+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo
NEBO
 
Omezit pro: 
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
Zobrazit celý článek
listopad 2023
Vkládání podpisu do PENB
13. 11. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s vydáním změny vyhlášky o energetických specialistech je nutno vkládat na ENEX pdf PENB včetně podpisu zpracovatele, resp. oprávněného energetického specialisty. Nově je v SW ENERGETIKA umožněna funkce vkládání obrázku podpisu a razítka.
Zobrazit celý článek
červen 2023
Soubor zadání PENB pro vložení na ENEX
28. 6. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. z ledna 2020 a prováděcí vyhlášky 4/2020 Sb. o energetických specialistech vyžaduje nově Státní energetická inspekce (SEI) při vložení hlášenky na ENEX i vložení souboru zadání pro výpočetní program, s nímž byl daný PENB vypočten. Aktualizace 28.6.2023.
Zobrazit celý článek
únor 2023
Testování výpočetního jádra předepsného EN ISO 52016-1
13. 2. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
Výsledky testování hodinového výpočetního jádra předepsaného EN ISO 52016-1
Zobrazit celý článek
leden 2023
HOD modul vystaven
26. 1. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V programu ENERGETIKA byl vystaven HOD modul pro výpočty dle EN ISO 52 016-1 a vyhlášky 264/2020 Sb.
Zobrazit celý článek
listopad 2022
Data pro hodinový výpočet
11. 11. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
MPO ČR zveřejnilo hodinová data (vstupy) pro hodinový výpočet pro hodnocení ENB.
Zobrazit celý článek
leden 2022
ENERGETIKA 6.0.7 - výpočet Uem,R pro chladírny a mrazírny
14. 1. 2022 | Autor: Ing. Martin Varga
Do programu byly doplněny funkce pro jednodušší postihnutí tohoto typu zóny (chladírna/mrazírna) z pohledu výpočtu referenčního Uem,R a referenčních spotřeb energií.
Zobrazit celý článek
březen 2021
Za jakých podmínek se podlahová plocha nevytápěného schodiště objeví v energeticky vztažné ploše?
26. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
V ČSN 73 0331-1 jsou uvedeny v příloze D schémata půdorysného začlenění schodiště v rámci bytového domu. Podle tohoto začlenění a vlastnosti, zda-li je prostor schodiště vytápěn či nikoliv je uveden návod, kdy započítat podlahovou plochu schodiště do celkové energeticky vztažné podlahové plochy objektu.
Zobrazit celý článek
únor 2021
Rozdíly při stanovení požadavku na součinitel prostupu tepla mezi programy Energetika a Tepelná technika 1D
24. 2. 2021 | Autor: Ing. Jan Stašek, Ing. Martin Varga
Při komplexním posouzení budovy se můžete setkat se situací, kdy dochází k rozdílu mezi požadovanou hodnotou uváděnou v programu Energetika a Tepelná technika 1D. Zjednodušeně lze říci, že v programu Energetika se uplatňují pouze energetické požadavky doplněné o logické limity. Program Tepelná technika 1D stanovuje požadavky přesně dle normy ČSN 73 0540-2. V tomto článku si podrobněji vysvětlíme jednotlivé rozdíly.
Zobrazit celý článek
prosinec 2020
Hodnocení ENB nástavby a přístavby od 1.9.2020
1. 12. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. v tomto článku popíšeme, jakým způsobem se postupuje při hodnocení požadavků ENB v případě nástaveb a přístaveb na/k stávajícímu objektu.
Zobrazit celý článek
listopad 2020
ENERGETIKA a ČSN 73 0331-1:2020
12. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme dočasné řešení postupu práce v programu ENERGETIKA, než budou kompletně zapracovány nabízené vstupy dle aktuálně platné ČSN 73 0331-1:2020 (platné od 1.11.2020).
Zobrazit celý článek
FAQ - částé dotazy k nové vyhlášce o ENB 264/2020 Sb.
3. 11. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto průběžně doplňované článku v technické knihovně budeme průběžně uvádět otázky a odpovědi, které se kumulují na naší technické podpoře v souvislosti s požadavky a hodnocením nové vyhlášky o ENB č. 264/2020 Sb.
Zobrazit celý článek
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
Zobrazit celý článek
Strop k půdě - jaké jsou možnosti zadání? Jaké je jeho zastínění Fsh,O?
19. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technické podpoře se množí dotazy, jaké zadat zastínění Fsh,O stropu k půdě pro výpočet solárních zisků, když nad ním je ještě střecha. V článku si vysvětlíme okolnosti, které k takovému dotazu vedou a co s "tím"....nejprve si ale zrekapitulujeme možnosti, jakým způsobem lze nevytápěný prostor půdy postihnout v zadání.
Představíme si to na příkladu obyčejného RD typu "bungalow:




ad 1) - podrobné modelování nevytápěného prostoru půdy

Na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE zvolíme počet zón a nevytápěných prostorů 2. Z první "zóny" uděláme zónu tak, že k ní přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY vytápěný profil např. "1. RD - obytné místnosti". Z druhé "zóny" uděláme nevytápěný prostor tak, že k ní přiřadíme profil užívání "47. obecný nevytápěný prostor". Pro obě "zóny" pak musíme zadat všechny stavební konstrukce, objemy, plochy atd.



Podíváme-li se do profilu užívání č. "47- Obecný nevytápěný prostor" zjistíme, že přednastavená výměna vzduchu v nevytápěném prostoru je 0,33 1/h. U tohoto typu nevytápěné půdy se předpokládá výměna podstatně vyšší. Zadání vyšší hodnoty objemu větrání lze řešit třemi způsoby:

Zadání objemu větrání podstřešního prostoru nevytápěné půdy:

1A) volíme profil užívání nevytápěné půdy vlastní - č. 51, v něm jako výchozí volíme profil č. 47 a následně v modálním okně upravíme potřebnou hodnotu. Objem větrání dle profilu užívání se pak vždy přičte k objemu infiltrace na základě zadané hodnoty n50 a dalších parametrů pro výpočet infiltrace. Zadaná hodnota n50 by však již měla reflektovat to, že ten zvýšený objem větrání mezi půdou a exteriérem je zahrnut v této zvýšené hodnotě "požadavku" větrání zadané v profilu užívání. A tak pokud by se zadala hodnota n50=0, tak podstřešní prostor je v každém výpočetním kroku větrán přesně intenzitou výměny vzduchu 3,0 1/h (viz obrázek níže).


...

1B) profil užívání nevytápěné půdy vlastní - č. 47 neměníme. Reálně předpokládanou zvýšenou hodnotu větrání mezi podstřešním prostorem a půdou promítneme do hodnoty n50. Tu volíme tak, aby navýšila základní větraný objem požadavku dle profilu užívání na reálně předpokládanou hodnotu. Ve výsledku se objem větrání podstřešního prostoru bude rovnat vždy pro každý výpočetní krok objemu z profilu 0,33 1/h+ výše infiltrace na základně zadané hodnoty n50. (orientačně lze říci, že hodnota infiltrace na základě hodnoty n50 převedená na přirozený průměrný tlakový rozdíl je hodnota cca 20x nižší. Zadáte-li např. n50=10, tak hrubě je infiltrace 10/20=0,50. Čili výsledné větrání nevytápěného prostoru by bylo 0,33+0,50 = 0,83 1/h. Nutno však zdůraznit, že výpočet EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7 tento výpočet infiltrace definuje podstatně podroněji.)

1C) volíme profil užívání nevytápěné půdy vlastní - č. 51, v něm jako výchozí volíme profil č. 47 a následně v modálním okně upravíme potřebou hodnotu. Objem větrání dle profilu užívání zadáme 0,0 1/h. Veškerý objem větrání pak připadne na infiltraci na základě zadané hodnoty n50 a dalších parametrů pro výpočet infiltrace. Při tomto způsobu zadání se zadává reálná hodnota n50, který by se zjistila, kdyby se tento prostor měřil např. blower-door testem. To je však teorie, takže i zde musíme tuto hodnotu odhadnout (reálně se pro výpočet těžko bude měřit).  Podstřešní prostor je v každém výpočetním kroku větrání intenzitou výměny dle výpočtu infiltrace.

Poznámka: V případě zadání 1C) bude kontrolou zadaný požadovaný objem větrání v prostoru nevytápěné půdy 0,0 1/h označen červeně (krajně neobvyklá hodnota), ale v tomto případě zadání to tak cíleně chceme a tudíž můžeme kontrolu "ignorovat".

Pokud shrneme tyto 3 způsoby zadání objemu větrání podstřešního prostoru, tak nejblíže realitě je postup ad 1C). Vycházíme-li z předpokladu, že v prostoru půdy nejsou umístěny žádné otevíratelné/uzavíratelné otvory určené pro zajištění "potřebného" objemu větrání. Objem větrání uvedený v profilu užívání má totiž vždy atribut požadavku, který musí být větrán vždy. Nad to se řeší nežádoucí infiltrace. Jelikož u prostoru půdy nelze reálně předpokládat požadavek na minimální objem větrání, veškerý objem výměny vzduchu se považuje za infiltraci v důsledku netěsností obálky půdy k exteriéru.

