.





Pokud takový případ ve své praxi zpracováváte, tj. přikládáte 2ks PENB, okomentujte prosím řádně přítomnost dvou PENB v projektové dokumentaci formou např. přiloženého vysvětlení, tak aby byl patrný důvod. Přeci jenom ne na všech stavebních úřadech tuto ustálenou praxi dokládání splnění požadavků na PENB u nástaveb a přístaveb již znají.

Poznámka:

Lze se v krajním případě setkat i s možností, že bude zpracován pouze jeden PENB na celý objekt, přičemž pro původní i novou část bude stanoven požadavek, který platí pro novou referenční budovu - dle vyjádření SEI (zde) i po 1.1.2020 stačí pro novou část nástavby/přístavby splnit požadavek kladený novou referenční budovou. Podle našeho názoru i takové řešení je možné akceptovat vzhledem k tomu, že zpracovatel  klade požadavky na původní část objektu vyšší, než by musel. A předpokládáme, že pokud budova vyhoví jako celek, měla by vyhovovat požadavkům na novostavby i samotná část nástavby popř. přístavby. Toto využití tedy připadá v úvahu v případě komplexní rekonstrukce i původní části. Pokud chce být zpracovatel dobrovolně přísnější (nad rámec požadavků uvedených v prohlášení SEI), tak nastaví pro tento jeden PENB na celou budovu typ požadavku referenční budovy s téměř nulovou spotřebou energie.  Pokud tento požadavek splní celá budova, tak lze předpokládat, že i nová část (nástavba/přístavba) splní s rezervou požadavky na ENB na novou referenční budovu.


tento článek navazuje na předchozí články v technické knihovně:
Zobrazování referenční hodnot v protokolu PENB
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce