Nevytápěné prostory, resp. činitele teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim je "věčné téma". Níže uvedeme dvě základní možnosti,  jakým způsobem zadat objekt s nevytápěným prostorem v programu ENERGETIKA.

Obecně se činitele teplotní redukce "b" objevují u těch konstrukcí, které jsou přilehlé k jinému prostředí, resp. teplotě, než je extrémní zimní návrhová teplota:



Tzn. jakým způsobem se činitel teplotní redukce "b" stanovuje je celkem srozumitelné. U nevytápěných prostorů je  však otázkou jakou uvažovat teplotu v nevytápěném prostoru (tj. za konstrukcí přilehlé k nevytápěnému prostoru):



Činitel teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nevytápěným prostorům můžeme stanovit dvěma způsoby:



ad 1A):
Tepelně technická norma ČSN 73 0540-3 nás navede na činitele teplotní redukce "b" pro dělící konstrukci mezi vytápěným a přilehlým nevytápěným prostorem.  V tabulce F.2 této normy jsou uvedeny základní případy nevytápěných prostorů a hodnoty činitelů teplotní redukce "b" pro konstrukce přilehlé k nim:



V praxi to znamená, že náš konkrétní případ musíme ztotožnit s nejblíže k tomu odpovídajícímu případu,  který nabízí tabulka F.2 v normě a tento činitel teplotní redukce "b" uvažovat ve výpočtu, resp. jej přímo zadat do výpočtu.

V  programu ENERGETIKA se tento způsob zadání jakékoliv konstrukce přilehlé k nevytápěnému prostoru postihuje tak, že tuto konstrukci musíme:



Nabízené profily užívání jsou téměř totožné jako profily užívání nabízené v zónách:



Je zde ale i profil č.49: Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C). Po jeho výběru se kliknutím na oranžové tlačítko vedle rolety můžeme podívat jak konkrétně je tento profil zadán:




Obecně každý profil pro měsíční krok výpočtu obsahuje pole pro zadání návrhové teploty pro výpočet Uem (θi - pro stanovení činitele teplotní redukce "b" pro konstrukci přilehlou k sousednímu prostoru pro extrémní zimní návrhovou teplotu) a potom pole pro zadání cílových teplot v sousedním prostoru na vytápění a chlazení v provozní a v mimoprovozní dobu pro výpočet potřeby tepla případně potřeby chladu zóny, který k tomuto sousednímu prostoru je přilehlý.

Na obrázku výše je zobrazen předdefinovaný profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor (přednastavena teplota 5°C!) z modulu pro měsíční krok výpočtu.

V tomto přednastaveném profilu užívání (nelze měnit) je nejnižší teplota θint,H,set,I(II) v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru ohraničena teplotou 5°C přičemž,  je-li průměrná exteriérová měsíční teplota vyšší θe,m1-12 > θint,H,set,I(II), uvažuje se ve výpočtu teplota v nevytápěném prostoru průměrná exteriérová θe,m1-12. Což v případě, že jde na příklad o nevytápěnou půdu lze v praxi předpokládat. Jelikož je "provozní doba" nevytápěného prostoru 0-24 h a 365 dní/rok => v nevytápěném prostoru se uvažují výše zmíněné teploty  MAX (θint,H,set,I ; θe,m1-12)  po celý rok.

Poznámka: V tomto předdefinovaném profilu je uvažována teplota v sousedním prostoru pro rovnovážný stav při extrémní zimní návrhové teplotě θi (resp. θu) = 5°C. Pro výpočet potřeby tepla na vytápění lze tedy předpokládat, že průměrné měsíční teploty θint,H,set,I v zimních měsících by měly být vyšší než θi (resp. θu) = 5°C. Takový předpoklad je správný. V tomto přednastaveném profilu 49. je to nastaveno na straně "bezpečnosti" tzn. na straně vyššího výsledku potřeby tepla na vytápění (i když to nemusí být pravda vzhledem k tomu, že se nepoužil bilanční výpočet). Pokud s tímto nesouhlasíme, můžeme zadat vlastní profil sousedního (nevytápěného) prostoru, jak je uvedeno níže. Ideálně však stále doporučujeme bilanční výpočet, jak je uveden v možnost ad 1B).

Z profilu uvedeného na obrázku výše by vyplynulo pro výpočet Uem, že činitel teplotní redukce "b" pro tuto konstrukci přilehlou sousednímu (nevytápěnému) prostoru s tímto profilem užívání by byl (při teplotách v zóně např. θi=20°C a θe=-15°C):  b= (20-5)/(20-(-15)) = 0,42857... = 0,43. Tuto hodnotu nalezneme po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce,  která je přilehlá k tomuto nevytápěnému prostoru:



Další možností, jak více přizpůsobit profil užívání v sousedním (nevytápěném) prostoru je zvolit profil užívání č. 51 Definuji vlastní profil:



... a následně jako výchozí (v modálním okně) zvolit profil č. 49 Obecný nevytápěný prostor. Objeví se nám  zadání, které můžeme editovat dokonce dvěma způsoby:

