Vážíme si vašeho soukromí
Děláme vše pro to, abychom vám zobrazovali obsah, který vás zajímá. K tomu nám pomůže váš souhlas s využíváním souborů cookies. Díky tomu budeme moci používat údaje o vašem prohlížení webu DEK.cz. Poskytnuté informace jsou u nás v bezpečí a toto nastavení navíc můžete kdykoliv upravit nebo vypnout.
+
Způsob ověření
Uživatelské jméno
Heslo
  Vytvořit účet Zapomenuté heslo

NEBO
 
Omezit pro: 
listopad 2024
Přímé a nepřímé napojení při využití elektřiny z OZE
26. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku jsou vysvětleny oba pojmy (přímé a nepřímé) napojení OZE produkujících elektřinu z hlediska přístupu programu ENERGETIKA ke stanovení výše využití elektřiny z nich.
Legenda (vysvětlení) k údajům v tabulkách protokolu mezivýsledků
7. 11. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku je uvedeno základní vysvětlení popisků (označení) vypisovaných údajů v tabulkách protokolu mezivýsledků programu ENERGETIKA.
Nejčastější příčiny chyb ve výpočtu TT2D a jejich řešení
7. 11. 2024 | Autor: Ing. Jan Stašek
Při práci v programu Tepelná technika 2D se občas stane, že na vás vyskočí chybové hlášení. Následující článek může sloužit jako návod, jak nalézt problémy v zadání, které k chybovým hlášením vedou.
říjen 2024
Energetická studie à la hodnocení (P)ENB
31. 10. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Obracejí se na nás specialisté, že by rádi deklarovali vlastnosti projektu dle metodiky pro hodnocení ENB, ale nikoliv ještě oficiálním PENB. Zvláště v současné době, kdy oficiální PENB se dokládá až při kolaudaci. Už od úvodní fáze studie záměru přes neustálé dopřesňování a změny projektu je třeba neustále řešit plnění ENB, aby při finále nedošlo k nemilým překvapením. Jelikož těch fází a změn projektu může být velmi mnoho, nedá se předpokládat, že na každou bude vystavován oficiální PENB zanesený v ENEXU....to bychom se dostali až na evidenční čísla XXXXXX. 1 až YYY.
srpen 2024
Změna vyhlášky o ENB 222/2024 Sb.
29. 8. 2024 | Autor: Ing. Martin Varga
Změna vyhlášky o energetické náročnosti budov 264/2020 Sb. byla vydána ve sbírce zákonů (222/2024 Sb.). Změna nabývá účinnosti od 1.9.2024. Změna vyhlášky je zapracována v programu ENERGETIKA od verze 8.0.0. Aktualizace 29.8.2024.
Chlazení ve třídě D a horší (třeba i G) i u nových budov
28. 4. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Při výpočtu energetické náročnosti se můžeme setkat s případem, kdy i u úsporné budovy vychází dílčí dodaná energie na chlazení do třídy D a horší.
Pomineme-li možnost chybného zadání, tak takové zatřídění nemusí být chybou. Pro základní kontrolu adekvátnosti výsledku, resp. zatřídění systému chlazení se musíme podívat na tyto parametry u hodnocené a u referenční budovy:
  • Činitel solární propustnosti zasklení ggl,kolmá [-]
  • Činitel stínění průsvitných výplní pohyblivými prvky fsh,gl,R
  • Průměrný součinitel prostupu tepla Uem chlazené zóny
  • Účinnosti emise a distribuce chladu pro chlazenou zónu
  • Sezónní účinnost zdroje chladu, který dodává chlad do chlazené zóny
  • V neposlední řadě výše tepelných zisků
První a druhý parametr zásadním způsobem ovlivňuje potřebu chladu. Je třeba si uvědomit, že referenční parametr zastínění průsvitné výplně pohyblivými prvky pro režim chlazení je vyhláškou[1] stanoven na fsh,gl,R =0,20 [-] a pro činitele solární propustnosti zasklení je referenční hodnota ggl,kolmá = 0,50 [-]. Pokud u hodnocené budovy máte vyšší hodnoty, automaticky to znamená vyšší potřebu chladu.

Třetí parametr ovlivňuje potřebu chladu méně, ale také nezanedbatelně. Je třeba si uvědomit, že čím lépe máme zateplenou obálku chlazené zóny, tím hůře z ní „uniká teplo“. V otopném období je to pozitivní fakt, ale v době, kdy je třeba chladit, je to negativní fakt, který zvyšuje potřebu chladu. Toto je samozřejmě vztaženo k předpokladu stejné násobnosti výměny vzduchu v období vytápění i chlazení. Zde ještě dodáváme poznámku, že referenční budova má maximálně 50% prosklených (průsvitných) ploch v obvodových stěnách. V případě hodnocených budov s vyšším podílem průsvitných ploch na obvodovém plášti, je u jejich referenční budovy nižší potřeba chladu, protože plocha výplní nad 50% podílu je považována u referenční budovy za neprůsvitnou stěnu.

Čtvrtý a pátý parametr ovlivňuje spotřebu energie na chlazení. Opět platí, že pokud jsou tyto parametry u hodnocené budovy vyšší (horší) než u referenční budovy, znamená to vyšší spotřebu energie na chlazení.
Šestý parametr ovlivňuje potřebu chladu zásadním způsobem. Nicméně kromě tepelných zisků z umělého osvětlení  (pokud u hodnocené budovy uvažujeme odlišné hodnoty instalovaného příkonu od referenčních hodnot) zadané uvažované tepelné zisky z osob a spotřebičů jsou ve výpočtu shodné jak pro referenční, tak pro hodnocenou budovu). Solární zisky ovlivňují první a druhý parametr.

Všechny tyto parametry mají vliv na konečnou energetickou třídu pro systém chlazení v průkazu energetické náročnosti budovy. V praxi jsou energetičtí specialisté zvyklí posuzovat chlazení pouze podle účinnosti energetických systémů, které jsou obvykle vyšších (lepších) účinností než referenční, a proto nabývají dojmu, že chlazení musí být nejhůře v klasifikační třídě C. Jenže spotřebu energie na chlazení zásadním způsobem ovlivňuje potřeba chladu, a na to se zapomíná.

Pokud se na výsledné zatřídění energetické náročnosti chlazení podíváte takto komplexně, je na základě zadání výsledné zatřídění systému chlazení do energetické odpovídající. Jako zpracovatel můžete vždy provést kontrolu programu, kdy všechny výše uvedené parametry navrhnete u hodnocené budovy podobné referenčním. Budete se ve výsledku vždy pohybovat u třídy C. Záleží jak moc přesní v zadání budete.