A konečně při tomto způsobu zadání nevytápěného prostoru půdy nesmíme zapomenout, že konstrukci stropu k půdě zadáme na záložce vnitřní konstrukce s požadavkem strop k půdě! V "zóně" 2, tedy nevytápěném prostoru musíme zadat plochy střešního pláště (také dle orientace ke světovým stranám).



ad 2) - zadání stropu k půdě jako k sousednímu prostoru (nevytápěnému) se zadanou teplotou v něm

Na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE zvolíme počet zón a nevytápěných prostorů 1. Z první "zóny" uděláme zónu tak, že k ní přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY vytápění profil např. "1. RD - obytné místnosti".

Při tomto způsobu zadání nevytápěného prostoru půdy nesmíme zapomenout, že konstrukci stropu k půdě zadáme na záložce vnitřní konstrukce s požadavkem strop k půdě! A naopak plochu střešní konstrukce vůbec nezadáváme.



V profilech užívání sousedních prostorů je nabízen profil č. 49. Obecný nevytápěný prostor (přednastavená teplota 5°C). Zároveň u tohoto "nevytápěné profilu" sousedního prostoru je zde funkce, že je-li průměrná exteriérová teplota pro daný výpočetní krok vyšší než 5°C, uvažuje se v podstřešním prostoru průměrná exteriérová teplota. Jak je naznačeno v tabulce u profilu na obrázku výše. Takové omezení je samozřejmě žádoucí, pokud přímo zadavatel určuje teplotu v přilehlém nevytápěném prostoru. V opačném případě by to vedlo zcela jiště k celoroční potřebě tepla na vytápění.

Pokud by chtěl uživatel zadat odlišnou nejnižší teplotu, musí postupovat analogicky jako u zadání vlastního profilu užívání "zóny". Tj. zvolí zde profil č. 51 - definují vlastní profil. Jako výchozí zvolí profil č. 49 a následně může editovat nejnižší teplotu. Při editaci vlastního nevytápěného profilu může ponechat nebo zrušit i funkci (pomocí zatržíka) θu = MAX (θu ; θe).


...

Poznámka: tento typ prostoru je nevytápěný kontinuálně. Proto je začátek a konec provozní doby 0-24h a počet provozních dní 365/rok. Z toho důvodu si nemusíme všímat zadání teplot v mimoprovozní dobu a řešíme jen teploty v provozní dobu. Pokud zatržítko zatrhneme, použije se pro výpočet funkce okrajové podmínky teploty v nevytápěném prostoru θu = MAX (θu ; θe). Pokud nezatrhneme, uvažuje se teplota v nevytápěném prostoru θu (jelikož popisky modálního okna jsou obecné, tak θu = θint,H,set,I, popř. θu = θint,H,set,II). Teplotu θu je možné zadat i odlišnou po měsících v případě potřeby. Dokonce je možné pomocí tohoto zadání simulovat i to, že sousední prostor se jako nevytápěný chová jen v mimoprovozní dobu a v provozní dobu může být cíleně vytápěn na zadanou teplotu (pokud v kalendáři zadefinujeme provozní a mimoprovozní dobu).

Na formuláři zadání PLOCHY se při tomto způsobu zadání u plochy stropu k půdě neobjeví číslo "zóny" za konstrukcí (tj. že odděluje zónu 1 a nevytápěný prostor 2 a opačně), ale údaj "S" (tj. že konstrukce je přilehlá k sousednímu prostoru).



ad 3) - zadání stropu k půdě jako k sousednímu prostoru (nevytápěnému) se zadaným činitelem teplotní redukce "b" (plovoucí teplotní rozdíl)

Způsob zadání je v úvodu stejný, jako je popsán v předchozím bodě ad 2). Rozdíl je v tom, že při tomto způsobu zadání je nutno vždy volit profil užívání sousedního prostoru  č. 51 - definují vlastní profil. Jako výchozí zvolit profil č. 49. Při editaci v příslušné roletě zvolíme způsob zadání pomocí činitele teplotní redukce "b" a v následné roletě můžeme vybrat z některých typů předdefinovaných nevytápěných prostorů nebo můžete zadat činitel teplotní redukce vlastní:

...

Poznámka: přednastavení hodnoty činitele teplotní redukce "b" jsou převzaty z tabulky F.2 ČSN 73 0540-3: 2005.