A)
Teploty v nevytápěném prostoru můžeme zadávat přímo jednotnou hodnotou θint,H,set,I pro celý rok nebo tyto teploty můžeme nadefinovat zvlášť pro každý měsíc θint,H,set,I,1-12 (v modálním okně). Můžeme opět volit funkci, zda teploty uvažované pro výpočet potřeby tepla budou omezeny vnějšími (exteriérovými) průměrnými měsíčními teplotami či nikoliv. Např.:




V modální okně byly zadány odhadované teploty v sousedním (nevytápěném) prostoru po měsících:
(Na obrázku níže jsou v zimních měsících zadány nižší hodnoty, než jsou průměrné exteriérové...v takovém případě doporučujeme v zadání zatrhnout volbu, že teplota v uvažovaném sousedním (nevytápěném) prostoru nemůže být v každém měsíci nižší než průměrní exteriérová teplota nebo teploty do jednotlivých měsící již zadat s tímto předpokladem).




B) - a tato funkce byla doplněna právě od verze programu ENERGETIKA 4.3.2:
Teploty v měsících se automaticky vypočítají na základě vybraného nebo zadaného činitele teplotní redukce "b" a zadaných návrhových teplot v zóně tak, aby pro tepelnou ztrátu skrz dělící konstrukci přilehlou k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru platil pro každý měsíc zvolený činitel teplotní redukce "b". V nabídce lze vybírat nevytápěné prostory dle tabulky F.2 z ČSN 73 05040-3 nebo i zvolit vlastní hodnotu činitele teplotní redukce "b". Jaké teploty "vyšly" v přilehlém sousedním (nevytápěném) prostoru můžete zjisti po kliknutí na modální okno pro zadání teplot po jednotlivých měsících. V příslušných polích se objeví automaticky dopočítané teploty.




Hodnotu činitele teplotní redukce "b" zase naleznete po výpočtu také v protokolu PENB u konstrukce,  která je přilehlá k tomuto sousednímu (nevytápěnému) prostoru:




V případě, že bychom použili pro výpočet HODINOVÝ modul,  je zadání stejné. Jen v modálním okně profilu přiřazeného k této dělící konstrukci je trošku odlišná grafika, jelikož exteriérové teploty po hodinách zde nelze vypsat.  V případě použití zatržítka je zde pouze informace, že do výpočtu potřeby tepla na vytápění vstupuje teplota pro každou hodinu MAX ( Ɵint,H,set,I [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] )  pro provozní dobu a MAX ( Ɵint,H,set,II [°C] ; Ɵe,h,1-8760 [°C] ) pro mimoprovozní dobu.


ad 1B): IDEÁLNÍ, PŘESNĚJŠÍ A VYŽADOVANÁ METODA NZÚ ! - bilanční výpočet nevytápěných prostor

U předchozích způsobů zadání zpracovatel pouze odhaduje (!), jaká teplota bude v přilehlém nevytápěném prostoru. Z praxe však víme, že tato teplota závisí na mnoha vlastnostech a odhad teploty Ɵu v nevytápěném prostoru není vůbec jednoduchý (viz například tento dřívější článek Redukční faktor "b" při výpočtu potřeby tepla na vytápění část 1). Proto, abychom se nedopouštěli chyb ve stanovení teploty v nevytápěném prostoru, jednoznačně doporučujeme použít bilanční výpočet tepelných toků pro nevytápěný prostor dle ČSN EN ISO 13 789. Z tohoto výpočtu je výsledkem teplota v nevytápěném prostoru Ɵu, ze kterého se následně stanovuje redukční činitel "b" pro stanovení tepelných ztrát konstrukcí přilehlých k tomuto nevytápěnému prostoru. Tento způsob výpočtu také umožňuje regulérně postihnout vliv zadaných tepelných zisků v nevytápěném prostoru.

Pro bilanční výpočet je charakteristické, že do něj vstupují všechny energetické toky prostupem, větráním i případné tepelné zisky vyskytující se v nevytápěném prostoru:



Pouze tento způsob výpočtu nevytápěných prostor vyžadují podmínky SFŽP pro dotační program NZÚ v odborných posudcích pro posouzení požadovaných parametrů.

V  programu ENERGETIKA se tento způsob postihuje v zadání následujícím způsobem:




V  protokolu EŠOB (Energetický štítek obálky budovy) potom nalezneme tuto teplotu v nevytápěném prostoru hodnocené budovy zobrazenou přímo):



Konkrétní teploty v nevytápěném prostoru pro jednotlivé měsíce pro stanovení potřeb tepla a chladu v přilehlých zónách jsou uvedeny v protokolu mezivýsledků:



Poznámka: Měsíční výpočet dle ČSN EN ISO 13 790 počítá potřebu tepla na vytápění a potřebu chladu na chlazení odděleně. Výpočet není spojitý na základě vnitřní teploty jako je tomu u hodinového výpočtu. Proto jsou v protokolu výše uvedeny teploty v nevytápěném prostoru jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení.

V případě, že bychom pro výpočet použili HODINOVÝ modul výpočtu, lze z výsledků získat i grafy průběhu teplot v nevytápěných prostorech,  např.v tomto případě pro nevytápěnou garáž (Z2).:




ZÁVĚREM: