Vážíme si vašeho soukromí
Děláme vše pro to, abychom vám zobrazovali obsah, který vás zajímá. K tomu nám pomůže váš souhlas s využíváním souborů cookies. Díky tomu budeme moci používat údaje o vašem prohlížení webu DEK.cz. Poskytnuté informace jsou u nás v bezpečí a toto nastavení navíc můžete kdykoliv upravit nebo vypnout.
Povolit všechny cookiesPovolit pouze nutnéNastavit ručně
+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo
NEBO
 
Omezit pro: 
březen 2025
Také Vás odhlašuje prohlížeč ze stránek DEKSOFT po pár minutách?
7. 3. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
Někteří uživatelé programů DEKSOFT se na nás obrací s problémem, který je uveden v názvu tohoto článku. Níže vysvětlíme, čím to může být způsobeno a jak to řešit.
Zobrazit celý článek
OP TAK - Úspory energie v budovách - výchozí stav (pokud není znám)
6. 3. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
V rámci dotačního operačního programu OP TAK - Úspory energie zpracovávají energetičtí specialisté energetický posudek (EP), ve kterém je porovnán výchozí a navrhovaný stav. Tento článek dává návod, kde získáte podklady pro výchozí stav, pokud není znám. V takovém případě je dle přepisu výzvy odvozen od referenční budovy stanovené v PENB. Níže uvedeme, kde referenční hodnoty spotřeb ve výsledcích programu ENERGETIKA najdete,
Zobrazit celý článek
únor 2025
HOD modul - bilance v kapitole E (KOMENTÁŘ)
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
V článku je bližší komentář k hodnotám, resp koláčovému grafu pro režim vytápění. Konkrétně k solárním tepelným ziskům. Aktualizace 28.2.2025.
Zobrazit celý článek
Akumulace a funkce optimalizace při využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí
28. 2. 2025 | Autor: Ing. Martin Varga
Od verze programu ENERGETIKY 8.0.4 je k dispozici funkce využití akumulačního zásobníku vytápění pro zvýšení využití odpadního tepla z chlazení vnitřního prostředí. A také funkce optimalizace využití. Níže popíšeme, o co konkrétně se jedná.
Zobrazit celý článek
listopad 2024
Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku jsou vysvětleny oba pojmy (přímé a nepřímé) napojení OZE produkujících elektřinu z hlediska přístupu programu ENERGETIKA ke stanovení výše využití elektřiny z nich.
Zobrazit celý článek
březen 2023
HOD vs. MĚS - část 4.: (ne)spojitost výpočtu
24. 3. 2023 | Autor: Ing. Martin Varga
V sérii článků se zaměříme na příčiny rozdílů výsledků mezi měsíčním a hodinovým výpočtem. Po nutnosti počítat některé objekty v hodinovém kroku je na toto téma poměrně hodně dotazů. V části 4 se podíváme na vliv (ne)spojitosti výpočtu
Ti z uživatelů, kteří znají zákulisí měsíčního výpočtu dle EN ISO 13 790, resp. EN ISO 52 016-1 ví, že výpočty potřeby tepla a chladu jsou vzájemně naprosto separovány. Čili jedno neovlivňuje druhé. Pro hrubost kroku výpočtu 1 měsíc to lze tolerovat, resp. to ani nelze dost dobře udělat jinak.

Jenže je třeba si uvědomit, že reálně se průběh vnitřní teploty chová spojitě. Což se plně projeví u hodinového výpočtu, kde předchozí hodina ovlivňuje následující. A to také znamená, že pokud ovlivňujeme jakýmkoliv způsobem potřebu tepla ve výpočtu, tak zcela zákonitě se to musí velice pravděpodobně projevit i na potřebě chladu a naopak. Tuto "novou" vazbu u hodinového výpočtu je třeba mít na paměti. Jelikož často vznikají dotazy k hodinovému výpočtu typu: Vypnul jsem chlazení a snížila se potřeba tepla na vytápění, co je to za nesmysl?

No nesmysl to není! Může za to právě ta spojitost hodinového výpočtu. Když už bychom něco měli označit za nesmysl, tak bychom to museli přisoudit měsíčnímu výpočtu, protože tam není ta vzájemná interakce mezi vytápěním a chlazením. Ale nebuďme na měsíční výpočet přísní. Svou práci odvádí celkem dobře v rámci svých možností (až právě na ty oblasti, kvůli kterým byl hodinový výpočet zaveden:  chlazení, vlhkostní úprava, výroba a bilancování elektřiny na místě. A ještě bych k tomu dodal v případech, kdy je proměnný požadavek teploty na vytápěný v kombinaci s přerušovaným vytápěním).

Na příkladech níže máme výsek z jednoho lednového dne z hodinového výpočtu. Ostatně nebudeme chodit daleko a vezmeme si rovnou testovací případy pro validaci jádra, konkrétně příklad testu 600.

1A)
v případě, že máme zapnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení 27°C, na vytápění 20°C), okno bez stínící clony:


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


V podstatě to poměrně přesně odpovídá dennímu bilancování, kdy je jako potřeba vykazován pouze přebytek (absolutní rozdíl obou dvou potřeb). V tomto případě potřeba chladu.

Pro bilanční výpočty platí:
potřeba tepla na vytápění QH,nd = QTZ - n * SUMA Qzisky
potřeba chladu na chlazení QC,nd = SUMA Qzisky - n * QTZ
Tepelné ztráty: QTZ= (Ht+Hv) * (Theta,int,H/C,avg - Theta,e,avg) * t  pro daný režim výpočtu (t=24 h...v tomto případě 1 den)
n je účinnost využití tepelných zisků/tepelných ztrát (pro příklady v tomto článku odhadnuto na 95%). Je problém plného evivalentního zadání vlivu akumulace mezi výpočty, ale pro doložení situace je tento odhad dostačující.