Musíme zadat návrhové teploty na vytápění a chlazení v přilehlé vytápěné zóně k tomuto nevytápěnému prostoru. Poté se v modálním okně můžeme podívat k jakým teplotám v nevytápěné půdě vybraný činitel teplotní redukce "b" vede:


ad 4) - zadání stropu k půdě k exteriéru s požadavkem jako vnitřní konstrukci (strop k půdě)

Na formuláři zadání ZÁKLADNÍ ÚDAJE zvolíme počet zón a nevytápěných prostorů 1. Z první "zóny" uděláme zónu tak, že k ní přiřadíme na formuláři zadání ZÁKLADNÍ POPIS ZÓNY vytápění profil např. "1. RD - obytné místnosti".

Při tomto způsobu zadání nevytápěného prostoru půdy nesmíme zapomenout, že konstrukci stropu k půdě zadáme na záložce vnější konstrukce se zadefinovaným vlastním požadavkem na úrovni požadavku stropu k půdě! Ani zde plochu střešní konstrukce vůbec nezadáváme.

Poznámka: Tento způsob zadání je vlastně principiálně shodný se způsobem zadání ad 2) pokud bychom teplotu v nevytápěném prostoru zadali pro každý výpočetní krok shodnou s exteriérem, čili θu=θe. A je také principiálně shodný se způsobem zadání dle bodu ad 3), pokud bychom činitel teplotní redukce "b" zadali vlastní na úrovni b=1,00.


Při tomto modelu nám to v zadání poprvé výrazně "zaskřípe", protože v souvislosti s výpočtem EN ISO 52016-1 program po nás chce vybrat činitel pohltivosti solárního záření pro konstrukci přilehlou k exteriéru. Dobře tedy, řekneme si například, že půjdeme cestou reality, a zadáme světlost povrchu takovou, která přibližně odpovídá povrchu stropu k půdě.

Konstrukce stropu k půdě je na formuláři PLOCHY zařazena mezi konstrukce k exteriéru:

A na formuláři zadání PLOCHY to v zadání výrazně "zaškřípe" podruhé: Jaké mám zadat zastínění stropu k půdě Fsh,O, když jde vlastně o strop k půdě a nad ním je ještě celá střešní konstrukce? Dobře tedy, řekněme si například, že půjdeme cestou reality, a zadáme činitel zastínění Fsh,O=0,00 = > čili konstrukce stropu je plně zastíněna střešní konstrukcí.

ad 5) - zadání stropu k půdě k exteriéru s požadavkem jako na plochou střechu

Pro tento způsob zadání platí vše stejné jako v předchozím bodě ad 4), jen s tím rozdílem, že požadavek na strop k půdě zvolíme jako na plochou střechu:


REKAPITULACE MODELŮ NA ZÁKLADĚ VLASTNOSTÍ MODELŮ ZADÁNÍ A VÝSLEDKŮ:

Komentáře k hodnocení modelů zadání:

- I kdyby zpracovatel u hodnocené budovy byl natolik zkušený, že by se podařilo správně odhadnout teplotu v nevytápěném prostoru půdy, tak u referenční budovy dojde vždy ke zkreslení! ( Jen u minimum případů bývá shodná referenční buduova s hodnocenou). Proto výpočtové postupy dle bodů 2,3,4,5 mají záporné "smajlíky" a nedoporučovali bychom je jako vhodné.

- Uvažovat stropní konstrukci k půdě jako konstrukci přilehlou k exteriéru (viz postupy 4 a 5) je považováno za nejhorší, protože kombinuje negativa úskalí popsaného v odrážce výše a navíc je zde problém se správným zohledněním solární bilance těchto konstrukcí u výpočtu dle EN ISO 52016-1. U konstrukce přilehlé k exteriéru se totiž negativní sálání uvažuje vždy (solární zisky snižuje). Pokud bude ale zadána jako plně zastíněná (Fsh,O=0,00), tak výpočtově negeneruje žádný solární zisk. Pak se taková konstrukce podepisuje na výsledných solárních ziscích budovy pouze negativně (jen je snižuje v důsledku negativního sálání plnou vahou a nekompenzuje to solárním ziskem). Pokud by bylo zadáno Fsh,O=1,00 v součtu by nebyla samotná solární bylance této konstrukce pouze negativní, ale jsou zde stále pochybnosti o relevantnosti výpočtu solární bilance této konstrukce.

- Reálně se solární tepelné zisky (střešního pláště nikoliv stropní konstrukce) mají projevit v teplotě nevytápěného prostoru půdy (pokud v zadání připustíme vliv tepelných zisků nevytápěného prostoru do výpočtu - uživatelská volba v zadání). Pokud v zadání bude preferován způsob modelu ad 1), tak z hlediska logiky modelu není pochybnost při zadání pohltivosti (odstínu) střešního pláště. Stejně tak u činitele zastínění střešního pláště Fsh,O nevytápěné půdy.

