Je třeba uvést, že hlavní vliv na teplotu v interiéru má objem větrání. Reálně se budova nebude v létě přehřívat jednak kvůli zastínění, ale především kvůli tomu, že v exponovaných časech se větrá ve vyšším objemu, než je nutno pouze z hygienického hlediska (obsazenost/odvod škodlivin).  V případech, kdy profil užívání není závazný, je možné objem větrání v profilu upravit.

Pokud bychom chtěli jít touto cestou a být přitom precizní, je přímo nutné využít zadání profilu hodinově (alespoň u objemu větrání). Nejprve provést výpočet se standardním profilem užívání. Stáhnout si ve výsledcích xls soubor, ve kterém je po hodinách výpis potřeby chladu. V hodinách s potřebou chladu např. úměrně zvolenému poměru potřeby chladu oproti třeba jeho průměrné hodinové hodnotě navýšit v těchto hodinách objem potřebného větrání. Výsledkem pak bude objem větrání v profilu užívání zadaný hodinově s tím, že bude oproti standardnímu profilu v hodinách s potřebou chladu navýšen. Po výpočtu dojde k poklesu potřeby chladu jak u hodnocené, tak u referenční budovy. Tím můžeme jednak snížit energetickou náročnost budovy jako celku a také tím zpravidla dojde k úpravě poměru potřeb mezi hodnocenou a referenční budovou (to snížení není totiž nikdy u obou budov poměrově úplně stejné). Což se může projevit i na lepší klasifikaci. Pokud ovšem nedosáhneme případu ad 1). Pak bychom museli dále přikročit k dalším protiopatřením uvedeným výše. Tím ale, že absolutní hodnotu potřebu chladu snížíme, ten "zbytek" potřeby chladu  pak lépe reaguje na další výše zmíněná protiopatření.

-nejprve je třeba zkusit změnu zadání, které nemá vliv do návrhu projektu a mění jen hodnocenou budovu (režim zastínění výplní - což je "jen" provozní předpis)

-poté je třeba vyzkoušet změnit zadání, které nemá vliv do projektu, ale mění obě budovy (úprava profilu užívání, výše infiltrace)

-a pokud stále nejsme spokojení s klasifikací, je třeba změnit zadání, resp. projekt (typ stínících clon, emisivita a činitel solární tepelné propustnosti zasklení, bypass u VZT jednotky u nuceného větrání, typ světlených zdrojů a tepelní zisky z nich)

Je nutno také podotknout, že klasifikace ve třídě G u chlazení může být zkrátka normální v určitých případech (po vyčerpání výše uvedených možností "optimalizace") a není nutno za každou cenu ji zlepšovat. Odráží zkrátka princip hodnocení pomocí referenční budovy a daný pákový efekt mezi potřebou tepla a chladu, čili spojitost hodinového výpočtu.