Vážíme si vašeho soukromí
Děláme vše pro to, abychom vám zobrazovali obsah, který vás zajímá. K tomu nám pomůže váš souhlas s využíváním souborů cookies. Díky tomu budeme moci používat údaje o vašem prohlížení webu DEK.cz. Poskytnuté informace jsou u nás v bezpečí a toto nastavení navíc můžete kdykoliv upravit nebo vypnout.
+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
duben 2025
Limit tepelných ztrát podlahy na zemině u referenční budovy
3. 4. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobněji vysvětleníme, jak se tento limit projevuje ve výpočtu referenční budovy jak na straně výpočtu referenčního průměrného součinitele prostupu tepla, tak na straně referenční potřeby tepla/chladu.
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
V rámci semináře DEKSOFT jsme prezentovali nejčastější chyby v PENB dle Státní energetické inspekce. Jeden bod se týkal špatného stanovení výšky "obálky budovy". SEI nám v podkladech uvedla a my převzali do prezentace informaci, že se výška stanovuje od hlavní hydroizolace podlahy a toto jsme demonstrovali na obrázku níže.

Okno prezentace:


Následně jsme dostali dotaz - Jak je to v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne?  - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.

Co říkají normy

ČSN 73 0540-4
Systémovou hranicí budovy, nebo teplotní zóny budovy, tvoří v souladu s ČSN EN 832 (pozn. již neplatná) vnější povrchy stěn, nejnižších podlah a stropů nebo střech, které oddělují posuzovaný vytápěný prostor od vnějšího prostředí nebo od sousedních vytápěných zón nebo od nevytápěných prostorů nebo od zeminy.

ČSN EN ISO 13790

6.2 Hranice budovy ve výpočtu
Hranice budovy při výpočtu potřeby energie na vytápění a/nebo chlazení zahrnuje všechny stavební prvky oddělující klimatizovaný prostor nebo prostory od venkovního prostředí (vzduch, zemina nebo voda) nebo od přiléhajících budov a neklimatizovaných prostor.

ČSN 73 0540-1
Celková plocha obálky budovy (total exposed envelope area) A [m2], součet ploch všech vnějších konstrukcí budovy, tj. ploch konstrukcí, které jsou vystaveny venkovnímu prostředí nebo přiléhají k zemině, stanovený jako součet vnějších ploch všech ochlazovaných konstrukcí ohraničujících budovu nebo její vytápěnou zónu na systémové hranici.

Systémová hranice budovy; teplotní zóny budovy (boundary of building heated space)
tvoří ji vnější povrchy konstrukcí, které oddělují posuzovaný vytápěný prostor od venkovního prostředí nebo od sousedních vytápěných zón nebo od nevytápěných prostorů

Závěr

Dle výše uvedeného je možné říci, že výška obálky budovy se nestanovuje vždy k hlavní hydroizolaci, ale v případě tepelné izolace pod hydroizolací až po vnější líc této tepelné izolace.


Tento přístup může vést k celkem paradoxním situacím. Například u pasívního domu může mít drť z pěnoskla tloušťku třeba i kolem 1 m. Pak po celém obvodu domu uvažujeme do výpočtu obvodové stěny třeba i o několik desítek metrů čtverečních vyšší výměrou než konstrukce skutečně má. To pak může vést výpočtově k vyšší energetické náročnosti. Teoreticky by to bylo možné kompenzovat podrobným výpočtem lineárních a bodových tepelných vazeb. Detail napojení podlahy a obvodové stěny by měl v tomto případě výrazně zápornou hodnotu liniového činitele prostupu tepla. Ve výpočtu pasívního domu dle TNI 73 0329 nám ale tato výrazně záporná hodnota liniového činitele prostupu tepla moc nepomůže, protože dle TNI můžeme celkovou přirážku na tepelné vazby uvažovat minimálně hodnotou 0. Tato problematika ale přesahuje zamýšlený rámec tohoto článku.