- Nastavení požadavku na konstrukci stropu k půdě jde za technickými předpisy. Z hlediska současného stavu je na plochou střechu přísnější požadavek než na strop k půdě, neboť se obecně předpokládala v prostou půdy vyšší teplota než v exteriéru. Tzn. že rozdíl teplot "vytápěný interiér-půda" se dle normy předpkládá průměrně cca o 20% nižší než rozdíl teplot "vytápěný interiér-exteriér". Tomu odpovídá i cca 20% rozdíl v požadavku na strop k půdě než na plochou střechu. To je problém u referenční budovy, kde volbou požadavku na tuto konstrukci ovlivňujeme výši nastaveného požadavku potřeby. Proto z pricipiálního hlediska nesmí docházet ke křížení požadavku na typ modelu a typ požadavku. Z tohoto důvodu výpočetní model 4 považujeme ze všech za ten nejhorší (potřeba u referenční budovy je uměle navyšována v důsledku volby požadavku na strop k půdě jako pro vnitřní konstrukci, ačkoliv je v modelu pojmuta jako vnější konstrukce přilehlá k exteriéru).

ZÁVĚR:

  • Na dotaz, jaké zadat zastínění stropu k půdě Fsh,O zadaného dle výpočetních postupů 4 nebo 5 při výpočtu dle EN ISO 52016-1 odpovíme pouze tak, že je nutno zvolit výpočetní model ad 1). Právě kvůli vyhnutí se deformacím u referenční budovy a u solární bilance stropu k půdě! To platí i pro případy v rámci výpočtu NZÚ počítané dle EN ISO 52016-1, resp. vyhl. 264/2020 Sb. Pokud je nunto se ve výpočtu přiblížit teplotě exteriéru v prostru půdy, volte vyšší objem větrání mezi nevytápěným prostorem půdy a exteriérem.
  • Na dotaz, zda lze zadat strop k půdě dle výpočetních postupů 2 a 3 při výpočtu dle EN ISO 52 016-1 odpovíme pouze tak, že doporučujeme výpočetní model ad 1). Právě kvůli vyhnutí se deformacím u referenční budovy!
  • Na dotaz, zda lze zadat strop k půdě dle výpočetních postupů 2, 3, 4 a 5 při výpočtu dle EN ISO 13 790 odpovíme pouze tak, že doporučujeme výpočetní model ad 1). Právě kvůli vyhnutí se deformacím u referenční budovy!
  • Na dotaz, že NZÚ požadoval (dle metodického pokynu čl. 2.2 pro výpočet dle EN ISO 13790, resp. vyhlášky 78/2013 Sb.) pro oblast podpory B výpočetní postup 5 odpovíme pouze tak, že pro hodnocenou budovu to je akceptovatelné, ale pro nastavení požadavku referenční budovy již nikoliv. Odůvodnění vychází ze závěru tohoto článku zde. Čili požadavek na kvalitu zateplení stropu k půdě u hodnocené budovy pro oblast podpory B vede i při modelu zadání 1 (bilančním výpočtu) k teplotám nevytápěné půvdy velmi blízké teplotě exteriréru (teplotní redukce blízká hodnotě 1,00). Proto bylo možné u hodnocené budovy rovnou připustit takové zjednodušení zadání bez negativního vlivu na výsledek. V souvislosti s EN ISO 52016-1 však již takové zjednodušení kvůli solární bilanci i neprůsvitných konstrukcí není akceptovaltené.
  • Zajisté by stálo za to v rámci výzkumného úkolu dlouhodobě měřit teploty na nevytápěné půdě ve vybraných RD v různých lokalitách a konkrétního stavebního řešení. Na základě všech potřebných vstupů (tj. teplota na půdě, intanzita solární záření, vlastnosti konsrukcí atd.) by šlo zpětně v rámci akceptovatelné přesnosti dopočítát průměrnou výměnu vzduchu. Abychom měli reálnou představu, v jakých mezích se pohybuje (v desetinách, jednotkách nebo dokonce desítkách 1/h ?)
Dopady zvoleného výpočetního postupu nevytápěných prostor na konkrétním objektu jsou uvedeny v tmto článku:  Proč je generována výpočtová potřeba tepla na vytápění i v letních měsících?