1B)
v případě, že máme zapnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení 27°C, na vytápění 20°C), okno se stínící clonou (v tomto případě zvolen typ referenční clony včetně referenčního řízení):


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


Tento případ poměrně jasně demonstruje, v čem jsou hodinový a měsíční krok porovnatelné. A to v případech, kdy:
-nedochází během dne k přechodu mezi režimy (z vytápění přes float režim do chlazení a naopak)
-reálná výpočtová průměrná teplota v zóně je velmi blízká návrhové teplotě na vytápění

Pak lze celkem očekávat velmi podobné výsledky potřeby tepla na vytápění mezi výpočty i přes naprostou odlišnost výpočetních postupů.

Potřeba chladu je u obou výpočtů 0. Nelze ale nabýt dojmu, že by byly nenulové hodnoty potřeby chladu srovnatelné. To je v tomto případě náhoda, jelikož redukované solární tepelné zisky již nedokázaly vyvolat režim chlazení. Jinak zde platí závěry z případu 1A). Potřeba chladu by byla generována i až v násobně nižší hodnotě u měsíčního výpočtu (pokud by bilanční výpočet nějakou potřebu chladu vůbec vygeneroval).

2A)
v případě, že máme vypnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení -°C, na vytápění 20°C), okno bez stínící clony:


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


Tento případ poměrně jasně ilustruje hlavní problém měsíčního výpočtu i pro stanovení potřeby tepla na vytápění. Tj. případy, kdy:
 -reálná výpočtová průměrná teplota v zóně je velmi odlišná od návrhové průměrné teploty na vytápění (to postihuje případy, kdy profily užívání jsou s přerušovaným vytápěním nebo případy, kdy se vnitřní prostor nadměrně přehřívá nebo kombinace obojího)

Kdybychom totiž zadali pro denní bilanční výpočet reálnou průměrnou teplotu v zóně 32,8°C, tak bychom dostali výsledek, který je již porovnatelný.


2B)
v případě, že máme vypnuto chlazení v zóně (požadovaná teplota na chlazení -°C, na vytápění 20°C), okno se stínící clonou (v tomto případě zvolen typ referenční clony včetně referenčního řízení):


Pokud bychom aplikovali bilanční měsíční metodu na tento jeden den, tak bychom z "denního" výpočtu bilance dostali tento výsledek:


Jelikož se průměrná teplota pro bilanční výpočet podobá reálné výpočtové průměrné teplotě, tak výsledek potřeby tepla na vytápění je v tomto případě porovnatelný.

Komentáře k porovnání:
A)
Je zcela jasné, že měsíční výpočet bude vykazovat podstatně odlišné výsledky potřeb tepla a chladu v případech, kdy reálně dochází během dnů ke střídání těchto režimů - viz případ 1A) výše. To může být zejména u ostatních typů budov kromě RD/BD běžné, zejména jde-li o objekty s kvalitní obálkou budovy. Protože veškeré tepelné zisky jsou kumulovány přes den (solární, spotřebiče, osoby), kdy je zóna užívána. A "hrozí" tedy režim chlazení. Naopak ve večerních a nočních hodinách, kdy je budova bez provozu (bez tepelných zisků) "hrozí" spíše režim vytápění.
B)
Je zcela jasné, že měsíční výpočet bude vykazovat podstatně odlišné výsledky potřeby tepla na vytápění v případech, kdy průměrná reálná výpočtová teplota se podstatně liší od průměrné požadované teploty na vytápění - viz případ 2A) výše. To se děje více či méně často v případech výpočtů s vypnutým chlazením, když tepelné zisky zapříčiní vyšší vzestup denní teploty. Proto je třeba při tak častých porovnáních výsledků měsíčního a hodinového výpočtu zpravidla u hodinového výpočtu navíc zadat zastínění výplní, abychom porovnávali jablka s jablky. Protože hodinový výpočet je spojitý a toto zastínění zajistí udržení vnitřní průměrné teploty blízké požadované teplotě na vytápění.
C)
Výše v článku záměrně uvádíme "vnitřní reálná výpočtová teplota". Její průběh viz v tabulkách výše zeleným podmíněným formátováním vyznačený sloupec. Je třeba si uvědomit, že tato teplota odpovídá matematickému modelu. A jako vstup slouží i větrání a jeho výše je dána profilem užívání. Jestli v realitě se takových teplot nedosahuje může to být způsobeno také tím, že je zvýšeno větrání = vyšší odvod tepelných zisků = nižší dosažené teploty.

Na druhou stranu typ testu 600, ze kterého jsou použity tyto výpočtové průběhy, tvoří jedna zóna o 48 m2 podlahové plochy s 12 m2 okna orientovaného na jih. V případě  2A) bez clonění. Takže ta dosažená teplota v tomto případě bude opravdu vysoká.

Výše je popsán další z mnoha vlivů na to, proč jsou výsledky rozdílné při změně modulu výpočtu z MĚS na HOD (nebo naopak). Vliv spojitosti hodinového výpočtu nutí přemýšlet při hodnocení a navrhovaní objektu ještě v podrobnějších souvislostech než u měsíčního výpočtu (vazba potřeby tepla a chladu ve vztahu k zadávaným vstupům).

V dalším článku se podíváme na to, jak se liší profily požadavků z hlediska osvětlení, jak se počítá spotřeba elektřiny na umělé osvětlení a jaké rozdíly to způsobuje.





Skrýt článek
načíst další