Skrýt článek
Rozvody tepla a chladu mimo budovu
16. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku popíšeme novou funkci programu ENERGETIKA od verze 6.0.3. - možnost zadání účinnosti rozvodů tepla a chladu mimo budovu do samostatných polí přímo k tomu určených.
Zobrazit celý článek
červen 2020
Tepelné ztráty zeminou: průměrná roční (EN ISO 52016-1) vs. průměrná měsíční teplota (EN ISO 13 790)
23. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 došlo v této normě (čl. 6.6.5.1.) ke změně použití teploty pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k zemině, pakliže jsou její měrné ztráty stanoveny dle EN ISO 13 370. Má být použita průměrná roční exteriérová teplota místo průměrné měsíční exteriérové teploty jako v případě EN ISO 13 790.
Zobrazit celý článek
Jaký vliv mají neprůsvitné konstrukce v celkové solární bilanci při výpočtu dle EN ISO 52016-1?
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku na konkrétním případě ukážeme jaký vliv na celkové solární bilanci mají neprůsvitné konstrukce.
Zobrazit celý článek
Vložení omezujících podmínek - výpočet EN ISO 52016-1
16. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Po prvních zkušenostech "ostrého provozu" s výpočtem potřeby tepla a chladu dle EN ISO 52 016-1 byla u programu ENERGETIKA vystavena verze 5.0.1., ve které byly ve výpočtu doplněny některé omezující podmínky, které mají za cíl usměrnit výpočet v případě méně obvyklých až nestandardních zadání.
Zobrazit celý článek
Na co v zadání dávat pozor při přepnutí výpočtu z EN ISO 13 790 na EN ISO 52 016-1 a naopak
11. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku upozorníme na odlišnosti v zadání při zvolení výpočtu podle normy EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
Zobrazit celý článek
květen 2020
EN ISO 52 016-1: přerušované vytápění a chlazení v měsíčním výpočtu
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je zapracován od verze 5.0.0 vliv přerušovaného (popř. sníženého) vytápění a chlazení dle normy ČSN EN ISO 52 016-1. Níže v článku popíšeme odlišnosti oproti normě ČSN EN ISO 13 790. Aktualizace 2020.06.12.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: solární zisky
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu v SW solárních tepelných zisků dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: infiltrace
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme rozdíly ve výpočtu infiltrace dle EN ISO 13790 a EN ISO 52016-1, resp. EN 16 798-7. SW ENERGETIKA od verze 5.0.0 uvažuje pro stanovení infiltrace při výpočtu dle EN ISO 52016-1 níže uvedený postup. Aktualizace 18.6.2020.
Zobrazit celý článek
EN ISO 52 016-1: nevytápěné prostory
27. 5. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V SW ENERGETIKA je od verze 5.0.0 dle normy ČSN EN ISO 52 016-1 jiným způsobem zapracován vliv tepelných zisků v nevytápěných prostorech pro snížení potřeby tepla/zvýšení potřeby chladu k nim přilehlých prostorů s požadovanou teplotou. Níže v článku popíšeme tento přístup.
Zobrazit celý článek
duben 2020
PENB na budovu s více ucelenými vytápěnými částmi propojenými prostory bez upravovaného vnitřního prostředí
3. 4. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se změnou zákona 406/2000 Sb. (dále zákon) platnou od 25.1.2020 došlo k změně definice upravovaného vnitřního prostředí pro účely hodnocení PENB. Níže popíšeme, co to reálně přineslo z hlediska přístupu k zpracování PENB pro tyto typy budov. (Aktualizováno 30.11.2020)
Zobrazit celý článek
leden 2020
Nástavby a přístavby navyšující původní energeticky vztažnou plochu o více jak 25% po 1.1.2020
28. 1. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V souvislosti se zněním odstavce 3) v §6 vyhlášky o energetické náročnosti budov 78/2013 Sb. v aktuálním znění zpočátku nebyla metodika, jakým způsobem tento požadavek u měněné budovy vlastně prokázat v kontextu toho, jak byl uveden vzor protokolu PENB. Níže v článku popíšeme metodiku prokázání, která se nakonec ustálila, a která je vyžadována. Aktualizace 16.1.2020, 28.1.2020.
Zobrazit celý článek
listopad 2019
Požadavky na budovy z hlediska ENB po 1.1.2020 - obecné informace
4. 11. 2019 | Autor: Ing. Martin Varga
S blížícím se datem 1.1.2020 narůstá počet dotazů ohledně toho, jaké požadavky musí budovy splnit z hlediska posouzení energetické náročnosti budovy po tomto "magickém datu". Tyto dotazy jsou ještě umocněny obecně známou informací, že je již připraven nový návrh prováděcí vyhlášky o ENB k zákonu 406/2000 Sb., který v současné době také prochází "aktualizací". Zpřísňuje nová vyhláška o ENB požadavky na budovy či nikoliv? Jak to tedy bude po 1.1.2020 a také po platnosti nové vyhlášky po 1.7.2020? (Aktualizace 18.11.2019, 17.1.2020)
Zobrazit celý článek
srpen 2018
Energetický posudek na základě požadavku zákona o ochraně ovzduší
27. 8. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
Po vydání novely č. 369/2016 Sb. původního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. je od 1.1.2017 povinnost pro právnickou a fyzickou osobu, je-li to technicky možné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít pro vytápění teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje, který není stacionárním zdrojem. To neplatí, pokud posudek prokáže, že využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, není pro povinnou osobu ekonomicky přijatelné. (Aktualizace 2017-11-10 - změny v aktualizaci vyznačeny modře, Aktualizace 2018-08-27 - změny v aktualizaci vyznačeny zeleně)
Zobrazit celý článek
duben 2018
Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 2
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku si vysvětlíme, jakým způsobem se do programu ENERGETIKA zadávají nevytápěné prostory.
Zobrazit celý článek
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (1. část)
3. 4. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku obecně popíšeme výpočetní případy dle ČSN EN ISO 13 370 pro konstrukce přilehlé k zemině a princip výpočtu tepelných ztrát, který je odlišný od v minulosti běžně stanovovaných tepelných ztrát pomocí zadání odhadované teploty přilehlé zeminy.
Zobrazit celý článek
leden 2018
Definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie
4. 1. 2018 | Autor: Ing. Martin Varga
V červenci 2017 vydala SEI a MPO společné prohlášení k požadavkům na budovu s téměř nulovou spotřebou energie (dále již jen NZEB). Níže zopakujeme, proč bylo toto prohlášení vydáno. Také se podíváme jaké jsou současné požadavky na NZEB a jaký je předpoklad změny těchto požadavků do budoucna.
Zobrazit celý článek
říjen 2017
Setkání EKIS 2017
2. 10. 2017 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
MPO v rámci programu EFEKT podporuje poradenství v oblasti energetické náročnosti a energetických úspor. Poradenství zajišťují střediska EKIS. DEKPROJEKT s.r.o. provozuje 6 těchto středisek EKIS ve městech Praha, Bystřice pod Hostýnem, Brno, Jičín, Písek a Hradec Králové. 2.-3.10.2017 proběhl seminář pro poradenská střediska EKIS v hotelu Amarilis v Praze. V tomto článku se pokusím shrnout nějaké zajímavé informace, které na semináři zazněly a mohou být užitečné i pro uživatele DEKSOFT.
Zobrazit celý článek
březen 2017
Požadavky na účinnost zdrojů tepla v PENB (připomínky k vyhlášce 4)
20. 3. 2017 | Autor: Ing.Martin Varga
Ze strany SEI je připomínkována skutečnost, že v protokolech PENB nejsou v tabulkách b.1.b), popř.b.5.b) u stejných tepelných zdrojů uvedeny stejné hodnoty účinností jako v tabulkách b.1.a) a b.5.a.). Níže v článku uvedeme bližší rozbor takové situace.
Zobrazit celý článek
leden 2017
Hlášenky pro ENEX v programu ENERGETIKA
12. 1. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
10.1.2017 byla MPO spuštěna aktualizovaná verze podoby hlášenek zpracovaných PENB na "ENEX" (www.mpo-enex.cz).
Zobrazit celý článek
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
Zobrazit celý článek
Podrobnosti k EA na energetické hospodářství budov
5. 5. 2016 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa, Ing. Hana Krátošková
V praxi se často setkáváme s energetickými audity pro energetická hospodářství velkých podniků. Narážíme na řadu zajímavých otázek, pro které legislativa nemá jednoznačné odpovědi. Některé tyto otázky jsme probrali se SEI. Interpretace SEI sice nemůžeme brát za závazné, na druhou stranu vzhledem k významnosti SEI v oblasti energetické náročnosti budov považujeme názor SEI jako velmi významný.
Zobrazit celý článek
Problematika stanovení Uem u vícezónových budov (podněty k vyhlášce o ENB č. 78 /2013 část 1)
3. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zásady výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem) stanovuje norma ČSN 73 0540-2. Výpočetní postup dle této normy je určen pro výpočet budovy jako celku nebo výpočet jedné konkrétní zóny. Nestanovuje zásady výpočtu Uem pro vícezónové budovy, ani popis, jak započítat vnitřní dělící konstrukce. Parametr Uem byl vyhláškou 78/2013 Sb. zaveden jako jedno z dílčích kritérií hodnocení energetické náročnosti. Do vyhlášky 78/2013 Sb. byl převzat normový výpočetní postup a pro stanovení celkového Uem pro vícezónové budovy bylo zavedeno průměrování Uem jednotlivých zón přes objemy vzduchu. Pravidla pro započítávání vnitřních konstrukcí oddělujících zóny vytápěné na různou teplotu samotná vyhláška nestanovuje. Určité vodítko pro započítávání těchto konstrukcí dává zákon 406/2000 Sb. v definici obálky budovy. Tímto článkem chceme popsat úskalí výpočetních postupů Uem pro vícezónové budovy a navrhnout možné úpravy připravované novely vyhlášky 78/2013 Sb.
Zobrazit celý článek
prosinec 2015
Povinnost SVJ zpracovat PENB při prodeji bytu
1. 12. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Majitelé bytu mohou při prodeji bytu nahradit PENB vyúčtováním spotřeb energií za poslední 3 roky, a to v případě, že o PENB písemně požádají majitele domu (často SVJ) a majitel domu majiteli bytu PENB neposkytne. Jak je to ale s povinností SVJ? Musí PENB nechat vypracovat, když je o poskytnutí majitel bytu požádá? Zeptali jsme se na názor SEI.
Zobrazit celý článek
červen 2015
Návrh novely vyhlášky 78/2013 Sb.
2. 6. 2015 | Autor: Ing. Jan Stašek
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení novela vyhlášky 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. V následujícím příspěvku naleznete, jaké změny jsou v aktuální verzi plánovány.
Zobrazit celý článek
březen 2015
Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií
31. 3. 2015 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Dne 3.9.2014 předložila Vláda sněmovně návrh novely zákona 406/2000 Sb. Návrh této novely obsahoval mimo jiné také úpravy § 7a Průkaz energetické náročnosti, kde jsou stanoveny povinnosti zpracovat PENB. Navržené úpravy reagují mimo jiné na problémy v oblasti PENB pro prodej a pronájem budov. Obecně se uvádí, že povinnost PENB je v případě prodeje a pronájmu budov plněna jen v přibližně v 10% případů. Při pohledu na nabídky nemovitostí realitních kanceláří se zdá, že je toto procento ještě nižší.
Zobrazit celý článek
prosinec 2014
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
9. 12. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Rozdíly v hodnocení (klasifikaci) Uem v protokolu EŠOB a v protokolu PENB
Zobrazit celý článek
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.
Zobrazit celý článek
říjen 2014
Konstrukce přilehlé k zemině - zadání dle ČSN EN ISO 13 370 (2. část)
22. 10. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Správné zadání konstrukcí přilehlý k zemině pro výpočet tepelných ztrát dle ČSN EN ISO 13 370. Identifikace chyby v zadání těchto konstrukcí při velmi vysoké spotřebě energie na vytápění po výpočtu (aktualizace 2018-04-03)
Zobrazit celý článek
Systémová hranice budovy u podlah na zemině
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak se uvažují rozměry obálky budovy v případě, kdy je tepelná izolace podlahy pod hlavní hydroizolací? Započítává se do výšky obálky budovy nebo ne? - např. objekt založený na extrudovaném polystyrenu nebo drti z pěnového skla.
Zobrazit celý článek
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
16. 10. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Musí být součástí PENB na stávající bytové domy posouzení alternativních systémů a stanovení doporučených opatření?
Zobrazit celý článek
červenec 2014
Požadavky na energetickou náročnost pro rekonstrukce
17. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Často se setkáváme s dotazem, jak splnit požadavky na energetickou náročnost při rekonstrukci. Požadavky na rekonstrukci nejsou tak jednoduché jako například u novostavby. Zjednodušeně řečeno, u novostavby musíme splnit všechno, u rekonstrukce nikoli. U rekonstrukce máme více možností, jak splnění požadavků zajistit. V tomto článku se nebudeme zabývat všemožnými specifickými situacemi, které mohou nastat (např. půdní vestavby nebo přístavby bez rekonstrukce původní budovy), seznámíme se základními principy.
Zobrazit celý článek
Kdy je povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti (PENB)
15. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Povinnost zpracování průkazu energetické náročnosti budovy stanovuje zákon 406/2000 Sb. Pojďme si přehledně shrnout, pro jaké případy je PENB potřeba.
Zobrazit celý článek
Ukazatelé energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech
14. 7. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Jak má vypadat informace o energetické náročnosti v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu nemovitosti?
Zobrazit celý článek
duben 2014
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Zobrazit celý článek
Je nutný PENB na půdní vestavbu?
24. 4. 2014 | Autor: Ing. Tomáš Kupsa
Na technické podpoře se často setkáváme s dotazy, zda je potřeba zpracovávat PENB při realizaci střesní vestavby.
Zobrazit celý článek